20/04/2008Předem tohoto příspěvku musím říct, že pokud Vám bude připadat autor příspěvku poněkud podrážděný je to tak!
Momentálně v domě kde bydlím předělávají výtahy - to znamená zvuk zbíječky od osmé hodiny ranní do večera a to celý víkend, je to již několikátý víkend. (Modlím se aby to stihli do zkoušek, jinak se o mě dočtete v černé kronice - napadla dělníka jeho vlastní zbíječkou). Nemluvím ani o tom, že pracuju v centru Brna a naproti mému pracovišti se staví nové OFFICE CENTRUM (protože jich je v Brně hrozně málo, tak staví další, které bude zít prázdnotou, ale investoři a developeři jsou prostě takoví) a tak celý den v práci slýchám zbíječky a vrtné soupravy. No a aby toho nebylo málo tak i v práci nám předělávají výtahy, kromě hluku mě docela obtěžuje ten cihelný prach, který uklízečky pro jistotu neuklízí. Proto jsem poněkud alergická na hluk poslední dobou. Prostě žijeme v přesmogovaném městě (příliš světla, příliš hluku atd.).
Nicméně jsem v pátek vyrazila s přítelem do kina odreagovat se ze svých stresů, jelikož jsme měli slevový kupón do Palace Cinema tak jsme vyrazili tam. Film "Taková normální rodinka" není žádný intelektuální film, ale dívat se na něj dá, přemýšlet se u něj nemusí. Byla by to páteční pohodička, kdyby vedle nás neseděla "taková normální rodinka" - pupkatý tatík s rukama od šmíru, vyfešákovaná maminka a obtloustlé asi jedenáctileté děcko v teplákách. Samozřejmě s extra velkým popkornem a s extra velkou coca-colou. No takže jsem celý film poslouchala jak děcko chroustá popkorn, jak srká colu, jak pořád má nějaké komentáře typu "co tam ta kráva dělá" a pak když mi děcko říhalo do ucha tak jsem nevydržela a místo na plátno jsem se dívala na rodiče a vysílala vražedné pohledy jeho matce, která si děcko okřikla - pomohlo to asi na dvě minuty.
Asi to o něčem vypovídá. Samozřejmě jsem z kina odcházela naštvaná, doufám že jednou nebudu mít taky takovu rodinku. Je pravda, že mě při návštěvě multikina, udivují odbíhající teenageři s mobily v ruce a podestýlka pod sedadly z papírů a kelímků.
Nicméně musím říct, že hrozně ráda chodím do starých kin, má to jinou atmosféru a chodí tam trochu jiní lidé. Návštěva Scaly nebo Artu sice do kvality zvuku a obrazu se multiplexu nevyrovná, ale určitě nebudete odcházet otrávení s popkornem za tričkem. Proto vyhlašuju bojkot multiplexu. Prostě budu chodit do jiných kin nebo raději do divadla.
nekulturní kultura
rozumím, souhlasím a do multiplexů až na výjimečné příležitosti nechodím... Pravda, možná je to i tím, že mám Scalu dvacet metrů od sídla zaměstnavatele, ale hlavní důvod je shodný. A potěšující zpráva - ve Scale už nikdo neprovozuje občerstvení, takže velkobalení popcornů už se tam snad nedočkáme.