Smart houses v České republice

Článek stručně shrnuje historii a vývoj inteligentních domácností od úplných počátků v USA, až po současný stav problematiky rezidenčních chytrých domů v České republice. Věnuje se hlavním přínosům tohoto typu staveb a snaží se postihnout i možná rizika a nevýhody. Součástí je stručný přehled společností nejvýrazněji působících v tomto segmentu trhu.

Jedním z trendů v oblasti bydlení se v posledních letech i v České republice stává chytré bydlení. Nejde však pouze o novinku z časopisů o bydlení, koncept automatizace domácností a inteligentních domů je součástí tzv. internetu věcí. Tento pojem, v angličtině Internet of Things, lze definovat jako svět, v němž jsou fyzické objekty zapojeny do informační sítě, díky které mohou komunikovat s ostatními objekty. V praxi to znamená, že jde o věci běžné denní potřeby (například domácí spotřebiče), připojené na internet. Díky tomu je lze ovládat pomocí vzdáleného přístupu, objekty také mohou komunikovat mezi sebou – například lze podmínit zapnutí jednoho spotřebiče vypnutím druhého. Právě na principu internetu věcí stojí inteligentní bydlení, bez internetu věcí by nebylo možné.

Za počátky home automation – tedy digitalizace domácností – se považují až 60. léta 20. století, kdy Američan Jim Sutherland vytvořil přístroj ECHO IV – Electronic Computing Home Operator.

echo IV

ECHO IV, zdroj: https://infostory.com/2010/09/16/the-first-home-computer-1965/

Tento přístroj dokázal nahradit některé domácí práce, například uchovávat recepty, sestavovat nákupní seznamy, ale také kontrolovat teplotu domu nebo zapínat a vypínat spotřebiče. Dokonce se předpokládalo, že se naučí i předpovídat počasí, což se však nikdy nestalo. O rok později (1969) společnost Honeywell vyrobila svůj Kitchen Computer, ten však uměl pouze sestavit recept z ingrediencí, které měla hospodyně k dispozici. Díky malému rozsahu využití a možná také nepříliš vhodnému marketingu se však žádný Kitchen Computer neprodal (respektive neexistují důkazy, že by se prodal). Reklamní slogan pro tento produkt zněl v angličtině: „If she can only cook as well as Honeywell can compute.“[1]Kitchen

Kitchen Computer, zdroj: http://www.computerhistory.org/revolution/minicomputers/11/362

Naproti tomu první dům, který lze považovat za inteligentní a automatizovaný, byl postaven v Michiganu už v roce 1950. Dostal název „Push Button Manor“ a jeho autorem byl zároveň jeho majitel Emil Mathias. Jeho dům měl téměř všechny základní dovednosti dnešních chytrých domů, ačkoliv jistě nebyly dovedeny do dnešní dokonalosti, a ani ovládání nebylo tak jednoduché jako je dnes díky tabletům a smartphonům. Jeho autor Mathias šel ve svých představách dokonce dál, než jsou dnešní domy. Představoval si stůl s tlačítky a zabudovanou elektrickou „tratí“. Pokud by host chtěl přidat některé jídlo, stisknul by příslušný knoflík a jídlo by k němu po oné trati doputovalo samo.

I nadále se v Americe experimentovalo s inteligentními domy a digitalizací domácností, avšak do Evropy pronikl tento segment trhu až na přelomu 80. a 90. let 20. století. Pro Českou republiku se pak stal zásadním až rok 2009, kdy Jan Průcha, majitel společnosti Insight Home, postavil svůj dům, který je považován za první rezidenční inteligentní dům v České republice. V této době se Průchovi a poté i problematice inteligentních domů obecně začala věnovat i média. Kolem roku 2009 také na našem trhu začaly fungovat téměř všechny společnosti věnující se oblasti inteligentních domů.

Co vlastně takový smart house odlišuje od normálního domu? Inteligentní dům disponuje v první řadě technologií, která umožňuje majiteli domu ovládat v podstatě vše, co je připojeno k elektrické síti, pomocí dálkového přístupu. Základními segmenty takového ovládání jsou bezpečnost, úspora a pohodlí. Majitel domu s inteligentním systémem může ovládat chování domu pomocí aplikace na smartphonu, tabletu nebo osobním počítači. Pod pojmem inteligentní budova chápeme především budovu s velmi pokročilým systémem řízení, regulace a monitoringu (tzv. umělá inteligence) bez nutnosti zásahů člověka, spolu se systémovým řešením technických zařízení budovy.[1]

Pro lepší přehlednost níže uvádím jednotlivé prvky inteligentního domu rozdělené do zmíněných tří základních segmentů.

Bezpečí

Bezpečnost domu a celého okolního pozemku je často jedním z hlavních důvodů pro pořízení inteligentní domácnosti. Oproti domu klasickému, zamykanému klíči a někdy doplněnému alarmem, poskytuje smart house celou řadu dalších možností.

Inteligentní dům nemusí obyvatelé zamykat klasickými klíči, stačí zmáčknout příslušné tlačítko v aplikaci a dům sám spustí předem definovanou sekvenci úkonů – např. zavře okna, zamkne dveře, spustí alarm. Pro případ delší nepřítomnosti lze naprogramovat dům tak, aby simuloval přítomnost rodiny náhodným rozsvícením a zhasínáním světel či zatažením žaluzií, a mátl tak případné zloděje. Majitel inteligentního domu se ani na dovolené nemusí obávat, co se s jeho domem děje. Jakákoli nečekaná událost je mu okamžitě hlášena pomocí SMS nebo aplikace. Může jít o vloupání, ale i o únik plynu či prasknutí vodovodní trubky. Dům sám umí na tyto události reagovat, např. vypnutím plynu nebo vody.

Nejde však jen o zabezpečení domu jako takového. Systém umí zajistit bezpečí i na pozemku okolo domu – např. na zahradě. Je například schopen rozpoznat pohyb zloděje již cestou k domu. Výhoda pro rodiče malých dětí je možnost zavést v dostatečné vzdálenosti od venkovního bazénu alarm, který rodiče včas upozorní na dítě blížící se k vodě.

Úspora

Kromě bezpečí je hlavní předností a důvodem ke stavbě automatizovaného domu úspora energií. Této úspory se dosahuje několika následujícími způsoby. Vytápění domu lze naprogramovat podle denního režimu rodiny, kdy v její nepřítomnosti dům přechází do úsporného režimu a nevytápí prostory zbytečně. Vytápění pak začíná buď v předem definovanou hodinu, anebo  může být topení zapnuto manuálně pomocí dálkového přístupu (SMS, aplikace, webové rozhraní). Tím je zajištěn vytopený dům už při příjezdu majitele. Dům umí také vytápět pouze ty místnosti, které jsou aktuálně využívané nebo automaticky ztlumit topení při otevření okna. Další možností jak uspořit peníze za energii je reakce domu na intenzitu slunečního záření pomocí ovládání žaluzií. Pokud v létě svítí slunce intenzivně, dům automaticky zatáhne žaluzie, aby snížil přehřívání interiéru a tím i snížil potřebný výkon klimatizace. Naopak v zimě, když slunce začne svítit, žaluzie se samy otevřou, aby se interiér mohl ohřívat více pomocí slunečního svitu a méně vytápět.

Kromě topení lze úsporu energií využít také pomocí vypnutí některých spotřebičů, které elektrickou energii spotřebovávají i ve vypnutém stavu, ze sítě při odchodu z domu. Také lze přizpůsobit intenzitu umělého osvětlení aktuálnímu stavu denního světla.

Pohodlí

Také komfort obyvatel je výrazná výhoda automatizované domácnosti. Možností, jak si zpříjemnit bydlení je velké množství. Například při noční cestě domem se rozsvítí světlo (předem navolené intenzity) tam, kudy obyvatel zrovna prochází, zároveň s budíkem se zapne kávovar a spoustu dalších výhod dle přání klienta. Pro ovládání domácího kina nejsou potřeba ovladače, stačí jedním tlačítkem spustit film a dům automaticky vykoná související úkony (ztlumení světel a další). Samozřejmostí je poslech hudby kdekoli v domě.

Přestože se v České republice inteligentní domy zatím netěší masové oblibě a jsou spíše vzácností, existuje na českém trhu již celá řada společností zaměřujících se na inteligentní domy. Níže uvádím stručný výčet těch nejvýraznějších společností.

Loxone

Společnost s centrálou v Rakousku existuje od roku 2009. Zaměřuje se na realizaci chytrých domů pomocí Loxone Miniserveru, který propojuje jednotlivé prvky domu pro jednodušší ovládání. Loxone Miniserver může fungovat jak v lokální síti, tak s připojením na Internet. V obou případech však nezpracovává přijatá zákazníkova data, uchovává je pouze na SD kartě v rámci Miniserveru. V České republice má v tuto chvíli tři referenční projekty.

Insight Home

Majitelem společnosti je již zmiňovaný Jan Průcha, který často propaguje inteligentní domy v médiích a sám si postavil dům, který je považován za první rezidenční smart house v Česku. Společnost je partnerem americké firmy AMX, působí kromě našeho trhu ještě v Rusku a na Slovensku.

Haidy

Česká společnost fungující na českém a slovenském trhu od roku 2008. Nabízí úplnou realizaci inteligentního domu, zákazník si může vybrat ze tří modulů Haidy Home, Haidy Vario a Haidy Plus. Tyto moduly se liší podle náročnosti zákazníka a podle jeho představ, co by měl jeho systém umět.

Control4

Jedná se o americkou společnost založenou v roce 2003, působící celosvětově včetně České republiky. Od roku 2009 spolupracuje s firmou Yatun, výhradním distributorem systému Control 4 v ČR a SR. Výhodou systému Control4 jsou široké možnosti rozšiřování stávajícího systému, klient si tak může pořídit nejprve jeden prvek chytrého ovládání a postupem času přidávat další.

iNels

Tato společnost byla založena až v roce 2013, její systém domácí automatizace funguje pod ochrannou známkou společnosti ELKO EP, výrobcem modulových elektronických jednotek. Firma iNels nabízí mimo jiné i implementaci systému do již hotové stavby či bytu, což není zcela obvyklé. Spolupracuje také s televizí Prima na pořadu Jak se staví sen.

SUP-TECHNIK

Společnost založená v roce 1996 se původně věnovala slaboproudým instalacím a technologiím distribuující signál kabelové televize. Od roku 2009 se zaměřila i na inteligentní domácnosti se svým systémem Inteliobox. Nabízí také komponenty s názvem Z-Wave, které lze implantovat do téměř jakéhokoliv existujícího elektronického zařízení. Díky tomu pak zákazník může původně „neinteligentní“ komponenty ovládat pomocí dálkového přístupu.

IBSolution

Další česká společnost zabývající se inteligentními domy byla založena již v roce 2006. Dva roky po založení se stala certifikovaným partnerem EIB/KNX, což je systém inteligentního řízení domu. Také jsou partnerem firem DIVUS, dodavatele dotykových displejů, či ABB, která zajišťuje komponenty inteligentní elektroinstalace, a dalších.

Nevýhody chytrých domů

Vybavení nově stavěného domu inteligentním systémem stále není standardní postup. Inteligentní domy u potenciálních zákazníků vzbuzují mnoho otazníků a často i mylných důvodů, proč si jej nepořizovat. Hlavním argumentem bývá obava z ceny takového domu. Již zmiňovaný Jan Průcha ze společnosti Insight Home uvádí, že cena se obvykle pohybuje mezi 10-20% z celkové ceny projektu[2], přičemž záleží zejména na klientovi, jak rozsáhlý systém si představuje. Základní systém obsluhující pouze například vytápění lze pořídit v řádu desítek tisíc korun, naproti tomu plně automatizovaný dům s multimediálním centrem  a všemi nadstandardy se může pohybovat až v řádech milionů korun. Jak jsem již zmiňovala, některé firmy designují svůj systém tak, aby šel postupně rozšiřovat, tedy pokud si klient přeje svůj dům plně automatizovat, ale nechce či nemůže komplexní řešení financovat ihned, může si pořídit pouze základní rámec systému. Ten pak může v průběhu času doplňovat o další funkcionality dle svých aktuálních možností. Naopak se obvykle nedoporučuje pouštět se do implementace inteligentního řídícího systému do již existující domu nebo bytu. Je tomu tak z toho důvodu, že elektroinstalace běžného a chytrého domu se od sebe diametrálně odlišují.

Druhým důvodem, ačkoliv ne tak široce rozšířeným jako finanční stránka věci, je obava o bezpečí svých dat. Každá součást inteligentního domu, která je připojena on-line, nevyhnutelně generuje značné množství dat. Jde-li například o kávovar či pračku, nejsou data samozřejmě nijak důležitá. Situace se však mění například u regulace topení. Z těchto dat lze velmi snadno vyčíst, kdy je rodina pravidelně doma a kdy domov obvykle opouští (škola, zaměstnání), jednoduše podle toho, kdy systém topení vypíná a kdy jej zase zapíná a připravuje dům na příchod obyvatel domů. Ještě horší je situace u bezpečnostních systému nebo kamer, jsou-li v domě instalovány. V případě jejich nedostatečného zabezpečení a šifrování dat se může pachatel dostat k velmi citlivým údajům, jako jsou přístupové kódy nebo dokonce záznam kamer. K často nedostatečnému zabezpečení bezpečnostních systémů v inteligentních domech se ve svém článku Chytré domy a bezpečnost vyjadřuje Ing. Zdeněk Votruba z Technické fakulty ČZU Praha. Podle něj jsou v tomto směru zásadní zákony 101/2000 Sb., a 127/205 Sb., z nichž vyplývá, že každý prvek integrovaného bezpečnostního systému musí mít stejnou bezpečnostní třídu jako celý bezpečnostní systém. Pokud by neměl, celý systém se ocitá v bezpečnostní třídě 0 (nejnižší možná třída), což může hrát podstatnou roli ve chvíli, kdy by pojišťovna prováděla vlastní šetření mimořádné události. Ing. Votruba dokonce předvídá vznik spywaru a virů specializovaných na systémy inteligentních domů propojené (obousměrně) přes internet a jako příklad uvádí již existující spyware Stuxnet a Duqu[3]. Ani jeden z nich není zaměřen proti rezidenčním budovám, jedná se o spyware napadající zejména řídící střediska technologických budov – u Stuxnetu šlo například o íránskou jadernou elektrárnu.

Obvykle výrobci problematiku zabezpečení dat zcela opomíjejí, a to jak upozorňování na rizika (což je poměrně logické) tak i vyvracení obav potenciálních zákazníků. Výjimku tvoří firma Loxone, která poskytuje svým klientům ujištění o bezpečnosti jejich dat poměrně obsáhle na svém webu a blogu[4]. Jednotlivé komponenty jejich systému spolu nekomunikují přes internet, ale pouze přes Loxone Miniserver, navíc zákazníkova data jsou ukládána na SD kartu místo do cloudového úložiště. K datům by se tak neměl dostat nikdo nepovolaný, ani zaměstnanci firmy.

Ohledně zabezpečení dat v problematice inteligentních domů neexistuje zatím žádná legislativa, je tak pouze na jednotlivých dodavatelích, jak ochrání data svých klientů. Jako pomůcku při výběru vhodného dodavatele inteligentního systému lze brát to, že čím větší a známější společnost, tím menší riziko, nemusí to však platit stoprocentně. Rizikové také může být pořízení systému nebo jeho komponent od společnosti ze zahraničí (např. USA), kde může nastat problém s rozdílnou legislativou v obou zemích.

Chytré domy a systémy domácí automatizace mohou člověku výrazně zjednodušit a zpříjemnit život, ochránit jeho majetek, pomoci uspořit peníze i chovat se ekologicky. Je však důležité si uvědomovat, že mají i svá rizika, kterým je potřeba věnovat pozornost. Čím pečlivěji bude budoucí majitel chytrého domu volit dodavatele a čím méně se bude více než kvalitou zabývat nízkou cenou, tím spíše bude spokojeně využívat svůj chytrý domov bez nejmenších potíží.

Zdroje

WEBER, Rolf H. a Romana Weber. Internet of Things: Legal Perspectives. Berlin: Springer, 2010. ISBN 978-3-642-11709-1.

SPICER, Dag. If You Can't Stand the Coding, Stay Out of the Kitchen: Three Chapters in the History of Home  Automation. In: Dr. Dobb's: The World Of Software Development [online]. 2000 [cit. 2016-05-31]. Dostupné z: http://www.drdobbs.com/architecture-and-design/if-you-cant-stand-the-cod...

VOTRUBA, Zdeněk. Chytré domy a bezpečnost. Elektro: Speciál: Chytré domy, byty, domy a budovy. 2012, 2012(4), s. 22.

BAŠTA, Jiří a Petr KAŠPAR. Inteligentní budovy na ČVUT. Elektro: Speciál: Chytré domy, byty, domy a budovy. 2012, 2012(4), s. 29.

RAILTON, Arthur R. Push Button Manor. Popular Mechanics [online]. 2006, 1950(12), 82-87 [cit. 2016-05-31]. Dostupné z: http://blog.modernmechanix.com/push-button-manor/3/#mmGal

http://www.loxone.com/cscz/start.html

http://www.insighthome.eu/

http://www.control4.com/

http://www.inels.cz

http://www.suptechnik.cz

http://www.ibsolution.cz



[1]    BAŠTA, Jiří a Petr KAŠPAR. Inteligentní budovy na ČVUT. Elektro: Speciál: Chytré domy, byty, domy a budovy. 2012, 2012(4), s. 29.

[3]    VOTRUBA, Zdeněk. Chytré domy a bezpečnost. Elektro: Speciál: Chytré domy, byty, domy a budovy. 2012, 2012(4), s. 22.

[4]    (např. článek Ochrana dat: Můj dům, má data, dostupný zde: http://www.loxone.com/blog/cscz/ochrana-soukromi-v-chytrem-dome/). 



[1]    SPICER, Dag. If You Can't Stand the Coding, Stay Out of the Kitchen: Three Chapters in the History of Home  Automation. In: Dr. Dobb's: The World Of Software Development [online]. 2000 [cit. 2016-05-31]. Dostupné z: http://www.drdobbs.com/architecture-and-design/if-you-cant-stand-the-cod...

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback