První knížka Ester

12. 6. 2012

Autor titulu: Ester Krumbachová

Žánr: pohádka, psychologický, poezie, humor, dobrodružný, životopis, současná lit., filosofie

Přebal knihy:

Popis knihy:

naprosto základní kniha posledních dnů dostal jsem ji sice už k Vánocům nebo snad ještě dřív ale nějak jsem doposud koketoval se školou či co že jsem neměl vůbec čas a najednou jednou z rána si říkám ha něco do šaliny co nebudou skripta chtěl jsem beletrii ale padlo mi do oka tohle a nádhera překvapení asociační kolotoče plus všechny ty žánry co se tu daly zakliknout ale přitom chytrý vod všeho kousek instantní šílenství pokud vám tohle nestačí abyste se okamžitě pokusili knihu získat půjčit v knihovně koupit přečíst prodat darovat svým přátelům i nepřátelům neboť takto kniha z nich poté nepochybně nadělá něco úžasného tak jen snad kdo byla ta Ester? můza nové vlny českého filmu šedesátých let aspoň to tvrdí Škvorecký v jiné knížce režisérka bravurního Vražda Ing. Čerta navrhářka kostýmů do spousty z těch filmů a tvůrkyně vizuálna v nich vůbec ne opravdu nečekejte že vám to tady teď všechno kvalitně ozdrojuju je to směs geniálních textů s autobiografickými záhyby propletenec s trochou pohádek a zápisků ze snů ale nejlepší absolutně nejlepší jsou dopisy...

Úryvek z knihy:

Já si pamatuju, Květo, jak jsi mi volala rozčileným hlasem, že se Ti zdál sen, abys kopala, že ve zdi nad kamnama je zazděnej nějakej komín, o kterým netušíš a že by se tím pádem daly Vaše věčně čoudící kamna upravit, aby tak nečoudily. A tak Tys začala fakt kopat do zdi sekerou nebo čím a já jsem z toho vyvodila uzávěr, který je podoben zpěvu dávných bardů, ano, minnesangerů a zní následujícně: Květa usíná, již spí, náhle vidí ve snu běloskvoucího se anděla, kolem nějž se rozlěvá nepopsatelná záře, kterou vídávaj jenom mrtví a praví: —Požehnána bud', ó, Květo, mezi všemi kominicemi. Vlevo nad kamnama to nejni světlík, ale jeden z nej krásnějších komínů, o kterém ucho lidské neslyšelo, tam kopej, vezmi motyku, neváhej, též kladivo může být vhodné, srp vynechej, aby ses neřízla, leč kopej, ó, kopej!— A zmizí ta světelná bytost do záhady Věčnosti a Květa se probouzí, vypráví svůj sen Jitce, která ale cynicky odmítá podobnou nabídku a mluví pouze o neblahém vlivu alkoholu na mozkové bunky. Ale i druhou i třetí noc se opět ve snách objevuje anděl a stále zmámenou dívku nabádá k aktivitě — a tu se Květa rozhodne a vezme rýč, lopatu, kladivo a vše, co je nutné a rozrazí zeď, ta se s třeskem a spoustou prachu řítí, otvor je otevřen — a tam je kulový hovno, fouká odtud pouze vichřice a oběma umělkyním je víc zima než kdy předtím, nehledíc ani na hádky, které vypukají mezi dvěma sestrami, tak něžně se milujícími. — Jestli teď řekneš, Květo, že moje báj je smyšlená, vyzývám Tě na boží soud do roka a do dne a hín sa hukáže! — No ale, co se nestane? V ten okamžik se zjevil Zápotockýmu ten samej anděl a řekl mu:-Ó, Zápotocký, Zápotocký, ty jeden Toníku! Koupíš hnedle od sester Válových z Kladna, Bendlova sedům, vobrazy, jinak nejseš marxista a my ti to na nebesích spočítáme! - Vydesenej préza se radí s ministrama, s Vnitrem, trochu tutlá, že se mu zdál sen vo andělovi, ale nakonec ho Vnitro propojí s nějakým jasnovidcem, co je u Vnitra a ten po chvíli váhání pravdivě řekne, že by ty obrazy měl koupit, že vidí slávu velikou, jejíž zápotockost se nebes dotýká a tak von jde a koupí od Vás obrazy, ačkoliv jste nominovaný na skvrny na Kladně. A Vy si za ty prachy koupíte fungl nový kamna, za prezidentský prachy!!!! Ti andělé bývají často vypečený, ať mi nikdo neříká, že ne, já vím svý a nedám si do toho mluvit, já jsem přes tajné magické síly, víme? A už bylo teplo a od té doby se Květě už nikdy nezdál sen o andělovi, taky proč? Ne?

Fotogalerie

Štítky: Read or Die
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Obrázek uživatele admin
Anonym
11. 9. 2012

Že je skvělá kostymérka, vím léta, ale tohle je fakt dobré :). 

 

 

Přidat komentář

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback