Republika v nebezpečném světě: éra prezidenta Masaryka 1918 - 1935

„… Rašínovo vlastenectví obsahovalo i značně pesimistický názor na lidskou povahu. Vytýkal svým spoluobčanům tři hlavní hříchy: že zlenivěli, že nespoléhají na sebe, nýbrž na všemohoucnost státu, a že se domnívají, že svoboda znamená neposlušnost a zákaz poroučení. S tímto smýšlením Rašín nemohl a ani nechtěl být populárním tribunem lidu. Ale snad právě politika tohoto druhu bylo třeba, aby se zdárně provedla radikální reforma…“

„ … Před volbou prezidenta v roce 1927 Antonín Švehla, (premiér a předseda agrárníků) rozhlásil, že Masaryk bude prezidentem, „dokud bude chtít a bude žít“, a že dostane tolik hlasů jako nikdo před ním a nikdo po něm. Kolovala anekdota, která možná nebyla daleko od pravdy: Švehla svolal výkonný výbor své strany, v kterém zasedali i Masarykovi odpůrci, a zahájil schůzi slovy: „Zahajuji poradu, k níž vás všechny vítám. Podívejte se však napřed na tyhle moje ruce. Těma dám pořádných pár facek každému, kdo jenom cekne, že máme volit za prezidenta někoho jiného než Masaryka..“

„ …Styky mezi Masarykem (78) a Oldrou (42), které trvaly od konce jara 1928 do konce roku 1933, se rozvíjely jako milostný vztah se střídavou intenzitou, jako literární spolupráce s pochybným výsledkem a jako důvěrné přátelství, v němž si oba sdělovali své životní zkušenosti a tužby do nejintimnějších detailů. Oldřiška Sedlmayerová měla v Masarykově životě jedinečné postavení, před nikým jiným nemluvil Masaryk o sobě s tak radikální otevřeností jako před ní. Dialog, skrytý před ostatními lidmi, probíhal z největší části v korespondenci. Masaryk psal Oldře někdy i několikrát týdně … Jako oficiální návštěvnice přicházela Oldra k Masarykovi jen v prvních měsících jejich vztahu. V polovině července 1928 strávila dva dny v Lánech, tentýž rok byla na konci září pozvána na týden do Topoľčianek. V prezidentově knize audiencí jsou zaznamenány jen dvě návštěvy Oldry Sedlmayerové na Pražském hradě. Oldra ovšem přicházela na Hrad po soukromé domluvě jako úředně neohlášená, ale očekávaná návštěvnice, a kdykoli to bylo možné, scházel se s ní prezident v hotelu Esplanade nebo u dlouholeté přítelkyně Masarykovy rodiny Kláry Červenkové …“