Studentská rada — mezi senátem a studentským spolkem

Petr Škyřík na Masarykově univerzitě zastává nejen funkci proděkana pro přijímací řízení a rozvoj studijních programů, ale je taktéž vedoucím Kabinetu informačních studií a knihovnictví a v tuto chvíli pracuje na novém konceptu studentské rady. „Koncept studentské rady vychází z toho, že každý imatrikulační ročník bude mít dva své zástupce, jednoho kombinovaného a jednoho prezenčního. Studentská rada by tedy měla 10 členů, 3 dvojice z bakalářského typu studia a 2 dvojice ze studia magisterského.“

Z hlediska demokratického přístupu by jednotliví studenti imatrikulačních ročníků měli mít možnost zapojit se určitým způsobem do tvorby studentské rady. „Nejdříve si každý imatrikulační ročník nominuje studenty, kteří by potenciálně mohli být jejich zástupci ve studentské radě,“ popisuje vedoucí kabinetu. Následně by probíhaly volby a zástupcem by se stal student s nejvyšším počtem volebních hlasů. „Dalším pravidlem, které bych chtěl dodržet je, že prezenční studenti volí prezenčního zástupce a kombinovaní studenti volí kombinovaného zástupce. Mandát ve studentské radě by byl pouze na jeden rok,“ dodává.

Pro zvolené zástupce to může znamenat relativně hodně práce navíc, ale zároveň i spoustu nových zkušeností do života. „To co si od toho slibuji já, je zvýšení kvality studia a větší participace studentů. Zároveň vnímám studentskou radu z více dimenzí. V té první přinášíme společně problémy napříč ročníky a jejich možná řešení. V další dimenzi předkládáme, zda bychom nechtěli na oboru něco dělat ‒ například chtěli bychom dělat charitativní bazárek nebo KISKfest,“ vysvětluje Petr Škyřík. Studentská rada by tedy měla by být něco mezi senátem a studentským spolkem. „Ta dvojrozměrnost mi připadá pěkná a fascinující, ale zároveň pro zástupce jednotlivých ročníků problematická v otázce, co to znamená být zástupcem ve studentské radě. Nechtěl bych, aby zástupce byl člověk, který pouze přišel zvedat ruce na případné návrhy řešení. Jeho cílem by mělo být navnímávání, zjišťování a komunikování problémů a potřeb svého ročníku něco jako vox populi,“ upozorňuje na odpovědnost a další kompetence zástupců Petr.

Z minulosti ale víme, že spousta konceptů je trvale neudržitelných například již zmíněny charitativní bazárek nebo Infokon. „Představuji si čtyři setkání za rok a myslím si, že tento poměr by mohl být pro studenty a vyučující udržitelný,“ domnívá se vedoucí oboru. Na studentské radě by pak měl být ze strany KISKu vždy vedoucí oboru nebo jeho zástupce a garant oboru. Jednotliví vyučující jsou samozřejmě vítáni. „Současně bych byl rád, kdyby se zástupci potkali před nebo po studentské radě, ale již bez vedení KISKu. Rád bych se potkával v obdobích, kdy se generuje celá řada nových zkušeností a zážitků například při registraci předmětu nebo během zkouškového období,“ popisuje.

Aby studentská rada správně a efektivně fungovala, bude nutné stanovit jasná pravidla a řád. „Na prvním zasedání studentské rady by se měly ustanovit její stanovy. Nechtěl bych studentskou radu již od začátku svázat byrokracií, ale spíše se společně dohodnout na případných pravidlech. Zároveň si nepředstavuji studentskou radu hierarchicky uspořádanou, kde má jeden hlas vyšší váhu, než ten druhý,“ popisuje procedurální složku proděkan a zároveň dodává, že bylo lepší vytvořit participativní a komunitní prostředí s cílem řešení společných problémů, diskuze o nich. „Nechci vytvořit orgán, který bude rozhodovat a hlasovat pro konkrétní navrhovaná řešení. To, co bych chtěl dodržet, je určitá transparentnost,“ přibližuje Petr Škyřík. Studenti by vždy měli vědět, jaké body se řešily a měl by být veden zápis z rady. „Důležitá mi také přijde možnost zúčastnit se studentské rady s pomocí online nástrojů ‒ konkrétně videohovoru. Myslím si, že tuto možnost uvítají nejen studenti kombinovaného typu studia,“ vysvětluje.

Za každým nově vznikajícím konceptem zpravidla stojí nějaká analýza nebo studie prostředí. „V roce 2017 jsme dělali detailní analýzu o studentech za posledních 10 let, která zahrnovala jejich studijní úspěšnost, takže přesně víme, v jakých chvílích, fázích a předmětech nám studenti mizí. Data, která máme jsou převážně z předmětové ankety, ale chybí nám plastičtější pohled na studium. Za 10 let máme opravdu velká data, ale to, co nám schází, je potřebný narativ o tom, co se tam přesně děje," upřesňuje pedagog.

Vyučující během výuky nemají takové pokrytí, aby mohli lépe zmapovat potřebný narativ. „Předpokládáme, že mnohem více budou vědět studenti, například proč konkrétní student odešel na jiný obor, případně z jakého důvodu ukončil studium? Zároveň příběh konkrétního studenta, může generovat různé stavy v rámci jednoho ročníku, které bychom mohli zobecnit a následně najít řešení. Velmi důležitým aspektem je to, že studentská rada bude řešit případné problémy průběžně a systematicky. Zároveň zavedením studentské rady se pomalu připravujeme na to, že od příštího roku bychom měli mít nově studenty dvouoborového studia, kteří přinesou novou energii a nové aspekty, které bude nutné řešit,“ vysvětluje svou představu Petr Škyřík.

Na studentské radě budou přítomni nejen zástupci z řad studentů, ale také pracovníci KISKu. Zároveň se v radě zohledňují jednotlivé imatrikulační ročníky a typy studia, Ustavování rady již započalo: „Na výjezdu prvního ročníku bakalářského studia si již studenti jmenovali své zástupce. Takže tvorba studentské rady již započala. Zbytek studentské rady by měl být ustanoven do konce října. Ještě potřebuji zapřemýšlet, zda tam není nějaký skrytý problém. První schůzka by mohla být již v listopadu,“ plánuje pan vedoucí.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback