Problematika a postup při naplnění právních podmínek díla volného pro užití a možnosti užití díla ve vztahu ke knihovnám.Část II

Druhá část výtahu diplomové práce Problematika a postup při naplnění právních podmínek díla volného pro užití a možnosti užití díla ve vztahu ke knihovnám ukazuje některé z možností činností knihoven (užití díla knihovnami) v mezích autorského zákona, řeší problematiku užití volného díla a související okolnosti směřující k plnění právních podmínek volného užití díla a jiné možnosti užití díla knihovnami, tj. možnosti veřejných licencí Creative Commons.

Poznámka redakce: jedná se o druhou část výtahu z bakalářské diplomové práce: OBSTOVÁ, Gabriela. Problematika a postup při naplnění právních podmínek díla volného pro užití a možnosti užití díla ve vztahu ke knihovnám. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. 51 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Věra Jurmanová Volemanová.

Úvod

Knihovny poskytují, tj. zprostředkovávají autorská díla, která jsou chráněna autorským zákonem. Mohou tak vykonávat své činnosti pouze v takovém rozsahu, jaký jim tento zákon umožňuje. Možnosti a rozsah činností spojených se zprostředkováním děl obecně stanoví autorský zákon, ve kterém jde buď o volná užití a zákonné licence zveřejněných děl[1] nebo o smluvní ujednání v rámci práva užití díla.         

V autorskoprávním prostředí má pojem užití díla význam jako užití pro soukromou potřebu, veřejné užití, užití bez svolení autora nebo užití se svolením autora a s tím související i protiprávní užití.[2]

2.1 Bezesmluvní užití díla

Bezesmluvní způsoby užití díla stanoví autorský zákon ve prospěch obecného zájmu, vyplývají z daného ustanovení. V těchto případech není k užití nutný souhlas autora, neboť ho nahrazuje zákon. Práva autora jsou tímto omezena, přestože užití díla, respektive právo dílo užít, je základním výlučným autorským majetkovým právem autora. AZ stanoví, že mezi tato užití náleží volná užití (§30) a zákonné licence bezúplatné nebo úplatné.[3] Prostřednictvím bezesmluvního užití autorských děl je umožněno uživatelům čerpat informace a dovoleno v omezené míře užít díla zveřejněná či vydaná, kterým doposud trvá doba ochrany autorských práv. Mezi užití díla bez souhlasu autora je možné podle AZ počítat i volné užití díla volného, kterému skončila doba trvání ochrany autorských majetkových práv.

2.1.0 Tříkrokový test

Bezesmluvní užití díla v dovolené míře určuje tzv. tříkrokový test, zakotvený v AZ.[4],[5] Test tvoří jakési pravidlo určující bezesmluvní užití díla stanovené AZ jako volná užití a zákonné licence. Jsou to taková užití, která tvoří
1) výjimku a omezení  autorského práva - povolené výjimky užití díla, omezení práva na užití bez souhlasu autora;
2)
která však nesmějí být vyložena a zneužita jiným než běžným způsobem užití, jež
3)
nenaruší autorská práva autorů a nezpůsobí škodu zájmům autora.

2.1.1 Volná užití

Uživatel (knihovna) má pouze takové možnosti volného užití díla, které stanoví AZ.
Volné užití, ve smyslu svobodného užití děl, ke kterým se nevztahují autorská práva má poněkud odlišný charakter od volného užití stanovené AZ. Jednak umožňuje užití díla nechráněného AZ ve veřejném zájmu tj. úřední dílo, právní předpis, státní symbol nebo výtvory tradiční lidové kultury a jiné; a jednak umožňuje volné užití volného díla. Zároveň je možné volně užít výtvory, které podle AZ nejsou definovány jako autorská díla, např. námět, myšlenka, denní zpráva, postup, princip, metoda a podobné předměty. Tato volná užití by se dala přirovnat k užití děl, která jsou v anglo-americkém pojetí práva nazývána jako public domain (tj. volné užití nechráněných a neautorských děl).[6]

Volná užití zveřejněných děl dána AZ[7] nejsou považována za skutečná užití díla, pokud je dodržován rozsah možností užití. Jedná se především o užití díla a zhotovení rozmnoženiny (kopie) díla pouze pro osobní potřebu (fyzické osoby) bez úmyslu finančního obohacení. Uživatel si tak může zhotovit rozmnoženinu pro osobní potřebu prostřednictvím fotoaparátu přímo v knihovně nebo na papír prostřednictvím rozmnožovacích přístrojů umístěných v knihovně. Knihovna pouze zprostředkovává přístroje pro uživatele, kteří si pro osobní potřebu vytvářejí rozmnoženiny z děl poskytovaných knihovnou za účelem vzdělávacím, studijním či pro zábavu. V těchto případech si však uživatel musí zhotovit rozmnoženinu díla sám.

V rámci užití pro osobní potřebu si může uživatel jenom a pouze pro svou osobní potřebu dané dílo přeložit, spojit s jiným dílem (vytvořit dílo spojené) nebo zařadit do souboru (vytvořit dílo souborné), nesmí ovšem nic z toho poskytnout jiným osobám.[8]

Podle současného AZ a jeho §25 se rozšiřuje možnost volného užití a zákonné licence i na vlastní vnitřní potřebu právnické osoby, kromě osobní potřeby fyzické osoby. Podle již zmíněného paragrafu dostanou autoři odměnu za pořizování rozmnoženin děl pro osobní a vlastní vnitřní potřebu těchto fyzických i právnických osob.[9]

Volná užití jak je stanoví AZ, která umožňují užití pouze pro osobní potřebu nebo pořízení rozmnoženiny pro osobní a vlastní vnitřní potřebu, nejsou pro knihovny příliš přínosná. Pouze jednotlivým uživatelům dávají prostor pro získání informací takovým způsobem, kterým při zachování podmínek daných AZ nebudou porušena autorská práva. 

2.1.2 Zákonné licence

Zákonné licence jsou stanovené způsoby užití díla   AZ, a sice bez souhlasu autora, který je nahrazen zákonem.

Úplatné licence mají stanoven způsob užití zákonem a stejně tak je stanovena povinnost platit odměnu za užití díla (uživatelem nebo zprostředkovatelem).

Bezúplatné licence k užití děl znamená, že autorům není placena odměna.[10] Toto zákonem omezené majetkové právo autora na užití díla má sloužit ke společenskému prospěchu, k lepšímu přístupu k informacím, ovšem pouze za předpokladu takového užití, které nesníží hodnotu díla nebo nepoškodí zájmy autora, za podmínky rozumného a přiměřeného užití. Tato pravidla správného užití by se mohla přirovnat k zásadě v anglo-americkém právu zvané fair use[11] a také souvisí s výkladem tříkrokového testu.

Mezi přesně definované možnosti zákonných bezúplatných licencí patří například užití citace, užití díla na veřejném prostranství, zpravodajská licence, užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů, školních představení, užití díla školního a knihovní licence a také licence pro zdravotně postižené.

Citace[12] jsou nejčastějším způsobem užití díla v rámci zákonných licencí. Jsou využívány ve vědeckých dílech, v pracích určených ke vzdělávání a ve vzdělávání vůbec, ale také v umění např. filmech.

Citace znamená uvést ve své práci výňatky ze zveřejněných děl (výňatky z díla jako součást jiného výtvoru). Vždy je nutné uvést zdroj informací o citovaném díle, tj. autora, název a pramen díla v důsledku respektování osobnostního práva autora.

Citace malá (AZ, §31a) - užití výňatků, úryvků ze zveřejněných děl v jiném díle (citovat je možné ze slovesných, hudebních ale i jiných děl), nezaleží na účelu, za jakým je citace použita.

Citace velká (AZ, §31b) - užití úryvků z díla nebo drobných zveřejněných děl celých
(drobné básně, písně, anekdoty), pouze za účelem kritiky nebo recenze díla, pro účely vědecké nebo odborné vyplývající z daného díla, které citace užilo (př. učebnice literatury).

Citace výuková (AZ, §31c) - užití úryvků pro účely vyučovací (seminář, přednáška a jiné vyučovací formy) a vědecké výzkumné účely. Jsou možné různé způsoby užití díla (kromě přednesu i způsob rozmnožení nebo vystavení díla) v přiměřené míře a za účelem výuky, ilustrace nebo výzkumu. Naopak nesmí být užití díla v rámci této licence zneužito za účelem finančního prospěchu.[13]   

Licence pro zdravotně postižené (AZ, §38) umožňuje knihovnám bezúplatné půjčování originálů či rozmnoženin vydaných děl pro osoby zdravotně postižené. Pouze za tímto účelem je půjčování bezúplatné, v jiném případě se odvádí autorům odměna (viz knihovní licence). Tato licence se vztahuje i na půjčování rozmnoženin děl zaznamenaných na zvukových a zvukově obrazových záznamech, které mají podle knihovní licence jiný režim užití, jsou-li určena pro jiné uživatele.

Z výčtu zákonných licencí se (veřejných) knihoven dotýká hlavně knihovní licence a licence pro zdravotně postižené, nicméně i užití ostatních zákonných licencí není v knihovnách vyloučeno (př. citace malá nebo citace výuková při vzdělávací přednášce).

2.1.3 Knihovní licence

Zpřístupňování dokumentů a informací jako jedna ze základních funkcí knihovny je v oblasti ochrany autorských práv stanoveno AZ jako zákonná licence, tzv. knihovní licence[14]. Patří sem právo na rozmnoženinu díla pro archivní a konzervační účely; zhotovení rozmnoženiny díla v případě ztráty dokumentu, který již není v obchodní a jiné nabídce, a její zařazení zpět do fondu; zpřístupňování dokumentů na místě samém pro výzkumné nebo soukromé studijní účely; zpřístupnění obálky díla a tematického obsahu díla prostřednictvím knihovního katalogu. Vyjmenovaná užití stanovená knihovní licencí spadají do oblasti bezúplatné licence. Zpřístupňování dokumentů formou absenčního půjčování je úplatné. Odměna autorům je kolektivnímu správci placena státem prostřednictvím Národní knihovny.[15] Představitel kolektivního správce a agentury DILIA Jiří Srstka[16] k danému zpoplatnění výpůjček uvádí, že

uvedenou odměnu bude platit autorům prostřednictvím příslušného kolektivního správce Český stát, takže tato úplatná zákonná licence se veřejných knihoven a podobných zařízení finančně nijak nedotkne.

Činnosti, které (veřejné) knihovny vykonávají v rámci zprostředkování autorských děl ze svých fondů a na základě knihovní licence a jiných zákonných licencí, mohou zahrnovat následující:

  • půjčování se nevztahuje na počítačové programy a databáze        
  • půjčování - prezenční v prostorách (veřejné) knihovny. Půjčování zveřejněných děl v těchto knihovnách nepodléhá autorské odměně. Odměně také nepodléhá prezenční půjčování vydaných děl v jiných typech knihoven (AZ, §37, odst. 2). Typy knihoven jsou v tomto případě podle AZ dány knihovnickým zákonem č. 257/2001 Sb.
  • půjčování - absenční mimo prostory knihovny. Půjčování vydaných děl je podmíněno platbou autorské odměny, kterou hradí stát. Novela AZ z roku 2006 nahradila bezúplatnou licenci za tzv. veřejnou půjčovatelskou licenci, která je obdobou úplatné zákonné licence. Veřejná půjčovatelská licence se však nevztahuje na absenční půjčování děl zaznamenaných na zvukové a zvukově obrazové záznamy (př. CD, DVD, VHS). Tato díla se půjčují pouze prezenčně, absenční půjčování zvukových záznamů (CD) je umožněno prostřednictvím kolektivní licenční smlouvy s kolektivními správci práv
  • půjčování - pro osoby se zdravotním postižením je osvobozeno od platby autorských odměn
  • kopírování - samoobslužné na papír je umožněno na přístrojích poskytované knihovnou. Kopírování je dovoleno pouze pro osobní potřebu uživatele. Na základě AZ, §25 je nutno z evidence kopií odvádět odměnu kolektivnímu správci
  • kopírování - pro osoby zdravotně postižené je vyloučeno z platby autorských odměn. S ohledem na postižení osob je dovoleno kopírování i na jiný formát než papír (AZ, §38)
  • zhotovení náhrady - za poškozené nebo ztracené dokumenty. Povolena je kopie dokumentu a jejího zařazení do fondu pouze v případě, že byly učiněny veškeré potřebné kroky k získání nového dokumentu na vydavatelském trhu
  • zhotovení kopie - autorského díla z archivních důvodů a konzervačních potřeb si mohou knihovny pořídit na základě ustanovení knihovní licence
  • kopie obálek a obsahů děl pro knihovní katalog - umožňuje obohacení knihovních katalogů. Kopie obálek by měly být v takovém formátu a velikosti aby zamezily jejich zneužití pro komerční účely[17]  
  • digitální kopie - děl, která jsou součástí fondu, se mohou zpřístupnit pouze na přístrojích v prostorách knihovny a pouze k vědeckým nebo studijním účelům[18]

Výčet činností by mohl být jistě o něco širší, ale s ohledem na povahu mé práce, jež se zaměřuje spíše na veřejné knihovny a díla literární, je představen základní výčet činností, které veřejné knihovny ve větší míře provozují.       

2.2 Užití volného díla

Koncepce autorského práva vychází z toho, že autor má časově omezenou výsadu, kdy rozhoduje o možnostech poskytnutí svého díla druhým osobám. Po uplynutí této lhůty se dílo stává volným dílem a je součástí společného vlastnictví.[19]

Volná díla jsou k dispozici volnému užití po uplynutí doby trvání ochrany majetkových práv, která tímto zanikla. U těchto děl však může stále přetrvávat postmortální ochrana, v rámci které je třeba užít dílo způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a uvést jméno autora.

V poslední době se knihovny stále častěji zabývají možnostmi užití díla elektronicky, prostřednictvím internetu. Tyto možnosti zprostředkování díla jsou v době rozvoje komunikačních technologií více než užitečné. Při přípravě takového zprostředkování díla, která je i časově náročná, má velký význam znalost a orientace v autorskoprávní problematice. Vezmeme-li v úvahu, že těmto účelům nejlépe vyhovuje dílo volné, dá se očekávat časově náročné zjišťování podmínek vedoucích k uvolnění díla.
V předchozích kapitolách byl podán přehled autorských děl, druhů autorství a doby trvání ochrany majetkových práv, které spolu úzce souvisí a mohou napomoci při zjišťování a identifikaci potřebných údajů.

2.2.1 Naplnění právních podmínek díla volného

Chceme-li zjistit všechny důležité autorské vazby k danému dílu, je samozřejmě potřeba pracovat s tzv. knihou v ruce.

Základním identifikačním prvkem je autor, u něhož hledáme odpovědi na následující otázky:

  • počet autorů: je nutné identifikovat počet osob podílejících se na autorství. Zpravidla bývá jeden hlavní autor nebo dva (i více) spoluautoři. Vtakovém případě se počítá obecná doba trvání ochrany (70 let) pro hlavního autora a pro posledního přeživšího spoluautora. Uplynula-li doba trvání ochrany majetkových práv, je dílo od následujícího kalendářního roku volné. (př. spisovatel, překladatel, dva spisovatelé, zpracovatel, uspořadatel)
  • totožnost autora: za předpokladu, že je známa totožnost autora a dílo není anonymní, platí také obecná doba trvání majetkových práv od smrti autora. Pokud je dílo anonymní, neznáme totožnost autora, bereme na zřetel dobu zveřejnění (respektive prvního vydání) díla a následně 70 let od této doby. Majetková práva kdílu zanikají následující rok po roce uplynutí ochranné doby.
  • další autorské vazby: pokud je vyřešena totožnost a počet autorů a také uplynula doba trvání ochrany, je třeba vzít vúvahu další autorské vazby vpodobě ilustrátora, autora předmluvy nebo doslovu. Vnejlepším případě všem autorům uplynula doba trvání ochrany majetkových práv a dílo je skutečně volné. Pokud tomu tak není, během doby trvání ochrany můžeme řešit povolení koprávnění dílo užít sdědici či jinými zákonnými nositeli majetkových práv.
  • vydavatel: ve většině případů je třeba mít na zřeteli vydání daného díla, pokud neuplynula doba trvání ochrany vdélce 50 let, je třeba požádat o souhlas sužitím díla i vydavatele. To se samozřejmě týká vydání volných děl. Vjiných případech je ksouhlasu vydavatele nutný i souhlas příslušných autorů nebo jiných nositelů autorských práv kdílu (př. vydání volného díla se spojenými ilustracemi).

Při zjišťování podmínek a jejich splnění za účelem uvolnění díla či volnému užití díla je třeba brát zřetel i na zásadu teritoriality autorského práva. K dílům autorů, občanů daného státu (ČR), jež byla vydána nebo zveřejněna i mimo jejich území, se vztahuje autorský zákon té země, které jsou občany.

2.2.2 Nenaplnění právních podmínek díla volného

Pokud byly splněny podmínky, které vedly ke zjištění, že je dílo volné, nic nebrání tomu jej volně užít pro další činnosti. Mohou se ale vyskytnout problémy, které je třeba řešit individuální licenční smlouvou s držitelem (držiteli) autorských majetkových práv.

  • trvání doby ochrany autorských majetkových práv a jejich dědicové: jestliže některému z autorů podílejícímu se na díle dosud neskončila doba trvání ochrany majetkových práv, je nutné kontaktovat autora nebo dědice autorského práva a žádat o jejich souhlas s oprávněním k užití díla (smluvní licence).
  • neznámí nositelé autorských majetkových práv: jestliže některému nositeli práv neskončila doba trvání ochrany majetkových práv, respektive nejsou známi dědicové těchto práv a nemohou udělit souhlas kužití díla, nemůžeme splnit právní podmínku k volnému užití díla. Vtomto případě není možné sdílem volně nakládat a je třeba dodržet ustanovení AZ, podle nichž je možné dílo za těchto okolností zpřístupnit a užít pouze na základě zákonných licencí, velektronické podobě pouze na zařízení a vprostorách knihovny.
  • kvalita díla: vněkterých případech je problémem rozhodování vsouvislosti
    svydáním či překladem daného díla. Volba mezi daným dílem, které je volné a mezi dílem vnovějším vydání, vkvalitnějším překladu, může přinést nesnadnou cestu ve vyjednávání snositeli autorských práv kdílu.

Někdy je třeba vynaložit nemalé úsilí při zjišťování potřebných informací, které se týkají buď totožnosti autorů, nebo dědiců autorských práv. V rámci zjišťování právních podmínek k volnému užití díla a k vypátrání totožnosti autorů či jiných osob s vazbou k dílu, mohou pomoci různé databáze, případně kolektivní správci či jiné literární spolky. Například databáze „Biografie českých literárních osobností"[20] či jiné zdroje nabízející seznamy spisovatelů, ilustrátorů a překladatelů.[21] Kolektivní správci či agentury, které sdružují a zastupují nositele majetkových práv, mohou popřípadě pomoci s dohledáním totožnosti dědiců majetkových práv. Vzhledem k tomu, že principem autorského práva je jeho neformálnost (není nutná registrace autorů a jejich děl), mohou někteří nositelé autorského práva k dílu zůstat nezjištěni a tím i znemožněn souhlas k volnému užití díla po celou dobu trvání jejich ochrany majetkových práv.

2.2.3 Právní podmínky díla v anglo-americkém právu - srovnání

Jako příklad pro posouzení rozdílu v systémech autorského práva v rámci výše řešené problematiky uvedu některé související okolnosti z anglo-amerického práva copyrightu:

  • v USA jsou díla autorů registrována v kanceláři Copyrightu (US Copyright Office),[22] která je součástí Kongresové knihovny ve Washingtonu, takže je předpoklad, že se dá dobře dohledat majitel autorského práva (až na starší či neregistrované výjimky).
  • autorské právo je převoditelné na jinou osobu, změna vlastníka práva je také evidována v kanceláři Copyrightu, stejně jako úmrtí autora a jiné události vztahující se k dílu autora, které je třeba zaevidovat.
  • autorská práva k dílům vytvořeným po 1. 1. 1978 trvají 70 let po smrti autora, stejně tak i po smrti posledního ze spoluautorů. Práva děl anonymních a pseudonymních trvají 95 let od jejich zveřejnění a 120 let od jejich vytvoření. Vyjde-li najevo před uplynutím této doby totožnost autora, trvají práva obvyklou dobu 70 let. Není-li zjistitelná doba smrti autora, trvají práva taktéž 95 a 120 let jako u předchozího.
  • K prodloužení doby autorského práva o 20 let došlo vroce 1998 na základě rozšiřovacího aktu (Sonny Bono Copyright Term Extension Act).[23]

Srovnáme-li délku doby trvání ochrany autorského práva, je téměř srovnatelná v obou systémech práva. Povinnost registrace děl je výhodnější z hlediska hledání totožnosti a majitelů autorského práva. V našich podmínkách práva se díla nutně neregistrují, pouze je možnost evidence v agenturách s kolektivní správou.

2.3 Smluvní užití díla

Ustanovení § 12 novely AZ také otevřelo možnost, aby strany licenční smlouvy formulovaly druh užití díla i jinak, než původně, tedy rozšiřujícím způsobem i mimo způsoby užití děl uvedených v rámci majetkových práv přímo v AZ. Novela AZ tak reagovala na nejasnost původní úpravy, kdy se vedly spory o to, zdali je výčet druhů užití děl konečný či nikoli. A rovněž na fakt, že technologický vývoj může vbrzku přinést druhy užití autorských děl, které by nebylo možné vřazovat pod dosud omezený okruh druhů užití.[24]

Na základě výlučného autorského majetkového práva na užití díla má autor nárok na rozhodnutí a udělení souhlasu se způsobem užití svého díla např.  rozšiřováním rozmnoženin svého díla nakladatelem nebo sdělováním veřejnosti prostřednictvím počítačové sítě.[25] V rámci osobnostního práva poskytuje souhlas zpracovateli k přepracování svého díla, překladateli k přeložení svého díla, uspořadateli k zařazení svého díla do souboru, jinému autorovi ke spojení jejich děl a v rámci majetkového práva dává souhlas s užitím těchto děl. Tento souhlas má podobu licenční smlouvy. Smluvním poskytnutím práva na užití díla však nejsou nijak omezena osobnostní práva autora, která by měl nabyvatel licence respektovat.  

Smluvní užití může být stanoveno prostřednictvím jednotlivé individuální smlouvy s autorem nebo smlouvou hromadnou či kolektivní zprostředkovanou kolektivním správcem. Užití díla v rámci zjišťování právních podmínek pro volné užití díla, půjde o individuální smlouvu s konkrétním nositelem majetkových práv. V případě této smlouvy jsou důležitými faktory způsob užití a rozsah užití díla (jak bude dílo zprostředkováno, v jaké podobě, kde, na jak dlouho).

Základní úprava autorskoprávní licenční smlouvy je dána AZ, v jiném případě se může použít obecné ustanovení občanského zákoníku.[26]

2.3.1 Licence

AZ umožňuje 3 způsoby licencí k užití díla:
a)
zákonné licence, v nichž je souhlas autora nahrazen zákonem;
b) tzv. veřejné licence, kde je vůlí autora, zda podá souhlas k užití díla neurčité skupině osob, a
c)
smluvní licence, kde je potřeba souhlasu autora k užití díla.

Smluvní licence podle druhu musí splňovat určité formální a obsahové náležitosti:

Výhradní licence - výlučná: poskytovatel (nositel práva) nesmí poskytnout totéž oprávnění k užití, které je předmětem smlouvy, třetí osobě a sám nesmí dílo užít tímto způsobem. Jediným vlastníkem práva k užití je nabyvatel převedeného práva. Forma smlouvy musí být zásadně písemná, jinak je smlouva neplatná.

Výhradní licence - nevýlučná (omezená): poskytovatel (nositel práva) nesmí poskytnout tentýž způsob užití třetí osobě, ale sám může užít dílo daným způsobem.

Nevýhradní licence: poskytovatel (nositel práva) může poskytnout tentýž způsob užití uvedený ve smlouvě nebo ústní dohodou komukoli jinému (i více osobám) a sám může dílo užít v rozsahu licence. Oprávnění se poskytuje na dohodnutou dobu.

Forma licence: písemná nebo ústní, výhradní licence musí mít pouze písemnou formu. Nebude-li písemná forma dodržena, může být tato licence považována za nevýhradní.

Obsah licence: musí být uveden způsob užití, jednotlivé způsoby užití definuje AZ.[27] Daný způsob užití lze doplnit o podobu díla, v jaké bude užito (původní, zpracované). Podle způsobu užití může být licence neomezená (na všechny způsoby užití známé v danou dobu); licence omezená pouze na jeden způsob užití (sdělování veřejnosti). Důležité je vymezení díla, ke kterému se licence vztahuje (elektronická podoba díla, CD).

Rozsah licence: neomezené užití kdekoli a po dobu trvání majetkových práv, v jakémkoli množství. Omezené užití, které vymezuje místo, čas a množství. Jednotlivé nebo všechny způsoby užití jsou dále upřesněny místem (ČR), časem (5 let) a množstvím (podle způsobu užití, např. náklad). Dále se ve smlouvě stanoví výše odměny, oboustranně může být ujednána výjimečně bezúplatná smlouva.[28]

3. JINÉ MOŽNOSTI UŽITÍ DÍLA A KNIHOVNY

Novela AZ v roce 2006 přinesla rozšíření §46[29] o možnosti návrhu uzavřít licence orientované k neurčitému okruhu osob (veřejnosti). Tato licenční úprava se týká zejména prostředí elektronických sítí (internetu), kde se nabízí k užití velké množství autorských děl[30] literárních, hudebních, počítačových programů. K jejich užití je potřeba souhlasu autorů, který umožňuje zmíněná forma licence, prostřednictvím které vyjádří autor souhlas a podmínky k užití díla. Licence jsou bezúplatné, vztahují se na chráněná díla a respektují osobnostní práva autora.[31]

3.1 Licence Creative Commons

V České republice patří podle Grubera[32] k nejčastěji využívaným veřejným licencím Creative Commons. Jedná se o soubor licencí, které jsou sestaveny takovým způsobem, aby umožnily autorovi udělit svolení k výkonu svých majetkových práv. Autor si sám může vybrat licenční podmínky pro užití svého díla. Tento způsob licencování se týká děl, kterým stále trvá doba ochrany majetkových práv, a tudíž nejsou dle AZ volnými díly.

Licence CC vycházejí z AZ, z majetkového a osobnostního práva autora. Pouze autor sám rozhoduje o vystavení díla pod licencí (právo rozhodnout o zveřejnění), sám si určí typ licence ohledně úpravy díla (právo na nedotknutelnost díla), uživatel vždy musí uvést údaje o autorovi (právo osobovat si autorství). Autor poskytuje právo na užití díla formou rozšiřování, rozmnožování a sdělování veřejnosti. Za poskytnutá práva si autor vyhrazuje právo na autorství, zachování licenčních podmínek, nekomerční prospěch z užití díla a právo na nedotknutelnost díla (netvořit odvozená díla). Kombinací těchto práv, které tvoří samostatné licenční prvky práv a povinností, vzniká 6 typů licencí od nejvíce tolerantní až po více omezující licenci. Velkou výhodou těchto licencí jsou minimální administrativní, formální požadavky na uzavření licenční smlouvy. Vystavením díla autora z toho pro uživatele plyne povinnost dodržovat zvolený licenční způsob užití díla. Při užití díla zároveň dochází k uzavření licenční smlouvy mezi autorem a uživatelem, kolik je uživatelů, tolik je licenčních smluv (neurčitý okruh osob), ke kterým není nutný písemný souhlas uživatele.[33]

3.1.1 Licence Creative Commons a knihovny

Pro knihovny přinášejí veřejné licence nové možnosti ve zprostředkování, užití a šíření nových obsahů, děl a dokumentů v elektronickém prostředí.

V rámci užití chráněných autorských děl stojí licence CC uprostřed možností užití díla knihovnami v rámci AZ. Na jedné straně jsou omezené možnosti dané zákonnými licencemi, které vymezují pouze určitá užití chráněných děl se souhlasem zákona. Na straně druhé je možnost volného užití chráněných děl za předpokladu složité cesty vyjednávání licenčních souhlasů s užitím děl. Licence CC jdou směrem, který sice určuje pravidla užití, ale za velmi jednoduchých licenčních podmínek.

Knihovny jejich prostřednictvím mohou také vytvářet licencované informace z vlastní produkce. Licence CC mohou také využít v rámci svých vzdělávacích a zájmových aktivit pro uživatele a výsledky z těchto aktivit prostřednictvím licencí předat veřejnosti (se souhlasem dotčených osob).[34]

Nabízí se spousta možností, jak tyto licence využít, stačí se chopit příležitosti. Pro své různé aktivity může knihovna sama využít prostřednictvím internetu licencované informace, obrázky a hudbu.

Licencovaná díla lze vyhledávat prostřednictvím Google, Yahoo, Flickr (fotografie), Internet Archive (e-book, zvukové dokumenty, fotografie, vzdělávací materiály).[35]

Zadáním jednoho dotazu lze hledat licencovaná díla ve více vyhledávačích prostřednictvím jednoho metavyhledávače.[36]

ZÁVĚR

V bakalářské diplomové práci jsem řešila problematiku a postup při naplňování právních podmínek vedoucích k užití volného díla a další možnosti užití díla ve vztahu ke knihovnám i k jinému uživateli. V práci jsem podala výklad některých autorskoprávních pojmů a rozdělila druhy děl a autorství tak, aby byla patrná jejich provázanost ve vztahu k majetkovým právům autora. Práce tvoří bezmála ucelený soupis možností činností knihoven v autorskoprávním prostředí s ohledem na díla literární umělecká a typ knihoven, se zaměřením na veřejné knihovny. V souvislosti s užitím díla, ve smyslu užití volného díla pro potřeby knihoven, jsem nastínila problematiku právních podmínek, které je třeba naplnit za účelem uvolnění díla. Pokusila jsem se navrhnout případné řešení daných problémů. S ohledem na charakter práce jsou pak některé body spíše teoretické, přesto by mohl tento přehled sloužit i uživatelům jako soupis činností, které knihovna vykonává v rozsahu AZ.  Lépe vysvětlit uživateli, proč knihovna může nebo nemůže poskytovat libovolný rozsah služeb a přispět i k dodržování autorského zákona samotnými uživateli.

Problematika autorského práva se laikovi, jakým je knihovník, může zdát velice složitá. S ohledem na tuto skutečnost jsem se snažila vytvořit, soupis se základními možnostmi užití díla v rozsahu autorského zákona a nastínit základní problémy spojené s právními podmínkami děl, které by knihovníci měli umět řešit.

Téma obsažené v této práci je v knihovnické oblasti často diskutováno a zůstává stále aktuální, neboť autorskoprávní oblast je velice složitá a neustále se mění a kromě toho
„knihovník přece jen není právník".

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Monografie

Autorské právo; Průmyslová práva: podle stavu k 27. 10. 2008. Ostrava: Sagit, 2008. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), s.7-60. (Úplné znění; č. 697). ISBN 978- 80-7208-712-9.

HOLCOVÁ, Irena. Ochrana autorských práv. Irena Holcová, Veronika Křesťanová, Martin Voborník. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005.  59 s. (Učebnice). ISBN 80-244-0960-7.

ŠALOMOUN, Michal. Ochrana názvů, postav a příběhů uměleckých děl. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. 196 s. (C. H. Beck pro praxi). ISBN 978-80-7400-097-3

TELEC, Ivo. Autorský zákon: komentář. Komentář napsali Ivo Telec, Pavel Tůma. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 989 s. (Velké komentáře). ISBN 978-80-7179-608-4.

TELEC, Ivo. Tvůrčí práva duševního vlastnictví. 1. vyd. Brno: Doplněk, 1994. 344 s. (Edice učebnic právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně; sv. 82). ISBN 80-85765-11-X.

Články z časopisů, sborníků

Faladová, Adéla. Autorské právo a digitální knihovny: osiřelá díla. Knihovna plus [online]. 2010, č. 1 [cit. 2010-05-27]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus101/falad.htm>. ISSN 1801-5948. 

GRUBER, Lukáš. Manifest o volných dílech. Ikaros [online]. 2010, roč. 14, č. 6 [cit. 2010-06-19]. Dostupné z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/6255>. ISSN 1212-5075.

Gruber, Lukáš. Licence Creative Commons v českém prostředí. Knihovna [online]. 2009, roč. 20, č. 1, s. 88-94 [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna91/gruber.htm>. ISSN 1802-8772

GRUBER, Lukáš. Knihovny a licence Creative Commons. In Knihovny současnosti 2009: sborník ze 17. konference, konané ve dnech 23.-25. června 2009 [online]. Brno: SDRUK, 2009 [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: <http://www.sdruk.cz/sec/2009/sbornik/>. ISBN 978-80-86249-54-4.

Matušík, Zdeněk. K některým autorskoprávním otázkám činnosti knihoven v současnosti. Knihovna plus [online]. 2010, č. 1 [cit. 2010-05-27]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus101/matus.htm>. ISSN 1801-5948.

Srstka, Jiří. K některým aspektům novely autorského zákona. Knihovna plus [online]. 2006, č. 1 [cit. 2010-05-27]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus61/srstka.htm>. ISSN 1801-5948.

Srstka, Jiří - tichý, Zdeněk A. Nové technologie můžou podlomit základy autorského práva. Knihovna plus [online]. 2006, č. 1 [cit. 2010-05-27]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus61/srstka2.htm>. ISSN 1801-5948.  

ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo a smlouva o užití díla. Automatizace [online]. 2009,
roč. 52, č. 11 [cit. 2010-05-27]. Dostupné z WWW: <http://www.automatizace.cz/article.php?a=2589>.

Elektronické zdroje

Anglo-americké právo. In Iuridictum : encyklopedie o právu [online]. 2010 [cit. 2010-06-15]. Dostupné z WWW:< http://iuridictum.pecina.cz/w/Angloamerick%C3%A9_pr%C3%A1vo>.

BOHÁČEK, Martin. Autorské právo a knihovny [online]. [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW: <http://nb.vse.cz/~bohacek/pra202/matp202/knihovny.doc>.

Citarny.cz Dobre knihy [online]. 2004-2009 [cit. 2010-07-01]. Dostupné z WWW: <http://www.citarny.cz/>.

Creative Commons [online]. 2010 [cit. 2010-06-22]. Creative Commons Search. Dostupné z WWW: <http://search.creativecommons.org/>.

Dillia [online]. 2004 [cit. 2010-05-27]. Autoři a jejich vztahy k DILIA. Dostupné z WWW:
<http://www.dilia.cz/view.php?cisloclanku=2004080406 >.

Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2010-06-30 ]. Autorské právo. Dostupné z WWW:
<http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/default.htm >.

RICHTER, Vít - MATUŠÍK, Zdeněk. Služby knihoven ve světle novely autorského zákona. [online]. [cit. 2010-06-10]. Dostupné z WWW: <www.knihovna.upm.cz/prezentace/richter06.ppt>.

Sagit [online]. 1996-2010 [cit. 2010-06-08]. Zákony. Dostupné z WWW:
<http://www.sagit.cz/pages/zakony.asp?id=3&typ=r >.

SKIP [online]. 2009 [cit. 2010-07-01]. Kopie obálek a anotací. Dostupné z WWW:
<http://skip.nkp.cz/akcObalky.htm>.

U. S. Copyright Office [online]. 2010 [cit. 2010-07-01]. FAQs about Copyright. Dostupné z WWW:  <http://www.copyright.gov/help/faq/>.

U. S. Copyright Office [online]. 2010 [cit. 2010-07-01]. Copyright Law of the United States. Dostupné z WWW: <http://www.copyright.gov/title17/>

Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i. [online]. 2010 [cit. 2010-06-08]. Biografie českých literárních osobností. Dostupné z WWW: <http://www.ucl.cas.cz/cs/databaze/biografie-ceskych-literarnich-osobnosti>.

Zvykové právo. In Iuridictum : encyklopedie o právu [online]. 2010 [cit. 2010-06-15]. Dostupné z WW:
http://iuridictum.pecina.cz/w/Zvykov%C3%A9_pr%C3%A1vo.


Poznámky


[1] AZ, §30 a následující

[2] TELEC, Ivo. Autorský zákon: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007.  s.166-167.

[3] TELEC, Ivo. Autorský zákon: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007.  s. 339-340.

[4] HOLCOVÁ, Irena. Ochrana autorských práv. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. s. 25.

[5] AZ, §29, odst. 1 - Výjimky a omezení práva autorského. Obecné ustanovení.

[6] ŠALOMOUN, Michal. Ochrana názvů, postav a příběhů uměleckých děl. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2009. s. 19.

[7] AZ, §30 - Volná užití

[8] HOLCOVÁ, Irena. Ochrana autorských práv. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. s. 23.

[9] Srstka, Jiří. K některým aspektům novely autorského zákona. Knihovna plus [online]. 2006, č. 1 [cit. 2010-05-27]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus61/srstka.htm>. ISSN 1801-5948.

[10] BOHÁČEK, Martin. Autorské právo a knihovny [online]. [cit. 2006-02-06]. Dostupné z WWW: <http://nb.vse.cz/~bohacek/pra202/matp202/knihovny.doc>

[11] ŠALOMOUN, Michal. Ochrana názvů, postav a příběhů uměleckých děl. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2009. s. 75.

[12] AZ, §31 - Citace

[13] TELEC, Ivo. Autorský zákon: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007.  s. 359-360.

[14] AZ, §37 - Knihovní licence

[15] Matušík, Zdeněk. K některým autorskoprávním otázkám činnosti knihoven v současnosti. Knihovna plus [online]. 2010, č. 1 [cit. 2010-05-27]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus101/matus.htm>. ISSN 1801-5948.

[16] Srstka, Jiří. K některým aspektům novely autorského zákona. Knihovna plus [online]. 2006, č. 1 [cit. 2010-05-27]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus61/srstka.htm>. ISSN 1801-5948.

[17] Další informace o přebírání obálek členskými knihovnami SKIP na webu SKIP, dostupné z WWW: < http://skip.nkp.cz/akcObalky.htm>.

[18] Matušík, Zdeněk. K některým autorskoprávním otázkám činnosti knihoven v současnosti. Knihovna plus [online]. 2010, č. 1 [cit. 2010-05-27]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus101/matus.htm>. ISSN 1801-5948.

[19] GRUBER, Lukáš. Manifest o volných dílech. Ikaros [online]. 2010, roč. 14, č. 6 [cit. 2010-06-19]. Dostupné z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/6255>. ISSN 1212-5075.

[20] Další informace na webu Ústavu pro českou literaturu AV ČR, dostupné na WWW: <http://www.ucl.cas.cz/cs/databaze/biografie-ceskych-literarnich-osobnosti>

[21] Další informace na webu  Citarny.cz, dostupné na WWW:<http://www.citarny.cz/>.

[22] U.S. Copyright Office [online]. 2010 [cit. 2010-07-01]. Dostupné z WWW: <http://www.copyright.gov/>.

[23] Další informace o zákoně Copyright Law of the United States na webu U. S. Copyright Office, dostupné na WWW:<http://www.copyright.gov/title17/>

[24] Srstka, Jiří. K některým aspektům novely autorského zákona. Knihovna plus [online]. 2006, č. 1 [cit. 2010-05-27]. Dostupné z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus61/srstka.htm>. ISSN 1801-5948.

[25] AZ, §18 - Sdělování veřejnosti. Obecná ustanovení.

[26] TELEC, Ivo. Autorský zákon: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007.  s. 477

[27] AZ, §12 - Právo dílo užít

[28] ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo a smlouva o užití díla. Automatizace [online]. 2009, roč. 52, č. 11, [cit. 2010-05-27]. Dostupné z WWW: <http://www.automatizace.cz/article.php?a=2589>.

[29] AZ, §46, odst. 5 a 6 - Licenční smlouva. Základní ustanovení.

[30] AZ, §2 - Autorské dílo

[31] Gruber, Lukáš. Licence Creative Commons v českém prostředí. Knihovna [online]. 2009, roč. 20, č. 1, s. 88-94 [cit. 2010-06-20]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna91/gruber.htm>. ISSN 1802-8772

[32]GRUBER, Lukáš. Manifest o volných dílech. Ikaros [online]. 2010, roč. 14, č. 6 [cit. 2010-06-19]. Dostupné z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/6255>. ISSN 1212-5075.

[33] Gruber, Lukáš. Licence Creative Commons v českém prostředí. Knihovna [online]. 2009, roč. 20, č. 1, s. 88-94 [cit. 2010-06-20]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna91/gruber.htm>. ISSN 1802-8772

[34] RICHTER, Vít - MATUŠÍK, Zdeněk. Služby knihoven ve světle novely autorského zákona. [online]. [cit. 2010-06-10]. Dostupné z WWW: <http:www.knihovna.upm.cz/prezentace/richter06.ppt>.

[35] GRUBER, Lukáš. Knihovny a licence Creative Commons. In Knihovny současnosti 2009: sborník ze 17. konference, konané ve dnech 23.-25. června 2009 [online]. Brno: SDRUK, 2009 [cit. 2010-06-20]. Dostupné z WWW: <http://www.sdruk.cz/sec/2009/sbornik>. ISBN 978-80-86249-54-4.

[36] Creative Commons [online]. 2010 [cit. 2010-06-22]. Search. Dostupné z WWW: <http://search.creativecommons.org/>

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback