Metody rozvoje dětského čtenářství v ČR. Část I.: Možnosti spolupráce

Následující text se zabývá dětským čtenářstvím v České republice a spoluprácí jednotlivých subjektů na jeho popularizaci. V úvodní části zmiňuje základní pojmy a fakta o dětském čtenářství, subjekty, které dětské čtenářství ovlivňují a metody, které se při práci s dětským čtenářem uplatňují. Další část je zaměřena na skutečný stav spolupráce zmíněných subjektů v této oblasti a mapuje v praxi užívané metody působení, přičemž praxe českých knihoven při práci s dětským čtenářem je prezentována na modelu Knihovny Jiřího Mahena v Brně (KJM).

Pozn. redakce: jedná se o první část výtahu z magisterské diplomové práce: ZEMANOVÁ, Klára. Metody rozvoje dětského čtenářství v ČR a možnosti spolupráce jednotlivých subjektů na jeho podpoře. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2010. 115 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jana Nejezchlebová.

Úvod

Četba je jednou ze základních kulturních potřeb člověka, uspokojuje jeho touhu po vědění, zprostředkovává informace a rozšiřuje obzory čtenáře. Je nejen nositelem vzdělanosti, ale přináší také potěšení, zábavu, únik od každodenní nudy a běžných starostí. Přesto, jak ukazují mnohé výzkumy, obliba četby má v současné době (v konkurenci moderních prostředků a nenáročné zábavy) spíše sestupnou tendenci. Zvláště u dětí je tento jev jasně patrný. Přitom vztah člověka ke knize se formuje právě v raném věku. Postoj, který si čtenář v dětství k literatuře vytvoří, předurčuje vnímání role knih v životě dospělého a ve výsledku ovlivňuje také možnost jeho budoucího uplatnění ve společnosti.

Důležitost dětského čtenářství, vzhledem ke specifické roli, kterou četba a knihy v životě člověka hrají, je tedy nesporná. Snahou všech zúčastněných subjektů, které se podílí na výchově a vzdělávání, by proto mělo být podporovat a propagovat čtenářství všemi dostupnými prostředky a spoluvytvářet tak optimální podmínky pro návrat dětí k četbě. Měly by se spolupodílet na tom, aby děti přijaly literaturu jako běžnou součást života a četbu jako jednu z možností, jak příjemně strávit volný čas.

Význam propagace čtenářství, zejména u dětí, si zcela nevyhnutelně uvědomují knihovníci, pedagogové, vychovatelé, autoři, nakladatelé, knihkupci atp., kteří při svém působení naráží na neustále se snižující zájem dětí o četbu ve volném čase a jejichž poslání či pracovní činnost tento neutěšený stav negativně ovlivňuje. Proto se zpravidla právě lidé těchto profesí v podpoře dětského čtenářství velmi aktivně angažují.

Propagaci četby a knih se v ČR věnuje mnoho různých akcí a projektů na lokální, regionální i celostátní úrovni. Uskutečňuje je celá řada nejrůznějších subjektů - veřejné knihovny, Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (dále SKIP), Svaz českých knihkupců a nakladatelů (dále SČKN), Česká sekce IBBY[1], Národní pedagogická knihovna Komenského (dále NPKK), Obec spisovatelů, Obec překladatelů, Klub ilustrátorů dětské knihy, Sdružení pro veletrhy dětské knihy v Liberci atd. Tyto instituce iniciují a realizují jednotlivé projekty popularizující čtenářství samostatně nebo ve vzájemné spolupráci. Zapojují se do nich zpravidla i mnohé další subjekty participující na podpoře dětského čtenářství. Podobné akce se zaměřují na rodiny, školy i širokou veřejnost.

Jak zaznělo na konferenci „Současná literatura pro děti a mládež"[2] (25.- 26. 3. 2009) nejvíc se v této oblasti angažují knihovny. Naproti tomu média a společenské elity se zatím do podobných aktivit příliš nezapojují. Výjimkou je nedávná (r. 2009) televizní anketa Kniha mého srdce[3], kterou ve spolupráci s mnoha dalšími subjekty pořádala Česká televize a ve které se objevilo i mnoho význačných osobností.

Celostátní projekty na podporu dětského čtenářství

Celostátní projekty propagující (nejen) dětské čtenářství se snaží oslovit nejširší veřejnost. Do jejich realizace se zpravidla zapojuje většina výše zmíněných subjektů, ale podporují je i mnohé další - např.: nakladatelství knih pro děti, dětské weby, weby podporující čtenářství, knižní veletrhy, jednotliví autoři, význačné osobnosti atd.

Celostátní kampaň na podporu čtenářské gramotnosti a knih - projekt Rosteme s knihou[4] poskytuje určitý zastřešující rámec pro vzájemnou spolupráci řady organizací působících ve prospěch dětského čtenářství. Kampaň na podporu četby knih je určena jak dětem samotným (web Rostík s hrami a soutěžemi podporujícími vztah dítěte ke knize), tak dospělým - rodičům, učitelům a knihovníkům, kteří se zde dozvědí něco o teorii čtenářství, projektech na jeho podporu a inspirují se doporučenými tituly pro jednotlivé kategorie dětí. Na kampani spolupracují profesní a mediální organizace, které působí v oblasti propagace četby, či samy realizují projekty na podporu čtenářství. Jejich akce se díky zapojení do tohoto projektu dostanou do širšího povědomí společnosti.

Obecně prospěšná společnost Celé Česko čte dětem[5] je, díky zapojení známých osobností a celebrit, poměrně účinnou kapaní na podporu dětského čtenářství. Staví na myšlence, že když budou rodiče dětem každý den 20 minut číst, upevní to nejen jejich vzájemný vztah, ale předčítání se pozitivně odrazí v celkovém rozvoji dítěte a jeho budoucím přístupu k četbě. Na svém webu v sekci „zlaté tituly" přináší několik tipů na knihy vhodné pro určité věkové kategorie dětí. Instituce, které se do projektu zapojí (školy, školky, knihovny, nakladatelství, knihkupectví atp.), pro děti pravidelně pořádají akce spojené s předčítáním.

Weby na podporu (nejen) dětského čtenářství

Vzhledem ke stále větší roli, kterou v dnešní společnosti hraje internet a online komunikace, roste význam nejrůznějších webů propagujících čtenářství. Obzvlášť děti jsou těmto způsobům přijímání informací příznivě nakloněny, proto jsou právě tyto prostředky podpory dětského čtenářství momentálně na vzestupu. V současné době existuje množství nejrůznějších webů a portálů, které by u svých uživatelů měly pomoci vybudovat vztah ke knihám. Pro zjednodušení bychom je mohli rozdělit do několika skupin.

Zdroje, které přináší obsah popularizující čtenářství a informují o aktuálním dění v knižním světě. Zároveň fungují jako všeobecná databáze na doporučování vhodné četby (nejen) pro děti různých věkových kategorií, zájmů či zaměření. K tomu většinou nabízí i některé speciální bonusy či doplňky (ukázky z knih, recenze, možnost doporučovat oblíbené tituly ostatním atd.) K těm patří například nejstarší a největší česká populární databáze knih Čítarny.cz. Podobně fungují projekty Čte(Sy)Rád, Knihovnice - pokladnice plná knih", informační server iLiteratura, stránky nakladatelství Portál nebo Agátin svět a mnohé další. Online doporučování literatury vhodné pro jednotlivé věkové kategorie je součástí webů výše zmíněných celostátních projektů a na svých stránkách je uvádějí i některé knihovny.

Další rozsáhlá skupina online zdrojů se soustředí na konkrétní žánry či oblasti literatury. Mohou pak být prospěšné pro mladé čtenáře se specifickými čtenářskými zájmy. Zde lze za všechny jmenovat projekty Legie - databáze knih sci-fi a fantasy", Centrum detektivky, Comics.db či BiblioHelp, který přináší databázi titulů účinných při biblioterapii.

S novými funkcemi, které internet nabízí, stále roste také počet stránek, kde si mohou uživatelé spravovat svou vlastní virtuální knihovničku, vést čtenářský deník, hodnotit přečtené, sdílet zajímavé tituly, diskutovat o literárních tématech atp. Jmenujme alespoň K4U Městské knihovny v Praze, Knížky.net, projekt Knihi.cz  či celoevropskou virtuální knihovnu Readme.cc.

Poměrně vysokému zájmu se těší i weby, které se nezaměřují přímo na klasické knihy, čtenářství nepodporují prvoplánově, ale přesto mohou vztah ke knihám pozitivně formovat. Patří k nim např. stránky propagující audioknihy jako Čtenářský deník Českého rozhlasu či studentský projekt Audioknihy.net, které se snaží propagovat literaturu ve zvukové podobě a tak zprostředkovat uživatelům rychlou, zábavnou a nenáročnou cestou klasické tituly. To může přitáhnout ke knižní produkci i lidi, kteří se běžně do styku s knihami nedostanou, zejména pak mládež a nečtenáře.

Samostatnou kategorii pak tvoří nejrůznější online čtenářské deníky (např.: Český jazyk.cz, Literární doupě či Čtenářský-deník.cz), které rádi využívají žáci i studenti, aby z nich pohodlně a bez práce „stáhli" zpracované obsahy povinné četby. I když v těchto případech by se dalo polemizovat nad tím, jestli zdroje podobného charakteru čtenářství podporují či naopak působí spíše proti němu.

Aktivity knižních veletrhů na podporu dětského čtenářství

Knižní veletrhy jsou zcela specifickým prostředím. Snaží se při svém časově omezeném trvání oslovit mnoho adresátů - knihovníky, pedagogy a další odborníky ale i nejširší veřejnost. Pořadatelé knižních veletrhů proto v rámci bohatého programu pořádají tematické semináře a konference pro odborníky, klíčový je však atraktivní doprovodný program pro laiky.  Doprovodným aktivitám knižních veletrhů a metodám, které jejich pořadatelé při působení na dětské návštěvníky využívají, se podrobně věnuje práce Dětské čtenářství a aktivity českých knižních veletrhů na jeho podporu[6]. Bývají vždy velmi různorodé a jsou asi nejpopulárnější součástí každého knižního veletrhu. Proto dokážou zpravidla zlákat i ty lidi, kteří ke čtenářství příliš příznivý vztah nemají. Jsou tedy ideální k rozsáhlé propagaci nejen aktuální knižní tvorby, ale také čtenářství jako takového. Na těchto aktivitách s pořadateli spolupracuje široké spektrum dalších subjektů (media, profesní organizace, knihovny, pedagogové, nakladatelé, knihkupci, tiskárny a mnohé další subjekty, které se podílí na podpoře dětského čtenářství).

Programy pro děti bývají součástí všech pěti knižních veletrhů, které na území ČR každoročně probíhají. Nejmarkantněji však propaguje dětské čtenářství Veletrh dětské knihy v Liberci, což je jediný dětský knižní veletrh v oblasti střední Evropy (podobná akce probíhá v Italské Bologni, ta má však komerčnější charakter).

Knihovnické projekty na podporu dětského čtenářství

Přední místo mezi subjekty realizujícími aktivity na podporu dětského čtenářství trvale zaujímají veřejné knihovny. Nedílnou součástí všech jejich projektů bývá bohatý program pro děti. Každá knihovna volí způsoby působení na malé čtenáře podle vlastní fantazie a možností. Součástí programů bývají nejrůznější besedy, předčítání, workshopy, tvůrčí dílny, setkání s autory, soutěže, výstavy, interaktivní programy, exkurze, divadelní představení atd. Podobné akce probíhají v rámci aktivit na podporu čtenářství obecně např.: Březen - měsíc čtenářů, Velké říjnové společné čtení, Týden knihoven, Světový den knihy a autorských práv atd. Knihovny se však tyto prostředky snaží uplatnit zpravidla i při všech dalších vhodných příležitostech, nejrůznějších celostátních a celoměstských akcích, které se čtenářství přímo nedotýkají.

Hlavní subjekty, které toto působení knihoven zaštiťují a koordinují, jsou Klub dětských knihoven SKIP a Centrum dětského čtenářství.

Klub dětských knihoven SKIP

Asi nejvýraznějším subjektem, který se věnuje cíleně a dlouhodobě podpoře dětského čtenářství na celostátní úrovni je Klub dětských knihoven (dále KDK). Je to nejpočetnější a nejaktivnější odborná sekce SKIPu. Oblastí jeho zájmu je realizace aktivit a projektů na podporu dětského čtenářství, zlepšování a zkvalitňování knihovních služeb pro děti, práce s dětskými čtenáři, hledání nových atraktivních forem působení na děti a v neposlední řadě také vzdělávání knihovníků v této oblasti. Pořádá nejrůznější školení, kurzy a dílny pro knihovníky dětských oddělení. Prostřednictvím elektronické konference Andersen svým členům usnadňuje vzájemnou spolupráci, sdílení zkušeností a je zdrojem inovativních nápadů pro práci s malými čtenáři.

Jak uvádí L. Václavíková Antošová[7], KDK organizuje řadu celostátních projektů i soutěží a je spolupořadatelem některých místních a regionálních aktivit. Do projektů KDK se pak mohou dle svého uvážení a zájmu zapojit knihovny, případně i další instituce (MŠ, ZŠ atp.). K nejdůležitějším projektům KDK patří:

  • Noc s Andersenem - Mediálně nejznámější a veřejností velmi příznivě přijímaný projekt se snaží děti přivést zpět ke knihám prostřednictvím noci plné dobrodružství, soutěží, her a pohádek strávené v knihovně. Nocí s Andersenem se oslavuje Mezinárodní den dětské knihy, který připadá na výročí narození H. Ch. Andersena (2. dubna). Z původní lokální akce Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti se projekt rozrostl na celostátní (r. 2001) a v r. 2003 dokonce mezinárodní[8] akci.
  • Kamarádka knihovna - Soutěž o nejlepší knihovnu pro děti, vyhlašuje SKIP a KDK od r. 2007. Děti prostřednictvím vysvědčení hodnotí svou knihovnu známkami jako ve škole. Na základě tohoto hodnocení a dalších kritérií je pak slavnostně vyhlášena „nejkamarádštější" knihovna.
  • V rámci projektu Kde končí svět KDK každé dva roky vyhlašuje určité téma[9], které pak zastřešuje stávající činnosti dětských oddělení (aktivity na podporu čtenářství, soutěže, literárně-dramatickou činnost atd.). Zapojují se do něho dle svého uvážení jednotlivé knihovny, nebo několik institucí realizuje dílčí projekty společné.
  • Sukova studijní knihovna vyhlašuje každoročně u příležitosti Mezinárodního dne dětské knihy anketu SUK - Čteme všichni o nejčtivější a nejoblíbenější knihu uplynulého roku. V této anketě jako v jediné v ČR hlasují přímo děti pro knížku, která je nejvíc zaujala. Svou část ankety mají také knihovníci a učitelé. KDK spolupořádá slavnostní vyhlašování výsledků.
  • Na projektu Už jsem čtenář - kniha pro prvňáčka spolupracuje KDK s Ústavem pro informace ve vzdělávání při NPKK. Jeho cílem je podpořit zájem nových žáčků o knihy a četbu jako základ pro další budování čtenářské gramotnosti. Každý rok[10] napíše některý z českých autorů knížku speciálně pro prvňáčky, kterou získají pouze děti zapojené do projektu.
  • Od roku 2007 realizuje Sekce veřejných knihoven SKIP ve spolupráci s KDK Den pro dětskou knihu. Tento celostátní projekt zaměřený zejména na propagaci dětské knihy připadá na předvánoční období (sobota před první adventní nedělí). Má podpořit dětskou četbu, ukázat, že čtení sluší každému a pomoci rodičům i dětem vybrat ten správný knižní dárek pod stromeček. Zapojené knihovny doplňují program o celou řadu nejrůznějších aktivit (soutěže, výstavky, prodej titulů ve spolupráci s nakladatelstvími).

Centrum dětského čtenářství

Centrum dětského čtenářství (dále CDČ) vzniklo k 1. 1. 2009 jako součást Dětské knihovny KJM. Jeho základním posláním je realizace, koordinace a metodické vedení aktivit a projektů propagujících dětské čtenářství na území Moravy. Jeho posláním je systematická přímá inepřímá podpora dětského čtenářství. Přímo působí na malé čtenáře při dopoledním programu pro školy i odpoledních akcích pro děti z řad široké veřejnosti. Nepřímá podpora pak spočívá v realizaci vzdělávacích aktivit pro dětské knihovníky a prohlubování spolupráce s pedagogy jak při výběru a zpracování témat, tak při vytváření vhodných metodických materiálů k realizaci jednotlivých pořadů.

Toto vzdělávací centrum by mělo vytvořit jakési přemostění mezi teoretickými a vědeckými poznatky na jedné straně a praktickým působením na dětské čtenáře na straně druhé. Cílem CDČ je

zvýraznit roli literatury a kultury v osobnostním růstu dětí a mládeže, zejména pro rozvoj tvořivosti, kultivaci demokratických hodnot a budoucích profesních postojů, ve spolupráci s rodinou a odbornou literární a pedagogickou veřejností.

[11] Snaží se proto vytvořit optimální podmínky k systematické vzájemné spolupráci a spolupůsobení těchto subjektů při podpoře a rozvoji dětského čtenářství.

CDČ pořádá nejrůznější konference, workshopy, semináře a cykly besed na aktuální témata pro dětské knihovníky a lektory, pedagogy i rodiče. Pro učitele je k dispozici jako metodická podpora elektronický bulletin s aktuálními informacemi o knižních novinkách, pořádaných seminářích i dalších důležitých aktivitách souvisejících s podporou čtenářství i vzdělání jako takového. Spolupráce s pedagogy (ZŠ i SŠ) by pak měla umožnit lepší souznění pořadů, které knihovna nabízí, s potřebami škol a jejich RVP. V současné době CDČ v rámci nepřímé podpory dětského čtenářství úzce spolupracuje také s pedagogy a studenty VŠ[12], díky této spolupráci jsou přenášeny informace z knihovnické praxe do akademického prostředí a zároveň jsou ve spolupráci s VŠ koncipovány vzdělávací pořady pro knihovníky, lektory a učitele.

CDČ realizuje v součinnosti s Dětskou knihovnou v rámci projektů a akcí KJM nejrůznější soutěže, tvořivé dílny a interaktivních pořady pro děti z řad široké veřejnosti. Bohatou stálou nabídku pořadů pro školní kolektivy obohatila 3 novými cykly besed, které se snaží systematicky pracovat s dětskými čtenáři různého věku.[13] Součástí činnosti CDČ je také propagace a organizace výroční ankety „Zlatá stuha pro nejlepší knihu pro děti a mládež", kterou pořádá Česká sekce IBBY, a prezentace oceněných titulů v prostorách KJM. 

Aktivity Knihovny Jiřího Mahena v Brně na podporu dětského čtenářství

Knihovna Jiřího Mahena v Brně (dále jen KJM) se podpoře dětského čtenářství věnuje dlouhodobě a systematicky a její činnosti zaměřené na děti jsou na velmi vysoké úrovni. Hlavním realizátorem a koordinátorem těchto aktivit pro děti je Ústřední knihovna KJM, zejména pak Dětská knihovna KJM a již zmiňované Centrum dětského čtenářství. Ale činnosti podporující vztah dětem k četbě realizují dle svých možností i jednotlivé pobočky.

KJM je největší městská veřejná knihovna na Moravě, díky mnoha specializovaným pracovištím a rozsáhlé síti různě velkých poboček (35 pracovišť ve 28 městských částech Brna) poskytuje komplexní veřejné knihovnické i informační služby a pořádá ročně stovky kulturních a vzdělávacích akcí pohodlně dostupných všem občanům města. KJM se může pochlubit velmi bohatou nabídkou nejrůznějších programů a pořadů, která reaguje na požadavky doby i reálné potřeby místní komunity. Díky širokému tematickému záběru a kvalitnímu provedení široká veřejnost přijímá jednotlivé akce velmi příznivě.

KJM realizuje svoje vlastní dlouhodobé a ustálené cykly pořadů i činnosti spojené s mezinárodními (např. „Mezinárodní den dětské knihy"), celostátními (např.: „Březen - měsíc čtenářů"[14], „Týden knihoven"[15]) i celoměstskými akcemi (např. „Brněnské dny pro zdraví"[16]). Programy pro veřejnost v drtivé většině cílí na celé spektrum uživatelů knihovny, jejich nedílnou a často klíčovou součástí jsou pak aktivity pro děti.

Výchovně vzdělávací působení knihovny a nejrůznější formy práce s dětským čtenářem mají v KJM již dlouhou tradici, samostatné dětské oddělení je její součástí již od poválečného období.[17] KJM realizuje množství zábavných programů pro děti, které jsou koncipovány tak, aby co nejefektivněji motivovaly dítě k četbě.  Nápaditá nabídka pořadů a aktivit pro děti přitahuje nejen školní kolektivy, ale i celé rodiny. KJM každoročně pro svoje malé návštěvníky realizuje nejrůznější soutěže, hry, tvořivé dílny, interaktivní setkáni, výstavky jejich prací, umělecké a hudební programy atd.

Aktivity KJM pro veřejnost

Kromě doprovodných pořadů a programů při již zmíněných velkých akcích a projektech v KJM samozřejmě každoročně probíhá také celá řada celoknihovních i lokálních (na jednotlivých pobočkách) aktivit spojených s nejrůznějšími významnými příležitostmi, význačnými osobnostmi či populárními tématy současnosti. Nejrůznější pořady a programy pro děti a jejich rodiče jsou velice často jejich nedílnou součástí.

KJM se každoročně zapojuje do mnoha projektů a akcí na podporu dětského čtenářství. Cílem těchto projektových aktivit je

nenásilné vedení dětí k lásce ke knihám, získání povědomí o známých literárních dílech a spisovatelích, ilustrátorech, orientace v knihovně a při výběru knih a všeobecný rozvoj čtenářské gramotnosti[18].

 Z řady celostátních projektů, na kterých se KJM podílí, jmenujme alespoň již zmíněné projekty „Rosteme s knihou", „Noc s Andersenem"[19], „Den pro dětskou knihu", „Kamarádka knihovna", „Kde končí svět", „Anketa SUK" či „Už jsem čtenář - knížka pro prvňáčka".

KJM však realizuje také své autorské projekty:

  • Poprvé do školy - poprvé do knihovny - Tento projekt, který podporuje čtenářství u nejmenších, vznikl v r. 2003 v Dětské knihovně KJM. Jeho cílem je propojit „nezapomenutelné zážitky ze začátku školní docházky s první návštěvou knihovny a pomoci dětem i jejich rodičům na nové cestě ke čtenářství, která s nástupem do školy začíná"[20]. Díky této akci by si děti měly vytvořit ke knihovně a knihám pozitivní vztah. V rámci projektu jsou realizovány nejrůznější pořady pro děti i přednášky pro rodiče o titulech vhodných pro společné čtení. Součástí jsou také motivační doplňkové programy (registrace zdarma, soutěže, hry, malování na chodníku, tvůrčí dílny). Projekt se skládá ze dvou částí, na podzim probíhá slavnostní pasování prvňáčků na „Rytíře knih a čtenáře knihovny" (program pro rodiče a děti z řad veřejnosti i školní družiny)[21]. Jarní „Klíčování" je určeno třídním kolektivům prvňáčků, které přichází do knihovny organizovaně v rámci školní výuky. Po té, co hravou formou prokážou svoje čtenářské dovednosti, každý získá „Klíč od Království knížek"[22]. KJM za tento projekt získala ocenění Knihovna roku 2004.
  • Charta služeb pro děti a mladé lidi ve věku 10 až 15 let - Chartou práv čtenáře se KJM zavazuje nabízet mladým co nejkvalitnější služby a seznamuje je se všemi možnostmi, jak v jejích prostorách efektivně najít poučení i zábavu. Zajišťuje jim také potřebnou zpětnou vazbu. Vizuální podoba charty využívá populární a dětem blízké podoby komiksu.

 

Charta služeb pro děti a mladé lidi ve věku 10 až 15 let

  • Ruku v ruce - Projekt KJM, který se snaží napomáhat „integraci dětí a mládeže s různými druhy handicapů (zrakově, tělesně a mentálně postižení, děti ze sociálně vyloučených skupin) do společnosti"[23]. V rámci tohoto projektu by měly vzniknout tematické bloky besed (včetně metodických listů) přizpůsobené věku a handicapu dětí. Jeho vyvrcholením by měl být integrační program, který propojí postižené děti a děti z majoritní společnosti. Měly by poznat, že v jejich vzájemném styku nebrání žádné objektivní bariéry.

Pořady KJM pro školy

Kromě realizace projektů a aktivit propagujících dětské čtenářství u široké veřejnosti, spočívá úspěšné působení na malé čtenáře v  soustavné a dlouhodobé spolupráci s místními školami. Důležitost působení na dětského čtenáře, obzvláště pak ve věku, kdy je možné formovat a rozvíjet jeho vztah ke knize (zejména první stupeň ZŠ), se jasně odráží v množství pořadů nabízených pro školy. Tyto pořady jsou nedílnou součástí aktivit KJM a realizuje je nejen Ústřední knihovna (Dětská knihovna, Hudební knihovna, Studijní knihovna, Informační středisko Europe Direct) a Mahenův památník, ale dokonce 25 (z celkového počtu 35) poboček KJM. Jednotlivá pracoviště jsou zpravidla v úzkém kontaktu s okolními školami a družinami a uzpůsobují jim nabídku pořadů a akcí. Systematická spolupráce, ochota knihovníků a trvalá kvalita nabízených programů vede k tomu, že zájem o besedy je stálý a poměrně intenzivní.

Programy pro školy jsou jednotlivými vyučujícími hojně využívány jako vítané zpestření běžné školní výuky. Jejich výhodou je nejen bohatost nabízených témat, která jsou v souladu s Rámcovými vzdělávacími programy (dále jen RVP), ale také možnost uzpůsobení konkrétního programu specifickým požadavkům učitele. V neposlední řadě jejich obliba pramení také z vysoké kvality provedení besed. Jednoznačným pozitivem je jejich finanční nenáročnost - knihovna poskytuje tyto služby zcela zdarma.

Témata jednotlivých pořadů bývají nejen literární, informační a výchovná, ale zahrnují i jiné oblasti vědy, kultury a historie či přibližují nejrůznější kulturně-společenské náměty. V závislosti na předkládané látce a dle věku dětí se určuje i délka trvání jednotlivých pořadů (45-60 minut pro první stupeň ZŠ, 60-90 minut pro druhý stupeň ZŠ). Některá pracoviště si na pořady pro školy vyčleňují konkrétní dny, u jiných záleží zcela na domluvě učitelů a knihovnic. Vždy však platí, že se knihovnice snaží všestranně vyjít vstříc učitelům a potřebám jejich školních kolektivů.

O pořadech, které KJM pro školy realizuje, informují každoročně nabídky pořadů na konkrétní školní rok. Aktuální seznamy pořadů, které jednotlivá pracoviště poskytují, jsou dostupné online.[24] Každé z pracovišť pak také disponuje nabídkou v podobě tištěné brožurky, kterou v případě zájmu jednotlivým školám poskytuje. Nabídka každého pracoviště je unikátní a vytváří se na základě možností a schopností pracovnic na konkrétní pobočce, požadavků a potřeb místních škol a jejich zájmu o konkrétní témata.

V těchto přehledech je u každého z nabízených pořadů vždy uvedeno, jaké věkové skupině (třídě) je primárně určen, ovšem KJM nabízí možnost v případě zájmu upravit nabízená témata i pro jinou věkovou kategorii. Co se týče zastoupení pořadů pro jednotlivé třídy, vyskytují se zpravidla v nabídce poměrně vyrovnaně. Dá se však říci, že mnohdy lehce převažují programy pro mladší děti (první stupeň ZŠ, MŠ). Najdeme zde také informace o tom, jaké vzdělávací oblasti v rámci RVP odpovídá a jaké klíčové kompetence[25] u dětí rozvíjí. To může pomoci pedagogům při výběru vhodného pořadu právě pro jejich třídu.

V nabídkách figurují Lekce informační výchovy a Literární besedy[26]. Lekce informační výchovy seznamují děti (úměrně k věku) s prostředím knihovny, jejími službami a možnostmi, které nabízí. Později se tyto lekce soustřeďují na efektivní práci s informacemi a nejrůznější informační zdroje včetně elektronických a internetu. Úkolem Literárních besed je probouzet a prohlubovat zájem dětí o četbu. Snaží se přiblížit jim svět knih, seznámit je s ním a probouzet a prohlubovat u malých návštěvníků trvalý zájem o něj, případně je dále směřovat k žádoucímu čtenářskému chování. Měly by napomoci tomu, aby se literatura stala nedílnou složkou každodenního života dětí. K literárním besedám jsou řazeny i pořady zabývající se historií, kulturně-společenskými tématy atp.

Stálá nabídka besed může (ale nemusí) být chápána pouze orientačně jako určitý návrh témat. Pořady se dají na základě vzájemné domluvy knihovníka a učitele přizpůsobit plně potřebám konkrétní třídy (upravit obsah, dobu trvání, aplikované metody působení, přidat exkurzi po knihovně atp.). Pokud pedagog má zájem o téma, které v rámci stálé nabídky nefiguruje, může si besedu (s dostatečným časovým předstihem) u pracovníků knihovny objednat „na míru".

Metody a způsoby práce využívané v KJM při působení na dětského čtenáře

KJM ovlivňuje dlouhodobě a systematicky dětské čtenáře z řad svých pravidelných uživatelů, ovšem na občasné návštěvníky jejích aktivit pro širokou veřejnost působí jen nárazově. Na tomto faktu také staví při výběru forem, které využívá při práci s dětskými uživateli. Metody působení na čtenáře se dělí na individuální (rozhovor, individuální plán četby, řízení četby atp.) a skupinové (exkurze, předčítání, besedy, vyprávění, výklad, zábavné formy práce, názorná propagace atd.).

Vzhledem k tomu, že individuální přístup ke čtenáři je časově i personálně náročný, je (obzvlášť ve větších provozech) spíše ojedinělým jevem. Množství malých čtenářů, automatizace výpůjček a náročné pracovní povinnosti knihovnic jejich použití znesnadňuje. Dá se říci, že individuální metody působení na dětského čtenáře v současné době do jisté míry supluje speciální sekce pro děti na webu KJM. Přináší informace pro malé i velké dětské čtenáře, kteří se zde (úměrně k věku) dozvědí základní informace o knihovně a jejích službách, o tom, jak se vyznat ve fondu, významných autorech či několik tipů na kvalitní knížky a užitečné weby.

Skupinové metody jsou naproti tomu uplatňovány velmi intenzivně. Mezi tyto kolektivní metody práce s dětským čtenářem patří jak komplexní a pestrá nabídka pořadů pro školy, tak nejrůznější besedy, interaktivní pořady, výtvarné či tvůrčí dílny, podvečerní čtení apod., které mohou navštěvovat i malí čtenáři z řad široké veřejnosti. Na místě je připomenout, že současné praxi knihoven se již jednotlivé metody striktně neoddělují. Naopak, v zájmu zvyšování efektivity působení na malé návštěvníky knihovny, je vítaná jejich vzájemná kombinace a prolínání. Knihovníci při nich zpravidla kombinují všechny klasické metody, bohatě doplněné interaktivními prvky, s důrazem na zábavnou složku.

Beseda „Hmyzí abeceda" - Aktivní zapojení dětí do diskuse je důležité.

Beseda „Hmyzí abeceda" - Lektorky uplatňují mnoho metod např. předčítání.

Aby bylo působení knihovny na dětské čtenáře co nejefektivnější, KJM při svých aktivitách uplatňuje širokou paletu metod a kombinuje mnoho motivačních prostředků. Při přípravě a realizaci pořadů pro děti knihovníci využívají nejen svých bohatých zkušeností z oblasti knihovnické praxe, ale také poznatků z nejrůznějších vědních disciplín (např. bibliopedagogika, pedagogika, vývojová psychologie atd.). Knihovníci, kteří se zabývají prací s dětmi, se drží soudobých trendů, navštěvují nejrůznější kurzy, díky kterým mohou na děti efektivněji působit v souladu s moderními pedagogickými postupy (např. zásady metod kritického myšlení).

Beseda „Hmyzí abeceda" - Nezbytné jsou zábavné metody práce, díky nimž se děti aktivně zapojí do dění.

Beseda „Hmyzí abeceda" - Doprovodná výstavka knih dokresluje téma besedy.

Jak uvádí KJM ve svých propagačních textech[27], cílem jednotlivých pořadů a programů pro děti není suché sdělování faktů, nejedná se o pouhé předání informací doplňujících výuku. Naopak realizované akce by měly být obohaceny o estetický, emocionální a prožitkový rozměr a přinést tak dětem příjemnou komplexní zkušenost. Na základě tohoto dojmu a libých pocitů, které u dětí nastolí, se pak formuje jejich další postoj k poznávání a potažmo i k četbě. Díky absolvování pořadů by se děti měly naučit přemýšlet o knihách a najít radost z objevování tajemství, která skrývají a možností, které přináší.

 

Beseda „Hmyzí abeceda" - Časté jsou také názorné pomůcky, které napomáhají k pochopení tématu.

Beseda „Hmyzí abeceda" - Děti vyplňují pracovní listy za pomoci knížek z doprovodné výstavky.

KJM má na paměti, že účast na těchto akcích je zpravidla dobrovolná. Koncipuje proto pořady tak, aby byly pro děti zábavné, přínosné a lákavé, aby obstály v konkurenci moderních lákadel (televize, kino, internet, PC hry, sociální sítě). Témata jsou nápaditě zpracovaná a kvalitně prezentovaná v souladu s věkem, schopnostmi a zkušenostmi jednotlivých věkových skupin dětí.

Knihovnice, které dětem prezentují programy, se shodují, že jedním z nejdůležitějších předpokladů účinného působení na děti je interaktivita[28]. Proto je zpravidla důsledně uplatňována při všech pořadech KJM. V rámci pořadů pro děti knihovnice uplatňují také dramatickou výchovu, tvůrčí psaní, výtvarné techniky apod., což děti aktivizuje a pomáhá udržet jejich zájem. Při interaktivním pojetí besed tak dochází k celkovému komplexnímu rozvoji osobnosti dítěte.

Čas, který děti stráví v knihovně, by měl být také příjemnou chvilkou poklidného zastavení v celodenním shonu, kdy je možné odpočinout si od běžných povinností a zábavnou formou poznat něco nového a zajímavého.

Hlavním smyslem pořadů je něco se dozvědět, něco si vyzkoušet, zaujmout žáky pro téma a vzbudit v nich touhu po vědění a poznávání.[29]

Díky tomuto přístupu lze docílit toho, aby děti nechápaly návštěvu knihovny pouze jako nutné zlo, (popřípadě vhodnou příležitost, jak se vyhnout vyučování) a knihovnu začali chápat jako místo, kde se mohou dobře pobavit a něco užitečného se dozvědět. Umožní jim poznat, že četba může být vyhledávaným a oblíbeným způsobem trávení volného času, ne pouze zdrojem informací nutných k životu.

Zdroje


[1] IBBY je mezinárodní nezisková organizace sdružující všechny lidi napříč profesemi, kteří podporují literaturu pro děti a mládež.

[2] Srov. KAVANOVÁ, Olga. Zpráva z konference Současnost literatury pro děti a mládež. Inflow: informatik journal [online]. 2009, roč. 2, č. 4. [cit. 2010-11-19]. Dostupný z www: http://www.inflow.cz/zprava-z-konference-soucasnost-literatury-pro-deti-mladez.

[3] Zábavný televizní pořad postavený na formátu „The big read" britské BBC (http://www.bbc.co.uk/arts/bigread). Jedná se o celostátní anketu s jasným smyslem - podnítit národ ke čtení a najít nejoblíbenější knihu obyvatel ČR. V pořadu vystoupily známé osobnosti a anketu doprovázelo i množství dalších akcí.

[4] Zahájil ho v r. 2005 na veletrhu Svět knihy Brno SČKN a jeho společnost Svět knihy s.r.o.

[5] Jeho předobrazem je zahraniční projekt „Cała Polska czyta dziecom" (http://www.calapolskaczytadzieciom.pl/).

[6] Viz. ZEMANOVÁ, Klára. Dětské čtenářství a aktivity českých knižních veletrhů na jeho podporu. Brno : MU, FF, ÚČLK, KISK, 2008. Kapitola 6.4, Aktivity českých knižních veletrhů na podporu dětského čtenářství, s. 49-55.

[7] Srov. VÁCLAVÍKOVÁ ANTOŠOVÁ, Lenka. Klub dětských knihoven a společné projekty. Čtenář : měsíčník pro knihovny [online]. 2010, roč. 62, č. 4. [cit. 2010-11-19]. Dostupný z www: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2010-roc-62/04-2010/klub-detskych-knihoven-a-spolecne-projekty-70-631.htm.

[8] Dětem bylo umožněno přespat ve153 knihovnách, školách, družinách, ústavech sociální péče a domovech dětí nejen v České republice, ale i na Slovensku a v Polsku.

[9] Téma pro sedmý ročník tohoto projektu (na období 2009 - 2010) zní „Jakou barvu má svět?" a upozorňuje na to, že rozmanitost světa i různorodost lidí činí život barevným a krásným.

[10] V r. 2009 (první ročník) byl knihou pro prvňáčka titul „Okno do komína" autorky Ivony Březinové, v r. 2010 pak titul „Legrační dům" autorů Jiřího Kahouna a Jiřího Fixla.

[11] Výroční zpráva Knihovny Jiřího Mahena v Brně 2009. Brno : Knihovna Jiřího Mahena v Brně, 2010. s. 39.

[12] Do spolupráce se zapojili: Katedra českého literatury a Katedra francouzského jazyka z PedF MU, Katedra UNESCO pro muzeologii a světové dědictví a Kabinet informačních studií a knihovnictví z FF MU.

[13] „Šňůrka plná písmenek" - pro žáky 1. tříd, „Mluvící zvířata" - pro žáky 2. tříd a „Slavná dobrodružství" - pro žáky 3. tříd.

[14] Tato akce na podporu čtení a čtenářství všeho druhu probíhá vždy po celý měsíc březen a intenzivně se do ní zapojují knihovny po celé ČR. Tradičně ji vyhlašuje SKIP. Navazuje na předešlé projekty „Březen - měsíc knihy" a „Březen - měsíc internetu".

[15] Koná se pravidelně každý rok, vyhlašuje ho Sekce veřejných knihoven SKIP. V r. 2010 (4. - 10. 10.) proběhl již 14. ročník této akce, tentokrát pod hlavičkou „Knihovna pro všechny".

[16] V roce 2010 (24. 9.- 3. 10.) proběhl již 16. ročník této akce, která se zaměřuje na podporu zdraví a zdravého životního stylu.

[17] Srov. Knihovna pro město. Brno : Knihovna Jiřího Mahena v Brně, 2001. 79 s.

[18] Výroční zpráva Knihovny Jiřího Mahena v Brně 2009. Brno : Knihovna Jiřího Mahena v Brně, 2010. s. 32.

[19] KJM se projektu účastní od r. 2004. Vzhledem k obrovské atraktivitě akce, velkému zájmu dětí a omezeným prostorám Dětské knihovny předchází přespání v KJM soutěž. Pouze 20 výherců pak má možnost speciální noční program navštívit.

[20] Srov. Poprvé do školy - poprvé do knihovny [online]. © 2009-2010 KJM Brno [cit. 2010-10-29]. Dostupný z www: http://www.kjm.cz/poprve-do-skoly-poprve-do-knihovny.

[21] V r. 2010 proběhlo slavnostní pasování prvňáčků s doprovodným programem, často za účasti významných představitelů jednotlivých městských částí, v ÚK, Mahenově památníku a dalších 14 pobočkách KJM.

[22] Jarní předávání klíčů od knihovny se v r. 2009 uskutečnilo v ÚK, Mahenově památníku a 14 dalších pobočkách KJM. Podobná čísla můžeme očekávat i ve školním roce 2010/2011.

[23] Ruku v ruce [online]. © 2009-2010 KJM Brno [cit. 2010-10-29]. Dostupný z www: http://www.kjm.cz/ruku-v-ruce-projekt.

[24] Nabídky jednotlivých pracovišť jsou k dispozici ve formátech .doc nebo .pdf na webu KJM (konkrétně na www: http://www.kjm.cz/nabidka-pro-skoly).

[25] Např.: „K učení", „Komunikativní", „Sociální a personální", „Občanské", „K řešení problémů" atd.

[26] Literární beseda je interaktivní pořad pro děti s literární (a někdy i sociální či kulturní) tematikou, jež využívá kombinaci mnoha různých metod a způsobů působení na malé čtenáře.

[27] Srov. Nabídka pořadů ústřední knihovny KJM pro školní rok 2010/2011. Brno : Knihovna Jiřího Mahena v Brně, 2010. 20 s.; Srov. Nabídka pro školy [online]. © 2009-2010 KJM Brno [cit. 2010-10-29]. Dostupný z www: http://www.kjm.cz/nabidka-pro-skoly.

[28] Interaktivní pořady vyžadují aktivní zapojení malých účastníků, děti jsou vtahovány do dění (odpovídají na otázky, vyprávějí, zpívají, soutěží, kreslí atp.) a jejich vědomosti se tak prohlubují efektivněji.

[29] Nabídka pořadů ústřední knihovny KJM pro školní rok 2009/2010. Brno : Knihovna Jiřího Mahena v Brně, 2009, s. 1.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

3 komentáře

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
12. 8. 2019
Congrats on your structure and also good articles. lastdayresources.club
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
12. 8. 2019
Keep on the good job. We'd undoubtedly discuss it along with my pals. simsimoleons.club

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback