Projekty na doporučování četby v České republice a projekt Čte(Sy)Rád

Tento příspěvek se nejprve věnuje četbě obecně, poté nastiňuje současný stav čtenářství v České republice. Dále zmiňuje projekty na podporu četby v České republice a podrobněji se zabývá projektem Čte(Sy)Rád. Závěr článku je věnován výzkumné části a výsledkům výzkumu.

Poznámka redakce: jedná se o výtah z magisterské diplomové práce: KORDASOVÁ, Veronika. Projekt ČTE(SY)RÁD. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. 142 s. Vedoucí diplomové práce: PhDr. Petr Škyřík. 

1. Četba

Četba představuje jednu ze základních potřeb současného člověka, neboť obohacuje jeho život o specifické, jinou činností plně nenahraditelné aspekty. Nejedná se však o vrozenou činnost, nýbrž o činnost simulovanou mnoha vlivy. Jelikož základy čtenářské kultury vznikají v dětství, hraje nejzásadnější roli domácí prostředí a rodiče, kteří by na své děti měli působit jako čtenářské vzory:

Z hlediska formování budoucího celoživotního čtenáře je možno počáteční etapu dětského čtenářství považovat za stěžejní. Vztah dítěte ke knize je tu vstřícný, relativně snadno ovlivnitelný a nepříliš komplikovaný, dítě je ještě otevřeno všem vnějším podnětům.[1]

Velkou autoritu představuje (nebo by představovat měla) také škola. Zcela mimořádné postavení pak náleží knihovnám, jejichž hlavním posláním by mělo - navzdory informačním a komunikačním technologiím - zůstat zprostředkování knih. Jak upozorňuje Libuše Foberová[2], podpora a rozvoj čtenářství prostřednictvím knihoven neobnáší pouhé půjčování knih, ale knihovny by měly nabídnout jakousi přidanou hodnotu - knihovník v roli „hledače knižních pokladů" by měl být sečtělý, mít přehled o české i světové literatuře, sledovat různé kritiky, recenze atd., zkrátka orientovat se na knižním trhu.

2. Současný stav čtenářství v České republice

První, jediný a dosud aktuální reprezentativní výzkum, vypovídající o současném stavu čtenářství v České republice, je průzkum uskutečněný v roce 2007 ve spolupráci Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky, v. v. i. a Národní knihovny České republiky za finanční podpory Ministerstva kultury. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány jedním z jeho hlavních realizátorů, Prof. PhDr. Jiřím Trávníčkem, M.A pod názvem Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize[3].

V tomto průzkumu bylo mj. zjištěno, že 83% obyvatel České republiky přečte alespoň jednu knihu za rok, přičemž v průměru přečte jeden obyvatel za rok šestnáct knih. Tato čísla vypadají na první pohled velmi optimisticky, avšak ve skutečnosti nevyjadřují skutečný počet čtenářů v naší republice - výsledek je totiž ovlivněn typologickým rozložením čtenářů.

Podnětem k zamyšlení je také skutečnost, že porovnáme-li výsledky z Trávníčkem publikovaného výzkumu s výsledky anket Moje kniha (www.mojekniha.cz)[4] a Kniha mého srdce (www.knihasrdce.cz)5, zjistíme, že se mezi jednotlivými tituly objevují určité shody, respektive následující tituly (seřazené abecedně dle názvu) se dostaly mezi desítku nejoblíbenějších jak ve zmiňovaném výzkumu, tak v obou anketách:

  • Babička (B. Němcová);
  • Co život dal a vzal (B. MacDonald);
  • Egypťan Sinuhet (M. Waltari);
  • Harry Potter (J. K. Rowling);
  • Pán prstenů (J. R. R. Tolkien);
  • Saturnin (Z. Jirotka).

Některé z ukazatelů, ke kterým dospěl Trávníček ve své publikaci, jsou však alarmující, např. nezacílenost nečtenářů, nepřehlednost knižního trhu, konkurence v podobě televize a rozhlasu či naopak skutečnost, že internet sice nepředstavuje konkurenci čtenářství, avšak není dosud chápán ani jako prostředek podporující tuto činnost, tj. jeví se jako neutrální médium.[6]

Z výzkumu publikovaného Trávníčkem tedy vyplývá jedna zásadní skutečnost - nutnost neustálé, intenzivní podpory rozvoje četby a čtenářství v České republice.

3. Projekty na podporu četby a čtenářství v České republice

Na výše nastíněný stav u nás reagují mnohé projekty. Tyto je však třeba rozlišovat na:

  1. ty, které podporují četbu a čtenářství obecně, tj. prostřednictvím pořádání různých akcí, a to jak časově omezených, jednorázových kampaní (jako příklad uveďme např. Moje kniha, Kniha mého srdce, Kniha - závislost na celý život aj.), tak opakujících se v určitých intervalech (např. Den pro dětskou knihu, Noc s Andersenem, Týden čtení, Světový den knihy a autorských práv, Zlatá kniha aj.);
  2. ty, které online prostřednictvím webových stránek či databází nabízí uživatelům - na základě různých hledisek a v různém rozsahu - konkrétní tituly k přečtení (tzn. projekty zaměřující se na doporučování četby).

V porovnání se situací v zahraničí se však jejich počet a intenzita vyvíjených aktivit výrazně liší, a to ve prospěch zahraničí, kde je podpora čtenářství ve velké míře zajišťována nadacemi a organizacemi, speciálně založenými za tímto účelem (zejména ve Velké Británii a USA). Do mnoha akcí, které tyto instituce pořádají, se zapojují školy, knihovny či knihkupectví.[7]

Předmětem mého zájmu byla pouze druhá skupina projektů (tj. projekty na doporučování četby), a proto se stal kritériem jejich výběru fakt, že se jedná o projekty, které nabízí hledajícímu čtenáři, co číst, tj. nabízí konkrétní tituly, které slouží jako inspirace k výběru četby. Je však třeba podotknout, že mezi tyto projekty nejsou počítány tipy jednotlivých knihoven (nabízejících na svých webových stránkách knihy nejčastěji z vlastního fondu), nabídky jednotlivých nakladatelství (propagujících vlastní vydané tituly) či internetových knihkupectví, dále doporučení jednotlivců na individuálních webech (blogy, osobní stránky aj.) ani různé žebříčky typu TOP 10, Čtení na léto atd., objevující se v tisku (či jsou z něho převzaté). V současné době[8] tedy můžeme jmenovat následující projekty na podporu četby v České republice (v abecedním pořádku):

4. Projekt Čte(Sy)Rád

Inovativním projektem na podporu a zejména doporučování četby je projekt Čte(Sy)Rád (www.ctesyrad.cz), jehož základy byly položeny v polovině září 2008.

Projekt Čte(Sy)Rád se zaměřuje na široké spektrum uživatelů všech věkových kategorií s různým přístupem k četbě, čtenářskými zájmy i potřebami, a to jak na čtenáře, tak nečtenáře. Druhou významnou cílovou skupinu představují knihovny a knihovníci.

Cílem projektu je vytvářet online dostupnou elektronickou databázi na doporučování čtivých knih a usnadnit tak uživatelům výběr četby, pomáhat jim zorientovat se v množství titulů a doporučit ty, které stojí za to si přečíst.

Jeho základní obsahovou náplň tvoří pět kategorií - „NEJčtivější napříč žánry", „Statistický TOP", „Literární ceny", „Nová krev"a „Známé osobnosti doporučují".

Na svou realizaci projekt obdržel grant Ministerstva kultury České republiky (VISK3).

Čte(Sy)Rád nejprve prošel přípravnou etapou, během níž byla stanovena základní koncepce projektu, jeho obsahová náplň, rozdělena odpovědnost za správu tohoto obsahu mezi členy týmu, definitivně vyřešen název projektu a logo. Pro informace chtivé zájemce viz odkaz na článek, který vyšel v průběhu této etapy na Inflow: http://www.inflow.cz/ctesyrad. Přípravná etapa byla završena na konferenci Infokon 2008.

Po této etapě následovala etapa realizační, jež probíhala (respektive probíhá) ve třech na sebe navazujících fázích.

Základní fáze realizace projektu započala krátce po konferenci Infokon, tj. začátkem prosince 2008 a vyvrcholila sepsáním závěrečné zprávy a prezentací projektu 23. září 2009 v Moravské zemské knihovně v Brně (prezentace dostupná zde: http://www.inflow.cz/projekty-apls-zaverecne-prezentace-novy-start). Tato fáze projektu byla formálně vykonávána jako součást povinného předmětu APLS II, navazujícího na APLS I. Během ní byla vytvořena obsahová náplň jednotlivých kategorií včetně samotné databáze po stránce technické, do níž byl posléze tento obsah implementován, a dále byla vyřešena otázka maskota projektu v podobě pětičlenné rodiny Čtesyrádových. Kromě původně zamýšlených pěti hlavních kategorií vznikla také sekce „Bonusy", zaměřující se na netradiční marketingové metody, a sekce „Čtěte ušima"; vytvořeny byly i klasické propagační materiály. Vzhledem ke stavu, v němž se projekt nacházel, bylo možné spuštění Beta verze databáze (1. srpna 2009), následované oficiálním spuštěním pro veřejnost (7. září 2009), spojené se zahájením propagační kampaně.  

Druhá fáze realizace projektu plynule navázala na předcházející fázi - byla zahájena v září 2009 a je ohraničena lednem 2010, kdy došlo k symbolickému počátku fáze třetí. Formálně byla vykonávána jako součást volitelného předmětu APLS III.

V této fázi jednak doznívala propagace prostřednictvím klasických marketingových metod, jednak došlo k obohacení sekce „Bonusy". Nově byl založen účet na Facebooku, kde jsou zveřejňovány jednak aktuální informace o projektu Čte(Sy)Rád, jednak aktuality (nejen) ze světa literatury. Projekt byl osloven Národní knihovnou České republiky s žádostí o možnost pravidelného sběru obsahu databáze v rámci digitálního archivu českých webových zdrojů (WebArchiv).

Z hlediska obsahové stránky došlo k obohacení databáze o tzv. „Tematické sady".   

Třetí fáze, opět plynule navazující na fázi minulou, začala koncem ledna 2010 a trvá dosud (tj. září 2010). Tato fáze je vykonávána v rámci dobrovolnosti a volného času všech členů týmu, přičemž zde došlo k rozšíření týmu a přerozdělení odpovědnosti za jednotlivé sekce projektu. Za účelem masovější propagace byly natočeny dva videospoty s názvem „Je těžké si vybrat? Nechte si poradit!", dostupné na serveru YouTube (http://www.youtube.com/watch?v=Tq-9paeNSlQ a  http://www.youtube.com/watch?v=gqVGahioh58).

Koncem května byla projektu Čte(Sy)Rád udělena cena INFORUM 2010.

Nově je Čte(Sy)Rád doplněn o literární kvízy a regionální literaturu.

5. Výzkumná část

Jak jsem již zmínila, jednu z cílových skupin projektu Čte(Sy)Rád tvoří také knihovny a knihovníci. Při vyhodnocování úspěšnosti realizace projektu však bylo zjištěno, že se do jeho tvorby knihovny příliš aktivně nezapojují. 

Z tohoto důvodu jsem praktickou část své práce zaměřila na přístup knihoven k databázi Čte(Sy)Rád, přičemž součástí výzkumu bylo také zjistit, jaký je vlastně celkový přístup knihoven k projektům na doporučování četby.

Vycházela jsem zde ze skutečnosti, že pod vlivem rozvoje informačních a komunikačních technologií došlo k zásadnímu rozšíření služeb knihoven, nicméně jejich primárním posláním by mělo zůstat zprostředkovávání četby, a to nejen ve smyslu pouhého úkonu půjčování knih, ale zejména ve schopnosti poradit uživatelům v orientaci na knižním trhu a pomoci jim s individuálním výběrem četby.    

Zvolenou technikou pro sběr dat byl dotazník, vytvořený online, výzkumným vzorkem se pak staly veřejné knihovny - z 280 oslovených knihoven jich dotazník vyplnilo 120.

Co se týká dotazníku, skládal se ze dvaceti dvou otázek a jeho vlastní část sestávala ze čtyř hlavních sekcí:

  • 1. Kdo jsem

(zaměřovala se na identifikaci a charakteristiku knihovny)

  • 2. Doporučování četby - výzkum

(zjišťovala, jakým způsobem knihovna doporučuje četbu, jak často tato doporučení aktualizuje, podle čeho doporučované tituly vybírá apod.)

  • 3. Projekty na doporučování četby

(soustředila se na to, jaké projekty na doporučování četby knihovna zná, případně využívá)

  • 4. Projekt Čte(Sy)Rád

(týkala se samotného projektu)

6. Závěry výzkumu

Knihovny svým uživatelům doporučují četbu nejčastěji prostřednictvím ústního sdělení na požádání uživatele; následuje doporučování prostřednictvím webových stránek a přesto, že se dnes nacházíme v elektronickém věku, velký počet knihoven doporučuje četbu prostřednictvím nástěnek v budově či areálu knihovny.

Aktualizace doporučené četby je pravidelná - v téměř polovině případů je tento úkon prováděn jednou měsíčně, dále jednou týdně. Daná frekvence zřejmě souvisí s tím, že běžný uživatel navštěvuje knihovnu nejčastěji jednou měsíčně.

Překvapivé zjištění se naskytlo po vyhodnocení otázky „Podle čeho doporučované tituly vybíráte?" - jednotlivé tituly jsou totiž nejčastěji vybírány podle osobních preferencí knihovníka, tzn., že knihovník doporučuje ty tituly, které se líbily mu samotnému při četbě v jeho volném čase. Poněkud subjektivní metodu následují recenze v tisku či na internetu. Projekty na doporučování četby obsadily až předposlední místo, přičemž za nimi následovala již jen možnost „ostatní".  

Co se týká znalosti projektů na doporučování četby, jednoznačně vedou české projekty nad zahraničními. Jako nejznámější projekty na doporučování četby byly uvedeny čtyři české „stálice": Čítárny.cz, Knihovnice.cz, Knihovnicka.net a Rosteme s knihou s tím, že Čítárny.cz byly uvedeny nejčastěji. Tímto znalost českých projektů více méně končí.

Z hlediska využívání projektů na doporučování četby jsou nejvyužívanější Čítárny.cz, nicméně velmi častá byla i odpověď, že knihovna žádný projekt nevyužívá. Využívání zahraničních projektů je téměř nulové.

Podíváme-li se na samotnou databázi Čte(Sy)Rád, ze 120 knihoven ji zná 69, což je mírná většina. Dá se tedy usuzovat, že mezi knihovnami nepatrně převyšuje povědomí o její existenci. Projekt Čte(Sy)Rád využívá zhruba 56% knihoven z těch, které jej znají.

Nejvyužívanější kategorií projektu Čte(Sy)Rád (z hlavních pěti) je „NEJčtivější napříč žánry". Tento údaj není nijak překvapivý - daná kategorie totiž obsahuje nejvíce knižních titulů z celé databáze, přičemž se zaměřuje na léty osvědčenou klasickou literaturu. Následuje kategorie „Statistický TOP", zaměřená na nejpůjčovanější a nejprodávanější knihy, tedy ty, jež určuje veřejné mínění. S nepatrným rozdílem za ní skončila kategorie „Známé osobnosti doporučují", lákající knižními tipy slavných lidí. „Literární ceny", nabízející náročnější literaturu, ani „Nová krev", jež se zaměřuje výhradně na současnou, dosud neprověřenou literaturu, nejsou výrazněji využívané.

Nejvyužívanější sekcí projektu jsou „jednotlivé kategorie" a to jako celek (59% knihoven); s poměrně velkým odstupem následovaly „Tipy čtenářů" (28%) a „Tematické sady" (13%). Ostatně co se týká vztahu knihoven k „Tematickým sadám", zaujímají k nim knihovny spíše neutrální postoj.

Geolokalizaci můžeme ve vztahu ke knihovnám považovat za tzv. kámen úrazu celého projektu - z výzkumu totiž vyplynulo, že více než 87% knihoven ji nevyužívá. Přehodnocení a větší propagace této služby je proto více než žádoucí.

Z propagačních materiálů je nejvyužívanější plakát, následují letáky a dále logo projektu. Je však třeba zmínit, že zhruba třetina knihoven žádné propagační materiály projektu Čte(Sy)Rád nevyužívá.

Jako nejúčinnější zdroj vhodný pro propagaci projektu se jeví Internet (53% knihoven se o projektu dozvědělo právě z něho), následovaný konferencemi (35%). Jiný způsob propagace se - alespoň pro knihovny - jeví jako zanedbatelný.

Na znalost tzv. Manuálu pro knihovny, komiksovou formou informujícího knihovníky na možnosti aktivního zapojení se do propagace a podpory projektu Čte(Sy)Rád, volně dostupného na stránkách projektu, odpovědělo kladně pouze cca 13% knihoven. Většina knihoven tento Manuál nezná a tudíž ani nepoužívá. Pravděpodobně se však spíše než o podobu Manuálu jedná o jeho špatnou propagaci, neboť knihovny, jež jsou s ním seznámeny, ho přijímají pozitivně (69%).

Sekce „Aktuality nejen ze světa knih", v současné době propojené na Facebook, je knihovnami v drtivé většině sledována, i když s různou intenzitou.

Většina knihoven považuje projekt Čte(Sy)Rád z hlediska užitečnosti pro jejich knihovnu za spíše přínosný, případně za zcela přínosný (dohromady 68%).

Závěrem zmiňme perličku, odhalenou při vyhodnocování dotazníku - patnáct knihoven v jedné z identifikačních otázek odpovědělo, že podle zákona č. 257/2001 Sb. (knihovní zákon) je zřizováno Ministerstvem kultury ČR. Co dodat ...

Použité zdroje

FOBEROVÁ, Libuše. Veřejné knihovny odborníkem na krásnou literaturu. In Kniha ve 21. století. Konference Kniha ve 21. století. Téma: „Klasická kniha vedle jiných informačních zdrojů". 7.-8. února 2007 [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav bohemistiky a knihovnictví, 2007. [cit. 2010-01-20]. Dostupné z: <http://www.fpf.slu.cz/ustavy/ustav-bohemistiky-a-knihovnictvi/veda/k21/sborniky-k21/Kniha%20v%2021.%20%20%20stoleti%20-%20rok%202007.pdf>.

KORDASOVÁ, Veronika. Projekt ČTE(SY)RÁD. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. 142 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.

Podpora čtenářství ve světě [online]. ©2007 [cit. 2010-04-01]. Dostupné z: <http://rostemesknihou.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=96&Itemid=90>.

TOMAN, Jaroslav. Současný prepubescentní čtenář a jeho proměny. In Čtením ke vzdělání. Texty z konference Čtením ke vzdělání, pořádané občanským sdružením Centrum Čítárna, Společností pro podporu a rozvoj čtenářství (CzechRA), Katedrou primární pedagogiky a Katedrou české literatury UK PedF v Praze dne 28. 11. 2003. Praha: Svoboda Servis, 2004. ISBN 80-86320-36-7.

TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). 1. vyd.


[1] TOMAN, Jaroslav. Současný prepubescentní čtenář a jeho proměny. In Čtením ke vzdělání. Texty z konference Čtením ke vzdělání, pořádané občanským sdružením Centrum Čítárna, Společností pro podporu a rozvoj čtenářství (CzechRA), Katedrou primární pedagogiky a Katedrou české literatury UK PedF v Praze dne 28. 11. 2003. Praha: Svoboda Servis, 2004. s. 9.

[2] FOBEROVÁ, Libuše. Veřejné knihovny odborníkem na krásnou literaturu. In Kniha ve 21. století. Konference Kniha ve 21. století. Téma: „Klasická kniha vedle jiných informačních zdrojů". 7.-8. února 2007 [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav bohemistiky a knihovnictví, 2007. s. 25-26 [cit. 2010-01-20]. Dostupné z: <http://www.fpf.slu.cz/ustavy/ustav-bohemistiky-a-knihovnictvi/veda/k21/sborniky-k21/Kniha%20v%2021.%20%20%20stoleti%20-%20rok%202007.pdf>.

[3] TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). Brno: Host, 2008. 

[4] Anketa Moje kniha - hledáme nejoblíbenější knihu byla organizována Svazem knihovníků a informačních pracovníků České republiky. Zaměřovala se na podporu četby, přičemž byla určena všem skupinám obyvatel. Zapojilo se do ní 93 252 obyvatel České republiky, kteří nominovali 12 000 titulů knih. RICHTER, Vít. Nejoblíbenější kniha obyvatel České republiky [online]. 22. 11. 2004 [cit. 2010-02-26]. Dostupné z: <http://www.mojekniha.cz/#oa>.

[5] Anketa Kniha mého srdce byla připravena ve spolupráci České televize, Českého rozhlasu, Svazu českých knihkupců a nakladatelů a knihoven ČR. Jejím cílem bylo nalézt nejoblíbenější knihu obyvatel České republiky. Anketa se inspirovala britskou verzí pořadu The Big Read (2003). Celkem hlasovalo 322 877 čtenářů. ČESKÁ TELEVIZE. Kniha mého srdce [online]. ©1996-2010 [cit. 2010-02-26]. Dostupné z: <http://www.ceskatelevize.cz/program/knihamehosrdce>.   

[6] TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). Brno: Host, 2008. 

[7] Podpora čtenářství ve světě [online]. [cit. 2010-04-01]. Dostupné z: <http://rostemesknihou.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=96&Itemid=90>.

[8] Tj. k 7. květnu 2010, kdy byla odevzdána definitivní verze mé diplomové práce.

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback