Print on demand: analýza současného stavu a využitelnosti pro knihovny

Příspěvek vychází z bakalářské práce autorky Print on demand: Analýza současného stavu a využitelnosti pro knihovny, doplněné o aktuální údaje. Text se zabývá konceptem print on demand, jeho současným rozvojem a vlivem na jednotlivé oblasti knižního trhu.

Poznámka redakce: text výtahu pochází z bakalářské diplomové práce: LICHNOVSKÁ, Pavla. Print on demand: analýza současného stavu a využitelnosti pro knihovny. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 59 s. + IX s. příl. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.

Print on demand

Print on demand je popisován jako koncept, umožňující tisk až ve chvíli, kdy na něj vzniká poptávka. Nejčastěji je používán ve spojení s tiskem knih. Lze jej využít i v dalších oblastech - například tisky reprodukcí, katalogů, plakátů[1] nebo návodů.[2] Podstatou jsou nové technologie digitálního tisku, které umožňují vytištění již jednoho kusu za přijatelnou cenu proti ceně tisku ofsetem. Print on demand je vhodný především pro tisk malých nákladů, dotisky knihy, tisk knih na vyžádání nebo pro vydání knih vlastním nákladem. POD eliminuje náklady spojené se skladováním, neboť veškerá data jsou uložena v digitální podobě, často ve formě PDF a vytištěna až ve chvíli, kdy je kniha objednána. Dochází i k minimalizaci ekologických dopadů tisku, jelikož je vytištěno jen množství, na něž je zajištěn odbyt. V současné době již není POD chápán jen jako označení tisku v případě popávky, ale jako koncept, který zasahuje a mění celý knižní průmysl.

Systémy využívající print on demand

Dalším rozvojem print on demand došlo k vynálezu přístrojů, které dokáží samy vyrobit a svázat knihu. Jedná se o přístroje velikosti kopírek. Jsou napojeny na počítač i na internet, a mohou tak z centrální databáze přijímat digitální soubory knih připravených k tisku. Přístroje dokáží rychle a levně svázat knihu jen s minimálním lidským zásahem. Patří mezi ně například Espresso Book Machine nebo Instabook Maker.

Espresso Book Machine je tiskové zařízení firmy On Demand Books umožňující vytištění a svázání paperbacku s barevnou obálkou a minimálním lidským zásahem. Zařízení vytiskne a sváže 300stránkovou knihu do čtyř minut. Jeho upravená verze 2.0. dokáže vyrobit až 830stránkovou knihu. Velikost knihy se pohybuje mezi n 8.5" x 11" a 4.5" x 4.5".[3] EBM je ovládáno speciálním softwarem EspressNet, který umožňuje propojení zařízení s virtuální sítí, v níž jsou uloženy dokumentů k tisku a informace o zakázce i zákazníkovi. Stejně tak do ní mají přístup poskytovatelé dokumentů, které jsou chráněny autorskými právy. Ti mohou sledovat, kde a kdy byla kniha vytištěna nebo měnit povolení dokumentů k tisku. Systém zaznamenává všechny provedené transakce a poskytuje všechna data nutná k vyplácení autorských honorářů za vytištěné knihy. Espresso book machine bylo oceněno jako nejlepší vyná­lez roku 2007 časopisem Time.[4] Společnost On Demand Books plánuje jeho rozšíření do knihoven a knihkupectví po celém světě.Pomohla založit i neziskovou organizaci Books On Demand for Africa,[5] ta je nyní v průzkumné fázi - zkoumá místa pro instalaci přístroje EBM v Africe. Jejím cílem jsou stovky EBM po celé Africe, jež by přispěly k rozšíření přístupu k vzdělávacím zdrojům.  

Espresso Book Machine Model 1.5[6]  

Espresso Book Machine Model 1.5
                                                 

Espresso Book Machine Model 2.0[7]

Espresso Book Machine Model 2.0

Instabook Maker, přístroj mexického vynálezce Victora Celario, je velký 200x80x90 cm, poskytuje rychlou a levnou výrobu knihy do formátu A4. Proti EBM je jeho velkou nevýhodou nutnost dokončovacích prací, ale naopak pořizovací cena je mnohem příznivější. Díky programu InstaBook Digital Bookstore Network nabízí přes 10 000 knih, práva k těmto knihám buď vlastní společnost InstaBook Corporation nebo se na ně již nevztahuje autorský zákon. Dále nabízí začínajícím autorům možnost vydat knihu a pak ji přidat do programu, který umožní její vytištění na kterémkoliv přístroji InstaBook Maker i objednání přes webové stránky firmy.[8] Firma plánuje rozšíření přístroje do knihoven a knihkupectví a to především v Mexiku, USA a Kanadě.

Instabook Maker III[9]
Instabook Maker III

Změny vyvolané POD v nakladatelské oblasti

Print on demand přináší nakladatelům nové možnosti, stejně jako nebezpečí a problémy v podobě nové konkurence. POD umožňuje tisk malých nákladů, které byly dosud cenově nevýhodné nebo tisk specializovaných knih, jako jsou například personalizované knihy, jež jsou svým obsahem směřovány konkrétnímu čtenáři. Mezi další výhody patří využití digitálního tisku pro dotisk již vyprodaných knih. POD umožňuje ponechat knihy v tisku tak dlouho, dokud bude zachována jejich digitální forma. Navíc je možné díky rychlému tisku využívat i efektivnějších forem distribuce, při níž je kniha vytištěna a odeslána až po zakoupení konkrétním čtenářem. Calvin Reid se k tomu v článku POD Heads to the Mainstream[10] vyjadřuje takto: „[...] POD stands the usual publishing model on its head. Print on demand offers publishers the possibility of selling a book before it is printed and then delivering it directly to a consumer, to a store or to a publisher's warehouse."[11]

Jak již bylo zmíněno, přináší však pro nakladatele i hrozbu v podobě nárůstu konkurence nových nakladatelů orientujících se na on-demand publishing, kterým se rozumí „vydání publikace na vyžádání zákazníka, vztahující se na vytištění publikací v nákladu (počtu výtisků) požadovaném zákazníkem (může se jednat o jediný exemplář) nebo na úpravu publikace podle představ zákazníka. Výhodou on-demand publishing je redukce skladovaných zásob, méně neprodaných titulů a lepší tok peněz; předpokládat lze také nárůst počtu vydávaných titulů. Nevýhoda spočívá především ve vysokých nákladech na výrobu takové publikace, což se odrazí v její ceně pro konečného zákazníka."[12] Jako ekvivalentní překlady jsou v TDKIV uvedeny on-demand publishing jsou uvedeny: vydávání na zakázku (zř.), vydávání na míru, kniha na zakázku, kniha na míru, book on demand, publikování na objednávku.

Tito nakladatelé nabízí všem autorům placené vydání knihy. Bývají označováni jako POD nakladatelé nebo také subsidy publishers.[13] POD nakladatelé již nejsou klasickými nakladateli, ale spíše firmami, které poskytují placené nakladatelské služby. Jelikož o klienty nemají nouzi, dochází k vydávání záplavy knih vydaných formou self-publishing. Těmto knihám je poskytnuta odborná příprava jen v té míře, jakou si zaplatil její autor.

Bližší specifikací těchto nakladtelů se zabývá například Ann Haugland ve svém článku Opening gates: Print On-Demand Publishing as Cultural Production,[14] v němž vymezuje tři nakladdatelské modely. Jedná se o:

  • Tradiční nakladatelé (Traditional Royalty[15]Publishers)

Tito nakladatelé vybírají texty z rukopisů zaslaných autory a starají se o zpracování knihy. Autoři nejčastěji dostávají honorář v podobě procent z prodaných kusů. Tradičním nakladatelům se rovněž přisuzuje role, pojmenovaná jako „Cultural Gatekeeper", neboť rozhodují, které texty budou vydány a které ne. Vydání každé knihy pro ně představuje značné riziko, jelikož investují do přípravy knihy mnoho finančních prostředků i svou pověst. Jsou zodpovědní za celkové zpracování rukopisu, jeho editování, grafické i typografické úpravy, také za marketing a propagaci titulů.

  • POD Subsidy[16]Publishers

Vydělávají většinu svých zisků „nakladatelským servisem" (autoři poskytují digitální obsah a platí vydavateli za jeho zpracování, vydání i distribuci). Část zisků pramení i z prodeje knih, především však autorům a jejich známým. Zákazníky jsou pro ně autoři, kteří si sami hradí vydání knihy, nikoliv čtenáři. POD nakladatelé nekupují práva ke knihám a nenesou riziko vydání ztrátových titulů. Většina těchto nakladatelů poskytuje základní nakladatelský servis, jako je zajištění ISBN, rozeslání povinných výtisků a zapsání knihy do databází vydaných knih. Veškerá další propagace záleží na autorovi, případně na tom, zda si připlatil některou z reklamních služeb nakladatelství. POD nakladatelé nejsou však jen čistě komerční službou. Jejich náplní je sice tvorba zisku díky uspokojování poptávky autorů po vlastní knize. Jsou také prostředníky spojující samovydavatele s knižním trhem - poskytují zázemí, rady a informace o všem, co s vydá­ním a distribucí knih souvisí. „Subsidy Publishers have ٫opened the gates٬ to writes of all kinds. This is a new form of cultural production-one that is not dependent on either the economic resources or the cultural authority of traditional royalty-paying publishers."[17]

  • Self-publishing[18]

Self-publishing odráží situaci, kdy autor sám zařizuje vše potřebné pro vydání knihy - od zpracování dat, přidělení ISBN, zadání výroby knihy, její distribuci a prodej. Autor je svým vlastním nakladatelem. Jako self-publishing  bývá též označováno vydání knihy s využitím služeb některého POD nakladatele. Blíže se tématu self-publishing věnuje následující kapitola.

Print on demand pro autory (self-publishing)

S rozvojem POD vzniká řada specializovaných firem, nabízí kompletní, které nabízí kompletní servis v oblasti vydání knih pro kohokoliv - od typografie, grafické úpravy, přidělení ISBN, výroby či prodeje přes internet. To má za následek narůstající počet nových autorů, kteří se rozhodnou vydat si svoji knihu. Významně se tak rozšiřuje oblast v literatuře nazývaná self-publishing, která je do češtiny překládána jako vydání vlastním nákladem. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje vlastní náklad slovy „publikace vydaná soukromou fyzickou či právnickou osobou nikoliv oficiálním nakladatelstvím nebo vydavatelstvím."[19] Nicméně díky POD vznikají oficiální nakla­datelství umožňující autorům vydat knihy vlastním nákladem. Některé z těchto firem se samy definují spíše jako servis pro autory a self-publishing bývá chápan i jako využití těchto servisů.

Historie tématu self-publishing

Vydávání knih vlastním nákladem má dlouhou historii. Kremer[20] vytvořil seznam světových autorů, kteří publikovali svá díla nejdříve vlastním nákladem. Patří mezi ně mnoho osobností světové literatury jako Hans Christian Andersen, Alexander Dumas, Benjamin Franklin, Ernest Hemingway, Stephen King, Rudyard Kipling, Edgar Poe, Marcel Proust, George Bernard Shaw, Percy Bysshe Shelley, Tolstoj, Mark Twain, Virginia Woolf a mnoho dalších. Kremer zde také popisuje těžké začátky některých spisovatelů, například Hanse Christiana Andersena, který vydal vlastním nákladem své první dvě knihy básní, knihu First Attemps a také dvě první knihy pohádek: „The first book he self-published in 1822, First Attempts, was done while he was still in school. It was so unsuccessful that the pages end up being sold as wrapping paper."[21]

Podle Kremera self-publishing není ničím novým. Self-publishing se rozvinul v USA již během 20. století. Byly založeny například firmy Dorrance Publishing nebo Vantage Press,[22] které poskytovaly placený tisk knih, a proto byly vnímány negativně: „these publishers never enjoyed stellar reputations, and were consistently on the sidelines of the publishing Word."[23]

Další vhodné podmínky pro rozvoj self-publishing přinesla 90. léta, kdy došlo ke spojování nakladatelů do obřích firem s cílem vydávat co nejziskovější knihy. To velmi znevýhodnilo nové autory, neboť bylo těžké přesvědčit nakladatele, aby dali šanci novým knihám. Autoři tedy začali využívat self-publishing, aby se prosadili. Některým se to podařilo a na základě self-published[24] vydaných titulů je oslovila velká nakladatelství.

Současný stav self-publishing

Jak uvádí Walt Crawford ve své úvaze,[25] v Americe je každý rok napsáno kolem 750 000 rukopisů knih. Z nich je vydáno pouze asi 60 000. Zůstává tedy mnoho neuspokojených autorů, jejichž knihy se nedostaly k čtenářům klasickou cestou. Právě jim otevřel POD novou cestu v oblasti self-publishing. Přestože jsou knihy vydané POD určeny často pro speciální komunity, může to pro ně i pro knihovny znamenat nečekanou komplikaci. Crawford to dokazuje na hypotetické komunitě s 60 000 členy. Při klasickém vydání 60 000 titulů ročně by na takovou komunitu připadlo průměrně tucet autorů, ovšem s POD se situace mění:

„You're no longer looking at a dozen extra books each year to handle local authors. It's now a gross-a dozen dozen-144 books for that 60,000-person community. That's a minor but noticeable chunk of your budget (when you add cataloging and accessioning) and three or four shelves a year."[26]

Upozorňuje, že většina lidí, kteří již rukopis napíší, doufá v jeho publikování. Proto předpokládá, že počty POD vydaných knih neustále porostou. Na závěr připouští, že pokud již autoři jednu knihu napsali, mohli by napsat i další, témat je nesčetně: memoáry, životní kredo, koníčky nebo pohádky pro děti. Stejného názoru je i Rachel Donadio.[27] Ta upozorňuje na obecné předpoklady mnoha lidí, že by mohli napsat knihu, neboť „everyone has a story - and everyone wants to tell it."[28]

Většina autorů, kteří vydají knihu pomocí POD, samozřejmě doufá v její úspěšný prodej a následné získání smlouvy s klasickým nakladatelstvím. Skutečně se to již několika knihám podařilo. Nejdříve oslovily určitou skupinu lidí, kde se staly populární. Poté následovala nabídka klasického nakladatelství, tisk knihy v ofsetu a její šíření klasickou formou. Mezi úspěšné knihy vydané vlastním nákladem patří například kniha Eragon Christophera Paoliniho vydaná nejdříve autorovými rodiči, nebo The Celestine Prophecy Jamese Redfielda.[29] Takový postup je však ojedinělý. Jak uvádí Růžička - „z 10 000 knih publikovaných přes firmu Xlibris našlo podle deníku New York Times nakladatele jen 20."[30]

Clea Saal se v článku Is POD For Me?[31] zamýšlí nad výhodami a nevýhodami print on demand a využití POD nakladatelů pro vydání vlastních knih autory. Mezi výhody patří rychlé zpracování požadavků i výroba knihy, vyšší autorský honorář, autorova kontrola celého procesu, autor také nepotřebuje agenta pro kontakt s nakladatelem, není vázán dalšími závazky a jeho kniha bude opravdu vydána. Naopak nevýhodou je negativní vnímání knih vydaných vlastním nákladem, nižší prodej, nutná samostatná propagace, žádná záloha honoráře i to, že POD nakladatelé poskytují menší slevy knihkupcům, proto o jejich knihy knihkupci často nemají zájem, navíc tradiční nakladatele může od oslovení nadějného autora odrazovat, že kniha již byla vydána jinde. Z uvedeného shrnutí vyplývá, že autoři publikující svá vlastní díla mají při využití POD nakladatelů větší svobodu ohledně úprav, vzhledu knihy i výše autorského honoráře. Na druhou stranu musí za vydání knihy zaplatit, knih se prodá méně a propagace knihy závisí na nich.

Print on demand v knihovnách

POD přináší knihovnám nové možnosti, jak vylepšit a zefektivnit služby pro uživatele, neboť poskytuje příležitosti nabídnout print on demand dokumenty z digi­tálního archivu knihovny či centralizované databáze, dále nabízí šanci stát se úspěšným regionálním centrem podporou lokálních autorů a komunity, nově také začínají knihovny využívat přístroje umožňující rychlou a jednoduchou výrobu knih. POD přináší ovšem knihovnám i problémy spojené s uchováváním a výběrem knih vydaných stylem self-publishing. Knihovny váhají, zda takové knihy vůbec přidat do fondu nebo je naopak, aspoň pokud jsou ze stejné lokality, podpořit.

Problematika uchovávání knih vydaných vlastním nákladem v knihovnách

Nárůst firem poskytujících placené vydavatelské služby autorům přináší ročně na trh tisíce nových knih. Vzniká tak záplava titulů, v níž se lze jen velmi obtížně orientovat. Americké knihovny jsou tomuto problému vystaveny již delší dobu, přesto nemají vyvinutou jednotnou strategii, jak se k těmto titulům postavit. Ve veřejných i akademických knihovnách panoval dlouhou dobu nezájem o POD tituly způsobený nedostatkem informací a skepsí ke kvalitě knih. Záleží tak na konkrétní knihovně, zda bude nakupovat do fondu knihy vydané vlastním nákladem či ne.

Laura Dawson se v článku The Role of Self-publishing in Libraries[32]  zamýšlí nad rolí knihoven v souvislosti s tématem self-publishing a nárůstem knižní produkce. Stále více autorů volí cestu vydání knihy přes POD vydavatelské služby než klasickým způsobem, kde by riskovali odmítnutí a dlouhé zpracování knihy. Nejčastěji jsou takto vydávány memoáry, regionální tituly nebo knihy zaměřené na speciální oblast.

Dawson zdůrazňuje význam knih vydaných vlastním nákladem pro roli knihoven jako regionálních center. Upozorňuje, že mnoho knihoven digitalizuje své historické sbírky, zpřístupňuje je čtenářům, ale zapomíná, že historie vzniká každý den: „Local collection are not simply limited to historical materials. Perhaps a better way to say this is: history is being made every day. With the proliferation of self-publishing technology, people are documenting their experiences, their family histories, and issues of local interest more easily than ever before."[33]

„Self-published content about regional issues almost speaks for itself in terms of value to a library. Along with diaries, postcards, maps, census material, and other documents about a specific area, a memoir or a local cookbook could be a great contribution to a library's regional collection-and would have much more value to the community in the context of those other works than it would on its own."[34]

Záleží na každé knihovně, jaké knihy do fondu příjme. Důležitým kritériem je její kapacita. Dawson upozorňuje, že knihovny nemusí stát v roli kurátorů a rozhodovat, které knihy přijmou a které ne. Díky digitálnímu ukládání dat už nemusí být knihovníci tak vybíraví a mohou si dovolit přijímat do kolekcí i knihy, o něž není tak velký zájem - jako jsou právě self-published knihy. Jelikož jsou všechny self-published knihy tištěny digitálně, musel být jejich obsah převeden do digitální formy, kterou většina POD nakladatelů nabízí k zakoupení ve formě e-book. Elektronické knihy lze navíc prohledávat z webu knihovny a výsledky lze integrovat spolu s tradičními zdroji.

Print on demand projekty knihoven a institucí

Stále více univerzitních knihoven a výzkumných institucí buduje digitální sklady dat a množství v nich uloženého materiálu stoupá každý den. Technologie print on demand umožňuje efektivně využít a zpřístupnit je veřejnosti. Knihovny či instituce se mohou stát vydavateli, napomoci lokální vydavatelské činnosti, zvýšit svou viditelnost pro uživatele a nabídnout jim zcela nové služby. Navíc se mohou účastnit procesu přeměny vědeckého publikování, jež prochází v současné době krizí.[35] Jedním z faktorů způsobujících krizi vědeckého publikování je snižující se zájem studentů o tištěné zdroje, jelikož dávají přednost volně dostupným zdrojům na internetu. Některé instituce se snaží tuto situaci řešit podporou elektronického publikování, jehož ideálním doplňkem je print on demand, neboť tak mohou být tištěny pouze knihy, o které mají uživatelé skutečný zájem.

Print on demand začínají využívat univerzitní knihovny ve spolupráci s vydavatelským střediskem univerzit a zpřístupňují tituly z digitálních kolekcí, které mnoho univerzit v minulých letech vybudovalo nebo malonákladové dotisky vyprodaných titulů, o něž mají studenti stále zájem. V USA se jedná například o Cornell University Libraries, The Scholarly Publishing Office of University of Michigan University Library, University of Sydney's Library Scholarly Text and Image Service, v ČR například Český normalizační institut[36] či Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity.[37]

Knihovny jako regionální centra pro systémy umožňující POD

Díky lokalizovatelným přístrojům, umožňujícím rychlý tisk knih, přechází dosavadní model tisku objednaných knih na jednom místě a jejich následný transport přes celou zemi k záka­zníkovi k myšlence lokálních center, v nichž se budou tisknout knihy objednané v dané oblasti. Toho lze jednak dosáhnout spoluprací POD firem a jejich napojení na jednotné webové rozhraní, kde by se knihy tiskly podle místa doručení nebo také díky Espresso Book Machine či InstaBook Maker. Přístroje mohou být umisťovány do jakýchkoliv regionálních center, nejčastěji do knihoven a knihkupectví. Jak uvádí Barbara Fiste, právě knihovny jsou ideálními místy pro tyto přístroje: „The consortia could charge enough to recover costs and even make  a profit, which could be invested in the kinds of research into book culture and reading that publishers seem reluctant to fund. Libraries could take advantage of the service to acquire books that are suddenly in demand.[...] buying on-demand books that may suit a local collection could be an attractive option for libraries-and for publishers."[38]

Velmi dobré zkušenosti s využíváním EBM má Michiganská Universita. Maria Bonn[39]zdůrazňuje, že díky Espressu je možné překonávat omezení fyzickým místem, které vždy limitovalo knihovny i knihkupce. Díky uchovávání digitálního obsahu je možné přes Espresso vytisknout knihu rychle a levně: „The machine makes possible access to books in a way that just simply hasn't been possible before. What it does is it allows you to print and bind a book in about five to seven minutes, and that means that you can produce for users a book that is only existing in digital form and give them their own copy, especially rarer and harder to find books, that people would have had to travel hundreds, thousands of miles to see. They can now actually purchase their own copy at a pretty inexpensive price."[40] 

Důsledky print on demand pro čtenáře a společnost

Mezi hlavní důsledky print on demand pro čtenáře patří především vysoký nárůst titulu, ve kterém je velmi těžké se orientovat, neboť obsahuje kromě klasicky vydaných titulu i knihy vydané vlastním nákladem a zpřístupněné dotisky starších publikací. Jak ukazuje statistika z amerického knižního trhu, počet vydaných knih se díky rozmachu POD firem zvýšil během roku 2007 o 100 000 titulů[41] a během roku 2008 dokonce přesáhl počet knih vydaných klasickým způsobem.[42]

Počty vydaných knih v USA

Vysvětlení nárůstu POD knih zatím není jasné. Je možné, že se jedná pouze o přechodný trend způsobený oblibou POD, ale také se může jednat o zlom ve vydávání knih, který bude dlouhodobý.[43]

Dalším často s POD spojovaným problémem je snižující se zájem o četbu vůbec. V USA byl roku 2002 konán průzkum,[44] v němž pouze 46,7 % respondentů uvedlo, že čtou literaturu. Rachel Donadio[45] se zabývá tímto průzkumem v článku You're an Author? Me Too! a ptá se, jaký bude mít „kolektivní grafomanie" způsobená zjednodušením vydávání knih, dopad na společnost, kde nepřečetlo předešlý rok 53 % lidí žádnou knihu? Zda má smysl vydávat knihy, když se nenajde nikdo, kdo by si je přečetl? V České republice je situace v tomto směru výrazně odlišná. Dle průzkumu z roku 2007 83 % obyvatel[46] přečte za rok aspoň jednu knihu. Což je skoro dvojnásobek oproti čtenářům v USA.

Čtenáři mají díky print on demand možnost získat jakoukoliv knihu, která kdy vyšla, a dochoval se aspoň jeden její výtisk, který lze digitalizovat. Nejsou již omezeni nabídkou, kterou určuje hlavní nakladatelský proud. Zároveň je pro čtenáře obtížnější orientovat se v záplavě titulů na trhu. Díky tomu bude kladen čím dál větší důraz na orientaci a utřídění knižního trhu. S nárůstem POD lze očekávat, že se bude zvyšovat vliv okolí i internetových komunit na doporučování knih a poroste zájem o specializované či okrajové tituly. Bude se také zvyšovat tlak na odborníky, kteří na knižním trhu působí: „Until the literary community can find a way to pull together, discover the best among the many and bring them to widespread attention, many good books will continue unseen and unread, while many poor ones will continue to clutter the literary marketplace."[47]

Pokud bude kniha na určité téma chybět, může se kdokoliv stát autorem a sám ji vydat. Autorem se může stát prakticky každý. To vede k posílení demokratického přístupu ve vydávání knih, každý má možnost vydat knihu o čemkoliv a stále více lidí tuto možnost využívá. Jeff Gomez[48] hovoří o vzniku nové generace - generace upload, která v protikladu k minulé generaci download jen pasivně nepřejímá předem vytvořený obsah, ale sama jej aktivně vytváří a mění celou společnost. Právě pro ni je print on demand ideální nástroj.

Citované zdroje

BANN, David. Polygrafická příručka. Přeložil Petr Stříbrný. 1. vyd. Praha: Slovart, 2008. 224 s. ISBN 9788073910297.

BONN, Maria. New age of publishing [online]. nedatováno [cit. 2009-04-11]. Dostupný z WWW: <http://www.ns.umich.edu/podcast/video.php?id=405>.

Bowker Reports U.S. Book Production Declines 3% in 2008, but \"On Demand\" Publishing More than  Doubles [online]. 2009 [cit. 2009-07-25]. Dostupný z WWW: <http://www.bowker.com/index.php/press-releases/563-bowker-reports-us-boo....

Bowker. IndustryStats2008 [online]. 2008 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.bowker.com/bookwire/IndustryStats2008.pdf>.

Bowker. IndustryStats2009 [online]. 2009 [cit. 2009-07-16]. Dostupný z WWW:
<http://www.bowker.com/bookwire/IndustryStats2009.pdf>.

CRAWFORD, Walt. Brace Yourselves-It's the Attack of the PoD People. American Libraries. 2002, vol. 33, is. 1, s. 93. ISSN 00029769. [cit. 2009-01-20] In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: <http://web.ebscohost.com/>.

Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. c2005 [cit. 2009-02-20]. Dostupný z WWW: <http://sigma.nkp.cz/F/>.

DALI, Keren; DILEVKO, Juris. The Self-Publishing Phenomenon and Libraries. Library & information science research. 2006, vol. 26, no. 2, s. 208-234. ISSN 0740-8188. [cit. 2009-04-6] In Sciencedirect [online]. Dostupný z WWW: <http://www. http://www.sciencedirect.com//>.s. 209.

DAWSON, Laura. The Role of Self-publishing in Libraries. Library Trends. 2008, vol. 57, is. 1, s. 43. ISSN 00242594.  [cit. 2009-03-15] In ProQuest [online]. Dostupný z WWW: <http://www.proquest.com/>.

DONADIO, Rachel. You're an Author? Me Too!. New York Times [online]. 27. 4. 2008 [cit. 2009-04-22]. Dostupný z WWW: <http://www.nytimes.com/2008/04/27/books/review/Donadio-t.html?_r=1.>.

Espresso plans African mission. The Bookseller.com [online]. 18. 12. 2008 [cit. 2008-04-12]. Dostupný z WWW: <http://www.thebookseller.com/news/73172-espresso-plans-african-mission.h....

FISTE, Barbara. What If You Ran Your Bookstore Like a Library?. Library Journal. 15 .4. 2008, vol. 133, no. 7, s. 30-32. ISSN 03630277. [cit. 2009-04-15] In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: <http://web.ebscohost.com/>.

GOMEZ, Jeff. Print is dead: Books in our digital age. 1st edition. London: Palgrave Macmillan, 2008. 221 s. ISBN 978023052716.

HAUGLAND, Ann. Opening the Gates: Print On-Demand Publishing as Cultural Production. Publishing Research Quarterly. 2006, vol. 22, is. 3, s. 3-16. ISSN 1053-8801. [ cit. 2009-03-16]  In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: <http://web.ebscohost.com/>. s. 4-6.

HOMOLA, Jan. Print on demand. Inflow: information journal [online]. 2009, roč. 2, č. 3 [cit. 2009-04-23]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/print-demand>. ISSN 1802-9736

INSTABOOK MAKER III ALL DIGITAL [online]. Nedatováno. [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: <http://www.instabook.net/jm/index.php/enginstabookmaker3.html>.

InstaBook. Publish Your Book Today In 2 easy steps. [online]. InstaBook Publisher, 2005 [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: <http://www.instabookpublisher.com/tienda/>.

KREMER, John. The Self-Publishing Hall of Fame [online]. c2009 [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: <http://www.selfpublishinghalloffame.com/index.htm>.

LAMUER, John. Espresso Machine Prints Public Domain Titled Books On Demand [online]. Trea Hugger, 2009 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: <http://www.treehugger.com/files/2009/02/exspresso_book.php>.

NEKUDA, Jaroslav. Elektronická skripta na ESF MU. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2008, roč. XVIII, č. 3 [cit. 2009-04-15], s. 1-3. Dostupný z WWW: <www.ics.muni.cz/bulletin/articles/570.html>. ISSN 1212-0901.

On Demand Books. The EBM [online]. c2009 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: <http://www.ondemandbooks.com/hardware.htm>.

PERKINS, George. Print on Demand, Self-Publishing, and Perceived Value in Australia and the United States. Self-Publishing Review [online]. 15. 3. 2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: <http://www.selfpublishingreview.com/2009/03/15/print-on-demand-self-publ....

Reading at Risk: A Survey of Literary Reading in America. The National Endowment for the Arts [online]. 2007 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.nea.gov/research/ResearchReports_chrono.html>.

REID, Calvin. POD Heads to the Mainstream. Publishers Weekly. 14. 1. 2008, vol. 255, is. 2, s. 33-35..  ISSN 00000019. [cit. 2009-02-14] In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: <http://web.ebscohost.com/>.

RŮŽIČKA, Jiří. Anarchie v nakladatelském průmyslu. A2. 25. 6. 2008, roč. 4, č. 26, s. 1, 20. ISSN 1803-6635. Dostupný z WWW: <http://www.advojka.cz/archiv/2008/26/anarchie-v-nakladatelskem-prumyslu>.

SAAL, Clea. Is POD for me? [online]. An Incomplete Guide to Print On Demand Publishers, c2001-2005 [cit. 2009-03-17]. Dostupný z WWW: <http://booksandtales.com/pod/articleviewer.php?article_id=1>

The Best Inventions Of The Year: An ATM for Books. Time [online]. 2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: <http://www.time.com/time/specials/2007/article/0,28804,1677329_1677980_
1677970,00.html
>.

TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme? Obyvatelé české republiky a jejich vztah ke knize. 1. vyd. Brno: Host, 2008. 2007 s. ISBN  978807294270. s. 53.

VOIGT, Kevin. Technology lowering cost for self-publishing [online]. 2007 [cit. 2009-04-17]. Dostupný z WWW: <http://edition.cnn.com/2007/BUSINESS/03/01/digital.publishing/>.

Xerox spolupracuje s ČSNI. Grafika On-line [online]. 2003 [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: <http://www.grafika.cz/art/aktuality/xerox_csni.html>. ISSN 1212-9569.

 


[1] BANN, David. Polygrafická příručka. Přeložil Petr Stříbrný. 1. vyd. Praha: Slovart, 2008. 224 s. ISBN 9788073910297.

[2] HOMOLA, Jan. Print on demand. Inflow: information journal [online]. 2009, roč. 2, č. 3 [cit. 2009-04-23]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/print-demand>. ISSN 1802-9736

[3] 21,6 x 27,9 cm (přibližuje se evropské velikosti A4 - 21,0 × 29,7 cm) a 11,4 x 11,4 cm.

[4] The Best Inventions Of The Year: An ATM for Books. Time [online]. 2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: <http://www.time.com/time/specials/2007/article/0,28804,1677329_1677980_
1677970,00.html
>.

[5]Espresso plans African mission. The Bookseller.com [online]. 18. 12. 2008 [cit. 2008-04-12]. Dostupný z WWW: <http://www.thebookseller.com/news/73172-espresso-plans-african-mission.h....

[6] Převzato z LAMUER, John. Espresso Machine Prints Public Domain Titled Books On Demand [online]. Trea Hugger, 2009 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: <http://www.treehugger.com/files/2009/02/exspresso_book.php>.

[7] On Demand Books. The EBM [online]. c2009 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: <http://www.ondemandbooks.com/hardware.htm>.

[8]InstaBook. Publish Your Book Today In 2 easy steps. [online]. InstaBook Publisher, 2005 [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: <http://www.instabookpublisher.com/tienda/>.

[9] INSTABOOK MAKER III ALL DIGITAL [online]. Nedatováno. [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: <http://www.instabook.net/jm/index.php/enginstabookmaker3.html>.

[10] REID, Calvin. POD Heads to the Mainstream. Publishers Weekly. 14. 1. 2008, vol. 255, is. 2, s. 33-35..  ISSN 00000019. [cit. 2009-02-14] In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: <http://web.ebscohost.com/>.

[11] Tamtéž.

POD staví na hlavu tradiční nakladatelský model. Print on demand nabízí nakladatelům možnost prodávat knihy před tím, než jsou vytištěny a poté je doručit přímo ke konzumentovi, do obchodu nebo do nakladatelova skladu. (v. p.)

[12] Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. c2005 [cit. 2009-02-20]. Dostupný z WWW: <http://sigma.nkp.cz/F/>.

[13] HAUGLAND, Ann. Opening the Gates: Print On-Demand Publishing as Cultural Production. Publishing Research Quarterly. 2006, vol. 22, is. 3, s. 3-16. ISSN 1053-8801. [ cit. 2009-03-16]  In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: <http://web.ebscohost.com/>. s. 5.

[14] HAUGLAND, Ann. Opening the Gates: Print On-Demand Publishing as Cultural Production. Publishing Research Quarterly. 2006, vol. 22, is. 3, s. 3-16. ISSN 1053-8801. [cit. 2009-03-16] In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: <http://web.ebscohost.com/>. s. 5.

[15] Royalties - autorský honorář stanovený procenty z prodeje.

[16]Subsidy - dotace, subvence podle  Anglicko-český, česko-anglický velký slovník: nejen pro překladatele. 2.vyd. Brno: Lingea, 2007. 1566 s. ISBN 978808706201.

[17] HAUGLAND, Ann. Opening the Gates: Print On-Demand Publishing as Cultural Production. Publishing Research Quarterly. 2006, vol. 22, is. 3, s. 3-16. ISSN 1053-8801. [cit. 2009-03-16] In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: <http://web.ebscohost.com/>. s.12.

POD nakladatelé otevřeli brány všem typům autorů. Je to nová forma kulturní produkce - taková, která není závislá ani na ekonomických zdrojích nebo kulturní autoritě tradičních vydavatelů, kteří vyplácejí autorské honoráře. (v. p.)

[18] Self-publishing - vydání knihy vlastním nákladem.

[19] Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. c2005 [cit. 2009-02-20]. Dostupný z WWW: <http://sigma.nkp.cz/F/>.

[20] KREMER, John. The Self-Publishing Hall of Fame [online]. c2009 [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: <http://www.selfpublishinghalloffame.com/index.htm>.

[21] Tamtéž.

První knihu, First attempt, vydal v roce 1822, když ještě studoval. Byla tak neúspěšná, že její stránky byly prodávány jako balicí papír. (v. p.)

[22] DALI, Keren; DILEVKO, Juris. The Self-Publishing Phenomenon and Libraries. Library & information science research. 2006, vol. 26, no. 2, s. 208-234. ISSN 0740-8188. [cit. 2009-04-6] In Sciencedirect [online]. Dostupný z WWW: <http://www. http://www.sciencedirect.com//>.s. 209.

[23] Tamtéž.

Tito nakladatelé nikdy neměli dobrou reputaci a byli trvale vytlačeni mimo dění nakladatelského světa. (v. p.)

[24] Self-published - vydaných vlastním nákladem, pro rozšíření anglického pojmu ponecháno v angličtině.

[25] CRAWFORD, Walt. Brace Yourselves-It's the Attack of the PoD People. American Libraries. 2002, vol. 33, is. 1, s. 93. ISSN 00029769. [cit. 2009-01-20] In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: <http://web.ebscohost.com/>.

[26] Tamtéž.

Už se nebudete déle dívat na tucet nových knih navíc každý rok publikovaných lokálními autory. Nyní jich je mnohem víc - tucet tuctů - 144 na 60 000 komunitu. To je sice malé, ale již znatelné množství pro Váš rozpočet (když přidáte katalogizaci a zpřístupnění) a 3-4 police ročně. (v. p.)

[27] DONADIO, Rachel. You're an Author? Me Too!. New York Times [online]. 27. 4. 2008 [cit. 2009-04-22]. Dostupný z WWW: <http://www.nytimes.com/2008/04/27/books/review/Donadio-t.html?_r=1.>.

[28] Tamtéž.

Každý má příběh a každý ho chce sdělit. (v. p.)

[29] VOIGT, Kevin. Technology lowering cost for self-publishing [online]. 2007 [cit. 2009-04-17]. Dostupný z WWW: <http://edition.cnn.com/2007/BUSINESS/03/01/digital.publishing/>.

[30]

RŮŽIČKA, Jiří. Anarchie v nakladatelském průmyslu. A2. 25. 6. 2008, roč. 4, č. 26, s. 1, 20. ISSN 1803-6635. Dostupný z WWW: <http://www.advojka.cz/archiv/2008/26/anarchie-v-nakladatelskem-prumyslu>.

[31] Volně přeloženo podle SAAL, Clea. Is POD for me? [online]. An Incomplete Guide to Print On Demand Publishers, c2001-2005 [cit. 2009-03-17]. Dostupný z WWW: http://booksandtales.com/pod/articleviewer.php?article_id=1

[32] DAWSON, Laura. The Role of Self-publishing in Libraries. Library Trends. 2008, vol. 57, is. 1, s. 43. ISSN 00242594.  [cit. 2009-03-15] In ProQuest [online]. Dostupný z WWW: <http://www.proquest.com/>.

[33] Tamtéž.

Lokální kolekce není omezena jen na historické materiály. Možná by se dalo říci: Historie je utvářena každý den. S rozrůstáním self-publishing technologie mohou lidé dokumentovat jejich rodinou historii a témata lokálního zájmu snadněji, než kdy předtím. (v. p.)

[34] Tamtéž.

Self-published obsah o krajových záležitostech mluví sám o sobě, co se týče jeho hodnoty pro knihovnu. Společně s deníky, pohledy, mapami, materiály o sčítání lidu a dalšími dokumenty o specifické oblasti, memoáry nebo regionální kuchařky by mohly být skvělým příspěvkem k regionální knihovní sbírce a mohou mít větší hodnotu pro komunitu v kontextu dalších prací. (v. p.)

[35] PERKINS, George. Print on Demand, Self-Publishing, and Perceived Value in Australia and the United States. Self-Publishing Review [online]. 15. 3. 2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: <http://www.selfpublishingreview.com/2009/03/15/print-on-demand-self-publ....

[36] Xerox spolupracuje s ČSNI. Grafika On-line [online]. 2003 [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: <http://www.grafika.cz/art/aktuality/xerox_csni.html>. ISSN 1212-9569.

[37] NEKUDA, Jaroslav. Elektronická skripta na ESF MU. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2008, roč. XVIII, č. 3 [cit. 2009-04-15], s. 1-3. Dostupný z WWW: <www.ics.muni.cz/bulletin/articles/570.html>. ISSN 1212-0901.

[38] FISTE, Barbara. What If You Ran Your Bookstore Like a Library?. Library Journal. 15 .4. 2008, vol. 133, no. 7, s. 30-32. ISSN 03630277. [cit. 2009-04-15] In EBSCO [online]. Dostupný z WWW: <http://web.ebscohost.com/>.

Sdružení regionálních knihoven si mohou účtovat dost na pokrytí nákladů a dokonce vytvořit malý zisk, který by mohl být investovaný do výzkumů týkajících se knižní kultury a čtení, na něž nejsou nakladatelé ochotni najít prostředky. Knihovny by mohly využít výhody tohoto servisu k získání knih, po nichž je najednou poptávka.... Nakupování on-demand knih, které by vyhovovaly místní kolekci by mohla být atraktivní volba pro knihovny i pro nakladatele. (v. p.)

[39] Director, U-M Library Scholarly Publishing Office

[40] BONN, Maria. New age of publishing [online]. nedatováno [cit. 2009-04-11]. Dostupný z WWW: <http://www.ns.umich.edu/podcast/video.php?id=405>.

Přístroj umožňuje přístup ke knihám ve formě, ve které prostě nebyl předtím možný. Dovoluje vytisknout a svázat  knihu za asi 5 - 7 minut, což znamená, že můžete pro uživatele vyrobit knihy z těch, které existují pouze v digitálním formátu a dát jim jejich vlastní kopii. Zejména se jedná o vzácné nebo těžko nalezitelné knihy, pro které by jinak lidé museli cestovat stovky, tisíce mil. Nyní si mohou koupit svou vlastní kopii za celkem rozumnou cenu. (v. p.)

[41] Bowker. IndustryStats2008 [online]. 2008 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.bowker.com/bookwire/IndustryStats2008.pdf>.

[42] Bowker. IndustryStats2009 [online]. 2009 [cit. 2009-07-16]. Dostupný z WWW:
<http://www.bowker.com/bookwire/IndustryStats2009.pdf>.

[43] Bowker Reports U.S. Book Production Declines 3% in 2008, but \"On Demand\" Publishing More than Doubles [online]. 2009 [cit. 2009-07-25]. Dostupný z WWW: <http://www.bowker.com/index.php/press-releases/563-bowker-reports-us-boo....

[44] Reading at Risk: A Survey of Literary Reading in America. The National Endowment for the Arts [online]. 2007 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: <http://www.nea.gov/research/ResearchReports_chrono.html>.

[45] DONADIO, Rachel. You're an Author? Me Too!. New York Times [online]. 27.4.2008 [cit. 2009-04-22]. Dostupný z WWW: <http://www.nytimes.com/2008/04/27/books/review/Donadio-t.html?_r=1.>.

[46] TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme? Obyvatelé české republiky a jejich vztah ke knize. 1. vyd. Brno: Host, 2008. 2007 s. ISBN  978807294270. s. 53.

[47] PERKINS, George. Print on Demand, Self-Publishing, and Perceived Value in Australia and the United States. Self-Publishing Review [online]. 15. 3. 2009 [cit. 2009-04-14]. Dostupný z WWW: <http://www.selfpublishingreview.com/2009/03/15/print-on-demand-self-publ....

Dokud literární společnost nepotáhne za jeden provaz, neobjeví v tom obrovském množství ty nejlepší knihy a nepřitáhne na ně pozornost, tak nebude objevena hodnota mnoha dobrých knih, zatímco mnoho ubohých knih bude stále zabírat místo na literárním trhu. (v. p.)

[48] GOMEZ, Jeff. Print is dead: Books in our digital age. 1st edition. London: Palgrave Macmillan, 2008. 221 s. ISBN 978023052716.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback