Prosazování politiky otevřeného přístupu

Zpráva z 5. setkání českých uživatelů systému DSpace zaměřeného na téma politiky otevřeného přístupu. Setkání se zabývalo technickými i uživatelskými poznatky v oblasti elektronického sdílení vědeckých prací. Přednášející se zaměřili také na téma provozování otevřených časopisů nebo implementace softwarového systému DSpace. Asociace knihoven vysokých škol ČR představila své současné i plánované aktivity v uvedené oblasti včetně založení Komise pro otevřený přístup. Významnou součástí setkání bylo slavnostní podepsání Berlínské deklarace.

Ve dnech 16. a 17. května se konalo již páté setkání uživatelů a příznivců projektu DSpace. Pořadatelem byla Asociace knihoven vysokých škol ČR ve spolupráci s Ústřední knihovnou Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. První den byl věnován politice otevřeného přístupu a open acccess časopisům. Očekávanou událostí dne bylo podepsání Berlínské deklarace Asociací knihoven vysokých škol doprovázené projevem předsedkyně výkonného výboru Asociace. Druhý den mohli účastníci shlédnout několik prezentací věnujících se datovým archivům a projektům s podporou systému DSpace.

Co si vlastně můžeme představit pod pojmem „politika otevřeného přístupu"? Vysvětlení nám na konferenci podala paní Iva Burešová (viz foto č. 1) z knihovny Akademie věd, která tuto politiku přijala v roce 2010. Berlínskou deklaraci, která specifikuje činnosti institucí v rámci politiky otevřeného přístupu podepsala ale již o dva roky dříve. Knihovna je nyní tedy odpovědná za interpretaci a šíření této politiky a za její technické zajištění. Politika otevřeného přístupu stanoví, že „pracoviště Akademie věd ČR jsou povinna vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby mohla AV ČR a  Knihovně AV ČR poskytnout publikační výstupy - zaměstnanecká díla - vytvořená jejich zaměstnanci a nevýhradní licence k jejich užití, zejména právo na rozmnožování jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě a právo na sdělování díla veřejnosti v rámci právního řádu České republiky a s ohledem na případná licenční ujednání s vydavatelem". Knihovna má na starosti  uložení publikací v repozitáři a jejich zpřístupnění veřejnosti. Plné texty jsou přístupné pracovníkům příslušného ústavu, avšak otevřený přístup je možný pouze se schválením zpracovatele ústavu a  souhlasem spoluautorů. Pokud není dokument veřejně dostupný, lze si jeho kopii vyžádat u samotného autora. V případě publikování v rámci otevřeného systému mohou tvůrci žádat o dotace, které jsou však přístupné pouze autorům z Akademie věd publikujícím v rámci svého pracovního poměru. Paní Burešová posléze ukázala celkový přehled rozdělení žádostí podle jednotlivých institucí Akademie věd. V loňském roce bylo dotováno na 45 žádostí napříč vědními obory.  

Mgr. Iva Burešová

Jedním z projektů vysokých škol je Open Journal System, kterého se účastní pardubická univerzita. Prezentaci představila paní Lucie Vyčítalová z tamní univerzitní knihovny. Úkolem systému je správa a provoz recenzovaných časopisů. Součástí projektového týmu je manažer/výkonný redaktor,  redaktor/editor a samozřejmě autoři. Autor publikace musí vždy souhlasit s podmínkami časopisu. Po své registraci a přihlášení do systému může vložit svůj text a po korektuře jej i zkontrolovat. Zajímavostí aplikace je možnost recenze či odebírání novinek bez registrace do systému. V současné době je do tohoto projektu zahrnuto celkem sedm periodik. Paní Vyčítalová rovněž v kratičké přednášce prezentovala několik podrobností týkajících se pardubické digitální knihovny. Informovala o pravidelných exportech vysokoškolských prací a archivaci vybraných knih, časopisů i sborníků z konferencí.  

Otevřený přístup k informacím podporuje také projekt OpenAIREplus představený Danielou Tkačíkovou, přičemž AIRE znamená Open Access Infrastructure for Research in Europe. V rámci tohoto projektu spolupracuje celkem 41 partnerů z celé Evropy a cílem je rozšířit jej i za hranice kontinentu. OpenAIRE nyní ukončil fázi pilotního projektu a začne sloužit pro ukládání publikací do repozitářů. Na něj navazuje právě OpenAIREplus, který rozšiřuje původní zadání s cílem usnadnit přístup ke kompletní otevřeně přístupné produkci ERA propojením publikací s daty a se systémem financování projektů. K tomu sklízí metadata vědeckých datových souborů.  Cílem je vybudovat infrastrukturu open access pro vědecké informace a podpořit jeho další rozšiřování v Evropském výzkumném prostoru. Dle slov paní Tkačíkové je jeho hlavním posláním:

„Využívat a opakovaně používat výzkumná data k maximálnímu prospěchu vědeckých komunit i celé společnosti."  

 

Sociálně-vědních datových služeb je v České republice i Evropě celá řada. Patří mezi ně politika otevřeného přístupu, časopisy Data a výzkum, datový katalog Nesstar, Medard apod. Datový archiv existoval v České republice již od roku 1998 a v loňském roce změnil svůj název i logo na Český sociálně-vědní datový archiv. Toto národní centrum zpřístupňuje elektronické datové soubory ze sociálních výzkumných šetření. Cílovou oblastí je nekomerční výzkum a výuka na vysokých školách. Náplní  datového archivu je tedy akvizice, archivace a zpřístupnění dat a v neposlední řadě i výzkumná činnost. Archiv je schopen porovnávat publikace z hlediska místního i časového a zajistit příslušné propojení určitých dat. I zde platí principy otevřeného přístupu, ale pouze u výzkumných dat vzniklých z veřejných fondů za účelem veřejně přístupného vědeckého výzkumu. Nicméně v systému dosud přetrvávají technické bariéry a chybí dostatečná infrastruktura.

V současné době jsou již za naprostý standard v oblasti sdílení výzkumných dat považovány následující činnosti: výměna znalostí, kombinování databází, mezinárodní i lokální spolupráce a otevřený přístup k veřejným výzkumným datům. Archiv zpřístupňující mezinárodní datové soubory se nazývá Nesstar. Jsou v něm uložena data z European Social Survey nebo třeba německého centrálního archivu. Uživatel může procházet data, metadata či konkrétní informace o výzkumu a jeho proměnných. Výhodou je, že uživatel může přímo v archivu vytvářet kontingenční tabulky, provádět korelační a represní analýzy, grafy a dokonce vytvářet i nové proměnné. Jedná se tedy o jakousi interaktivní podobu archivu, která umožňuje hlubší analýzu a prověření publikovaných dat. Pro stahování publikací se uživatel musí registrovat a vyplnit několik formulářů. Poté ale již může využívat veškeré funkce této databáze. Prezentující Tomáš Čížek (viz foto č. 2) z Akademie věd nám na setkání názorně představil způsob registrace do systému, online analýzu vztahu dvou proměnných, způsob tvorby korelační a represní analýzy a závěrem uvedl obsáhlý výčet dalších možností a funkcí Nesstaru. Mezi významné knihovny kvalitativních dat patří rovněž Medard. Přednášející však zmínil zejména to, že v této knihovně nyní dochází k útlumu archivace. Kvůli autorským zákonům je nyní požadován souhlas respondenta s archivací, což dříve nebylo zapotřebí. Do budoucna však Medard plánuje spolupráci s Českým statistickým úřadem, integraci starších publikací, propagaci archivu na českých vysokých školách atp.


Mgr. Tomáš Čížek

Jak již bylo zmíněno v úvodu, několik prezentací se věnovalo projektům DSpace a jejich implementaci. Konkrétně jsme vyslechli přednášky o působení projektu na Západočeské univerzitě (prezentovaly Radka Tichá a Anna Andrlová, viz foto č. 3), Akademii múzických umění (prezentovali Jakub Ivanov a Iva Horová) či Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně (prezentoval Lukáš Budínský). Repozitář umožňuje archivovat dokumenty na jednom místě a obsahuje také funkci fulltextového vyhledávání. Do repozitáře se ukládají kvalifikační práce a jejich metadata. Na Západočeské univerzitě rovněž zveřejňují publikační činnost autorů z univerzity, volně dostupné univerzitní časopisy a sborníky a výhledově uvažují i o zařazení výukových materiálů. V současné době tam repozitář funguje ve zkušebním režimu pouze s několika dokumenty. Na Západočeské univerzitě a na AMU je v řešení automatické propojení DSpace se studijním informačním a knihovnickým systémem. Zdá se, že velkým přínosem bude projekt zejména v oblasti kreativních prací na AMU. Vedení plánuje provázání kreativních prací vztahujících se k jednomu dílu. To znamená, že diplomové práce režiséra, zvukaře, producenta či kameramana pracujících na jednom absolventském filmu, budou vzájemně provázány.


Ing. Radka Tichá a Mgr. Anna Andrlová

Zajímavou přednášku týkající se matematické digitální knihovny měl Jiří Rákosník (viz foto č. 4) z Matematického ústavu Akademie věd. Pro humanitní obory může být tato představa zvláštní, nicméně i matematické obory potřebují svou vlastní knihovnu s archivem vydaných prací. Důležitost knihovny tkví především v nadčasovosti matematiky. Může být užitečná i ostatním vědním oborům a její výhody jsou především v tom, že dle přednášející „nestárne, neboť starší výsledky nejsou nahrazovány novými". Pro mne osobně byla velmi překvapivá informace, že první ryze matematický časopis byl vydán již v roce 1810 a v roce 1950 již ročně vycházelo na 6 tisíc vědeckých matematických článků. A rozvoj matematické publikace stále pokračuje. V rámci projektu DML-CZ  se digitální matematická knihovna pomalu rozrůstá i v české republice. Její nadstavba EUDML připravuje komplexní řešení k vytvoření společné infrastruktury pro bezbariérovou navigaci, vyhledávání a interakci v rámci sítě digitální literatury. Řešitelé zajišťují bezpečnou archivaci a spolehlivou dostupnost uložených dat. Jedním z nich je právě i Matematický ústav AV ČR spolupracující s kolegy z univerzity v Birminghamu, Masarykovy univerzity v Brně, univerzity v Santiago de Compostela nebo Íonské univerzity z Korfu. Aktuálně obsahuje EUDML beta již přes 232 tisíc položek. Český projekt DML obsahuje časopisy, sborníky a monografie vydávané pouze na území Česka. Nalezneme zde plné texty článků, úplná metadata včetně bibliografických referencí, procházení podle rejstříků a jednoduché i pokročilé vyhledávání. Prezentace Jiřího Rákosníka obsahovala i vizuální podobu procesu, který je v rámci DML-CZ nastaven. Matematické publikace však mají jistá specifika, která mohou digitalizaci dat komplikovat.

RNDr. Jiří Rákosník

Patří mezi ně různé symboly či formule. Import do digitální knihovny probíhá v kombinaci článku v PDF souboru zasílaného společně se strukturou a metadaty. Kvůli autorskému zákonu je zapotřebí podepisovat s vydavateli smlouvy upravující autorská majetková práva. Ukázky takových smluv jsme mohli v prezentaci rovněž shlédnout. „Vydavatel (v nich) prohlašuje, že je oprávněný poskytovatel autorských majetkových práv a je tak oprávněn udělit provozovateli souhlas k užití jednotlivých čísel časopisu a článků v nich obsažených. Vydavatel uděluje provozovateli souhlas k začlenění dokumentů do DML-CZ a souhlasí s bezplatným zpřístupněním jejich digitálních kopií veřejnosti prostřednictvím webové aplikace DML-CZ." Naopak provozovatel mimo jiné smluvně uvádí, že „smí vlastními prostředky nebo prostřednictvím třetí osoby zajišťovat úpravu nebo doplnění poskytnutých digitálních dat za účelem jejich lepšího zobrazování, šíření a využívání.  A v zájmu lepšího zpřístupnění poskytnutých dat smí začleňovat DML-CZ do sítí digitálních knihoven nebo obdobných informačních sítí s dálkovým přístupem a prostřednictvím těchto zařízení umožnit šíření a sdílení dat poskytnutých vydavatelem."

Na projekt DML-CZ ve své přednášce odkazoval Vlastimil Krejčíř z Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Cílem jeho projektu je vybudovat digitální knihovnu Filozofické fakulty, v níž by měly být obsažené i publikace vydávané fakultou od roku 1919. Vzhledem ke své činnosti na vývoji DML-CZ si dovolil jeho srovnání se svým současným projektem. Realizování digitální knihovny FF je údajně mnohem složitější. Problémy působí zejména pestrost publikací, odlišná terminologie i zvláštní systém řazení a navazování. Pokrokem v uvedeném projektu je však vlastní metadatový editor, který v Ústavu výpočetní techniky vytvořili. Slouží k rozřezávání PDF souborů a jejich vylepšení. Navíc nejsou metadata nastavena napevno a snadno se změní dle potřeby.

Jako pořadatel měla svou prezentaci i Asociace knihoven vysokých škol, v níž představila aktivity v oblasti otevřeného přístupu. Setkání DSpace uspořádala již po páté v řadě. V roce 2010 bylo tématem Popularizace otevřeného přístupu a repozitářů a v průběhu setkání vznikla neformální iniciativa pro podporu otevřeného přístupu. O rok později se setkání zabývalo budováním repozitářů a jejich zapojení do evropských projektů. V rámci politiky otevřeného přístupu Asociace očekává, že se členské instituce aktivně zapojí do propagace myšlenek otevřeného přístupu na svých univerzitách. Instituce mají zvyšovat povědomí o otevřeném přístupu prostřednictvím vzdělávacích akcí, publikačních aktivit či zapojením se do mezinárodní propagační akce Open Access Week. Dále mají podporovat rozvoj této politiky budováním institucionálních repozitářů a jejich zapojení do evropské a celosvětové sítě otevřených repozitářů. Pracovníci knihoven členských institucí budou mít k dispozici semináře za účasti zahraničních odborníků, podporu zahraničních cest zaměřených na získání nových poznatků a podporu propagační akce Open Access Week. Pro začátečníky jsou připraveny workshopy a každá knihovna by měla mít webovou stránku o politice otevřeného přístupu. Veškeré aktivity Asociace se tak točí kolem posilování myšlenky otevřenosti a budování repozitářů. Mezi její komunikační nástroje patří webové stránky Open Access, facebooková stránka, emailová konference dostupná na www.openaccess.cz či blog E-zdroje.

Vrcholným okamžikem celého setkání se stal podpis Berlínské deklarace spojený s projevem předsedkyně Výkonného výboru AKVŠ ČR paní Ivy Procháskové, které se uskutečnily 16.5.2012. Paní Prochásková nezůstala pouze u České republiky, ale ve svém projevu zmínila aktivity v rámci otevřeného přístupu ve světě. Začátkem tohoto roku byl zveřejněn materiál Policy Guidelines for the Development And Promotion of Open Access vypracovaný pro organizaci UNESCO. Dále kolegium na Harvardské univerzitě vydalo společné memorandum k podpoře publikování v otevřených časopisech a začátkem května měl ministr pro univerzity a vědu Velké Británie projev, ve kterém ohlásil svůj  záměr otevřeně zpřístupnit veškeré výsledky výzkumu financovaného svým ministerstvem, což je zásadní pokrok. Berlínskou deklarace prozatím podepsalo 375 signatářů a z České republiky bude Asociace knihoven vysokých škol pátým členem. Paní předsedkyně zároveň připomněla začátky politiky otevřeného přístupu. Poprvé totiž bylo toto téma otevřeno na konferenci Bibliotheca academica v roce 2008. O dva roky později vznikla neformální iniciativa pro podporu otevřeného přístupu a univerzitní knihovny se začaly zapojovat do různých aktivit. Když měla Asociace knihoven vysokých škol v únoru výroční konferenci, shodli se její zástupci na návrhu, aby byla podepsána Berlínská deklarace, která stanovuje konkrétní kroky pro všechny signatáře.  

Závěrem bych ráda představila koncept Berlínské deklarace, jejíž podepsání patří mezi milníky v oblasti politiky otevřeného přístupu. Deklarace patří k základním dokumentům tzv. Hnutí za otevřený přístup. Společně s Budapešťskou iniciativou a Prohlášením z Bethesdy (BBB iniciativy) je jedním z východisek otevřeného přístupu. Signatářem se mohou stát akademické či vědecké instituce stejně jako archivy nebo grantové agentury. Její vznik je datován roku 2003, kdy v Berlíně probíhala konference odborníků zabývajících se problematikou vědecké komunikace. Samotná deklarace byla výsledkem tohoto setkání. V deklaraci patří významné místo zejména Internetu, který je brán jako důležitý prostředek globální prezentace.

Setkání bylo velmi příjemnou událostí, v níž prezentovali své zkušenosti a projekty odborníci ze všech koutů naší republiky. Politika otevřeného přístupu k vědeckým publikacím je čím dál rozšířenější téma a mnoho institucí a organizací se ji snaží prosazovat v co nejširší míře. Dostupnost vědeckých prací je mimořádně důležitá pro rozvoj vědy jako takové a v neposlední řadě i pro efektivní nakládání s finančními prostředky v oblasti výzkumu. Těšíme se proto na další zajímavé novinky, které přinese již šestý ročník tohoto setkání.  

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
8. 11. 2018
Incredible tips and straightforward. This will be exceptionally helpful for me when I get an opportunity to begin my blog. web design

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback