Pravidla indexace beletrie se zaměřením na situaci v českých knihovnách

Článek je výtahem z autorčiny bakalářské diplomové práce obhájené v roce 2007 v Filosofické fakultě MU. Bakalářská diplomová práce „Pravidla indexace beletrie se zaměřením na situaci v českých knihovnách“ předkládá základní teoretické poznatky o věcném zpracování beletrie a zjišťuje stav věcného zpracování beletrie v českých knihovnách. Její teoretická část nastiňuje specifické aspekty věcného zpracování beletrie včetně jeho historického pozadí a všeobecný postup při tvorbě a uplatňování pravidel věcného zpracování beletrie a pokračuje výčtem a popisem existujících systémů věcného zpracování beletrie (DDC, GSAFD, DBCSH, „Problem Child“ System, AMP, tezaury pro indexaci beletrie) včetně upozornění na problémy při jejich používání. V praktické části je zjišťován současný stav věcného zpracování beletrie v českých knihovnách, a to jednak analýzou selekčních obrazů dokumentů zvolené množiny bibliografických záznamů z elektronických katalogů zvolených českých knihoven, jednak dotazníkovým šetřením v českých knihovnách. V závěru práce je uvedeno stručné doporučení pro české knihovny, jak zlepšit věcné zpracování beletrie.

ÚVOD

Beletrie tvoří velkou část knihovního fondu a výpůjček v českých veřejných knihovnách. Pravidlům věcného zpracování této skupiny dokumentů je však v České republice zatím na teoretické i metodické úrovni věnována minimální pozornost, přestože jde o velmi podstatnou problematiku jak z hlediska kvality, tak i konzistence indexace.

Moje diplomová práce se proto vymezenou oblast pokouší uchopit po teoretické stránce a doplnit tento obecný pohled sondou do současného stavu věcného zpracování beletrie v českých knihovnách. Předkládá tedy základní teoretické poznatky doplněné informacemi o řešení předmětné oblasti v zahraničí a na podkladě tohoto východiska rámcově zjišťuje situaci v českých knihovnách.

1.SPECIFICKÉ ASPEKTY VĚCNÉHO ZPRACOVÁNÍ KRÁSNÉ LITERATURY

1.1 Historické pozadí věcného zpracování krásné literatury

Podle Judith A. Rantové byla systemizace přístupu k informacím pomocí předmětových hesel zavedena v 19. století, proto se v ní odráží hodnoty a postoje tohoto století. Mezi tyto hodnoty patří pohled na lidskou znalost jako na něco přímého a pokračujícího, složeného z jednotlivých polí studia, která byla snadno odlišena a hierarchicky srovnána. Beletrie se snadno odlišila od odborné literatury a předpokládalo se, že předmětná informace v odborné literatuře je nadřazena té v beletrii.[1]

Pro knihovníky 19. století představovala beletrie problémovou součást knihovních sbírek. Nejvíce problémová byla levná beletrie a mnoho titulů považovaných dnes za klasické a často uznávaných již v 19. století bylo zdrojem sporů. Knihovníci váhali s poskytnutím volného přístupu ke všem klasickým dílům, neboť přestože se na tyto tituly pohlíželo jako na zajímavé a hodnotné, často obsahovaly to, co bylo považováno za neslušnost a podvratné myšlenky. Knihovníci měli mnoho potíží při slaďování svého původního poslání poskytovat morálně povznášející knihy se svým stejně důležitým posláním sloužit svým uživatelům, z nichž někteří nacházeli silnou zálibu v beletrii, která byla v 19. století považována za morálně spornou.[2] Jeden z prvních prezidentů American Library Association Arthur E. Bostwick trefně vystihl postoj tehdejších knihovníků k beletrii: „Pro knihovníky je zármutkem, že jejich knihovnami obíhá tak vysoké procento beletrie."[3]

Přestože se podle Judith A. Rantové knihovníci 19. století lišili ve svém vnímání nebezpečí beletrie, mnoho z nich se pokusilo řídit a redukovat počet beletrie čtené uživateli knihoven. Dvě nejběžnější metody představoval „dvouknižní systém" a „pásovité uspořádání beletrie".[4] Esther Jane Carrierová popisuje: „Dvouknižní systém se stal oblíbeným v četných knihovnách [v 90. letech 19. století - pozn. LP]... Dovoloval čtenáři vybrat si dvě knihy najednou, ale druhá kniha nemohl být román".[5] Jiným pokusem o redukci četby beletrie a podporu četby odborné literatury bylo „pásovité uspořádání beletrie". Podle Bostwicka toto uspořádání, které bylo používáno v některých veřejných knihovnách, spočívalo v umístění beletrie „v jednom regále kolem místnosti, s odbornou literaturou nad beletrií a pod beletrií, očekávalo se, že mnoho uživatelů, kteří četli jen beletrii, bude tímto způsobem přilákáno k odborné literatuře a začne si ji půjčovat a číst ji". [6]

Rune Ericsson uvádí, že některé knihovny beletrii nepůjčovaly vůbec, pokud nebyla stará alespoň rok nebo dva roky, a že právě v 19. století začali první knihovníci Library of Congress vyvíjet předmětové katalogy. Není tedy překvapující, že beletrii bylo věnováno mnohem méně pozornosti než odborné literatuře.

Patrně první vážný článek na téma klasifikace a indexace krásné literatury byl publikován roku 1898 britským knihovníkem Ernestem Bakerem v časopise Library World. Na počátku 20. století pak probíhala v American Library Association diskuse týkající se tohoto problému poté, co John Thomson zahájil hlavní projekt věcného zpracování beletrie na Wagnerově institutu ve Veřejné knihovně v Philadelphii.

Již při samotném vzniku veřejných knihoven uprostřed 19. století se objevila jedna z nejzákladnějších otázek: měly by veřejné knihovny vůbec půjčovat beletrii a jestliže ano, beletrii jakého typu?10 Robert Snape tvrdí, že tohle byl „nejožehavější problém v rozvoji veřejných knihoven před první světovou válkou"[7], ale druhá část otázky zůstala stále velmi palčivým problémem po dalších 50 let, obzvláště pokud se týká „lehké" beletrie. Snad diskuse o volbě knih, které by se měly půjčovat, byla tak vytrvalá a plamenná, že další témata spojená s beletrií byla prakticky přehlušena. Nicméně, během posledních 25 let se problém věcného zpracování beletrie stal jednou z nejdůležitějších otázek oboru a Pejtersenová, Beghtolová, Saarti a mnoho dalších publikovalo významné články i knihy o této problematice.[8]

1.2 Současné pohledy na věcné zpracování krásné literatury

Přestože uživatelé veřejných knihoven si beletrii půjčují za jiným účelem než uživatelé odborných knihoven, jisté aspekty jsou jim společné. Ani uživatelé veřejných knihoven, ani uživatelé odborných knihoven nezastávají názor, že beletrie se hledá nebo musí hledat jen podle autora a názvu. Oba druhy uživatelů potřebují a chtějí lepší předmětový přístup k beletrii, přestože z různých důvodů. Proto by odborné knihovny určitě uvítaly komplexnější systém předmětového přístupu k beletrii.[9]

Judith A. Rantová upozorňuje, že před tvorbou předmětových hesel pro beletrii je nutno se podrobně zamyslet nad způsoby, jakými beletristické texty pojednávají o tématech a jak se v tom odlišují od odborných textů. Např. na odbornou literaturu bývá nahlíženo jako na více objektivní a méně ovlivněnou pocity a předsudky tvůrce. U beletrie se předpokládá, že je více odvozena z nadsmyslových oblastí, mezi něž patří např. inspirace. Vedle těchto hlubokých teoretických problémů, které vyvolávají plamenné diskuse a vyžadují podrobné empirické analýzy, existují též níže uvedené praktické problémy.

Při provádění prvotní předmětové katalogizace odborných textů mají katalogizátoři málokdy čas přečíst celý text a proto se při určování předmětových hesel spoléhají na jisté charakteristiky vlastního dokumentu, stejně jako na recenze knih a jiné vnější zdroje. Název, obsah, rejstříky v zadní části knihy, informace na obalu knihy, předmluva a úvod představují hodnotné indikátory předmětového obsahu. U beletristických textů obyčejně názvy nedávají přesnou indikaci předmětového obsahu a obsahy a rejstříky jsou zřídkakdy k dispozici. Informace na obalu knihy, předmluvy a úvody jsou k dispozici pouze někdy a recenze knih mohou být dostupné, jen pokud bylo dílo literárními kritiky shledáno významným.

Někteří knihovníci, obzvláště z veřejných knihoven, se snažili prosadit lepší předmětový přístup k beletrii postavený na požadavcích a potřebách uživatelů. Několik realizovaných výzkumů zabývajících se tímto tématem dokazuje, že lepší předmětový přístup k beletrii je využíván s nadšením a setkává se s úspěchem u uživatelů veřejných i školních knihoven.[10]

L. A. Burgess obhajuje věcné zpracování beletrie: „Připustíme-li oprávněnost principu věcného zpracování v knihovnách, neexistuje logická překážka zahrnutí beletrie do rozsahu této operace: vlastně pokud je věcné zpracování skutečně „dobrou věcí", proč by jeho výhody neměl sdílet čtenář beletrie?"[11]

Podle Clare Beghtolové se teoretici věcného zpracování nesoustředili na problémy tvorby bibliografických systémů věcného zpracování pro umění a klasickou literaturu. Věda a technika fakticky ovládly pozornost klasifikátorů v teorii i při rozvoji systémů. Např. Klasifikační výzkumná skupina CRG (Classification Research Group) pracovala na rozvoji všeobecného systému pro odbornou literaturu, ale nezabývala se uměním a klasickou literaturou.[12]

V souvislosti s věcným zpracováním beletrie vyvstává též otázka, které beletristické žánry je vlastně žádoucí věcně zpracovávat. Hazel K. Bellová předpokládá, že indexace „únikové", jednoduché beletrie je snadná, ale nestojí „za námahu".[13] Podobného názoru je též Philip Bradley, podle něhož není „indexacehodná" lehká fikce pomíjivého charakteru, která se čte pouze za rekreačním účelem nebo jednoduše pro ukrácení času, přestože připouští, že tyto literární žánry zaujímají v životě čtenářů důležité místo. Podle něho by se měla věcně zpracovávat pouze vážnější, tj. klasická a moderní, beletristická díla.[14]

Je však třeba uvědomit si, že beletrie slouží nejen studijním a vědeckým účelům jako odborná literatura (nakonec i vědecké zkoumání trendů v odpočinkové literatuře považované obecně za „pokleslou" může být zajímavé), ale zejména účelům odpočinkovým, a že knihovny existují za účelem poskytování služeb uživatelům, nikoliv proto, aby se v nich literatura třídila na „kvalitní" a „pokleslou". Protože literárních žánrů je velké množství, existuje také velké množství individuálních čtenářských potřeb, které by měly být knihovníkem uspokojeny, přestože se s jeho osobním čtenářským vkusem shodovat nemusí. Proto by podle mého názoru měla být věcně zpracovávána všechna beletristická díla bez rozdílu.

2. DRUHY SYSTÉMŮ VĚCNÉHO ZPRACOVÁNÍ KRÁSNÉ LITERATURY

2.1 Základní rozdělení systémů věcného zpracování krásné literatury

V současnosti existující systémy věcného zpracování, pomocí nichž je možno klasifikovat beletrii, velmi přehledně kategorizuje Clare Beghtolová[15], jejíž původní třídění jsem mírně upravila:

I. běžně používané systémy věcného zpracování určené primárně pro věcné zpracování odborné literatury

  • Dewey Decimal Classification (DDC)
  • Mezinárodní desetinné třídění (MDT)
  • Předmětová hesla
  • Klíčová slova

II. speciální systémy určené přímo pro věcné zpracování beletrie

a) systémy věcného zpracování určené pro všechna beletristická díla

  • Guidelines onSubject Access to Individual Works ofFiction, Drama, Etc. (GSAFD) - modifikace Library ofCongress Subject Headings (LCSH)
  • Danish Bibliographic Centre Subject Headings (DBCSH)
  • „Problem Child" System
  • Analysis and Mediation of Publications (AMP)
  • Tezaury pro věcné zpracování beletrie (finský Kaunokki, švédský Tezaurus proindexaci beletrie)

b) systémy věcného zpracování určené pro identifikaci žánru

  • Jsou tvořeny volně definovanými skupinami knih jako např. „detektivky", „romance", „historické romány", „westerny" nebo „dobrodružné romány". Jedná se ometody třídění beletrie do skupin, které ovšem procelkový vývoj věcného zpracování beletrie příliš významné nejsou.

c) systémy věcného zpracování určené pouze pro určitý žánr

  • Fantasy Classification System (FCS)
  • Classification for Science Fiction (CSF)

Všechny systémy uvedené ve skupině II a podskupině a) budou blíže popsány v následujících kapitolách.

2.2 Dostupné systémy věcného zpracování krásné literatury

2.2.1 Dewey Decimal Classification (DDC)

V předmluvě k prvnímu vydání DDC jeho autor Melvil Dewey uvádí, že „klasifikace je uspořádána zejména podle subjektů či obsahu bez ohledu na formu".[16] Rune Ericsson upozorňuje, že toto tvrzení se nevztahuje na beletrii a další druhy krásné literatury, u nichž má hlavní klasifikační princip původ v jazyce (např. anglická literatura) následovaném samozřejmě formou (např. anglická poezie). V dalších vydáních DDC byly tyto principy doplněny původem díla v čase (např. „konec 18. století, 1745-1800") a jistí důležití spisovatelé měli své vlastní číslo třídy, ale skutečný obsah knihy - narativní struktura, subjekt, žánr, literární styl atd. - byl ignorován, tj. klasifikace byla čistě vnější či povrchní: krásná literatura byla tříděna podle toho, kdo knihu napsal a jakou literární formou, kdy a v jakém jazyce byla původně publikována.

Tento typ klasifikace snad může sloužit statistickým účelům, ale ve vztahu k praktickému vyhledávání informací příliš použitelný není. Požaduje-li čtenář např. francouzský román napsaný v první polovině 19. století, pak samozřejmě lze pomocí tohoto klasifikačního systému vhodné tituly vyhledat. Vyhledaných titulů však bude příliš mnoho a čtenář mívá jen zřídkakdy na knihu požadavky tak všeobecného charakteru. Obvyklejší je situace, kdy čtenáře nezajímá, kde nebo kdy byla kniha napsána, ale požaduje prostě román o jistém tématu, např. napoleonských válkách, spojeném s jinými tématy, např. láska a smrt, a preferuje jistý literární styl nebo žánr. Pro tyto případy je tedy systém DDC nepoužitelný.

2.2.2 Guidelines on Subject Access to Individual Works of Fiction, Drama, Etc. (GSAFD)

Rune Ericsson uvádí, že v USA první vážný pokus o věcné zpracování krásné literatury na národní úrovni začal probíhat roku 1986, když American Library Association jmenovala Subcommittee on Subject Access to Individual Works of Fiction, Drama, Etc. Práce této komise byla poprvé publikována roku 1990 jako Guidelines on Subject Access to Individual Works of Fiction, Drama, Etc. a byla následována druhým vydáním v roce 2000.[17] Poslání je uvedeno v úvodu: jedná se o „doporučení pro mezinárodní standardní praxi při poskytování žánrového a předmětového přístupu k jednotlivým dílům z oblasti beletrie, dramatu, poezie, humoru a folklóru ve všech formátech (knihy, audiokazety, filmy atd.)".[18] Jak uvádí Judith A. Rantová, Library of Congress poskytuje u velké většiny individuálních beletristických děl přístupové body jen k autorovi a názvu, proto se Subject Analysis Committee pokouší zlepšit předmětový přístup doporučením přístupu k formě/žánru, literárním postavám a skupinám literárních postav, umístění a tématu. [19]

Rune Ericsson se zmiňuje o tom, že v letech 1992-1999 se Library of Congress spolu s dalšími osmi americkými vědeckými knihovnami zúčastnila projektu, který měl za cíl implementaci směrnice American Library Association. Výsledkem tohoto projektu je, že předmětová hesla ve vztahu ke krásné literatuře mají v Library of Congress tři zdroje:

  • předmětová hesla ze směrnic American Library Association (zaznamenané sezkratkou „gsafd");
  • obecná předmětová hesla zLibrary of Congress Subject Headings (zaznamenané sezkratkou „lcsh")
  • a jiná předmětová hesla, znichž mnoho pochází také zLibrary of Congress Subject Headings, ale obsahují doplněk „beletrie"(„fiction").

Zejména první dva z výše zmíněných typů odrážejí formu nebo žánr/subžánr, zatímco ten třetí většinou vyjadřuje téma.[20]

Jako reprezentativní příklad věcného zpracování románů v Library of Congress si uveďme selekční obraz románu Francise Scotta Fitzgeralda Velký Gatsby, převzatý z elektronického katalogu Library of Congress i okomentovaný Rune Erikssonem[21]:

Autor:

Fitzgerald, F. Scott (Francis Scott), 1896-1940

Název:

Velký Gatsby.

Témata:

Long Island (New York) - Beletrie

Dopravní nehody - Beletrie

Vdané ženy - Beletrie

První lásky - Beletrie

Bohatí lidé - Beletrie

Milenky - Beletrie

Pomsta - Beletrie

Psychologická beletrie. lcsh

Milostné příběhy. Gsafd

Přestože vypravěč Nick Carraway a samozřejmě Jay Gatsby jsou dosti slavnými literárními postavami, žádné z těchto jmen selekční obraz románu neobsahuje. Co se týče tématu, hlavní část vyprávění se sice odehrává na Long Islandu, kde se vyskytuje hodně bohatých lidí a dokonce ve vyprávění dojde k dopravní nehodě, ale skutečně jsou to nejdůležitější témata románu? Mnoho kritiků tvrdilo, že nejdůležitějším tématem románu Velký Gatsby je americký sen; tento závěr je však postaven na subjektivní interpretaci a protože věcné zpracování krásné literatury v Library of Congress se interpretací příliš nezabývá, toto téma v selekčním obrazu dokumentu chybí. Věcné zpracování podle Library of Congress spíše nabízí více či méně náhodnou volbu toho, co je velmi zřejmě v knize přítomno bez interpretace. Toto věcné zpracování není vedeno subjektivní interpretací, ale objektivistickými či pozitivistickými ideály podle tradice Melvila Deweyho, přičemž nelze popřít, že zvolená předmětová hesla skutečně odrážejí prvky obsahu knihy. Problematickou otázkou zůstává, zda je podle nich možno poznat, o čem román „skutečně" pojednává.

Výše uvedený selekční obraz románu Velký Gatsby nám tedy nesporně poskytuje alespoň mlhavou představu o tom, jaký tento román je. Některé základní otázky však zůstávají: skutečně většina uživatelů hledá romány, řekněme, o vdaných ženách nebo dopravních nehodách? A požaduje-li čtenář knihu od Francise Scotta Fitzgeralda, je pak podle jejího selekčního obrazu schopen posoudit, zda je tohle titul, který mu vyhovuje?[22]

2.2.3 Danish Bibliographic Centre Subject Headings (DBCSH)

V Dánsku se podle Rune Erikssona začalo s předmětovým zpracováním krásné literatury roku 1981, kdy katalogizační záznamy románů začaly obsahovat anotaci s krátkým popisem obsahu. Od roku 1982 se v těchto záznamech začala objevovat také předmětová hesla. Do roku 1990 tato předmětová hesla většinou označovala žánr (např. historické romány), případně umístění děje v prostoru a čase (např. historické romány, 1600-1800, Francie), ale od roku 1990 se počet předmětových hesel v průměrném záznamu zvýšil. Jako reprezentativní příklad věcného zpracování románů v Danish Bibliographic Centre Subject Headings si opět uveďme selekční obraz románu Velký Gatsby (selekční obrazy některých románů však mohou obsahovat až dvojnásobné množství předmětových hesel), rovněž převzatý i okomentovaný Rune Erikssonem:

Autor:

Fitzgerald, Francis Scott

Název:

Den store Gatsby (Velký Gatsby)

Témata:

Muži

Bohatství

USA

1920-1929

Danish Bibliographic Centre Subject Headings na rozdíl od Library of Congress Subject Headings zahrnuje časové určení. V Danish Bibliographic Centre Subject Headings je vždy určeno dekádou (dekádami) nebo stoletím (stoletími), je-li to možné a pokud klasifikátor usoudí, že časové určení je důležité. Co se týče Velkého Gatsbyho, prostorové určení je méně specifické než v Library of Congress a téma „muži" je téměř bezvýznamné, protože existuje mnoho románů o mužích (a ženách). Téma „bohatství" hrubě odpovídá tématu „bohatí lidé" v Library of Congress, zatímco skutečnost, že v základu je román milostným příběhem, je opomíjena. Stejně jako u Library of Congress se jednotlivá hesla evidentně vztahují ke knize a věcné zpracování se i zde zdá být postaveno na objektivistickém či pozitivistickém ideálu. Ale přestože obě verze všeobecně odpovídají obsahu románu, je také zřejmé, že věcné zpracování nikdy nemůže být skutečně objektivní. Volba předmětových hesel je nevyhnutelně subjektivní a je postavena na subjektivní interpretaci toho, co je v určité knize nejdůležitější.[23]

2.2.4 „Problem Child" System

Clare Beghtolová se zmiňuje o R. S. Walkerovi, který svůj klasifikační systém nepojmenoval; název „Problem Child" byl převzat z jeho článku z roku 1958, v němž definoval beletrii jako „formu umění spojenou s vyprávěním imaginárních událostí a popisem imaginárních postav v próze"[24]. Systém je určen pro katalogizaci, ale je možno jej také použít na uspořádání knih v regálech.

Má nehierarchickou smíšenou notaci. Písmena A-H jsou používána jako indikátory faset a písmena J-Z jsou používána na dělení nižší úrovně uvnitř fasety.

Walker rozdělil beletristická díla do tří faset: Autor, Narace a Subjekt. Tyto tři všeobecné fasety byly pak rozšířeny tak, aby odpovídaly původním Ranganathanovým pěti základním kategoriím. Pravidlo je podle Clare Beghtolové možno formulovat následovně, přestože Walker jej neprezentoval tímto způsobem: PM(PMEST)E(ST), kde

P = Autor/Titul

M(PMEST) = Subjekt románu

P = Postavy v románu, jejich sociální, profesionální a psychologické charakteristiky

M = Zobrazení života, subjektivní prostředí

E = Téma(ta) nebo hlavní myšlenka, nálada, příběh oddělený od děje

S = Geografické umístění

T = Umístění v čase, historické umístění

E = Narativní typ románu

(ST) = Jazyk a časová perioda autora

Přestože Walker připustil, že s pomocí jeho systému může být udržen vysoký stupeň přesnosti, doporučil, aby byly zaznamenány u každého díla jen ty nejdůležitější fasety. Klasifikátor by měl cele analyzovat každé dílo podle pravidla PM(PMEST)E(ST) a poté rozhodnout, co není důležité a může být vynecháno. Walker sám např. rozhodl, že když se geografická faseta shoduje s fasetou jazyka, geografickou specifikaci je možno vynechat. Podle Walkera by přímá rozhodnutí o vynechávkách měla být postavena na čtyřech úvahách:

  • a) zvláštní úmysly autora týkající se jeho díla;
  • b) převládající veřejný vkus či uznání;
  • c) místo nebo postavení díla uvnitř kontextu všeobecné literární tradice;
  • d) postup konkrétní knihovny.

Walkerův systém je zajímavý svou přímou aplikací práce Ranganathana. Zvláštní je použití metody (PMEST) při specifikaci prvků umístění a obsahu, které jsou nezávislé na romanopiscově vlastním čase a místě a na ostatních charakteristikách románu (např. stylu). Zdálo by se rozumné požadovat, aby svázaná faseta (ST) byla specifikována pro všechny romány, ale aby ST v M (PMEST) byla zaznamenána pouze v případě, že by se lišila od některého specifického prvku v základní formuli (ST). Při zavedení tohoto pravidla by bylo možné najít např. všechny romány napsané v určitém čase na určitém místě, které by pojednávaly o jiném čase a jiném místě.

Systém však nebyl vyzkoušen jinde kromě knihovny ve skotském Lanarkshiru. Důvodem, proč se nerozšířil, je zřejmě absence jasného pokynu, jak rozhodovat, které prvky knihy jsou „nejdůležitější". Přesto tento klasifikační systém nabízí potenciálně plodné nápady použitelné při věcném zpracování beletrie.[25]

2.2.5 Analysis and Mediation of Publications (AMP)

Annelise Mark Pejtersenová, autorka systému Analysis and Mediation of Publications (AMP), si v 70. letech 20. století povšimla, že každý knihovník je nucen řešit dva základní problémy: problém identifikace potřeb uživatelů a problém nalezení relevantní vyhledávací strategie, který může být vyřešen pouze pomocí systému postaveného na formulaci několika aspektů skutečně charakterizujících knihy ve vztahu k potřebám uživatele.[26] Pro tradiční systémy věcného zpracování bylo také typické, že přistupovaly k beletrii velmi teoretickým způsobem. Protože byly postaveny zejména na historické lingvistice z období romantismu a na tehdejší ideologii, nebraly vůbec v úvahu uživatelské potřeby.[27] Pejtersenová se proto rozhodla vytvořit zcela nový systém věcného zpracování. Protože měl být především uživatelsky orientovaný, bylo potřeba před započetím jeho tvorby důkladně prostudovat interakce mezi knihovníkem a uživatelem.

V letech 1973-1974 bylo tedy v dánských veřejných knihovnách zaznamenáno 160 skutečných rozhovorů mezi uživateli a knihovníky o beletrii. Výsledky této analýzy byly potvrzeny jiným výzkumem zahrnujícím 134 konverzací zaznamenaných v roce 1976. Z analýzy frekvence ve formulacích a potřebách uživatelů bylo zjištěno, že podvědomá klasifikace beletrie provedená skoro 300 uživateli může být charakterizována pomocí čtyř dominantních dimenzí.[28]

Tabulka 1: Pravidla pro věcné zpracování beletrie Annelise Mark Pejtersenové (podle Jarma Saartiho)[29]

1. Předmět

Věcný obsah románu: o čem příběh je

  • Děj a průběh událostí
  • Psychologický vývoj a popis postav
  • Sociální vztahy

2. Rámec

Umístění v čase a prostoru zvoleném autorem jako prostředí díla

  • Doba, čas
  • Místo - hledisko geografické, sociální, profesionální

3. Autorův záměr

Autorovo stanovisko k předmětu, soubor idejí a emocí, které chce autor sdělit svým čtenářům

  • Citový zážitek
  • Poznání a informace

4. Přístupnost

Úroveň prostředků, které usnadňují komunikaci nebo jí brání, jako např. obtížnost obsahu a jazyka, stavba, typografie atd.

  • Čtivost
  • Fyzická charakteristika
  • Literární forma

Během kontaktu s knihovníkem uživatelé buď popisují svá přání přímo v rámci výše zmíněných kategorií anebo rozhovor s knihovníkem nepřímo zařadí jejich přání do rámce těchto kategorií. Do tohoto schématu lze podle Pejtersenové zařadit všechny uživatelské požadavky.[30]

Po určení uživatelova požadavku, např. dvou aspektů, je nutné nabídnout knihu, která tomuto požadavku vyhovuje, ale doplňkové aspekty mohou být zvoleny vědomě knihovníkem za účelem pozvednutí úrovně četby uživatele. Knihovník má tedy možnost a svobodu experimentovat s dalšími vlastnostmi knihy, o kterých podává informaci víceúrovňové vyhledávání, a tím pomoci čtenáři rozšířit obzory a čtenářské zájmy.[31]

2.2.6 Tezaury pro věcné zpracování beletrie (Švédsko a Finsko)

Podle Jarma Saartiho se tezaury a seznamy předmětových hesel pro beletrii vyvinuly zejména z potřeb jednotlivých knihoven a/nebo jako výsledek iniciativy jedné osoby. Nejprve se jednalo o jednoduché seznamy slov nebo všeobecné tezaury/seznamy předmětových hesel, které byly doplněny o lexikální jednotky pro beletrii. Tyto seznamy se dále vyvíjely, aby umožnily jednotnost věcného zpracování a centralizované katalogizační služby.

Ve Švédsku je nejrozsáhlejším tezaurem Tesaurus för indexering av skönlitteratur (Tezaurus pro indexaci beletrie), který byl vydán roku 1987. Je rozdělen do dvou částí - systematické a abecední - z nichž druhá je uspořádána jako tezaurus. V systematické části jsou lexikální jednotky rozděleny do tří hlavních faset, kterými jsou umístění (ram), osoby (person) a předmět (ämne). Tyto jsou rozděleny do podfaset tak, že umístění je rozděleno na dobu (tid) a místo (rum); osoby jsou rozděleny na vývoj (utveckling), sociální vztahy (sociala relationer) a profese/povolání (yrke/verksamhet) a předměty jsou rozděleny na ideologii (ideologi), aktivity (aktivitet), povahu (natur) a lidské tělo (människokropp), přičemž hranice mezi jednotlivými fasetami nejsou pevně stanoveny.

Pokusy o věcné zpracování beletrie finskými knihovníky a knihkupci byly taktéž v pozadí Finského tezauru pro beletrii. Všeobecně byl používán Finský všeobecný tezaurus, který však postrádal správné lexikální jednotky pro věcné zpracování beletrie. Proto velmi brzy vyvstala otázka centrálního věcného zpracování beletrie.

Knihovna Helsinské univerzity - také finská národní knihovna - odstartovala na podzim 1993 projekt tvorby seznamu předmětových hesel pro beletrii. Tento seznam byl brzy změněn na podobu tezauru, aby doplnil jiné tezaury vydávané Knihovnou Helsinské univerzity. První rukopis byl testován ve finských veřejných knihovnách a první vydání Kaunokki bylo uveřejněno roku 1996.

Prvním problémem při tvorbě seznamu předmětových hesel pro beletrii byla struktura, podle níž měla být předmětová hesla vybírána a organizována. Redakční kruh Kaunokki rozhodl, že místo seznamu předmětových hesel by se měl vytvořit tezaurus, jehož organizace by měla vyplývat z předchozích studií klasifikace a indexace beletrie. Na konec tezauru byl přidán abecední seznam všech lexikálních jednotek. Použité fasety byly následující:

  • lexikální jednotky popisující beletristické žánry a jejich vysvětlení;
  • lexikální jednotky popisující události, motivy a témata;
  • lexikální jednotky popisující aktéry;
  • lexikální jednotky popisující umístění;
  • lexikální jednotky popisující další, většinou technické atypografické aspekty.

Stojí za zdůraznění, že z výše zmíněných faset čtyři - události, aktéři, místo a doba - jsou zmíněny téměř ve všech předchozích koncepcích jako hlavní kategorie věcného zpracování beletrie.[32]

3. PRŮZKUM SOUČASNÉHO STAVU VĚCNÉHO ZPRACOVÁNÍ KRÁSNÉ LITERATURY V ČESKÝCH KNIHOVNÁCH

Současný stav věcného zpracování krásné literatury v českých knihovnách jsem zjišťovala dvěma způsoby:

  • analýzou selekčních obrazů dokumentů zvolené množiny bibliografických záznamů z elektronických katalogů zvolených českých knihoven a
  • dotazníkovým šetřením v českých knihovnách.

Při své analýze selekčních obrazů děl krásné literatury jsem vycházela z elektronických katalogů těchto pěti náhodně zvolených větších českých veřejných knihoven: Městská knihovna v Praze, Knihovna města Plzně, Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Knihovna města Ostravy, Knihovna města Olomouc. V uvedených katalozích jsem porovnávala selekční obrazy 13 obecně známých děl krásné literatury, která jsem zvolila tak, aby byly zastoupeny různé žánry. U jednotlivých selekčních obrazů dokumentů jsem hodnotila celkové zpracování literární formy i tématu díla. Zkoumala jsem, zda selekční obrazy dokumentů vystihují všechny podstatné charakteristiky díla tak, aby z nich uživatel mohl o díle získat správnou představu, zda v selekčním obrazu dokumentu uvedená klíčová slova či deskriptory nejsou nadbytečné a zda skutečně odpovídají obsahu i formě díla.

Dotazník o šesti otázkách[33], jehož cílem bylo zjištění současného stavu věcného zpracování beletrie v českých knihovnách, jsem zaslala v elektronické podobě do „Diskusní skupiny knihoven a automatizace knihoven" na e-mailovou adresu knihovna@cesnet.cz. Zjišťovala jsem stav a způsoby věcného zpracování beletrie v knihovnách, povědomí respondentů o specializovaných klasifikačních/indexačních systémech pro věcné zpracování beletrie a osobní názory respondentů na věcné zpracování beletrie.

ZÁVĚR

Věcné zpracování beletrie představuje specifickou oblast popisu dokumentů, která klade ve srovnání s odbornou literaturou odlišné nároky na užívané řízené slovníky, obsahovou analýzu a pravidla věcného zpracování. V teoretické části své diplomové práce jsem se tedy pokusila o základní souhrn existujících systémů a pravidel věcného zpracování beletrie.

V současnosti zřejmě nejběžnější systematické selekční jazyky určené primárně pro odbornou literaturu, DDC a navazující MDT, disponují speciální třídou určenou pro beletrii, která však umožňuje věcně zpracovat pouze literární formu a národnostní původ literárního díla. Podrobnější věcné zpracování beletristických děl nebylo v rámci těchto systémů zamýšleno a proto byly vytvořeny speciální systémy věcného zpracování přímo pro beletrii.

Z těchto systémů se jako velmi přehledné a podrobné jeví „Problem Child" System a AMP. Při jejich bližším zkoumání však zjistíme, že třídění aspektů díla do jednotlivých striktně vymezených kategorií podle nich je problematické a nejednoznačné. Vhodnější pro praktické použití jsou tedy systémy, u nichž katalogizátor nemusí zařazovat pojmy do pevně stanovených kategorií: GSAFD, DBCSH, tezaury pro indexaci beletrie.

Problémem všech výše uvedených systémů je subjektivita při věcném zpracování, která se však vyskytuje i u věcného zpracování odborné literatury.

Jestliže vyjdeme z teoretických poznatků a zahraničních zkušeností a pokusíme se zjistit stav věcného zpracování beletrie v českém prostředí, můžeme i přes omezenost provedených průzkumů konstatovat, že ve většině zejména krajských a městských knihoven je beletrie věcně zpracovávána a obecně se většina pracovníků českých knihoven domnívá, že by beletrie měla být věcně zpracovávána. Vyskytují se však značné rozdíly v úplnosti, hloubce i kvalitě věcného zpracování beletrie v elektronických katalozích českých knihoven, a to nejen mezi jednotlivými katalogy, ale i v rámci jednoho katalogu, přičemž konzistence záznamů je značně nízká i s ohledem na základní žánrové určení. Proto jsou možnosti vyhledávání krásné literatury v elektronických katalozích českých knihoven značně odlišné z hlediska kvality i rozsahu.

Pro věcné zpracování beletrie se v českých knihovnách používají stejné řízené slovníky a klasifikační systémy jako pro odbornou literaturu (soubor věcných autorit Národní knihovny, předmětové skupiny Konspektu, tabulky MDT, předmětový heslář), které jsou však pro praktické vyhledávání nevyhovující vzhledem k tomu, že jsou primárně určeny pro věcné zpracování odborné literatury, nikoliv pro věcné zpracování beletrie.

Přestože jsou specializované systémy věcného zpracování pro beletrii, které v této práci popisuji, v českém prostředí naprosto neznámé, pracovníci českých knihoven představu o tom, jak by takový systém měl vypadat, mají.

Absence jednoznačně definovaných pravidel věcného zpracování beletrie způsobuje spolu se subjektivitou katalogizátorů rozdílnou, nejednotnou úroveň úplnosti, hloubky a kvality věcného zpracování beletrie v českých knihovnách a systémy, které české knihovny v současnosti používají, podrobnější věcné zpracování beletrie, zejména tematického obsahu beletristických děl, neumožňují.

Inkonsistence v používaných pravidlech věcného zpracování beletrie a podobě záznamů souvisí částečně se skutečností, že v České republice není věcnému zpracování beletrie věnována dostatečná pozornost. S ohledem na tato a další zjištění tedy za účelem zlepšení věcného zpracování beletrie v českých knihovnách doporučuji stanovení jasných specifických pravidel věcného zpracování beletrie, která by měla být optimálně zavedena ve všech českých knihovnách, aby byla umožněna jejich lepší kooperace. K tomu je nutno realizovat následující kroky:

  1. hlubší analýza současného stavu věcného zpracování beletrie v českých knihovnách;
  2. seznámení českých knihovníků se specializovanými systémy a pravidly pro věcné zpracování beletrie;
  3. provedení průzkumu mezi uživateli českých knihoven, podle jakých kritérií nejčastěji vyhledávají beletristická díla;
  4. zjištění požadavků a potřeb českých knihoven ohledně věcného zpracování beletrie;
  5. a v závislosti na výsledcích předchozích kroků buď:
  • a) zavedení některého již existujícího systému prověcné zpracování beletrie či jeho modifikace (nejlépe GSAFD, DBCSH, tezaury pro indexaci beletrie);
  • b) vytvoření a zavedení zcela nového systému prověcné zpracování beletrie.

POUŽITÁ LITERATURA

  1. BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part I. International Classification. 1989, vol. 16, no. 3, p. 134-140. ISSN 0340-0050
  2. BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part II. International Classification. 1990, vol. 17, no. 1, p. 21-27. ISSN 0340-0050
  3. BELL, Hazel K. Should fiction be indexed?: the indexability of text. The Indexer. 1992, vol. 18, no. 2, s. 83-86. ISSN 0019-4131 [online document] dostupný z:http://www.aidanbell.com/html/hkbell/SFBI.htm
  4. BRADLEY, Philip. Indexes to works of fiction: the views of producers and users on the need for them. The Indexer. 1989, vol. 16, no. 4, p. 239-248. ISSN 0019-4131
  5. ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z:http://www.db.dk/binaries/The%20Classification%20and%20Indexing%20of%20Imaginative%20Literature.doc
  6. Guidelines on Subject Access to Individual Works of Fiction, Drama, Etc. London, Chicago: American Library Association, 2000, 67 p. ISBN 0-8389-3503-6
  7. Mezinárodní desetinné třídění: páté vydání databáze Národní knihovny České republiky. [cit. 8.4.2007]. [online document] dostupný z: http://aip.nkp.cz/mdt/
  8. PEJTERSEN, Annelise Mark. Fiction and library classification. Scandinavian Public Library Quarterly. 1978, vol. 11, no. 1, p. 5-12. ISSN 0036-5602
  9. PRESOVÁ, Silvie. Metoda Konspektu a její vztah k selekčním jazykům: současný stav a trendy se zaměřením na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 152 s. ISBN 80-210-3685-0
  10. RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 3-26. ISSN 0163-9374
  11. SAARTI, Jarmo. Fiction indexing and the development of fiction thesauri. Journal of librarianship and information science. 1999, vol. 31, no. 2, p. 85-92. ISSN 0022-2232

 


[1] Volně podle: RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 8. ISSN 0163-9374

(tento i ostatní uvedené prameny přeložila z angličtiny do češtiny Lenka Pešková)

[2] Volně podle: RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 8-9. ISSN 0163-9374

[3] BOSTWICK, Arthur E. The American public library, New York: D. Appleton & Co., 1910, p. 126. Citace podle: RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 9. ISSN 0163-9374

[4] RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 9. ISSN 0163-9374

[5] CARRIER, Esther Jane. Fiction in public libraries, 1876-1900. New York: Scarecrow Press, 1965, p. 172. Citace podle: RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 9. ISSN 0163-9374

[6] BOSTWICK, Arthur E. The American public library, New York: D. Appleton & Co., 1910, p. 167. Citace podle: RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 9. ISSN 0163-9374

10 Volně podle: ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z:

http://www.db.dk/binaries/The%20Classification%20and%20Indexing%20of%20Imaginative%20Literature.doc

[7] SNAPE, Robert. Leisure and the rise of the public library. London: Library Association, 1995. Citace podle: ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z:

http://www.db.dk/binaries/The%20Classification%20and%20Indexing%20of%20Imaginative%20Literature.doc

[8] Volně podle: ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z:

http://www.db.dk/binaries/The%20Classification%20and%20Indexing%20of%20Imaginative%20Literature.doc

[9] Volně podle: RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 7. ISSN 0163-9374

[10] Volně podle: RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 10-11. ISSN 0163-9374

[11] BURGESS, L. A. A system for the classification and evaluation of fiction. Library World. 1936, vol. 38, p. 179-182. Citace podle: BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part I. International Classification. 1989, vol. 16, no. 3, p. 134. ISSN 0340-0050

[12] Volně podle: BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part I. International Classification. 1989, vol. 16, no. 3, p. 134. ISSN 0340-0050

[13] BELL, Hazel K. Should fiction be indexed?: the indexability of text. The Indexer. 1992, vol. 18, no. 2, s. 83-86. ISSN 0019-4131 [online document] dostupný z:

http://www.aidanbell.com/html/hkbell/SFBI.htm

[14] BRADLEY, Philip. Indexes to works of fiction: the views of producers and users on the need for them. The Indexer. 1989, vol. 16, no. 4, p. 240. ISSN 0019-4131

[15] BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part I. International Classification. 1989, vol. 16, no. 3, p. 137. ISSN 0340-0050

[16] DEWEY, Melvil. Classification and subject index for a library. Amherst, 1876. Citace podle: ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z:

http://www.db.dk/binaries/The%20Classification%20and%20Indexing%20of%20Imaginative%20Literature.doc

[17] ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z:

http://www.db.dk/binaries/The%20Classification%20and%20Indexing%20of%20Imaginative%20Literature.doc

[18] Guidelines on Subject Access to Individual Works of Fiction, Drama, Etc. London, Chicago: American Library Association, 2000, p. 37. ISBN 0-8389-3503-6

[19] RANTA, Judith A. The new literary scholarship and a basis for increased subject catalog access to imaginative literature. Cataloging & Classification Quarterly. 1991, vol. 14, no. 1, p. 15-16. ISSN 0163-9374

[20] Volně podle: ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z:

http://www.db.dk/binaries/The%20Classification%20and%20Indexing%20of%20Imaginative%20Literature.doc

[21] ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z:

http://www.db.dk/binaries/The%20Classification%20and%20Indexing%20of%20Imaginative%20Literature.doc

[22] Volně podle: ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z:

http://www.db.dk/binaries/The%20Classification%20and%20Indexing%20of%20Imaginative%20Literature.doc

[23] ERIKSSON, Rune. The classification and indexing of imaginative literature. Copenhagen: Department of Culture and Media, The Royal School of Library and Information Science, [2005] [cit. 25.2.2007]. [online document] dostupný z:

http://www.db.dk/binaries/The%20Classification%20and%20Indexing%20of%20Imaginative%20Literature.doc

[24] WALKER, R. S. The library and the novel: the treatment of the novel in libraries: proposals for its fuller exploitation and an outline of a new schneme of classification. University of Strathclyde, 1970, p. 100. Citace podle: BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part II. International Classification. 1990, vol. 17, no. 1, p. 21. ISSN 0340-0050

[25] Volně podle: BEGHTOL, Clare. Access to fiction: a problem in classification theory and practice. Part II. International Classification. 1990, vol. 17, no. 1, p. 21-22. ISSN 0340-0050

[26] Volně podle: PEJTERSEN, Annelise Mark. Fiction and library classification. Scandinavian Public Library Quarterly. 1978, vol. 11, no. 1, p. 7. ISSN 0036-5602

[27] SAARTI, Jarmo. Fiction indexing and the development of fiction thesauri. Journal of librarianship and information science. 1999, vol. 31, no. 2, p. 86. ISSN 0022-2232

[28] Volně podle: PEJTERSEN, Annelise Mark. Fiction and library classification. Scandinavian Public Library Quarterly. 1978, vol. 11, no. 1, p. 7. ISSN 0036-5602

[29] SAARTI, Jarmo. Fiction indexing and the development of fiction thesauri. Journal of librarianship and information science. 1999, vol. 31, no. 2, p. 86. ISSN 0022-2232

 

[30] Volně podle: PEJTERSEN, Annelise Mark. Fiction and library classification. Scandinavian Public Library Quarterly. 1978, vol. 11, no. 1, p. 9-10. ISSN 0036-5602

[31] Volně podle: PEJTERSEN, Annelise Mark. Fiction and library classification. Scandinavian Public Library Quarterly. 1978, vol. 11, no. 1, p. 10-11. ISSN 0036-5602

[32] Volně podle: SAARTI, Jarmo. Fiction indexing and the development of fiction thesauri. Journal of librarianship and information science. 1999, vol. 31, no. 2, p. 89-91. ISSN 0022-2232

[33] Postup při přípravě dotazníkového šetření a zpracování získaných údajů podle: PRESOVÁ, Silvie. Metoda Konspektu a její vztah k selekčním jazykům: současný stav a trendy se zaměřením na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005, s. 134-150. ISBN 80-210-3685-0

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback