Škola jako živý organismus

Jak navodit příznivé klima školy? Kdy se žáci cítí ve výuce spokojeni? Jaký způsob výuky by měli učitelé uplatňovat? A proč usilovat o příjemné klima ve škole? Na tyto i jiné otázky přinesla odpovědi ve své přednášce Helena Grecmanová, profesorka z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého a poslední host podzimního běhu Bloku expertů.

Záznam live bloggingu najdete jako obvykle v Blogu z bloku.

Helena Grecmanová otevřela problematiku alternativního školství, představila projekt Čtením a psaním kritickému myšlení a na základě těchto směrů se zabývala dvěma tématy – aktivizací žáka a klimatem školy.

 

Nezapomínat na JAK

Základním stavebním kamenem přitažlivého a spokojeného života ve škole je dle Heleny Grecmanové způsob, jakým se předávají nové vědomosti a znalosti. Samozřejmě, že je významné, jaké informace předáváme, ale učitelé, lektoři a další, kteří se zabývají vzděláváním, by neměli zapomínat na formu, jakou žákům zprostředkovávají nové informace.  Protože právě metody, které během výuky využíváme, jsou jednou z příčin toho, jak se děti cítí ve škole. A to, jak se cítí děti ve škole, nejvíce ovlivňuje klima školy, uvedla v úvodu Helena Grecmanová.

A jak definuje klima školy? Jako „psychosociální fenomén, který pociťují účastníci prostředí školy (žáci, učitelé, rodiče) díky prožívání a hodnocení prostředí školy.“ Definic a charakteristik nabídla Helena Grecmanová více než dost. To, že klima by mělo být pro správný vývoj a efektivní učení se žáků příznivé, uhádne každý z nás, ale fakt, že každý vnímá klima jiným způsobem a že záleží především na našem očekávání a představách, si již spousta z nás málokdy uvědomí.

Učení (SE) žáků

Od myšlenky příznivého klimatu školy není daleko k formě výuky a tam jsme se také v přednášce dostali. Ovšem odklonili jsme se od frontální výuky a zavítali jsme do světa aktivního učení (se), narazili na aktivizační metody výuky a rozvířili téma metod kritického myšlení.

Helena Grecmanová

Jak již vyplývá ze samotného názvu, jedná se o metody, které udržují žáka v aktivitě a vedou k rozvoji kritického myšlení. Helena Grecmanová ve svém příspěvku zmínila několik kompetencí, dovedností a postojů, které žák na základě zapojených metod získává: „žák se učí přebírat zodpovědnost, je od něj vyžadována vyšší angažovanost, samostatnost a obecně učební činnost je náročnější“ (avšak o to zábavnější)[1].

Samotné metody aktivního vyučování však nespasí vzdělávací cestu, k cíli nás musí dovést učitelé, lektoři, zkrátka ti, kteří nás vzdělávají. Samozřejmě záleží na jejich kompetencích, dovednostech, preferencích a možnostech a jak uvedla Helena Grecmanová:“jsou živou složkou, která dá metodám energii.“

Se zapojením aktivizačních metod však opatrně! Nic se nemá přehánět, a tak tomu je i s aktivizačními prvky ve výuce. Helena Grecmanová upozorňuje: „někteří žáci se mohou aktivizačním metodám i bránit!“

Ideální prostředí ve škole? Typ 2

Definovali jsme si tedy klima školy, přiblížili si metody aktivního vyučování, teď nezbývá než tyto pojmy propojit. „I když každé prostředí má své specifické klima, je možné podle určitých podobností vytvářet typologie klimatu školy,“ uvedla k tématu Helena Grecmanová. Na základě způsobu uplatňování aktivizačních metod je tedy možné vytvářet a definovat typologie. Profesorka Grecmanová nabídla 5 typů klimatu školy, které si liší v zájmu o lidi a v zájmu o pracovní úkony a v jejich hloubce. Pro nás je ideální typ 2 – edukativní klima, které je charakteristické velkým zájmem o lidi i pracovní úkony. „Takovému prostředí odpovídají metody umožňující aktivní se učení žáků, učení na více úrovních, učení vedoucí k trvalému uchovávání poznatků, respektující individuální zvláštnosti,“ představila nám typ 2 Helena Grecmanová, který považuje za ideální a optimální.

Helena Grecmanová v Bloku expertů

Úsměv to jistí

Na závěr si tedy shrňme pár zásadních pravidel a doporučení, na která bychom neměli při zapojování aktivizačních metod a vytváření příznivého klima zapomínat:

  • inovujte svou výuku,
  • metoda by neměla válcovat cíl,
  • někteří žáci se metodám mohou bránit,
  • budujte dobré vztahy mezi učiteli i žáky,
  • avšak! Příznivé vztahy nezaručí, že se žáci více učí!

Profesorka Grecmanová také nezapomíná na samotnou podstatu vzdělání: „škola je živý organismus, ve kterém musí souznít učitelé i žáci. A právě díky aktivizačním metodám můžeme dosáhnout nejenom studijních cílů, ale ve veliké míře můžeme díky nim také ovlivnit klima školy.“ Co nám z toho tedy vyplývá? Jediné – tím vším ovlivňujeme i samotný život žáků – jejich vnímání prostředí, spolužáků a učitelů, způsob učení a celkovou spokojenost i se sebou samým. A především to, jak budou na školu vzpomínat.

Na závěr malé doporučení všem těm, kteří učí, vzdělávají, koučují, nebo snad doučují – vytvářejte příznivé klima! Ať již díky aktivizačním metodám, nebo jen díky pouhému úsměvu. Ten vždy potěší a ovlaží atmosféru!



[1] Pozn. autora

Foto: Eva Mlynářová
 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback