3+1 novinek na ProInflow

Časopis ProInflow vydáváme už skoro dva roky. Letos jsme se rozhodli přistoupit k několika změnám ve vydávání časopisu - je čas něco o nich napsat.

Změna č. 1: ProInflow vyrostlo, redakce se zmenšila

ProInflow začínalo jako projekt studentů KISK FF MU v rámci předmětu Aplikační seminář. Tehdy sedmičlenná redakce v rekordním čase stihla vytvořit web, vymyslet rubriky, vydat první tři čísla časopisu, umístit časopis na Seznam recenzovaných neimpaktovaných časopisů Rady pro výzkum, vývoj a inovace nebo do adresáře DOAJ.

Dnes má redakce ProInflow jen dvě členky (neplést s redakční radou - ta zůstává stále stejně početná) - novou posilou je od letošního jara Katka Hošková (manažerka projektu Across a bývalá šéfredaktorka Inflow), která se kompletně stará o celý provoz redakce, především komunikaci s autory a recenzenty článků. A dělá to výborně;)

Máme za sebou celkem čtyři čísla časopisu. Ve vědeckých časopisech se obvykle jako faktor úspěchu bere citovanost - než se ProInflow zařadí do patřičných databází, podívejme se alespoň na to, jaké články jsou v souhrnu nejčtenější:

  1. Analýza pojmu informace a jeho klasifikace s užitím aristotelské filosofie (Jiří Stodola)
  2. Anatomické názvosloví: historie a aktuální problémy (Vladimír Musil, Ivana Bozděchová, Pavel Čech, Tomáš Lískovec, Josef Stingl, David Kachlík)
  3. Vzájemné inspirace informační a kognitivní vědy (Věra Pilecká)
  4. Reflexe trendů ve vzdělávání mezi reprezentanty oboru Informační studia a knihovnictví: studie zaměřovaných skupin (Michal Lorenz)
  5. Role informačního specialisty v procesu Competitive Intelligence (Petr Šmejkal)

A jedna otázka pro ty, kteří mají podobné statistiky rádi: Kdo je nejproduktivnějším autorem ProInflow vůbec? :-)

Změna č. 2: Otevřené recenzní řízení

Spolu s nástupem nových technologií se recenzní řízení rychle proměňuje. Klasiku z dob tištěných časopisů - oboustranně slepé recenzní řízení, ve kterém autoři neví, kdo píše posudky, a recenzenti neví, kdo článek napsal - nahrazují časopisy různými formami otevřeného recenzování. Řada časopisů experimentuje (slavný je třeba neúspěšný experiment časopisu Nature) a do recenzního řízení zahrnuje i samotné čtenáře časopisů.

Od čísla 2/2011 se oboustranně slepého recenzního řízení vzdáváme i my. Model recenzního řízení ponecháváme stejně jednoduchý, s tím rozdílem, že autoři a recenzenti budou navzájem znát svou totožnost

Při samotném recenzním řízení mohou nastat tyto situace:

  • Obě recenze doporučují publikaci → článek je přijat k publikaci.
  • Obě recenze nedoporučují publikaci → článek je zamítnut.
  • Jedna nebo obě recenze požaduje úpravy → článek je předán zpět autorovi k dopracování.
  • Jedna recenze doporučuje k publikaci, druhá publikaci nedoporučuje → redakce a editor rozhoduje o dalším postupu a obvykle je vypracována ještě třetí recenze.

Oboustranně slepé recenzní řízení je často považováno za záruku objektivity a kvality recenzního řízení (neví-li recenzenti, čí článek posuzují, nevkládají do recenzí nežádoucí předsudky a osobní zaujetí). V ProInflow se kvalitu recenzí snažíme zajistit opačným způsobem - jméno recenzenta nebude od čísla 2/2011 známo pouze redakci, ale bude sděleno autorovi a zveřejněno u všech přijatých a publikovaných článků.

Změna č. 3: Odměny za recenze

Ekonomický model ProInflow stojí na financování ze strany KISK FF MU - časopis je vydáván v režimu Open Access, je pro čtenáře dostupný zdarma a za publikování článku autoři neplatí (podle výsledků SOAP Survey autoři platí za vydání svých článků zhruba v polovině případů).

Od počátku vydávání časopisu jsme zvažovali, zda a jak odměňovat autory recenzí - stejnou otázku řeší zřejmě každá redakce (pro ilustraci třeba diskuze editorů medicínských časopisů). Zaručí odměna kvalitnější práci recenzentů? Můžeme požadovat recenze bez vyjádření díku formou malé odměny? Mělo by se za kolegiální zhodnocení práce platit? Budeme schopni odměňování administrativně zvládnout?

Po první čtyři čísla časopisu jsme nastavili symbolickou odměnu za recenze, kterou jsme se nyní rozhodli zrušit. Důvodem je finanční i administrativní náročnost recenzního procesu, která ve spojení s vyřizováním odměn ještě dále narůstá. Zachování odměn by vyžadovalo najít jiný vhodný model financování časopisu. Ale jaký? Neohrozil by externí sponzor nezávislost vědeckého časopisu? Necháme platit autory za publikování?

Možnost požadovat poplatky za recenzi přímo od autorů článku jsme zavrhli hned na začátku - argumenty, proč je problematické nechat autory platit za recenze vlastních článků si přečtěte třeba tady nebo tady. V kontextu našeho oboru a teritoria by také pravděpodobně model placeného publikování (zatím?) neuspěl. Vybírám několik citátů z výše zmíněné debaty editorů:

Osobně si myslím, že platby za recenzní řízení mohou v některých případech ohrozit editorskou nezávislost a zodpovědnost, která by měla být recenznímu řízení vlastní. Není to pěkná myšlenka, ale myslím, že je realistická.

Vivienne Miller

Dostat příležitost recenzovat rukopis je pocta, protože to neznamená nic jiného, než uznání vašehoo vlastního intelektu. Tento "faktor dobrého pocitu" je pro recenzenta největší odměnou.

Sadhu Charan Panda

Recenzenti mohou dělat práci zdarma pro neziskové časopisy a od komerčních přijímat peníze. Vypadá to jako dobré řešení tohoto problému?

Ajai

To, že přestáváme platit posuzovatelům za recenze, neznamená, že si jejich práce méně vážíme - naopak. Všem, kteří se i přes zrušení odměn rozhodnou recenzi vypracovat, moc děkujeme: Milí recenzenti, milé recenzenty, pomáháte tak zlepšovat kvalitu publikovaných článků v oboru, a to se počítá;)

Co bude dál?

Čekáme, jak dopadnou stávající změny a začínáme chystat nové. Osobně se mi velmi líbí třeba myšlenka Open Data - tedy zveřejňování výzkumných dat nebo odkazů na ně, nejlépe přímo v článku. Stejně tak přemýšlíme o zapojení různých forem post-publikačního recenzního řízení.

Do konce roku nás čeká ještě jedno číslo tematicky spojené s letošním ročníkem konference CASLIN a jedno číslo speciální, tentokrát navazující na konferenci PARTSIP. Zároveň připravujeme výzvu pro první číslo roku 2012, která bude vyhlášena v nejbližších dnech. Editorem čísla bude Josef Šlerka (@josefslerka, Studium nových médií, ÚISK, FF UK, H1 / Ataxo Czech) a tématem budou sociální sítě.


PS: novinka navíc jako bonus

Ještě než jsem stačila dopsat tento článek, udála se jedna novinka, ze které máme s Katkou Hoškovou v redakci velkou radost: podepsaly jsme kontrakt s EBSCO a ProInflow brzy najdete v databázi Library Literature Source!

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

4 komentáře

Obrázek uživatele Jiří Stodola
No, bludný balvan to sice není, ale i tak mám radost.
Obrázek uživatele admin
Anonym
18. 8. 2011
Mohu se ctene redakce zeptat -  a kdyz si jako recenzent priplatim, tak je ochotna nezverejnit moje jmeno?
Obrázek uživatele Jiří Stodola
Veřejné recenzní řízení má jednu výhodu a jednu nevýhodu. Výhodou je, že donutí recenzenty více se snažit. Anonymní papír snese všechno. Nevýhodou je, že recenzenti budou mít strach nedoporučovat články, aby je nepronásledoval zhrzený autor.
Obrázek uživatele admin
Anonym
10. 6. 2012

Dobry den,

 

kdy vyjde letosni 1. cislo Pro Inflow avizovane na brezen?

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback