Tajemství ukryté v pohledech - 11. část

8. 10. 2008

V době, kdy jsem psala svůj poslední příspěvek, končilo zkouškové období a bylo těsně před prázdninami a teď už tu máme podzim a je tu opět další semestr… Další semestr, který je ideální na to, abych opět napsala o pokračování vztahu Josefky a Františka. Tentokrát jsem vás nechala dlouho napjaté, což nebylo ode mě moc pěkné.  Tak chybu momentálně napravuji a doufám, že si opět příjemně počtete. :o)

Jelikož je to opravdu dlouhá doba, co jsem zde psala naposledy, tak jenom ve zkratce připomenu příběh Josefky a Františka. Ti, co tento příběh důvěrně znají, mohou přeskočit následující řádky. :o)

František v roce 1929 odešel z jižní Moravy na vojenské letecké učiliště do Prostějova. V kraji, který na nějaký čas opustil, zůstala jeho dívka – Josefka.  Díky odloučení si začali psát dopisy a pohledy, aby si byli alespoň trochu blíže a věděli, jak se ten druhý má. Jelikož se v té době (dnešní doba však není v ničem jiná) na vojně a školách psaní ztrácela, nebo je někteří mladí lidé ze zvědavosti (samozřejmě) bez dovolení četli, tak Josefka a František začali používat ve svých psaních (konkr. pohledech) důmyslný systém šifer. Tyto psaní si psali přibližně dva roky, možná i déle, ale to se, bohužel, možná již nikdy nedozvíme.

Uplynulo mnoho let a jeden z jejich potomků prodal tuto bohatou korespondenci do antikvariátu. V antikvariátu se mi je podařilo objevit, neváhala jsem a ihned všech 11 pohledů zakoupila, neboť mě zaujaly díky svým šifrám. Po nějakém čase se mi tyto kódy podařily rozluštit a tím poodhalit jejich tajemství, o kterém si můžete číst v mém blogu na inflow. ;o)

V mém posledním příspěvku před prázdninami jsem nastínila pár důležitých otázek, které se budou týkat tohoto pohledu. Otázky se týkaly toho, zda bude František stále na vojně a pokud nebude, tak jakou bude mít práci? Bude vůbec nějakou mít? A co bude mezitím dělat Josefka? Budou spolu žít, nebo se aspoň často vídat? Již za malinkou chvilku možná budete znát odpovědi na tyto otázky. ;o) 

1) 1)

 

2) 2)

 

3) 3)

1) Celkový záběr na obrázek. Tento obrázek je jedinečný v tom, že na něm (jako na jediném ze všech 11 pohledů) není dvojice zamilovaných mladých lidí, ale pouze jediná postava a to mladá slečna držící v rukou květiny. Jako v předešlém pohledu je obrázek dobarvován. 

2) Pohled je adresován Františkovi Kaislerovi do Králova Pole v Brně na ulici Budovcova č.2, kde František pracoval jako zahr. (pravděpodobně zahradní :o) ) příručí u pana Kaliny. Nad adresou je obráceně napsáno: Ta zahradní slavnost bude 6. září. Bude to velice pěkné.  Tento pohled byl vyroben ve Francii. 

3) Pohled byl napsán 10. 8. 1931 v Boleradicích.

Obsah pohledu:

Nejdražší hochu!

Předně přijmi ode mne mnoho srdečných pozdravů a tisíce neustálých na Tě vzpomínek.

Fanoušku! Sděluji Ti, že ten kurs je již ukončen. Byly jsme velice pilné, tak místo za tři týdny jsme udělaly vše za jeden týden. Miláčku! Nehněvej se na mne, já jsem chodit již musela. Když to bylo podepsáno, nedalo se nic dělat. V pátek večer jsme byly naposled a pak v sobotu odpoledne od jedné do čtyřech. Pak jsme daly peníze a šly domů. Nic se nám za tu dobu nepřihodilo, jen v pátek večer asi o deváté hodině přišel za slečnou do naší pracovny ten holič Martínek a já jsem ho vyhnala.

Nového není mnoho. Tetička Pleskačová (?) zemřela a T. Hausner se žení.

S miliony polibků ve sladkém obětí končí Tvá věrná Pepička.

Sbohem

V neděli na shledanou se těším. 

Za tetičku Pleskačovou Josefka cosi napsala do závorky, bohužel se mi nepodařilo rozluštit… :-(

Tento pohled byl velmi důležitý a to hned z několika směrů. Jako první bych uvedla to, že František dokončil školu v Prostějově a byl zaměstnán v Brně. Za druhé to (jedná se spíše o mou domněnku), že se František s Josefkou měli stále stejně rádi, ale pravděpodobně spolu nežili. Zůstávali spolu však neustále v čilém kontaktu – psali si dopisy a pohledy, občas se asi vídali (jinak to tehdy asi ani nešlo). Josefka v této době pravděpodobně pracovala jako brigádnice, nebo již měla stálé zaměstnání. Bohužel pohled není konkrétní, takže nejde přesněji definovat, co dělala Josefka za práci. :o( 

Toto byl poslední pohled z celé série pohledů, žádný jiný už, bohužel, nemám. :‘( Přesto není důvod, abyste byli smutní! :o) Tímto pohledem nic nekončí a mohu vám už teď prozradit, že příběh a konec je ještě stále otevřený! Vše se dozvíte v mém dalším příspěvku. :-) A o čem bude následující příspěvek? Příště se těšte na fotky z Boleradic, které jsem navštívila v létě a které doplním menším komentářem. Takže se máte určitě na co těšit! :o) 

Mějte se hezky!    

 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback