Tajemství ukryté v pohledech - 14. část (konec?)

21. 1. 2009

V minulém příspěvku jsem psala, že vás budu ještě chvíli (pár dní) napínat, než se dozvíte jak to s Josefkou Halmovou a Františkem Kaislerem dopadlo. Bohužel se pár dní protáhlo na dva měsíce… Moc se omlouvám, že jsem si dávala tak načas, ale prosinec byl pro mě díky Vánocům a začínajícím zkouškovým obdobím velmi nabitý a leden jakbysmet. Momentálně nyní prožívám klidnější období, kdy mi zbývá asi týden do další zkoušky, takže jsem se rozhodla tohoto období klidu využít a napsat příspěvek, na který asi mnoho z vás čeká. :-) 

Setkaní s Františkem Halmem a jeho rodinou

Minule jsem vám psala o tom, že mě čekala schůzka s paní Olgou Halmovou. Byly jsme domluveny, že se potkáme 29. 10. 2008 v 16. hodin na zastávce trolejbusu. Abych paní Olgu poznala, tak jsme se domluvily, že paní Halmová bude držet v ruce noviny. Obě dvě jsme se poměrně rychle poznaly. Paní Olga byla velmi milá a příjemná, působila na mě přesně tak jak v telefonu. Bavily jsme se spolu o Josefce a Františkovi a přitom jsme šly za panem Františkem, který na nás čekal u sebe doma.

Setkání s panem Halmem bylo velmi příjemné. Působil na mě mile a rozvážně. Paní Olga mi nabídla čaj a čokoládovou buchtu, kterou pekla a která byla výborná. Společně jsme si pak povídali o osudu Josefky a Františka. Já jsem jim ukázala pohlednice s šiframi a oni mi na oplátku půjčili fotky s Josefkou a Františkem.

Setkání s nimi bylo velmi příjemné a moc mi to v pátrání pomohlo. Nebýt jich a jejich ochotě se se mnou setkat a povědět mi o životě jejich příbuzných, tak bych tento příběh nikdy nemohla dotáhnout do konce. Moc Vám za to, paní Olgo a pane Františku, děkuji. Moc si toho vážím. 

Před tím, než vám prozradím osud Josefky a Františka, tak bych ráda ještě poděkovala panu Jiřímu Jandovi, který spravuje www.boleradice.cz a odpovídá za vydávání obecního časopisu Polehrad a který byl tak hodný, že mi poslal údaje o Josefčině a Františkově narození. Díky němu a paní matrikářce tak máme přesná data o různých událostech ze života Josefky a Františka.

 

 Osud Josefky a Františka

Josefka (Josefa) Halmová se narodila 3. března 1911 v domě Boleradice 109. Jejím otcem byl Petr Halm, který se živil v Boleradicích jako zedník, byl synem Jana Halma a Marie rozené Stehlíkové a narodil se 20. února 1876. Její matkou byla Marie, která byla dcerou Františka Křižáka a Františky rozené Stehlíkové a narodila se 16. června 1881. Josefína byla biřmována v Boleradickém kostele sv. Jana Křtitele 27. 4. 1921.

František Kaisler se narodil 20. ledna 1909 v domě Boleradice 50, jeho otec byl zahradnickým pomocníkem v Brně a jmenoval se Josef Kaisler, jeho matkou byla Veronika rozená Skrejvalová. František se s Josefkou oženil 10. října 1932 v Boleradicích. 

František se s Josefkou znal již od dětství a ze školy. Po skončení povinné školní docházky se František vyučil, pravděpodobně po vzoru svého tatínka, zahradníkem. Postupem let se jejich přátelství změnilo v krásný vztah, který dokázal vydržet i Františkův odchod na povinnou základní vojenskou službu do Prostějova v roce 1929, která tehdy trvala dva roky. Během Františkovy vojny se velmi upevnil vztah mezi Josefkou a Františkem a jejich láska se ještě více prohloubila. V tomto období také vznikají námi už známé šifry, které si tato mladá dvojice vytvořila.

Po skončení základní vojenské docházky odchází František pracovat do Brna – Králova Pole jako zahradnický příručí u pana Kaliny. Z tohoto období pochází i poslední pohled od Josefky, který byl Františkovi psán 10. 8. 1931. Přibližně za rok si František Josefku v Boleradicích vzal za svoji ženu. Společně pak odešli do Brna, kde se snažili uživit jako zahradníci. V Brně však nezůstali dlouho a odešli za příbuznými do Bílovic nad Svitavou, kde se také živili zahradnictvím. Bohužel i přesto, jak oba toto povolání milovali, se jim příliš nedařilo. Nad vodou je však držela jejich výjimečná láska, která jim pomohla překonat i to, že spolu nemohli mít děti. Josefka touto skutečností poměrně trpěla, neboť děti milovala a vždycky, když měla příležitost, tak si ráda děťátko pochovala. Přesto to pro ně nebyl důvod k rozchodu a byli spolu dál.

Jak šli společně životem a přibývali jim roky, tak se jejich láska vůbec nevytratila, ale naopak rostla a upevňovala se. Jejich vztah nezlomily ani různé nepřízně osudu jakým byly například různé nepříjemné situace za druhé světové války (nedostatek jídla, věčný strach a stres…), poté následná vláda komunistů, která dospěla až k roku 1968, kdy jsme byli zabráni sovětskou armádou. To všechno jejich vztah přežil, což jen dokazuje výjimečnost tohoto manželství.

František s Josefkou se museli také vypořádat s různými zdravotními problémy. František měl v pozdějším věku problémy se srdíčkem a trochu i s nadváhou a Josefka s plícemi, neboť byla silná kuřačka. Když František přibližně na přelomu 70. a 80. let zemřel, tak to pro Josefku byla obrovská rána. Bylo pro ni velmi těžké se s odchodem tak pro ni blízkého člověka vyrovnat. Jak mi paní Olga říkala, tak soudím, že se jí to asi nikdy nepodařilo, protože na Františka při každé příležitosti vzpomínala.

Koncem svého života Josefka prodělala poměrně komplikovanou operaci, kdy jí byla odebrána část plíce. Když Josefka zemřela, tak si přála být pochována u svého manžela. Jejich hroby se nacházejí v Bílovicích nad Svitavou, kde jsou také rodinné hroby rodiny Kaislerových.

Jelikož Josefka pocházela z mnoha dětí, tak ještě dnes jedna z jejích nejmladších sester žije, avšak má již velmi vysoký věk, a proto si mnoho věcí už nepamatuje. Jedním z jejích bratrů byl také Petr Halm (o něm byla zmínka v 3. části tajemství v pohledech), který je tatínkem pana Františka Halma. :o) 

Fotografie ze života Josefky a Františka

  • svatební fotografie 
 svatební fotografie
  • Josefka a František v kroji

detajlnější záběr

  • Fotografie Františka z vojny (na zadní straně fotky je tužkou napsáno: Fr. byl minulou neděli doma a dnes je zase. Posílá Vám tuhle fotku a velikou pusu.)
František na vojně
  • Fotografie Josefky z roku 1943
Josefka
  • Fotografie Františka z roku 1943
František
  • Červenec 1982 - paní Olga Halmová se svým synem u kmotřenky (Josefky)
u kmotřenky - 1982
  • Fotografie domečku, ve kterém Josefka bydlela v Boleradicích (od pana Jiřího Jandy)

Josefčin rodný dům

Touto fotografií rodného domu Josefky bych ukončila tento krásný příběh dvou mladých lidí a jejich výjimečné lásky. Musím říct, že bylo pro mě velmi zajímavé zabývat se jejich příběhem, který psal sám život. Velmi mě bavilo luštit jejich šifry, byl to velmi zvláštní, ale zároveň velmi příjemný, pocit držet před sebou pohled, který se skládal z velké části ze šifer a nevědět, co ty šifry znamenají a postupně na jejich význam přicházet. Také jsem díky nim měla možnost poznat lépe tehdejší dobu, jazyk a myšlení... Myslím si, že mě Josefčin a Františkův příběh velmi obohatil a jsem velmi ráda za to všechno, co jsem díky nim mohla poznat.

Moc ráda bych na konec ještě poděkovala všem, kteří mi s tímto příběhem pomohli a podporovali mě. Velmi také děkuji vám, věrným čtenářům mého blogu, za váš zájem a zvědavost, neboť to byl pro mě hnací motor tento příběh dotahnout do konce. :o)

I když je tato série "Tajemství" u konce, tak se nebojte, určitě v blízké době příjdu s dalším tajemstvím a záhadou, které budou pro mě velmi zajímavé a o které se s vámi podělím. Takže se určitě máte na co těšit!!! :o)

Mějte se hezky!

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

7 komentářů

Obrázek uživatele Stáňa

Marto, příběh je tak krásný, že těžko hledám slova. Velký dík Tobě, že jsi nás s Josefkou a Františkem seznámila. Třeba ještě bude pokračování... knížka - Příběh Josefky a Františka, vlastně už na Inflow je, ve 14-ti kapitolách. Ještě jednou moc děkuju.

Stáňa

Obrázek uživatele admin
Anonym
24. 1. 2009

Marti, hezky se to čte a je to i napínavé. Bylo by dobře v budoucnu s tímto uměním pokračovat. Díky a budeme se těšit.

Fanda a Eva 

Obrázek uživatele admin
Anonym
25. 1. 2009

Ahoj Marto...už několikrát jsem na naši Boleradických stránkách narazila na odkaz na tvůj blog.Nikdy mě nějak nelákalo se sem podívat, ale dneska sem si řekla, proč ne.Bylo to velice napínavé a zajímavé.Protože bydlím v Boleradicích tak mě potěšilo jak se Ti tady líbilo.Od domku, kde Josefka bydlela bydlím pár kroků a hned u prvního příspěvku mě napadlo, že to bude určitě tenhle dům.

Přeju Ti hodně štěstí v hledání dalších ,,záhadných,,psaníček a pohledů;-)

Obrázek uživatele admin
Anonym
25. 1. 2009

Opravdu krásný příběh! Se zájmem jsme krůček po krůčku poznávaly život prvorepublikových milenců =o) Má to nápad, už se těšíme na nějaké podobné pokračování!

M: Dám odkaz na svůj blog, tento příběh si rádi přečtou i moji "návštěvníci" =o)

Hodně štěstí při výběru dalšího tématu,

S. a M. 

Obrázek uživatele Jesisem

Moc děkuji za tento poutavý, zajímavý a krásný příběh. Škoda, že už je konec - a to i přes to, že jsem to byla já, kdo po Tobě v Domečku loudil vyzrazení konce předem :)

Doufám, že brzy objevíš další tajemství a budeš se o něj zase dělit :)

Obrázek uživatele admin
Anonym
27. 1. 2009
K pozitivním ohlasům na seriál trocha kritiky. Ale skutečně jen trocha. Celý nápad a jeho realizace, tj. náhodný objev pohledů s šifrovanými zprávami, jejich luštění a interpretace a nakonec dohledání žijících příbuzných a propojení minulého příběhu se současností je prostě ÚŽASNÉ (chybí snad jen přesná data úmrtí obou aktérů, která by šla zjistit výpravou na hřbitov v Bílovicích). Co však působí poněkud rušivě, jsou hodnotící stanoviska autorky, které se neopírají o zjištěné skutečnosti a jsou jen jakýmsi od reality odtrženým sněním. V posledním díle je to např. zdůrazňování výjimečnosti manželství aktérů, v jiných dílech básnění o nesmrtelné lásce apod. V celém příběhu žádná výjimečnost není, je to docela obyčejný příběh dvou obyčejných lidí - takových, jakých jsou tisíce. Neobyčejnost do něho vložila autorka, a to dvakrát. Jednou tvořivě a objevně, když se pustila do analýzy korespondence a navazujících akcí, podruhé zcestně, když ze získaného materiálu začala vyvozovat věci, které nikdy nebyly jinde než v autorčině bujné fantazii.
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
2. 6. 2016

.... a hele, čtu koukám, a ono je to o mém prastrýci.

To jsou teda věci :-o

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback