Seminář knihovníků muzeí a galerií

Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR pořádá každoročně na podzim seminář spojený s valnou hromadou komise. Letoší 33. seminář se konal ve Východočeském muzeu v Pardubicích. Jednání bylo rozděleno do dvou bloků (informace z muzejních knihoven a sbírkové fondy v muzejních knihovnách) a dvou workshopů (služby v muzejních knihovnách a katalogizace starých tisků).

Na začátku září se konal třídenní 33. seminář knihovníků muzeí a galerií ČR. Spolupořadatelem a místem konání tentokrát bylo Východočeské muzeum v Pardubicích. Seminář začal v úterý 8. září odpoledne, kdy účastníky v Rytířském sále pardubického zámku přivítala předsedkyně komise PhDr. Jarmila Okrouhlíková a po ní ředitel pořádající instituce PhDr. František Šebek. Po stručném seznámení s historií muzea, které bylo zároveň pozvánkou k prohlídce zámku a expozic, se ujal slova jako první přednášející.

Rytirsky sal

První část semináře se konala v Rytířském sále pardubického zámku

Změny v legislativě týkající se muzeí

PhDr. František Šebek

Postupně byly probrány novela zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě, zákon 304/ 2008 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb a zákon č. 32/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Největší problémy muzejním knihovnám, které často mají knihy zapsané v Centrální evidenci sbírek, může způsobit novela zákona o účetnictví, která nově nařizuje sbírky muzejní povahy zavést do účetnictví a ocenit je jejich pořizovací cenou (pokud není známa, pak jsou oceněny ve výši 1 Kč). Ačkoliv novela vyšla loni, dosud neexistují prováděcí předpisy, proto stále například není jasné, zda se má ocenit sbírka jako celek, nebo každý sbírkový předmět zvlášť, případně jak uvádět pořizovací cenu předmětu, který byl do muzea zakoupen v době Rakouska-Uherska či První republiky atd.

Po této (v některých částech dost zneklidňující) přednášce následovala valná hromada Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR. Zprávu o činnosti výkonného výboru Komise knihovníků AMG podala její předsedkyně PhDr. Jarmila Okrouhlíková. K 31. 8. 2009 měla komise 80 členů ze 48 institucí, 2 individuální a 2 čestné členy. Komise knihovníků je tak druhou největší komisí AMG. V roce 2010 chce komise zejména podporovat spolupráci muzejních knihoven a spolupráci s ostatními knihovnami, připravit 34. seminář KK AMG a volby do výkonného výboru KK AMG. Účastníci semináře byli vyzváni k přihlášení se do e-konference KOMIG (Konference muzea - internet - galerie).

Poté byl zahájen blok nazvaný Informace z muzejních knihoven, moderovaný PhDr. Jarmilou Okrouhlíkovou.

Informace o stěhování Knihovny Národního muzea

Mgr. Martin Sekera, Ph.D.

Vystěhování z historické budovy Národního muzea v Praze před chystanou rekonstrukcí se týká i Knihovny Národního muzea. Její ředitel nás ve svém příspěvku seznámil jak s dosavadními zkušenostmi z příprav, tak i rozsahem a komplikacemi chystaného stěhování. Dočasným či trvalým cílem stěhovaných fondů i lidí je nová budova muzea (bývalé Rádio Svobodná Evropa), depozitáře v památníku v Terezíně a zámek na Zbraslavi. Jak dr. Sekera opakovaně zmínil, stěhování je i otázka psychologická a sociální - je třeba ochránit nejen majetek (knihy, sbírkové předměty), ale i komunikační vazby a vztahy v instituci.

Ulozeni pred

Nasledne ulozeni

Stěhování Knihovny Národního muzea je náročná a komplikovaná akce, má ale i světlejší stránky, například zvýšení objemu finančních prostředků na obalové materiály. Na první fotografii štočky ze sbírek knihovny v původním uložení v křehkých kyselých obálkách, na druhé v nových nekyselých ochranných obalech zhotovených na míru.

A zase mapy...

PhDr. Petr Mašek

Za nepřítomného autora příspěvek z „policejního okénka" přečetla jeho kolegyně z Národního muzea PhDr. Helga Turková. Popisován byl případ krádeže mapy, který se stal ve Vědecké knihovně v Olomouci ve studovně historických fondů. Tento případ se objevil i v televizním zpravodajství, protože šlo o skutečně unikátní mapu a velkou škodu (finanční i kulturní). Po odchodu jednoho polského badatele ze studovny pracovníci zjistili, že z atlasu byla odcizena vzácná mapa. K jejich úžasu se za několik dní stejný badatel objednal do studovny znovu, tentokrát jeho návštěva proběhla za dohledu kamer a asistence policie, kterou pracovníci přivolali. Když badatel odcházel, policie ho prohledala a našla u něj další ukradenou mapu. Soud s pachatelem už proběhl, ale protože ten se odvolal, rozsudek ještě nenabyl právní moci. Dr. Mašek na konci pochválil olomoucké pracovníky za rychlou reakci, kterou zabránili dalším krádežím.

Knihovny významných českých osobností - informace z depozitářů veřejně přístupné na internetu

Mgr. Blanka Vorlíčková

Cílem projektu, který s grantovou podporou řeší Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, je vytvořit digitální knihovnu osobních knihoven významných českých osobností se zaměřením na individuální památky na původního majitele (vpisky, ex-libris, věnování ap.). Zatím jsou informace přístupné na adrese http://knihovny.mathan.cz/ (v budoucnu bude adresa http://www.osobniknihovny.cz/). Na těchto stránkách jsou kromě šesti již zpracovaných osobních knihoven také seznamy dalších zjištěných knihoven.

Příspěvek vzbudil mezi přítomnými muzejními knihovníky velký zájem a řada z nich se ptala na další detaily i možnosti spolupráce, kvůli pokročilému času musela ale být rozběhnutá diskuze zastavena a první den semináře byl ukončen.

Pro zájemce ještě byla připravena komentovaná prohlídka historického jádra města s mnoha památkami na rod Pernštejnů.

Dopoledne druhého dne semináře, středy 9. září, bylo rozděleno do dvou částí. V Rytířském sále nejprve pokračoval blok Informace z muzejních knihoven, moderovaný PhDr. Helgou Turkovou.

Nové depozitáře a badatelna knihovny Muzea Jindřichohradecka

PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D.

V roce 2008 proběhla rekonstrukce bývalého minoritského kláštera v Jindřichově Hradci a letos se do zrekonstruovaných prostor přestěhovalo muzeum i jeho knihovna. Stěhování knihovny prováděli pouze dva lidé - knihovnice a údržbář, občas s výpomocí nějakého brigádníka. V nových prostorech získala knihovna kromě depozitářů i novou, mnohem prostornější a příjemnější badatelnu.

Stěhování možné a nemožné

PhDr. Ila Šedo

Popis jednotlivých etap stěhování knihovny Západočeského muzea v Plzni, které probíhalo v letech 1985 až 1998, byl doprovázen jasnými a užitečnými praktickými radami: nevěřit slibům a vždy požadovat vše písemně, vše zdokumentovat (od původního stavu přes přípravné práce až po průběh vy- a nastěhování), snažit se zapojit co nejvíce do rozhodování o přípravě a průběhu takové akce, být připraven na to, že vždy dojde k nečekaným komplikacím a pohromám (například skrze řemeslníky, kteří při oslavě Vánoc zapomenou zavřít vodu a vytopí tak nově opravené prostory). Závěrečná slova výstižně shrnula a uzavřela všechny tři příspěvky o stěhování: „Knihovny a stěhování jsou geneticky spojené nádoby. Pokud ještě někdo nestěhoval, určitě brzo bude."

Služby elektronického dodávání dokumentů (EDD) v ČR - právní aspekty (vzhledem k autorskému zákonu)

PhDr. Vít Richter

V lednu tohoto roku byla uzavřena licenční smlouva na poskytování služby EDD mezi kolektivním správcem autorských práv Dilia a Národní knihovnou v Praze. Princip poskytování EDD před uzavřením této smlouvy byl vlastně v rozporu s autorským zákonem, po uzavření této kolektivní smlouvy, kterou umožnila novela autorského zákona v roce 2006, už je služba za stanovených podmínek legální. Podrobnosti jsou na stránkách Dilie (http://www.dilia.cz/), sekce Kolektivní správa - Knihovny). Jak přednášející uvedl, k nevýhodám služby EDD patří její administrativní náročnost a hlavně cena. Za jednu stránku se odvádí poplatek 18 Kč, mnoho uživatelů může výše poplatků odradit. V následující diskuzi PhDr. Hartmanová také potvrdila, že zájem o tuto službu v jejich knihovně (Uměleckoprůmyslového musea v Praze) kvůli ceně značně poklesl. Zazněl ovšem i názor, že díky paušálním částkám nemusí být služba tak nevýhodná, protože při větším počtu stran se cena za papírové kopie může vyrovnat poplatku za EDD. Dost živá diskuze musela být bohužel opět kvůli nedostatku času ukončena.

Po přestávce následoval workshop Služby v muzejních knihovnách, který organizovala a moderovala Zdenka Maňasová.

Služby v muzejních a galerijních knihovnách

Zdenka Maňasová

Na úvod workshopu si p. Maňasová připravila přehled služeb, které poskytují muzejní knihovny. Kromě „běžných" knihovních služeb (výpůjční - ponejvíce prezenční -, meziknihovní výpůjční, reprografické, informační a bibliografické) jsou to i takové služby, které souvisejí s tím, že knihovny jsou součástí muzea: přednášky, pronájem místností pro pořádání různých akcí nebo účast na Muzejní noci.

Dále vystoupilo pět zástupců různých knihoven. PhDr. Hana Karkanová z Knihovny Moravské galerie v Brně za největší problém poslední doby označila úbytek čtenářů, což podle ní na druhou stranu umožňuje poskytovat uživatelům lepší individuální služby. Druhým problémem je nedostatek peněz na nákup knih, to se ale daří kompenzovat intenzivní knižní výměnou s domácími i zahraničními knihovnami. Paní Jana Fridrichová z knihovny Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě představila bohatou výstavní činnost knihovny. Paní Alena Kvapilová z Oblastního muzea v Mostě kromě jiného představila přes třicet let staré, ale stále funkční technické vybavení jejich studovny - čtecí přístroj na mikrofilmy z Meopty Brno z roku 1978. Paní Irena Michálková z Krajského muzea Karlovarského kraje, p. o., Muzea Cheb hovořila o Knihobraní (www.muzeumcheb.cz/knedlik/knihobr.html), které začínalo jako „knižní veletrh" publikací muzeí a galerií. Muzea ale projevila menší zájem než ostatní nakladatelé a Knihobraní se postupně změnilo v akci většího rozsahu a širšího zaměření, i když stále dává prostor muzeím a galeriím k prezentaci. Paní Michálková zvala přítomné k návštěvě letošního Knihobraní mj. i poukazem na účast PhDr. Františky Vrbenské z Národní knihovny. Toho dr. Vrbenská využila k stručné pozvánce na jinou akci, a to konferenci Škody způsobené vodou na sbírkách knihoven, archivů a muzeí (29.-31. 10. 2009, www.nkp.cz/water_impact_2009/info.htm), která je součástí cyklu konferencí věnovaných ohrožení kulturního dědictví přírodními živly (vzduch, voda, země a oheň, neboli vichřice, záplavy, zemětřesení a požáry). Jako poslední na workshopu vystoupil PhDr. Ila Šedo z knihovny Západočeského muzea v Plzni, který vyslovil myšlenku, že by se muzejní knihovny měly víc zaměřit na propagaci svých unikátních fondů a na ty přilákat víc uživatelů.

Čas neumožnil vystoupit více lidem, následovala přestávka na oběd a v jejím průběhu i tradiční společná fotografie účastníků semináře.

Po obědě se účastníci přesunuli do přednáškového sálu na druhém nádvoří, kde pak proběhl blok nazvaný Sbírkové fondy v muzejních knihovnách, který moderovala Mgr. Alena Petruželková. Cílem tohoto bloku bylo informovat o speciálních sbírkách, které jsou často uloženy v knihovnách. Měl to být zároveň i návod pro ty knihovníky, kteří spravují nějaké speciální dokumenty, jak se to dělá jinde, případně kam se obrátit pro metodickou či jinou pomoc.

Sbírky oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea

Mgr. Iva Bydžovská

Všechny podsbírky tohoto oddělení dokumentují dějiny knižní kultury (knihy, bibliofilie, ex-libris, plakáty, nakladatelské pozůstalosti, zbožné vzpomínky, štočky, tiskařské a knihařské náčiní, předsádkové papíry apod.). Způsoby systematické evidence (katalogizace) jsou u každé podsbírky jiné: papírové muzejní karty, naskenované katalogizační lístky, excelová tabulka, program Janus. Badatelům jsou on-line na stránkách muzea přístupné jen některé katalogy nebo rejstříky. Část podsbírky ex-libris je digitalizovaná, ale zatím nezveřejněná, mj. kvůli problematice autorských práv.

Sbírky exlibris a knižních obálek v Památníku národního písemnictví

Mgr. Alena Petruželková

Kromě ex-libris sbírka obsahuje i volnou grafiku a příležitostné tisky, zpracovaná je v programu Demus. Unikátní částí fondu je sbírka knižních obálek. Způsob jejího vzniku zatím není známý, obsahuje nátisky obálek knih od konce 50. let do začátku 70. let 20. století přímo z českých nakladatelství. Je součástí projektu komplexní digitalizace v Památníku národního písemnictví.

Fotografie v knihovně Náprstkova muzea

PhDr. Milena Secká, CSc.

Základy této sbírky položily daguerrotypie, které byly původně soukromým majetkem Vojty Náprstka, a sbírka stereoskopických obrázků, kterou budoval Vojta Náprstek jako součást jím založené knihovny. Tato knihovna podle jeho slov neměla být jen „půjčovna knih", ale i společenským centrem a místem informací, proto v ní shromažďoval kromě textových i obrazové dokumenty. Dnes sbírka obsahuje přes 30 tisíc fotografií od poloviny 19. století do začátku 20. století. Témata fotografií jsou různorodá, od portrétů a skupinových snímků přes dokumentaci společenských událostí a živelních pohrom až po snímky architektury a uměleckých děl. Sbírka je hodně badatelsky využívaná, i když ještě není podrobně zpracovaná (starý neúplný katalog).

Mapy v knihovně Západočeského muzea v Plzni

PhDr. Ila Šedo

Knihovna se snaží zpracovávat i dokumenty uložené v muzejních sbírkách, tj. mimo knihovnu. Příkladem je třicet historických map Plzeňska, jejichž digitalizaci a vystavení na adrese www.zcm.cz/index.php?page=knihovna-mapy zajišťovala knihovna s pomocí grantového projektu a dotací města a kraje.

Taneční pořádky ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze

Anna Oplatková

Taneční pořádky byly dříve samozřejmou součástí plesů. Patří mezi užitou grafiku, mají formu nejen brožurek a knížek, ale např. i stuh, kokard či miniatur různých předmětů, proto se brzy staly cílem sběratelů. Jsou mezi nimi díla anonymních knihařů, ale i známých výtvarníků, ilustrátorů i architektů. Přednášku doprovázelo množství zajímavých ukázek ze sbírky muzea.

Kramářské tisky v knihovně Muzea Jindřichohradecka

PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D.

Ve sbírce je přes 4 tisíce inventárních čísel kramářských tisků, původní stav uložení byl nevyhovující - obyčejné obálky z 50. let 20. století. Sbírka je zpracována na muzejních kartách, chystá se převod do programu Clavius. Při inventarizaci byly do záznamů doplněny údaje požadované muzejním zákonem (velikost, stav), tisky byly naskenovány a uloženy do nekyselých krabiček a obálek. 920 čísel bylo vzhledem k jejich stavu určeno ke konzervátorskému a restaurátorskému zásahu, na který byl získán grant z programu ISO (Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví). Nevýhodou grantové žádosti byla nutnost přesného seznamu včetně inventárních čísel a fotografie všech předmětů, což při velkém množství kramářských tisků velice komplikovalo práci. Na druhou stranu finanční náročnost restaurování nebyla velká, vychází na 100 až 300 Kč za jeden tisk.

Na tento příspěvek navázala Milana Vanišová Vyšší odborné školy grafické a střední průmyslové školy grafické Praha, která nejprve popsala postup restaurování zmíněných kramářských tisků. Zmínila i případ sešívaného souboru tisků, kde byla řešena otázka, zda zachovat původní typ sešití a tím riskovat to, že tisky budou kvůli jeho nevhodnosti rychle znovu poškozeny, nebo zvolit šetrnější způsob sešití, ale tím ztratit informaci o původním stavu. Poté podrobně seznámila s průběhem a výsledkem restaurování knihy v celokovové (mosazné) vazbě z roku 1818. Také tento zásah měl jistou souvislost s kramářskými tisky, protože ty se často používaly jako makulatura při vazbách, na předsádky, nebo se kašírovaly dohromady a používaly místo desek. V tomto případě byly použity pod přední i zadní desku jako podklad.

Po tomto příspěvku byl program druhého dne semináře ukončen. Řada účastníků později večer ještě navštívila ve Východočeském divadle v Pardubicích představení Hamlet.

Ve čtvrtek 10. září, poslední den semináře, byl dopoledne na programu workshop ke katalogizaci starých tisků, moderovaný PhDr. Štěpánkou Běhalovou, Ph.D., který se konal opět v přednáškovém sále na druhém nádvoří. Na začátku proběhla prezentace dvou knihovních systémů. Jako první Ing. Václav Trunec z firmy KP-sys představil všeobecně systém KpWin SQL a pak základní pracovní list pro katalogizaci starých tisků. Poté podobně Ing. Jiří Šilha z firmy LANius představil novinky systému Clavius pro historické fondy, zdůraznil zejména výrazné snížení ceny modulu Z39.50 server. PhDr. Jaroslava Kašparová z Knihovny Národního muzea pak předvedla katalogizaci vybraného starého tisku v obou systémech. Následnou diskuzi hned na začátku jeden dotaz stočil od katalogizace starých tisků na otázku, zda muzea stále tisknou karty systematické evidence („katalogizační lístky"), jak nařizuje muzejní zákon. Ozvaly se hlasy, že většinou sice karty tisknou, aby vyhověli zákonu, ale dál je nijak nevyužívají.

Po ukončení diskuze předsedkyně komise knihovníků PhDr. Jarmila Okrouhlíková poděkovala organizátorům a pořádajícímu muzeu, přednášejícím, účastníkům i sponzorům a  ukončila letošní seminář. Odevzdané příspěvky, které zazněly v jeho průběhu, jsou k dispozici na stránkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze v sekci Muzejním knihovnám (www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-seminar).

Ti, kdo nemuseli hned odejít na nádraží, aby stihli spoje domů, se ještě zúčastnili výletu na Kunětickou horu, který byl poslední společenskou akcí letošního semináře a také ho definitivně uzavřel. Příští, již 34. seminář, se bude konat v České Lípě.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback