Příběh o Kočičce a Jezevci vol. 2

4. 12. 2011

„Za dveřmi byla tmavá chodba. Cihly zmizely, jako by tam nikdy nebyly. Z chodby vycházel studený, zatuchlý pach: páchlo to jako něco velice starého a velice pomalého. Prošla dveřmi.“ To píše Neil Gaiman v jedné ze svých knih. Myslíte si, milí čtenáři, že Kočička prožila něco podobného? To a ještě mnohem víc se dozvíte v dnešním dílu Příběhu o Kočičce a Jezevci.

První krok ze Dveří doprovázelo ozáření jakýmsi velmi intenzivním světlem. Kočička pocítila mezi prstíky stébla trávy a pak odpadla do mdlob. Zdál se jí celkem pěkný sen. Koupila si v něm šaty velikosti 14, snídala v kulichu na terase a dělala lascivní gesta na spolucestujícího v mhd. Ne najisto v tomhle pořadí.

Probudila se ve tmě. Ležela na posteli. Vedle ní stoleček z dubového dřeva s vyrytým vzorem, který nepoznala. V pozadí slyšela hrát Hanka a tak šla za zvukem. Když vcházela do místnosti ozářené ohněm z krbu, uviděla někoho sedět v křesle zády k ní.

„Jsem  Jezevec. Našel jsem Tě ležet v trávě. U Dveři v trávě. Moc Krys tam bylo. Proto jsem Tě odnesl. Do svého domova. Sem. Tady je bezpečí. Tady je doma. Tvoje věci. Tady jsou. Nevím, jestli všechny. Zrcátko a šlehačka. Gramofon ne-e. Je rozbitej. Ale deska! Deska dobrá. Zrovna hraje. Nevadí?“

„Nevadí.“

„Nevadí, nevadí. To je dobře. To jsem rád. Pojď se najíst. Mám tu pečené hrušky. Medové hrušky. Moc dobré. Ale musím jít. Mám nějakou práci. Tady máš lucernu. Lucerna svítí. Můžeš se podívat. Jako doma. Jen neotvírej tyto dveře, jo? Ne! Neotvírej.“

„Neotevřu.“

„Neotevřeš. To je dobře. Zůstaň tady. Jako doma. Těmi dveřmi ne. Nene. Ne.“

Kdo je Jezevec? Kam šel? A proč Kočička nemůže těmi dveřmi ven? Kde vůbec je? A kdo jsou Krysy? Kde jsou všechny Kočiččiny věci? A kde je Serge? A nemáte hlad? Já ano. Doufám, že máš spoustu odpovědí a ještě více otázek. Na ně však odpovědi získaš až někdy příště, milý čtenáři. Ale abychom Tě nenechali tápat a tesknit, dávám Ti možnost napsat, co bys rád, aby Kočička zažila. Nápady, inspiraci i psychoaktivní látky si rád převezmu a využiji je při tvoření dalších dobrodružství naší oblíbené hrdinky. 
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

2 komentáře

Obrázek uživatele Marta
5. 12. 2011

Škoda, že pokračování bylo tak krátké... :( Těším se na další díl. :)

Kdo je kdo a jak by to mohlo být dál... 

Kočička se určitě ocitla v jezevcově noře. Jezevec je podivín, který žije již dlouhý čas sám a začalo mu z toho tzv. "hrabat". Kočičku sebral venku, protože doufá, že mu bude dělat společnost až do konce světa (nebo alespoň jezevcova života).  Myslím si, že Kočička nemůže dveřmi ven, protože vedou do spíže. Jezevec z logiky věci nechce, aby mu snědla zásoby, proti jí tak kladl na srdce, ať dveře neotvírá. ;) O rozdělování potravin chce rozhodovat pouze on. Krysy jsou místní gang, který se rozhodl lapit jakoukoliv kočku a obětovat ji ve jménu Velkého Krysáka. Bohužel jim pod ruku přišla právě naše hrdinka, kterou hned na začátku cesty za dobrodružstvím stihly omráčit. Naštěstí ji zachránil jezevec, i když to bylo asi pro Kočičku z deště pod okap, protože ten ji ven taky jen tak nepustí...

Má někdo jiný (nebo lepší) nápad na verzi příběhu? :)

Obrázek uživatele Růžový panter

Růžový panter to asi nechápe...  Jezevec odešel vykonat si svoji práci ven těmi stejnými dveřmi, které Kočičce zakázal otevřít? Nebo jsou tam ještě další dveře, třeba do již zmíněné spíže v prvním komentáři??? Jak to teda je??? Kolik je v Jezevcově příbytku dveří? A není tam třeba okno? A Růžový panter hlad má, proto baští vánoční cukroví a už ho moc není... ajaj...

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback