ProInflow - časopis pro informační vědy

Článek pojednává o časopise Proinflow, poodhaluje mechanismy stojící za jeho fungováním a přibližuje jeho poslání i jeho místo mezi ostatními oborovými časopisy Knihovnictví a informační vědy. Mezi řádky tohoto textu budete moci číst příběh jeho vzniku, důvody proč jsme se tomuto projektu věnovali i četná úskalí, kterými jsme museli (ovšem jsme za to rádi) projít. Jedná se o závěrečnou zprávu projektu.

ProInflow

  • Mezinárodní
  • Odborný
  • Recenzovaný
  • Elektronický
  • Transdisciplinární
  • Otevřený pro uživatele

... časopis pro informační vědy

1. Úvod

Časopis vznikl jako projekt studentů a některých vyučujících Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně - tuto větu jsme mnohokrát a docela rádi opakovali... Ale nebylo by dobré ani zapomínat - částečně proto, že na samém počátku, než se vůbec věci daly do pohybu, klepali si někteří na čela v úděsu nad tím, že by snad „nějací studenti" měli stát u zrodu recenzovaného časopisu.      

Vytvořili jsme kvalitní časopis, o jehož užitečnosti dnes již málokdo zapochybuje. Na úvod nám dovolte poděkovat všem autorům, kteří se pro náš projekt nadchli a posílali své texty na cestu s tak nejasným osudem. Jsme si vědomi, že dlouho byl náš časopis spíše snem a vkládat do něj vlastní úsilí bylo jistě odvahou! Stejně tak děkujeme naší redakční radě, že s tímto projektem spojila svá jména a dodala mu na důstojnosti a sebevědomí.

Náš časopis byl přijat na seznam recenzovaných, neimpaktovaných periodik, který spravuje Rada Vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Tento obrovský úspěch byl pro nás velmi důležitý a jsme nesmírně šťastni, že se vše takto podařilo. Náš časopis je registrován také v Directory of Open Access Journals; mluví se o něm u nás i v zahraničí - a popravdě, tyto reference nás skutečně zaskočily. Vše z toho nasvědčuje tomu, že časopis bude nyní vzkvétat (poznali jsme to již z množství do redakce zasílaných abstraktů a vy to poznáte v následujících vydáních, která přinesou více a více kvalitních textů). Jistě, bude potřeba pečlivé a nepolevující starosti, rovněž budeme potřebovat stálý zájem našich čtenářů... Ale obojího, věříme, bude i nadále dostatek.

Recenzované časopisy jsou důležitým médiem odborné komunikace. Naše prostředí ještě ani zdaleka není vyčerpané a chtěli bychom nabádat ostatní, aby se pokusili o podobné projekty, aby napomohli našemu oboru vzkvétat. Informační vědy jsou spojeny s mnoha dalšími disciplínami, z některých si berou trochu a s jinými sdílejí mnohé. Čím lépe budeme toto chápat, tím více se nám „prostor" rozšíří. Náš časopis jsme pojali jako ryze transdisciplinární.

Vydali jsme se cestou Open Access, neboť věříme, že s ní je spojena skutečná budoucnost vědeckého a odborného publikování. K čemu vytvářet poznání, které bychom pak strčili do krabice a nenechali ostatní, aby do ní nahlédli? Myšlenky v textech našich autorů mají k veřejnosti otevřené dveře, nic jim nebrání. Články procházejí recenzním řízením, které zajišťuje jejich odbornou kvalitu. A všechny texty jsou v našem časopisu publikovány pod licencí Creative Commons... Ale o tom nyní už dost - vše se dočtete, budete-li číst dále. 

Co říci na závěr tohoto úvodu? Rádi bychom se pod svůj projekt podepsali; jména těch studentů, kteří píši tento článek - ale především ti, kdo vytvořili skvělý, recenzovaný časopis Proinflow, jsou: Jaroslava Králová, Simona Chudobová, Simona Stolařová, Adam Vtípil, Šimon Vích a Tibor Uhrín.

2. Jak vzniká časopis 

Tvorba odborného recenzovaného časopisu byla tedy prvořadým cílem projektu již od pobytu v Křižanově v říjnu loňského roku. Na počátku jsme však měli jen mlhavou představu o těchto časopisech a už téměř žádnou o jejich fungování. Vše jsme se museli teprve naučit. Nejprve jsme tedy mapovali prostředí a zkoumali již existující recenzovaná periodika. Čerpali jsme z nich inspiraci pro tvorbu a fungování ProInflow. Velmi nám pomohly např. E-logos, Cyberpsychology, E-psychologie, Biograf, IRIE, Obrana a strategie, Sociologický časopis či Envigogika. Pokud jde o české recenzované časopisy z našeho oboru, v době našich začátků žádný neexistoval. Na Slovensku však bylo možné najít hned dvě taková periodika - ITlib a Knižnici.        

Časopis jsme se rozhodli založit zejména z důvodu absence odborného periodika s tímto zaměřením v České republice. V našem českém prostředí chybělo celistvější místo, kde by odborníci z informační vědy mohli publikovat své práce, konfrontovat mezi sebou své myšlenky a vyhledávat inspiraci.

Aby byla jednotlivá čísla časopisu ucelenější, rozhodli jsme se, že každé číslo bude věnované určitému tématu. Vybíraná témata pokrývají různé oblasti informační vědy i s přesahy do oborů, jakými jsou kupříkladu knihovnictví, informační systémy, informační technologie, informační vzdělávání, kognitivní vědy, psychologie, kybernetika, etika, filozofie a mnohé další.

Při tvorbě obsahu se musíme řídit podmínkami Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Samotný obsah ProInflow jsme rozdělili do několika rubrik. Stěžejní část časopisu je zaměřena na publikování přehledových vědeckých statí a statí pocházejících z vědeckého výzkumu. Jsou to právě články z této rubriky, které procházejí anonymním recenzním řízením a které podle pravidel Rady pro výzkum, vývoj a inovace musí tvořit více jak padesát procent obsahu každého čísla. Mezi zbylé tři nerecenzované rubriky, které tedy dohromady zabírají méně jak polovinu obsahu každého čísla, patří překlad zajímavého odborného článku ze zahraničí, recenze oborových knih a zajímavosti z oboru.     

Vydána zatím máme dvě čísla. První číslo vyšlo loni na konci prosince a jako úvodní číslo nového časopisu jsme ho věnovali Mezioborové spolupráci v informační vědě a knihovnictví. Druhé číslo se pak zabývalo tématikou Competitive Intelligence. Naše redakce má nyní rozplánovaná další dvě čísla, která by se měla věnovat Informačnímu vzdělávání a informační gramotnosti a Znalostnímu a informačnímu managementu.

Kromě vydávání jednotlivých čísel časopisu je obsah webových stránek ProInflow pravidelně aktualizován o novinky z oboru a odkazy na zajímavé zahraniční články, proto všichni můžete ProInflow pravidelně sledovat po celý rok.

A) Fungování časopisu

ProInflow je recenzované odborné periodikum a z toho důvodu jeho fungování podléhá určitým pravidlům, přičemž vychází zejména z již zmíněných kritérií Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Na tomto místě však přiblížíme ProInflow z hlediska jeho běžného provozu.

Zcela nepostradatelní jsou pro fungování časopisu lidé. Náš časopis má vlastní redakci, které předsedá šéfredaktorka:

  • Mgr. Ladislava Suchá (současně garantka projektu, zaměstnankyně Kabinetu knihovnictví FF MU).

Jména ostatních redaktorů jsou Vám již známa: 

  • Jaroslava Králová, 
  • Simona Chudobová, 
  • Simona Stolařová,
  • Adam Vtípil, 
  • Šimon Vích, 
  • Tibor Uhrín (všechno bakaláři, studenti navazujícího magisterského programu oboru ISK Kabinetu informačních studií a knihovnictví).

Klíčovým orgánem je Redakční rada, která má úlohu zejména poradní a kontrolní a na redakci je nezávislá - v některých ohledech je jí dokonce nadřazená.

Členy redakční rady jsou: 

  • prof. Andrew Lass, M.A., Ph.D. (Mount Holyoke College, South Hadley, Massachusetts, USA),
  • prof. Ing. Zdeněk Molnár, CSc. (Katedra informačních technologií, Fakulta informatiky a statistiky, VŠE v Praze; Ústav řízení a ekonomiky podniku, Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze),
  • doc. PhDr. Jela Steinerová, PhD. (Katedra knižničnej a informačnej vedy, Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave),
  • doc. Ing. Martin Šperka, PhD. (Fakulta informatiky, Paneurópska vysoká škola v Bratislavě),
  • doc. PhDr. Rudolf Vlasák (Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze),
  • PhDr. Jindra Planková, Ph.D. (Ústav informatiky, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě),
  • PhDr. Michal Lorenz (Kabinet informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brně),
  • Mgr. Marek Timko, Ph.D. (Ústav bohemistiky a knihovnictví, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě).

Jako redakce jsme se rozhodli, že každé číslo ProInflow bude věnované určitému tématu. Protože se ale může stát, že žádný z členů redakční rady nebude dostatečným odborníkem na chystané téma, pověřili jsme redakční radu také úkolem vybírat editory pro jednotlivá připravovaná čísla. Editorovi se pak svěří hlavní dozor nad daným číslem. Editorem se samozřejmě může stát i člen redakční rady. V prvních dvou vydaných číslech ProInflow se úlohy editorů chopily šéfredaktorka Mgr. Ladislava Suchá a člen redakční rady ProInflow prof. Ing. Zdeněk Molnár, CSc. Třetí chystané číslo o informačním vzdělávání a informační gramotnosti si vzala na starost PhDr. Hana Landová, Ph.D. (Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze).       

Teď už víte, kdo všechno stojí za vydáváním časopisu. Jak to ale v ProInflow vypadá s vlastním průběhem vydávání?       

Nejprve se vybírá téma čísla. Témata může navrhovat kdokoliv. Výběr tématu a jeho schválení už je ale úkolem pouze šéfredaktorky a redakční rady. Redakční rada pak pro schválené téma vybere již výše zmíněného editora. Následně je potřeba získat pro číslo vhodné autory. Redakce proto vyvěsí na web časopisu výzvu. Výzva se zasílá i do jiných časopisů a vývěsek. Samozřejmě ale pouze nečekáme, kdo se nám ozve, to bychom se nejspíš vydání čísla nikdy nedočkali. Zasíláme výzvy i e-mailem přímo vytipovaným autorům, popř. se snažíme sehnat si autory na konferencích atd. Tipy na autory přitom dostáváme od editora čísla, šéfredaktorky a redakční rady nebo se i sami snažíme nalézt vhodné autory.

Získané abstrakty článků a posléze získané celé články od autorů předkládáme editorovi ke zhodnocení a ten rozhoduje, co se s nimi bude dít dál. Články může editor či šéfredaktorka odmítnout nebo poslat autorovi zpět k přepracování ještě před zahájením recenzního řízení. O zahájení recenzního řízení pro jednotlivé články rozhoduje editor společně s redakční radou. Společně se také snaží najít pro články vhodné recenzenty, a to vždy minimálně dva recenzenty pro jeden článek, jak v pravidlech recenzovaným časopisům ukládá Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Komunikaci s recenzenty má pak na starosti opět naše redakce, která recenzentům, kteří s recenzováním souhlasí, zašle předpřipravené formuláře. Recenzenti mohou článek doporučit bez výhrad, s výhradami, nebo ho nedoporučit. Pokud je článek doporučen s výhradami posíláme článek zpět autorovi k přepracování. Recenzent má právo si takový článek znovu vyžádat k nahlédnutí či k opětovnému recenzování. Pokud bude posudek od jednoho recenzenta kladný a od druhého záporný, je nutné pro článek sehnat ještě třetího recenzenta. Editorka s redakční radou také vybírají nejvhodnější články do ostatních nerecenzovaných rubrik. Všechny schválené články jsou pak předány redakci, která je následně pošle korektorům k posledním úpravám. Finální verze článků ještě redakce pro jistotu překontroluje a nahraje na web. A pak už nic redakci nebrání vydat nové číslo časopisu.

B) Cílová skupina

U každého projektu je nutné nejprve určit, pro jakou cílovou skupinu se zamýšlí realizovat. Pokud nevíme, pro koho projekt vytváříme, může se stát, že bude značně roztříštěný a nakonec nikoho nezaujme. Ale pokud ho už od začátku vytváříme na míru určité skupině, můžeme na ni také pak mnohem lépe zacílit a zaujmout ji tak pro projekt jednodušeji.

U našeho projektu, který vlastně vznikl, aby zaplnil prázdnou mezeru mezi recenzovanými odbornými časopisy, se dala tato skupina určit nejprve jako skupina lidí, kterým takovéto periodikum v našem oboru chybí. Ale tohle samozřejmě není moc přesné ohraničení pro cílovou skupinu, na kterou bychom chtěli zapůsobit. A jak také poznat, komu takový časopis zrovna chybí? Časopis je samozřejmě určen všem, kteří se alespoň trochu zajímají o informační vědu a knihovnictví. My jsme si ale primárně určili tyto konkrétní cílové skupiny:

  • Předpokládáme, že časopis bude užitečný zejména pro vědce a odborníky z oblasti informačních věd a jejích příbuzných oborů, a to nejvíce pro odborníky z České a Slovenské republiky.
  • Další důležitou cílovou skupinou se pro nás stali čeští a slovenští studenti oboru ISK a také studenti příbuzných oborů, u kterých jsme předpokládali, že by pro ně náš časopis mohl být také hodnotný a mohl se tak pro ně stát zdrojem kvalitních informací.

Z řad těch, kteří představují naši cílovou skupinu, vybíráme do našeho časopisu autory i recenzenty článků. Odborný článek může napsat kdokoliv - odborník z akademické, anebo průmyslové oblasti, student či kdokoliv jiný - každý má zde možnost napsat kvalitní odborný text.

S recenzenty je to však poněkud jiné; povaha věci, konkrétně recenzního řízení, doslova vyžaduje, aby recenzentem byl odborník s co možná nejširším rozhledem, rozsáhlými znalostmi a zkušenostmi, popřípadě i úzce specializovaný expert, ale v obou případech by jeho jméno mělo být spojeno s významnou prací a přínosem pro obor. Některé časopisy, a především pak v ostatních oborech nebo v zahraničí, zveřejňují tato jména a bývá to vlastně věcí prestiže. Nicméně i tehdy se konkrétní procesy recenzního řízení nad jednotlivými články ponechávají v anonymitě.

Zvažovali jsme tuto možnost, že bychom na svém webu hned vedle členů redakční rady zveřejnili i dobrá jména našich odborných recenzentů, ale prozatím tak neučiníme - a to ze dvou důvodů: Snažíme se vždy ze všech sil vyhledávat recenzenty, kteří by se s autory článků neměli nijak blíže znát (to pro dobro objektivity hodnocení), neboť takoví lidé by si mohli domyslet, kdo přesně článek napsal. A toto lze i obrátit - autoři by dostali nápovědu, kdo by jejich texty mohl hodnotit... A snadno si pak můžeme domyslet řadu neblahých důsledků, snad jen nepatrných - ale rozhodně nežádoucích. A ten druhý důvod? Naše země je docela malá, když ji zúžíte na tyto odborníky...

Co z toho plyne, není třeba dále rozvádět. A proto zůstávají jména našich recenzentů pouze na formulářích, s nimiž pracuje jen a jedině redakce, zůstanou skryta očím veřejnosti, autorům, ostatním recenzentům, budeme je znát pouze my a náš archiv.

Články tedy projdou nemilosrdným recenzním řízením, které ještě více zlepší jejich původní kvalitu, popřípadě nám nedovolí publikovat některé texty, které patřičné úrovně nedosáhly. Samozřejmě se může stát, že tímto mlýnkem neprojde i něco docela dobrého... A pokud se takový text líbí redakční radě, redakci nebo editorovi, stále může mít šanci na zařazení do nerecenzované části (která má ovšem omezený rozsah, jak bylo zmíněno již výše). Články jsou samozřejmě to, co zajímá druhou stranu mince naší cílové skupiny - tedy nejen, že jsme médiem, kterým se mohou někteří vyjádřit, jsme především informačním zdrojem, a to pro širokou skupinu čtenářů (ovšem jistě, je to skupina především oborová). Bez čtenářů by stěží mohlo být časopisu.

C) Web

Jelikož jsme se rozhodli ProInflow vydávat výhradně v elektronické podobě, bylo pro nás samozřejmostí, že budeme muset značnou část naší pozornosti věnovat právě tvorbě webových stránek časopisu. Po dlouhých diskusích nad otázkou, které všechny základní prvky by měl náš web mít a umět, hledali jsme vhodný webhosting, který by nám všechny naše plány umožnil uskutečnit - který by podporoval potřebné funkce. Až bylo v tomto hotovo, koupili jsme si doménu pro.inflow.cz. Od počátku byl projekt časopisu veden k těsné provázanosti na dřívější projekt časopisu Inflow, a oba časopisy se měly stát něčím jako sourozenci. V tomto ohledu však musíme zdůraznit, že by nemělo jít ani v nejmenším o vztah podřízenosti-nadřízenosti, neboť oba časopisy jsou koncepčně každý úplně jiný. Ona tečka mezi „Pro" a „Inflow" je tam pouze z praktických důvodů, neboť náš časopis má doménu nižšího řádu, což celé vyplynulo z jakési politické stránky věci. Zakoupili jsme ale i doménu bez tečky - proinflow.cz, abychom zbytečně nepřicházeli o návštěvníky webu, kteří by, a to zcela přirozeně, onu tečku napsat opomněli.

Správce webu nám byl přímo přidělen naším supervizorem Petrem Škyříkem. Stal se jím tak Michal Pazderský, který již má zkušenosti s tvorbou webů pro předchozí projekty na KISKu, a zrovna tak si rozumí s redakčním systémem Drupal, který nám bylo předurčeno používat.      

Po konzultaci s námi tedy webmaster v Drupalu vybral patřičné sestavení modulů, které se nejvíce blížilo našim požadavkům na vzhled a funkce stránek, ale umožňovalo i víceméně vyhovět našim nárokům na informační architekturu. Následně pro nás také vymyslel několik návrhů na vzhled stránek, ale bohužel jsme nebyli ani z jednoho z nich vyloženě nadšení. Ale v tuto chvíli vtrhl na scénu čas, který nás již nemilosrdně tlačil k nutnosti vydat první číslo - to jsme potřebovali do konce prosince, aby ProInflow mělo šanci dostat se na - již tolikrát zde zmiňovaný - Seznam neimpaktovaných recenzovaných periodik. V důsledku toho došlo na několik radikálních řešení, kdy jsme se v podstatě museli spokojit s tím, co vlastně nyní máme... Což někteří nesli těžce.

Ovšem věříme a máme v plánu, že web v budoucnu projde radikálními změnami, a to jak po grafické stránce, tak i v uspořádání a snad se i můžete těšit na nové funkce. To vše však ponechme nyní pouze jako příslib. Jsme si vědomi některých dysfunkcí našeho webu, a bohužel bylo nutné se s nimi prozatím smířit. Ty nedostatky vyplynuly především ze špatné komunikace a snad se na nich podepsalo i určité nepochopení našich požadavků, návrhů a plánů či přinejmenším jejich smyslu na straně těch, kteří je měli realizovat. V těchto ohledech jsme museli dělat v podstatě nejvíc ze všech kompromisů a jejich výsledkem je například doposud ostudně nefungující anglická verze webu. Znovu však připomeňme: Těmto věcem snad již pomalu svítá na lepší časy - nyní už máme čas začít to vše dávat do pořádku, inovovat.

4. Autorská práva

Otázkou autorských práv jsme se zabývali již na počátku našeho projektu, přičemž se nám pro řešení této problematiky nabízelo hned několik možností. Vybírali jsme především mezi „klasickými" licenčními smlouvami a veřejnými licencemi. Nakonec jsme se rádi vydali cestou veřejných licencí Creative Commons. Podle nás tímto způsobem nejlépe vycházíme vstříc jak našim autorům, tak i čtenářům. Můžeme tak totiž ponechávat autorům jejich práva a zároveň být otevření pro uživatele/čtenáře. Výhodou těchto licencí je také jednoduchost použití a mezinárodní srozumitelnost. Výběrem konkrétní licence autor sám určuje podmínky, za kterých bude jeho dílo zpřístupněno. Jednotlivé licence se liší právě možnostmi nakládání s dílem (právy uživatele) a množstvím podmínek, které je při tom nutné dodržovat (povinnostmi uživatele).

Licencí je celkem 6 - my však chtěli zvolit jen jednu. Stala se jí licence Creative Commons Uveďte autora (anglicky attribution). Tato licence umožňuje uživatelům dílo šířit a upravovat za podmínky uvedení autora. My si k tomu navíc vymezujeme právo prvního vydání díla - na což klademe důraz zejména u recenzovaných textů. V praxi využívání licence funguje tak, že od autorů vyžadujeme Prohlášení o poskytnutí licence Creative Commons, ve kterém souhlasí s použitím této licence a fakticky s publikováním svého článku v ProInflow.

Jedním z dalších důvodů pro výběr právě této konkrétní licence je skutečnost, že je nejvíce kompatibilní s myšlenkou Open Access (otevřeného přístupu), kterou ProInflow podporuje. Znamená to, že poskytujeme okamžitý, neomezený a bezplatný přístup k plným textům jednotlivých článků na našem webu. Otevřený přístup rovněž klade důraz na odbornost takto zpřístupněných textů. Nejedná se tedy o veškerý obsah na Internetu.

Důkazem toho, že jsme opravdu „otevření" je i naše poměrně „čerstvé" zařazení do mezinárodního adresáře DOAJ (Directory of Open Access Journals), který obsahuje odborné recenzované časopisy s otevřeným přístupem. Na tomto seznamu jsme od srpna tohoto roku (2010) spolu s více jak 5000 časopisy z celého světa i z České republiky. Za oblast informačních věd a knihovnictví, kterou zde reprezentujeme, se zde nachází celkem 111 časopisů, ale pouze ProInflow zde zastupuje naši zemi. (Čísla k 18. 9. 2010)

5. Publicita 

Časopis je svou cílovou skupinou velmi specifický. Tomu je nutné přizpůsobit i způsob komunikace s veřejností. Zaměřili jsme proto své úsilí na co možná nejcílenější komunikaci nejen s našimi čtenáři a autory, ale také na zvýšení povědomí o časopise v širších odborných kruzích informační vědy a příbuzných oborů.

Časopis proto nebyl propagován ve všeobecných médiích, jak jste to mohli sledovat u některých našich kolegů. Takováto publicita by byla totiž velmi náročná a bohužel by pro projekt nepřinesla žádné kýžené výsledky. Pro nás totiž není podstatné, kolik (jakýchkoliv) lidí někdy o časopisu slyšelo, ale kolik z těch, kterým je časopis skutečně určen a kterým je schopen být ku prospěchu, o tomto novém periodiku ví. Zároveň jsme se při výběru periodik k publikování informačního článku o ProInflow snažili vybírat spíše ta elektronická (vzhledem k elektronické povaze našeho časopisu). Pro zvýšení povědomí o novém odborném zdroji jsme tedy využili následující odborná elektronicky vydávaná periodika a e-konference.

Bylo zveřejněno 6 tiskových zpráv v odborné a oborové e-konferenci Knihovna. Čtenářům byly předkládány nejčerstvější informace především prostřednictvím blogu na e-zinu Inflow (celkem 8 příspěvků s návštěvností až 500 přístupů) - http://www.inflow.cz/blogs/proinflow-casopis-pro-informacni-vedy. Veřejnosti byly určeny také články v časopisu Ikaros -http://www.ikaros.cz/proinflow-casopis-pro-informacni-vedy, e-zinu Inflow -http://www.inflow.cz/proinflow-casopis-pro-informacni-vedy, ve sborníku z konference Infokon -http://media.infokon.cz/userfiles/file/sbornik_infokon_mu_finalni.pdf, periodiku ITlib. Informační technológie a knižnice - http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib101/infomix.htm a Newsletteru PARTSIP -http://www.partsip.cz/newsletter-partsip.

Pro kontakt se skupinou našich čtenářů a příznivců jsme využívali také sociální sítě, které přinášeli vždy ty nejaktuálnější informace. Naši činnost jste tak mohli sledovat skrze Facebook (aktuálně 75 příspěvků, 175 fanoušků) - http://www.facebook.com/pages/Brno-Czech-Republic/ProInflow-Casopis-pro-informacni-vedy/188791802858 a Twitter (aktuálně 65 odkazů, 25 fanoušků) - http://twitter.com/ProInflow.

K oslovování autorů, ale i hledání nových čtenářů, jsme rádi využili možnost osobního setkání na odborných konferencích z oblasti Informační vědy a knihovnictví. S informačními letáčky, logy a vizitkami jste nás proto mohli zahlédnout například na konferencích Infokon, INFORUM či PARTSIP.

6. Důležité úspěchy a rozhodnutí

Časopisu ProInflow bylo přiděleno číslo ISSN (1804-2406).

Bylo také požádáno o registrační číslo na Ministerstvo kultury. Toto číslo však časopis nezískal, jelikož vychází pouze elektronicky a evidence se na něj proto nevztahuje.

Byla vydána 2 čísla časopisu. První číslo vyšlo v prosinci roku 2009 a bylo zaměřeno na Mezioborovou spolupráci v informační vědě a knihovnictví. Celkově číslo obsahovalo 6 článků, z nichž byly 2 původní recenzované statě. Tématem druhého čísla, které vyšlo v červnu roku 2010, bylo Competitive Intelligence. Z celkového počtu 8 článků byly 3 zařazeny do recenzované části.

Časopis ProInflow podporuje myšlenku otevřeného přístupu (Open Access).

Na webu časopisu ProInflow - http://pro.inflow.cz/aktuality byla zřízena sekce „Novinky z oboru". Tato sekce je pravidelně a systematicky doplňována o informace týkající se nově vydaných oborových časopisů, aktuálních akcí, významných článků či knih a dalších zajímavostí z oblasti informačních věd.

7. Závěrem

Tento článek představil časopis Proinflow, mnohým z Vás snad dobře známé, odborné periodikum. Představili jsme Vám tu své dílo ve světle, v jakém je běžně nemůžete spatřit. V mnoha slovech je zde zachycen celý rok práce na tomto projektu nebo spíše jen takové střípky, neboť mnoho podstatného se sem ani nemohlo vejít. Původně jsme se snažili tento text napsat spíše jako chladné a neosobní shrnutí, ačkoliv od počátku už bylo jisté, že nakonec budeme vyprávět příběh. Nebylo to sice moc dobré vyprávění; známe mnoho lepších příběhů a tento nebyl ani dobrý... Ale snad nám odpustíte, když nyní víte, že to nebylo naším hlavním záměrem. Scházeli jsme k tomu příběhu z naší cesty tu a tam, vždy když se nás zmocnila nostalgie nebo radost z dobře odvedené práce (a tomu skutečně věříme!). Z cesty, která Vám měla ukázat, co jsme to vlastně celý ten rok dělali, co je to ten časopis Proinflow.

Chtěli jsme Vám čtenářům ukázat význam a smysl našeho časopisu. Možná jsme dosud nepublikovali mnoho článků, nevydali jsme ostatně ani moc čísel (k čemuž jsme jako pololetník ani nemohli mít prostor), ale Proinflow je zatím na svém počátku. Jeho osud je svázán především s jeho čtenáři - a dokud budeme mít Vaši podporu, časopis bude držet patřičnou kvalitu a bude se rozvíjet. Je to jako s otázkou, zda víc časopis závisí na svých autorech nebo na jeho čtenářích... Dovolíme si neodpovědět.

Náš časopis od svého počátku vznikal s úsilím zařadit se na Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice. Tohoto cíle jsme dosáhli. Abychom na tomto seznamu setrvali, musí se Proinflow vydávat na dobu neurčitou. Ovšem ukončení projektu neočekáváme a sami bychom se rádi podíleli na jeho pokračování. Rozhodování v tomto nicméně není v našich rukou, ale tak jako tak bude o Proinflow dobře postaráno (ať už kýmkoliv). Chtěli bychom touto cestou, zde v závěru, poděkovat členům Kabinetu informačních studií a knihovnictví na FF MU - nebýt jejich podpory, projekt by nevznikl. Jsme za tuto zkušenost vděční především právě jim.

Tento text zakončeme náhledem do budoucnosti, jelikož celou tu dobu jsme zde psali jen a jen o tom, co všechno jsme již udělali. Ale byla by přeci škoda alespoň slovem se nezmínit o tom, co ještě udělat chceme: Prozatím se nám příliš nedařilo navázat spolupráci s kolegy v oboru na Slovensku, což bylo z počátku mezi našimi prioritami. Nebyl na to zatím čas ani prostor, ale do budoucna bychom rádi tento záměr naplnili. Rádi bychom také, aby se o našem časopisu více vědělo ve světě a snad bychom jej časem dokázali dostat i do některé z významných zahraničních databází. Do budoucna ovšem máme v plánu zejména vylepšit náš web, který teď považujeme za nejslabší místo celého projektu... A pak ještě řada překvapení, na která možná dojde.

Nechť čeká Proinflow v budoucnu ještě mnoho úspěchů!
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback