Studium na knihovnicko-informační fakultě v Petrohradu

Věřím, že spoustu z vás láká Petrohrad - kulturní centrum Ruska. A pokud vám nestačí jen krátká turistická návštěva, studium je jednou z nejlepších příležitostí, jak v tomto městě pobýt delší dobu. Chce to jen odhodlání, znalost ruštiny a pevné nervy. A snad vám pomohou i mé zkušenosti, o něž se chci podělit. Tento semestr (jaro 2009) jsem měla možnost studovat na Knihovnicko-informační fakultě Petrohradské státní univerzity kultury a umění.

Jak si zařídit studijní pobyt v Rusku

Možnosti, jak se dostat na stáž do Ruské federace, jsou dvě (pominu-li bilaterální dohody, protože to není případ Kabinetu informačních studií a knihovnictví) - v rámci mezivládních dohod či jako tzv. freemover. O těchto programech si můžete najít informace na stránkách Centra zahraničních studií: http://czs.muni.cz/cz/out/studenti/studijni-pobyty/rp_msmt_pmd_kvoty a http://czs.muni.cz/cz/out/studenti/studijni-pobyty/rp_msmt_freemovers.

V obou případech si sami vybíráte univerzitu, kde chcete studovat, proto vám napíši pár základních informací o univerzitě, na které jsem strávila svou studijní stáž, a třeba si vyberete právě ji.[1]

Petrohradská státní univerzita kultury a umění

Jak již sám její název napovídá, tato univerzita je zaměřena humanitním a uměleckým směrem. Proto ji mohu doporučit všem, kteří se zajímají o umění a kulturu, neboť pod její patronací probíhá mnoho takto zaměřených akcí, a jakožto její student máte např. výhodu v tom, že ve státních muzeích nejen, že neplatíte trojnásobné vstupné po cizince, ale máte vstup dokonce bezplatný (pokud ovšem máte štěstí na vlídné pokladní a umíte dobře rusky). Další výhodou této univerzity je to, že její hlavní budovy se nachází v centru města a je to od nich velmi blízko k hlavním památkám Petrohradu.

Jednou z fakult této univerzity je i Knihovnicko-informační fakulta. Zde se studuje v rámci dvou programů - 1. knihovnicko-informační činnost a 2. aplikovaná informatika v sociální komunikaci.

První program v sobě zahrnuje obory: konzultační činnost knihoven a informačních služeb, metodická a marketingová činnost, psychologie a sociologie knihovnicko-informačních služeb, práce se vzácnou a rukopisnou knihou, bibliografie a filologie literatury pro děti a mládež, technologie tvorby elektronických dokumentů a databází, informační činnost v systému odborné komunikace, vydavatelsko-knihkupecká činnost, informačně-analytická činnost, informační management.

Druhý program se skládá z oborů: informační technologie v modelování a řízení, tvorba a vyhledávání informačních zdrojů na internetu, multimediální technologie.[2]

Více si o univerzitě můžete přečíst zde: http://www.spbguki.ru/. Bohužel, jsou stránky momentálně mimo provoz.

Studium

Jako stážista studujete podle individuálního studijního plánu, který si sami sestavíte a s jehož přijetím nejsou takřka žádné problémy. Předměty si můžete vybrat napříč obory a ročníky. Na zahraničním oddělení vám řeknou, kde je vývěska se seznamem předmětů a rozvrhem (který musíte sledovat průběžně, protože takřka každý týden se daný předmět vyučuje v jiné místnosti), vyberete si předměty (nebo vám je určí děkanka jako v mém případě), napíšete žádost, že je chcete studovat, získáte několik razítek a můžete začít (pro samotné studium na ruské univerzitě je toho ovšem potřeba udělat mnohem víc, to můžete zjistit např. ze zpráv studentů na stránkách CZS: http://czsold.rect.muni.cz/studenti/zkusenosti). Pokud chcete dané předměty ukončit řádným způsobem, musíte napsat další žádost - praxe této univerzity je totiž taková, že stážistům pouze vydá potvrzení o počtu absolvovaných vyučovacích hodin. V polovině semestru odevzdáváte zprávu o tom, co je náplní vaší stáže (asi abyste potvrdili, že předměty, o jejichž studium jste si zažádali, opravdu studujete. Znovu píšete, jakým způsobem je chcete zakončit).

Já jsem odborné předměty měla jen dva - Intelektuální informační systémy a Teorii sociální komunikace. Oba vyučoval profesor Arkadij Vasiljevič Sokolov, zakladatel sociální informatiky, která je tématem mé diplomové práce, pro jejíž napsání jsem v Petrohradě sbírala materiály (nejsnadnější - ve srovnání s jinými, zas tak snadné to nebylo - způsob jak získat materiály o sovětské sociální informatice je vypravit se přímo ke zdroji, tj. do centra bývalého Sovětského svazu - Ruska). Také se mi po několika opakovaných, neodbytných prosbách podařilo dosáhnout toho, že jsem měla i hodiny[3] jazykové přípravy (aneb ruský jazyk se zaměřením na oblast knihovnictví, informačních služeb, internetu, bibliografie apod.) Zbytek studijního času jsem trávila v knihovně (o ruské knihovnické praxi by to vystačilo na samostatný článek).

Náplň předmětů

Cílem předmětu Intelektuální informační systémy bylo naučit studenty orientovat se v interdisciplinární problematice různých druhů intelektu - individuálního, sociálního a umělého. Podrobněji jsme byli seznámeni s problematikou umělého intelektu a se současným stavem v oblasti umělých intelektuálních systémů (expertní systémy, automatický překlad, internet, celosvětové universum znalostí). Zvláštní pozornost byla věnována problematice informatizace a intelektualizace v současném Rusku.

Náplní druhého předmětu, Teorie komunikace, bylo studium různých druhů, úrovní a forem sociální komunikace. Východiskem bylo chápání sociální komunikace jako proudění smyslů (znalostí, dovedností, emocionálních a volních působení) v sociálním času a prostoru.

Polovinu výuky obou předmětů představovaly teoretické přednášky, druhou pak semináře, ve kterých byl prostor pro aktivitu studentů - většinou jsme se měli doma zamyslet nad určitou otázkou, své názory jsme pak v rámci semináře navzájem konfrontovali.

Průběh ústní zkoušky či zápočtu se od praxe, na níž jsme zvyklí z českých univerzit, lišil v tom, že jsme s sebou mohli mít své poznámky, do kterých jsme mohli nahlížet. Ovšem možná jde jen o přístup konkrétního pedagoga. Profesor Sokolov již před samotnou zkouškou avizoval, že známka se bude odvíjet spíše od toho, jak kvalitně si zpracujeme podklady k tématu.

Celkové hodnocení stáže

Díky studiu v Rusku jsem se seznámila s odlišnými přístupy k informační problematice, než jaké jsem poznala u nás (nicméně nelze říci, že celkový pohled a většina konkrétních by se odlišovaly příliš výrazně, spíše se soustředily na jinou stránku problému). Zajímavé bylo zjistit, co je obsahem informační vědy v Rusku (ekvivalentem informační vědy je právě sociální informatika). Jsem vděčná za možnost konzultací s profesorem Sokolovem, který je v oblasti, jež jako první získala název sociální informatika, odborníkem nejpovolanějším. Přínosem byla možnost srovnání našeho systému výuky a knihovnické praxe se systémem a praxí ruskými - začala jsem si ještě více vážit toho, co mám doma - ovšem to je problém spíše té knihovnické praxe a o tom zas někdy jindy.

Použité zdroje

Sankt-Petěrburgskij universitět kultury i iskusstv. Sankt-Petěrburgskij gosudarstvennyj universitět kultury i iskusstv: K 90-letiju od dnja osnovanija. Sankt-Petěrburg, SPBGUKI: 2008. 72 s. ISBN 978-5-94708-121-3.

[1]Na požádání mohu dát kontakt na děkanku pro práci se zahraničními studenty. Patří mezi absolventy Knihovnicko-informační fakulty a další studenty s informačně-knihovnickým zaměřením ráda uvítá.

[2] Sankt-Petěrburgskij universitět kultury i iskusstv. Sankt-Petěrburgskij gosudarstvennyj universitět kultury i iskusstv: K 90-letiju od dnja osnovanija. Sankt-Petěrburg, SPBGUKI: 2008. 72 s. ISBN 978-5-94708-121-3.

[3] Nutno podotknout, že vyučovací hodina v Rusku trvá 60 minut.