Psaní pro web

1. Úvod

V současné době čelí naše společnost záplavě informací, která se na nás valí ze všech stran. Už dávno nemáme jen tištěná média, knihy, časopisy a noviny nebo audiovizuální média. S rozmachem počítačů a zejména internetu jsme dostali přístup k informacím v elektronické podobě.

Přestože se učíme číst text již velmi brzy, tak právě na internetu čteme „jinak" nebo spíše nečteme. Chováme se zde více jako stroje hledající konkrétní informaci. Neznamená to, že by dnešní generace nečetla vůbec. Toto „nečtení" na internetu má své příčiny. Vstřebat všechny informace, na které při prohlížení webových stránek narazíme, je nemožné. Proto informace silně „filtrujeme" a vybíráme si je podle naší potřeby. Čteme pak pouze ty texty, které jsou pro nás přínosné nebo které nás dostatečně zaujmou.

2. Psaní pro web a klasické psaní

Na první pohled se zdá, že psaní pro web (copywriting) a psaní článků do tištěných novin nebo vědeckých časopisů je totéž. Domnívat se však, že dnes stačí napsat jediný článek, a ten pak ve stejné podobě uveřejnit v několika médiích, je omylem, který vysvětluje neúspěšnost některých autorů na webu.

Je pravda, že psaní pro web a psaní do novin má některé rysy společné. Z oněch podobností je nejviditelnější tvoření titulků a jejich podoba. V obou médiích platí, že titulek je to, co čtenáře naláká. Musí být tedy dostatečně atraktivní, aby člověka přiměl si článek přečíst. Titulek také zpravidla bývá psán tučně a větším fontem. Zatímco v novinách může titulek dvojsmyslně nebo jen náznakem říkat, o čem text bude, tak na webu musí co nejvýstižněji a nejstručněji popisovat obsah textu. 

Nejvýraznější odlišností je naopak námět textu a jeho struktura. Text na webu musí být pro čtenáře přínosný, musí mu sdělit něco nového, zajímavého. Patrně nikoho nebudou na internetu lákat ke čtení úvahy nebo názory neznámých autorů. Uživatelé na webu jdou po konkrétních informacích. Přestože si ve volné chvíli rádi přečtou v novinách úvahy či komentáře, tak na webu by je to obtěžovalo a bralo by jim to čas.

Rovněž struktura textu určeného pro web musí být jiná. Mnohem lépe se čtou krátké odstavce, oddělené řádkovou mezerou, nežli nekonečný text zabírající celou stránku prohlížeče. Také jazyk textu musí být přizpůsoben danému médiu. Přestože může být text napsán opravdu krásně, v dlouhých souvětích a s řadou přívlastků, tak na webu je třeba jít stále přímo k jádru věci. Nic na tom nemění ani samotná osoba autora. I když bude autorem textu na webu významný spisovatel, odborník nebo publicista, tak jeho článek i přes vysokou hodnotu nebude pro čtenáře atraktivní a čtivý.

3. Čtení na webu

Před psaním textu pro web je třeba si uvědomit, že čtenáři se na internetu chovají jinak. Uživatelé internetu mají pocit, že jsou ve spěchu, často dělají více aktivit naráz, a proto se musí k informaci dostat co nejdříve a s co nejmenším úsilím.

Uživatelé, jak již bylo řečeno, na webu nečtou, ale prohlíží.[1] Prochází pohledem text do té doby, dokud nenajdou pojem, který mají na mysli. Přeskakují text a dívají se zejména na nadpisy, titulky, odkazy, obrázky a text psaný tučně. Zajímavé je, že nejprve čtou podtitulky obrázků.[2]

Při hledání používají metodu pokusu a omylu. Pokud nenarazí pohledem na to, co chtějí, nezačnou text číst, ale naopak ze stránky odejdou a zkusí štěstí jinde.

Je zajímavé vědět i to, jak se uživatelé na stránky dívají. Znalost této skutečnosti pak může pomoci umístit zásadní informace na ta místa, kam zrak uživatelů dopadá nejčastěji, a přimět je tak setrvat na stránkách co nejdéle. Bylo prokázáno, že místa, na kterých ulpí zrak nejdéle, vytváří na obrazovce písmeno F. Uživatelé nejprve pohlédnou do levého rohu, poté pokročí mírně doprava, vrátí se a sjedou pohledem níž. Opět se podívají mírně doprava a případně pokračují podél levé strany dolů.[3]

Čím více je textu na stránce, tím déle na ní uživatelé vydrží. Na druhou stranu však pro množství textu platí, že uživatelé si přečtou ze stránky, na které je 111 a méně slov pouze polovinu informací.[4] S rostoucím objemem textu pak poměr přečtených informací ještě výrazněji klesá.

4. Pravidla webového textu

Psaní pro web je něco mezi psaním a tvořením prezentace. (Adam Javůrek)

Stanovit ideální podobu textu určeného pro web nelze. Je však možné řídit se některými pravidly, díky kterým se jí lze přiblížit.

Text na webu by měl být v prvé řadě stručný a výstižný. Měl by bez okolků uvést do problematiky. Měl by být uveden co nejvýstižnějším titulkem, ve kterém může být obsah prakticky prozrazen. Jak v titulku, tak i v textu samotném je potřeba vynechat zbytečná a nic neříkající slova.

Poutavý titulek hraje nesmírně důležitou roli. Většina čtenářů si totiž přečte jen první dvě až tři slova z titulku. Pozornost na titulek může ještě více upoutat použití číslic nebo otázek[5]. Dalším zaručeným tipem je podle Adama Javůrka použití slov: „vy, váš a zdarma."

Co se týče celého obsahu, tak by v prvé řadě měl být pravopisně správný a krátký. Jeho optimální délku popisuje zákon Steva Kruga:

Zbavte se poloviny slov na každé stránce a potom ještě poloviny z toho, co zbylo.[6]

Dlouhá souvětí je dobré rozdělit do několika kratších vět. Atraktivně působí také výčty, seznamy, odrážky nebo tabulky.

Je-li text delší, pak by mělo být doplněn tzv. mezititulky, které shrnují následující pasáže. Čtenář tak má lepší přehled o tom, jakým směrem se bude článek ubírat. Pokud se text týká konkrétního tématu, mělo by se toto klíčové slovo vyskytovat jak v nadpisu, tak i v textu.

Chce-li autor doplnit nějaké informace, pak nejvhodnějším způsobem je přidání odkazu. Ovšem i samotný text odkazu by měl přesně říkat, co se pod ním skrývá. Při používání odkazů je dobré držet se zaběhnutých zvyklostí, psát odkazy modrou barvou a podtrhávat je. Pokud chce autor v textu nějakou informaci zvýraznit, může ji napsat tučně. Rozhodně by ji však neměl podtrhnout, aby si ji uživatelé nespletli s odkazem. Jsou-li v textu obrázky nebo fotografie, nesmí u nich chybět popisek.

Doporučení týkající se délky obsahu:

•  Nadpisy: 8 slov a méně.

•  Věty: 15-20 slov.

• Odstavce: 40-70 slov.

• Dokumenty: 500 slov a méně.[7]

5. Důležitost kvalitního webového textu

Úspěšnost webových stránek je dána řadou faktorů. Jsou jimi jak celkový vzhled, tak i grafické provedení, použitelnost, přístupnost a zaměření webu. Nejvýznamnějším faktorem, který ovlivňuje návštěvnost a oblíbenost stránek, je však obsah. Text je totiž důležitý nejen pro konkrétní návštěvníky stránek, ale i pro „roboty" vyhledávačů, kteří stránky prochází.

Nejlépe význam textu na webu vystihují následující věty:

Dobrý text prodává zboží a zvyšuje návštěvnost stránek.[8]

Konkurence je vzdálena jen na jedno kliknutí myši[9]

Čím více spokojených návštěvníků bude web mít, tím většího zisku, popularity, důvěryhodnosti a renomé dosáhne.

6. Závěr

Psaní pro web je nesmírně obtížné a nikdo se při něm nevyvaruje chyb, což uznává i přední odborník na použitelnost webových stránek, Jakob Nielsen.[10] Když si ovšem autoři uvědomí, jak se sami chovají na internetu, jaké texty si s chutí přečtou a z jakých stránek takřka okamžitě odchází, může jim to při psaní velmi pomoci. Požadavek stručnosti a výstižnosti je mnohdy obtížné naplnit, ale je třeba mít na paměti, že méně je na webu více.

Literatura

1. KRUG, S. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet! 2. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN: 80-251-1291-8.

2. KYRNIN, J. 10 Tips for Good Web Writing [online]. [Cit. 2009-12-18.]. Dostupné z: <http://webdesign.about.com/od/writing/a/aa031405.htm>.

3. MCGOVERN, G. Desatero psaní pro web. Sova v síti [online]. 2003-08-19 [Cit. 2009-12-19.]. Dostupné z: <http://www.sovavsiti.cz/2003/psani-pro-web.html>. ISSN: 1213-9076.

4. NIELSEN, J. Blah-Blah Text: Keep, Cut, or Kill? Useit.com [online]. 2007-10-01 [cit. 2009-12-19]. Dostupné z: <http://www.useit.com/alertbox/intro-text.html>. ISSN: 1548-5552.

5. NIELSEN, J. Fancy Formatting, Fancy Words = Looks Like a Promotion = Ignored. Useit.com  [online]. 2007-09-04 [cit. 2009-12-19]. Dostupné z:  http://www.useit.com/alertbox/fancy-formatting.html. ISSN: 1548-5552.

6. NIELSEN, J. F-Shaped Pattern For Reading Web Content. Useit.com  [online]. 2006-04-17 [cit. 2009-12-10]. Dostupné z: <http://www.useit.com/alertbox/reading_pattern.html>. ISSN: 1548-5552.

7. NIELSEN, J. How Little Do Users Read? Useit.com [online]. 2008-05-06 [cit. 2009-12-19]. Dostupné z: <http://www.useit.com/alertbox/percent-text-read.html>. ISSN: 1548-5552.

8. IELSEN, J. Writing Style for Print vs. Web. Useit.com [online]. 2008-06-09 [cit. 2009-12-18]. Dostupné z: <http://www.useit.com/alertbox/print-vs-online-content.html>. ISSN: 1548-5552.

9. PILTCH, A. Web Writing Rules to Live By: Say More with Less in Your Web Writing [online]. [Cit. 2009-12-17.]. Dostupné z: <http://webdesign.about.com/od/writing/a/aa032105.htm>.

10.  PROKOP, M. Píšeme pro web - jak udělat z uživatelů čtenáře. Interval.cz [online]. 2004-08-10 [Cit. 2009-12-17.]. Dostupné z: < http://interval.cz/clanky/piseme-pro-web-jak-ude.... ISSN: 1212-8651.

11.  PROKOP, M. Píšeme pro web - o síle slov. Interval.cz [online]. 2004-07-27 [Cit. 2009-12-16.]. Dostupné z: <http://interval.cz/clanky/piseme-pro-web-o-sile-slov/>. ISSN: 1212-8651.

[1] KRUG, S. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!

[2] PROKOP, M. Píšeme pro web - jak udělat z uživatelů čtenáře

[3] NIELSEN, J. F-Shaped Pattern For Reading Web Content

[4] NIELSEN, J. How Little Do Users Read?

] PROKOP, M. Píšeme pro web - jak udělat z uživatelů čtenáře

[6] KRUG, S. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!

[7] MCGOVERN, G. Desatero psaní pro web

[8]PROKOP, M. Píšeme pro web - o síle slov  

[9] KRUG, S. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!

[10]NIELSEN, J. Blah-Blah Text: Keep, Cut, or Kill?