Rozhovor s Lyn Robinson

Lyn Robinson je významná informační vědkyně působící na City University London. Na konferenci Infodays v Praze konané dne 5. 11. 2014 hovořila o disciplíně knihovní a informační vědy, přiblížila vlastní pojetí dokumentového hlediska a představila výuku LIS na jejím pracovišti v Londýně. Na konferenci jsme s ní uskutečnili rozhovor.

Lyn Robinson má bakalářské vzdělání z farmakologie, poté studovala knihovní a informační vědu, z níž získala doktorát. Ve své badatelské práci se zajímá o dokumenty, zabývá se jejich vývojem, vlivem na naše chování a interakcí s nimi. Publikuje zejména na témata o povaze informací, o knihovní a informační vědě (LIS) jako disciplíně, o informačních zdrojích a informačním chování. Před čtyřmi lety napsala knihu Understanding healthcare information, kde na více než dvou set stranách rozebírá metodou Hjørlandovy doménové analýzy, jejíž je fanouškem, oblast zdravotnických informací a přináší tak jedinečný vhled do této domény. Dále je se svým kolegou Davidem Bawdenem spoluautorkou knihy Introduction to information science. Je aktivní na Twitteru a vede si blog.

Myslíte si, že absolvent magisterského stupně informačních studií a knihovnictví mající bakalářské vzdělání v jiném oboru (lékařství, historie) může mít určité výhody než ten, kdo studoval pouze informační studia a knihovnictví?

Vlastně se domnívám, že je to lepší, pokud jste studovali něco jiného a potom začnete studovat LIS, respektive cyklus komunikace. Protože potom máte určitou představu o tom, jaký ten obor je. Když vezmu farmakologii nebo toxikologii jako příklad, tak už rozumíte tomu, jak lidé píšou odborné články a jak komunikují, a rozumíte už věcem, s nimiž pracujete. Co jsem viděla u absolventů, kteří studovali pouze informační studia a žádnou jinou specializaci, je pro ně obtížnější porozumět rozsahu zdrojů, které jsou dostupné. Mohlo by to být pak jednodušší, že? Pokud má někdo širší vzdělání s větším oborovým rozhledem.

Dnes jsme hovořili o proměnlivém informačním prostředí a potřebě nových dovedností informačních profesionálů a knihovníků. Jaké dovednosti je podle vás nyní nejdůležitější rozvíjet?

Velmi důležité jsou komunikační schopnosti. Knihovníci a informační pracovníci musí být schopni komunikovat, něco lidem sdělit. To si myslím, že je důležité. Musíte být přístupný, ale také pokud máte nějakou otázku nebo máte co říct, tak musíte být schopní s tím vystoupit. Vlastně je to podle mě důležitější než mít vyznamenání z Cambridge, protože někteří lidé mají výbornou znalost oboru, ale neumí komunikovat, přičemž je lepší být sdílný. Za druhé si myslím, že lidé potřebují mít analytické dovednosti, konkrétně v datové analýze. My kupříkladu učíme naše studenty, jak získat data z Twitteru a jak je zpracovávat. Můžeme tak velmi jednoduchým způsobem ukázat zákonitosti toho, kdo jak tweetuje, třeba kdo nejvíc tweetuje s naším hashtagem. Je potřeba chápat datasety a začít používat různé druhy vizualizací.

Já jsem použil pro analýzu dat program Tags, znáte to?

Ano, tento používáme. Co jste s tím dělal?

Sledoval jsem například hashtag #violencevaccine, který se šířil poté, co UNICEF vydal znepokojivé statistiky o násilí páchaných na dětech.

Ano, to jsem zaznamenala. To je část vašeho výzkumu?

Ne, jen jsem to zkoušel, dělal jsem to v rámci jednoho našeho předmětu, kde si ukazujeme rozličné nástroje pro analýzu a manipulaci s daty.

Dobré! Myslím, že to je velmi důležité. Když jste knihovník nebo informační specialista, lidé vás budou potřebovat, abyste jim vysvětlil věci.

Ano, myslím, že je to důležité také pro sociology nebo pro epidemiology, když třeba zjišťují a vysvětlují mechanismy, souvztažnosti a kauzální aspekty šíření nemocí ve společnosti.

Ano, to je něco, co se změnilo i pro knihovníky a informační pracovníky. Pouze jsme data předávali, nalezli jsme knihu, nalezli jsme report, nalezli jsme nějakou informaci, někomu jsme ji předali a oni to interpretovali. Kdežto v této době je naším úkolem také mnohem více data interpretovat a chápat i pro naše potřeby. Knihovníci a informační pracovníci musí být mnohem zběhlejší.

Velmi dobrým příkladem je medicína založená na důkazech, kde se od informačních profesionálů působících ve zdravotnické oblasti očekává, že budou vytvářet zprávy nebo reporty komentující situaci, „je toto nejlepší test pro diagnózu?“, „je toto správná léčba?“. Ale vlastně jsem viděla, jak se to provádí špatně, viděla jsem lidi vytvářející důkaz z velmi staré literatury, a oni říkali: „No, to je vše, co je v literatuře“. Proto si myslím, že potřebujeme velmi rozsáhlé studijní dovednosti k pochopení, že pokud byl odborný článek napsán roku 1980, můžete vydat zprávu o tom, co se píše v článku, ale, víte, skutečnost, že od té doby nebyl napsán žádný jiný článek, neznamená, že je to ta samá situace. Takže si myslím, že to jsou ty široké komunikační schopnosti. Medicína založená na důkazech je velmi dobrým příkladem, kde potřebujeme analytické schopnosti.

Myslím, že lékaři by měli být školení v informační gramotnosti.

Ano. Když vykonáváte povolání lékaře, musíte obsáhnout skutečně velké množství znalostí. Většina z nich by řekla, že nemá čas. Proto je potřeba před nimi mít informační profesionály.

V souvislosti s dnešními prezentacemi, můžete zmínit nějaké rozdíly mezi českým a britským kurikulem LIS? Kupříkladu nějaké nejvýznačnější?

To je skutečně těžké říct. Zdá se mi, že kurikulum na Slovensku, které popisovala Jela Steinerová, bylo mnohem širší, zahrnovalo mnohem více modulů, než kolik bychom my nabízeli. Tady na Karlově Univerzitě mi připadá, že programy se nezdají být momentálně uspořádané, rozdíl mezi knihovní a informační vědou, a myslím, že je zde proces změny, o němž mluvila Barbora Drobíková. Myslím, že my jsme si asi více srovnali, jak si definujeme knihovní a informační vědu. A aspekty nových médií včetně digital humanities se mi skutečně líbily. Zatímco já jsem říkala, že digital humanities se překrývají s knihovním a informační vědou, tady jsou součástí studia nových médií, jak říkala Barbora. Myslím, že v tom není žádný rozdíl, je důležité všimnout si vzestupu digital humanities. Jsou zde určité rozdílné způsoby, jak jsou kurzy uspořádány.

Souhlasíte s tím, že informační profesionálové jsou v krizi identity?

Ne. (smích) Myslím, že LIS profesionálové působící ve Spojeném království vědí velmi dobře, jaká je jejich role. Připouštím, že já se na tom dívám z dokumentového hlediska. Myslím tím, že se zabýváme dokumenty. Nezáleží na tom, jestli budete pracovat v knihovně, v knihovně budoucnosti, v knihovně bez knih, ve školní knihovně nebo v právní kanceláři, budete se zabývat dokumenty. Musíme brát v úvahu vývoj dokumentů. Pokud stále máme ty vzácné knihy, pak budeme pořád pověřeni o ně pečovat. Pokud máme imerzivní dokumenty, kdy lidé přijdou do knihovny a vypůjčí si “zážitek”, budeme pověřeni poskytovat jim služby umožňující lidem mít virtuální zážitky. Myslím, že je to víc soustředěné na dokumenty. Ale vůbec nevidím důvod být odmítavý vůči naší profesi. Lidé budou stále potřebovat dokumenty, které vyžadují třídění, shromažďování, uchování, indexaci, vyhledání nebo čtení, takže si myslím, že zde pořád bude úloha informačního profesionála dokumenty organizovat.

Zavádíte do svého kurikula předměty designu služeb? (Lyn bylo vysvětleno, co se tím myslí. Za vysvětlení děkujeme Radce Římanové.)

Ne, já bych to nazvala user experience - jaké to je pro uživatele. Máme kurzy v UX, ale neříká se jim design služeb.

Moje další otázka se týká zdravotní gramotnosti, kterou je třeba posilovat. Nedávno jsem například četl, že řada dětí v rozvojových zemích trpí podvýživou z důvodu jednostranné stravy podávané jejich matkami, které neví, že dítě má dostávat pestrou stravu, nejsou informované.

Také myslím, že je důležité posilovat zdravotní gramotnost. Hrozný je případ Třetího světa, vezmeme-li v úvahu, jak se tam šíří ebola. Všimla jsem si, že pečovatelé vystavovali obrázky s nápisy, aby nejedli to, co už jedli lidé patrně šířící ebolu, aby se někoho nedotýkali, jakkoli moc se jej chtějí dotknout. Jsou to velmi prosté záležitosti, jako “umývejte si ruce”, “nejezte kontaminované jídlo”, což působí velmi jednoznačně, že? Ale to můžete přenést také do rozvinutého světa, kde lidé, kteří příliš kouří nebo jedí špatné jídlo pak kvůli tomu sami onemocní, protože nemají přístup ke specifickým informacím nebo dokonce nepociťují jejich potřebu. V rozvinutých zemích lidé často vyhledávají medicínské informace na internetu a je důležité, aby věděli, kdy mají mít obavy a kdy ne. Je zde mnoho děsivých informací od lidí, kteří by je neměli šířit. A taky samozřejmě vidím reklamy na pilulky na hubnutí, “vemte si tyhle zázračné pipulky a kila zmizí.” Ne, nezmizí. Lidé za to zbytečně utrácejí peníze. Falešná medicína.

Zdraví je důležité, protože se týká všech, absolutně všech, všichni mají zdraví, nebo ne. Takže zdravotní gramotnost je jedna z věcí, jež děláme na různých úrovních.

Lyn je velmi energická a příjemná dáma. Na naší závěrečnou otázku, totiž zda má ráda Prahu, nám odpověděla kladně s doplněním, že toto je její již čtvrtá návštěva, a že je to velmi působivé město, kam se lidé chtějí vracet. Pravá anglická lady se s námi loučila slovy “My absolute pleasure”.

Profil:

http://www.city.ac.uk/people/academics/lyn-robinson

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

5 komentářů

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
4. 12. 2014

Je to otřesně prapodivně formulované. Ať je to příště lepší!!!!!!!!>o<

Obrázek uživatele Tom Bouda

Zdravím, zajímalo by mě doplnění předposlední otázky. Není mi z textu jasné, jestli v UK nazývají Design služeb jiným názvem - User Experience. Nebo zda učí UX ve smyslu vylepšování online služeb? Jinak rozhovor je velice zajimavý. Někdy se zdá, že se role reportéra a účastníka interview obrací. Díky!

Obrázek uživatele pKalisek
16. 12. 2014

Ahoj, Tome. Lyn Robinsonová to v rozhovoru podrobně nerozvedla, tak jsme se jí zeptali přes e-mail. Zhruba takto pojímají UX na City University London, kde Lyn působí: "UX is short for user experience. It is a subject which has very broad application, and which is often situated within courses on Human Centred Systems and Interaction. It often relates to digital systems, but can be about a patient's experience of using a health service for example, or a shopper's visit to a supermarket. There is an overlap with Library Science in the design of digital information systems, and we run sessions relating to the design and usability of such systems within our Digital Libraries module. I think you mentioned the experience of the visitor to the library, which I think is similar." Na webu její domovské univerzity jsme bohužel nenašli žádné specifické kurzy či bližší popis. Honza, Petr

Obrázek uživatele Jiří Stodola

Zabýváme se dokumenty! Já to tušil! Já to věděl! Smrt informacím! Ať žijí dokumenty! https://jios.foi.hr/index.php/jios/article/view/245/678

Obrázek uživatele Tom Bouda

Petře díky! Takže širší kontext. Což je tedy jiné UX, než jak termín používáme my. 

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback