S Petrem Přidalem: mapy ožívají na webu díky crowdsourcingu

Petr Přidal je zakladatelem a CEO společnosti Klokan Technologies, která se zaměřuje na inovativní řešení pro práci s mapami. Viděli jste ho na přednášce Bloku expertů v březnu 2012. Petr vede v Moravské zemské knihovně tým programátorů vyvíjejících opensource software. V současnosti žije ve Švýcarsku a do Brna zavítá mezi představováním svých projektů v New Yorku a Londýně.

Jak jste se dostal k práci s mapami? Máte nějaký vztah k zeměpisu?


Mapy mě vždycky lákaly. Zobrazují známá místa i vzdálené kouty světa, kam se člověk osobně nikdy nepodívá. Staré mapy umožňují cestu zpět v čase na místa, která už dnes neexistují, nebo se v minulosti změnila k nepoznání. Víte jak vypadalo Brno před 100, 150 lety, nebo 250 lety? A jak vypadalo dřív místo odkud pocházíte nebo kde jste se narodili?

To je to, co mi příjde zajímavé. Odpovědi leží v regálech knihoven a archívů po celém světě a dnes se postupně přesouvají na Internet.

Co jste studoval a jak Vás to ovlivnilo?

Po bakalářské práci na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně jsem pracoval jako student na brigádě v IT oddělení Moravské zemské knihovny. Pro práci na diplomce se mi naskytla možnost zapojit se v MZK buď do výzkumného projektu týkajícího se starých map a nebo zpřístupnění notových osnov. Tehdy jsem zvolil mapy a nelituju toho.
V té době jsem také objevoval pro mě nový svět digitální kartografie skrz GPS zařízení a digitální turistické mapy.

Mám "master degree" v aplikované informatice z FI MU, což mě rozhodně dalo potřebné teoretické základy a otevřelo nové technické možnosti. Taky jsem měl obrovské štěstí pracovat přes internet se zajímavým lidmi na open-source projektech - třeba v rámci studentského programu Summer of Code firmy Google. Poslední dobou se zaměřuju jen na geo-aplikace, a v tomto oboru taky dokončuju doktorát na ČVUT v Praze v distančním studiu.

Je informatika ten správný obor? Jak probíhalo studium?

Na počítačích je úžasné, že dnes propojují prakticky všechny vědní obory a to umožňuje šikovným informatikům pohybovat se napříč specializacemi - od matematiky a fyziky přes astronomii, lingvistiku, filmovou vědu, historii, až třeba po knihovnictví a archivářství. Tohle jsem si při studiích užíval. Sám jsem ještě za studií vypustil do světa několik zdarma dostupného softwaru, například  program MPlayerOSX pro přehrávání filmů na platformě Apple. Ten si v té době stáhlo přes 5 milionů lidí, podobných úspěchů mám více. Tohle mě změnilo docela hodně pohled na to, jak člověk pracuje, jaké má možnosti a jak nakládá se svým časem.

Screenshot z aplikace Old Maps Online

 

Pro koho jsou určeny aplikace OldMapsOnline a Georeferencer? Jak fungují?

Projekt www.oldmapsonline.org je vyhledávač starých map určen široké veřejnosti. Dotaz se zadává pomocí moderní mapy, časové osy a případně fulltextu. Lidé tak můžou jednoduše vybrat oblast, o kterou se zajímají a omezit hledání i na časové období. Systém pak poskytne odkazy do katalogů knihoven, které vlastní naskenované mapy relevantní pro zadané hledaní a nabízí zárověň možnost detailní obrazy map studovat přímo ve webovém prohlížeči.

Dnes indexujeme takřka sto tisíc detailních map po celém světě z institucí jako je British Library, Oxford University, Harvard University, New York Public Library, National Library of Scotland, Boston Public Library, Národní archiv Holandska, ale i např. Moravská zemská knihovna v Brně.

Aby tento typ hledání fungoval, musí být ke každé mapě k dispozici dostatečná metadata - především záznam o pokrytém území popsaný pomocí číselného rozmezí zeměpisné šířky a délky (MARC 034). Ten je pro knihovníky časově náročné pořídit, proto jsme vytvořili online službu Georeferencer, která umožňujě atraktivním a kolaborativním způsobem jakoukoliv naskenovanou mapu umístit na satelitní snímek a porovnávat s moderními mapami a na pozadí dojde k vytvoření potřebných metadat. S pomocí dobrovolníků a online návštěvníků pak naskenované staré mapy z archívů a knihoven ožívají.


Dobrovolníků? O jaký typ člověka jde?

Dobrovolníci většinou spadají do jedné ze dvou skupin - mladí lidé zajímající se o nové trendy, technologie, Facebook a Twitter, co rádi objevují něco nového, zajímavého a mají čas. A pak starší generace, která ráda předá vědomosti o místech co znají, a ve svém volném čase chtějí dělat něco smysluplného a případně pomoct jiným.

Jak funguje Georeferencer?
 



Jak jste dokázali do projektu uživatele zapojit, aby sami do map přidávali svoje materiály? Jaký typ propagace zabírá?

Staré mapy jsou pro hodně lidí atraktivní samy o sobě. Někdy stačí prostě slušně požádat o pomoc a vysvětlit smysl celého projektu. Například pilot s British Library byl tak mediálně úspěšný, že přes 700 map bylo zgeoreferencováno online návštěvníky za méně než týden. Na piloty také aplikujeme prvky crowdsourcingu, jako je veřejná soutěž s dynamicky aktualizovaným pořadím nejaktivnějších přispěvatelů, kde každý člověk je pod svou prací podepsán a jeho jméno je viditelné ostatními. Držíme celou historii změn, je to podobné jako např. Wikipedia. Velmi dobře jsou principy crowdsourcingu popsané například v článku:

HOLLEY, Rose, 2010. Crowdsourcing: How and Why Should Libraries Do It? In: D-Lib Magazine [online]. March 2010. Vol. 16, no. 3/4. [Accessed 17 September 2012]. DOI 10.1045/march2010-holley. Available from: http://www.dlib.org/dlib/march10/holley/03holley.html.

Jaké novinky a inovace v projektu chystáte?

Čtenáře asi bude zajímat, že plánujeme výrazně rozšířit množství map pro území České republiky, takže jednáme například s archívem ČUZK. Georeferencer bude aplikován na mapách Karlovy univerzity v Praze i na kolekcích Masarykovy univerzity a jsme otevření i dalším českým knihovnám a archívům. Nově se formuje také spolupráce s dalšími národními knihovnami a institucemi po celém světě zaměřenými například na Afriku, nebo Austrálii.

Georeferencer je dnes také dostupný na http://mapy.mzk.cz/ - se vstupní branou na http://mapy.mzk.cz/georeferencer/. Takže si jej můžete hravě sami vyzkoušet.

Do vyhledávacího systému OldMapsOnline přibudou do konce roku funkce podporující indexace Googlem, a zapojeným institucím poskytneme i možnost lepší integrace s vyhledávačem, s automatickou nabídkou map podobného regionu, a tak dále.

Také bychom chtěli otevřít funkce služby Georeferencer pro širokou veřejnost tak, aby bylo možné pracovat s mapami, které naskenují jednotlivci. Dnes jsou zpracovávané staré mapy především z repozitářů archivů a knihoven přidané do systému ve větších dávkách.

Kromě toho samozřejmně průběžně vylepšujeme technologie za celou službou a design uživatelského rozhraní - aby použití bylo jednodušší, přímočařejší a rychlejší, a to jak vlastní geografické hledání tak i překrývání map ve webovém prohlížeči. S tím souvisí i unikátní výzkum a inovativní aplikace v oblasti HTML5, CSS3, WebGL, JavaScript Closure Tools, atd.


Máte v georeferencování nějakou konkurenci?

Samozřejmě. Při tvorbě moderních map se běžně používá desktopový software, který má podobné funkce jako nabízí naše online služba Georeferencer. V USA byla také vytvořena v rámci výzkumných projektů online služba s podobnou funkcionalitou jako je náš Georeferencer, oni začali s vývojem zhruba ve stejnou dobu jako my, ale jejich projekt už skončil a služba nyní osiřela. I geografické hledání je samo o sobě velmi žádanou službou s nejrůznějšími aplikacemi a tudíž i velkou konkurencí.

Snažíme se dělat naši práci dobře a soustředit se primárně na staré mapy.

Co je podle Vás nejtěžší na tom, dotáhnout takový projekt do funkčního stavu?

Držet se tvrdohlavě svého cíle, nezapomínat původní záměr a neodbíhat k jiným věcem a projektům, pokud je to možné. Taky sehnat finance na vývoj není lehké a najít plán pro dlouhodobé udržování ve spolupráci s paměťovými institucemi.

Ve kterých dalších oblastech kromě map se dá technologie vrstev a indexace využít?

Staré mapy jsou velké obrazy, tzn. po stránce počítačového zpracování mají poměrně blízko k panoramatickým fotografiím, nebo digitálním snímkům z mikroskopu používaným v lékařství například v histologii. Někeré techniky co aplikujeme pro indexaci map jsou zase převzané z nástrojů vytvořených původně pro astronomii. Není tedy problém najít interdisciplinární aplikace. My se ale zaměřujeme právě na mapové aplikace.

Mám radost, když náš software pomáhá lidem. To se daří i mimo staré mapy, knihovny a archívy. Náš produkt MapTiler Cluster je dnes používán například pro publikování leteckých snímků při živelných katastrofách - takže třeba po hurikánu Isaac byly letecké snímky postižených oblastí zpracovány a vystaveny naším softwarem a jsou dostupné online na: http://ngs.woc.noaa.gov/storms/isaac/

Máte jiné projekty, kterým se nyní věnujete?

Snažím se naplno věnovat těm rozběhnutým a raději vylepšovat co máme rozdělané. Letos jsme oznamovali v New Yorku a Londýně projekt OldMapsOnline, také pilot technologie Georeferencer s British Library, které dále pokračují. Něco zajímavého se samozřejmně připravuje i na příští rok.

Velkým stimulem a zadostiučiněním pro mě bylo také osobní pozvání firmy Google na jejich konferenci Google I/O v San Francisku.

Letošním velkým projektem je pro mě osobně také svatba a doktorské statnice.

Jak jste se dozvěděl o KISKu?

Projekty, na kterých pracuju v MZK byly nominovány na cenu PARTSIP a při té příležitosti jsem byl osloven lidmi z KISKu začátkem roku 2011. Opravdu mě potěšilo, že je kolem oboru knihovnictví na FF MU taková příjemná parta aktivních lidí.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback