26/10/2011Nedávno jsem četl článek o prvních větách románů. Na jednom fóru, kde jsem víc jak doma, se o nich strhla celkem vášnivá debata a kromě toho se objevilo i pár zajímavých kousků. Ne náhodou jsem proto stejné téma nahodil i na Restartu, kde se situace rychle zvrhla ve veřejné předčítání prvních vět z knih, které jsme si s sebou přivezli. Takže otázka zní jasně:
Jaká je Vaše oblíbená první věta románu?
A jelikož je mi jasné, že nejde vybrat jen jednu, tak se ničím neomezujte a do toho! ;)
Tady jsou některé moje:
"Tři slizký braši krkavci kroužej´ jeden za duhým po promodralý rozbouřený obloze a vyřezávaj´ do odulejch mračen hustýho čmoudu temný prstence. "
(Nick Cave – A uzřela oslice anděla, 1989)
"Jeden chlápek celý den stál a vyklepával si z hlavy breberky."
(Philip K. Dick - Temný obraz, 1977)
)
Zbabělci - Josef Škvorecký
Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: "Tak revoluce se vodkládá na neurčito."
(Je to sice pěkně profláknutá věta, ale při mnoha životních situací se mi spontánně vybavila.)