Informační věda

S rozvojem informační společnosti prudce narůstá počet nových profesí, které bychom mohli označit jako informační analytiky. Jde o osoby, které se zabývají práci s informacemi, jejich získáváním a analýzou. Informační vzdělávání má na tuto situaci reagovat a adekvátním způsobem přizpůsobovat svůj obsah. Příspěvek se snaží zachytit základní obecná východiska, která by měl respektovat každý nový model či inovace informačního vzdělávání. Důraz je přitom kladen na skutečnost, že informační vzdělávání hraje stejnou roli, jako dříve trivium či artistická fakulta – nezbytné propedeutiky pro další studium specializovaných oborů.

Recnze na knihu HÜLSWITT, Tobias a Roman BRINZANIK. Budeme žít věčně? Rozhovory o budoucnosti člověka a technologií. [z německého originálu přeložila Eva Hermanová] 1. vyd. Zlín: Kniha Zlín, 2012. 245 s. ISBN 978-80-87497-37-1.

Soubor článků se zabývá definicí a klasifikací pojmu informace z hlediska epistemologie a metodologie. Dělí se na syntetickou a analytickou část. V syntetické části nejprve vymezuje pojmy epistemologie, metodologie, metoda a metodika a zkoumá jejich vliv na jednotlivé směry informační vědy. Poté uvádí dvě základní epistemologické otázky a v závislosti na tom, jakou odpověď na ně poskytují, rozlišuje čtyři směry: realismus, skepticismus, objektivismus a subjektivismus. Zkoumá jejich vztah k metodologii a uvádí některé příklady těchto směrů v informační vědě. Vymezuje pojem pojmu a rozlišuje čtyři základní koncepce pojmů: krajní realismus, umírněný realismus, konceptualismus a nominalismus a uvádí některé příklady těchto pojetí v informační vědě. Dále se zabývá pojmem definice a klasifikace a rozlišuje tři přístupy k těmto vědeckým nástrojům: realismus, instrumentalismus a přístup definice odmítající. Analytická část se zabývá rozborem čtyř textů autorů (Batesové, Loseeho, Floridiho a Goguena), kteří jsou typickými představiteli výše uvedených přístupů k epistemologickým a metodologickým otázkám. Dospívá k závěru, že informace je transcendentální pojem, který lze vymezit pouze slovně, a proto by mělo být zváženo jeho další užívání v informační vědě.

První informační válka je válkou o profesní identitu mezi dokumentalisty, knihovníky a knihovníky specialisty. V příspěvku je popsán vznik dokumentalistiky a činnost Mezinárodního bibliografického ústavu a Mezinárodního ústavu pro duševní práci – Most. Je vysvětlen vývoj informační krize a různé přístupy k jejímu řešení mezi dokumentalisty a knihovníky. Pozornost je věnována vzniku hnutí specializovaných knihoven a formování archivnictví jako vědy.

Občanská společnost jako fenomén vznikající v druhé polovině devatenáctého století zásadním způsobem formoval lidské myšlení a chápání kultury, osobního uplatnění, ale také třeba postupnou demokratizaci společnosti. Na klasický model postupně navazují aktivity, které jsou spojeny se sociálními sítěmi.

Článek se kriticky ptá, proč se lidstvo dostatečně nezaměřuje na zachování svého přírodního bohatství a neusiluje o udržení zdravého životního prostředí. Co nás vede k tomu, že si doslova kopeme hrob a dostatečně nedbáme na zlepšení podmínek k žití následujících generací a jejich udržování naší dlouho budované kultury?

Problematika kategorizace, třídění či řazení představuje jeden ze základních problémů, který se snaží společnými silami řešit knihovníci, informatici, ale také filosofové. Právě kategorizace v celém svém celkovém rámci představuje jeden ze základních stavebních kamenů moderního myšlení a vědy.

Autor se v článku zamýšlí nad tím, jak vlastně došlo k tomu, že bylo třeba začít uvažovat o marketingu ve vědě, o "prodeji" vědy a její užitečnosti směrem k většinové společnosti. Na příkladu slavného CERNu uvádí, jaké jsou konkrétní možnosti a příležitosti, které popularizátoři a marketéři vědy mají.

Evropská unie vnímá oblast ICT jako jednu z klíčových pro udržení konkurenceschopnosti evropského společenství na světovém trhu. Článek shrnuje cestu, kterou členské země EU v této oblasti prozatím společně absolvovaly, upozorňuje na nejdůležitější problémy a nedostatky, ale také pozitiva a pokroky, které země EU na cestě za informační společností provázejí.

Autor článku nastoluje jako jeden z hlavních problémů dneška přesycení informacemi, jejich nadbytek a zhoršené filtrování těch užitečných a podstatných, a to zejména v souvislosti s užíváním internetu. Informační ekologii pak představuje jako obor, který nám má pomoci právě tyto situace řešit.