
Dřevěné stoly se prohýbají pod mísami pečených kuřat, zeleninové rýže, listových salátů a jako uhel černých čajů v plecháčcích. Kolem se ozývá veselý ševel a hlahol hodujících, kteří probírají události dne, ale i spoustu dalších maličkostí ve svých životech. Někteří opodál spokojeně pokuřují trávící cigaretku a tlachají o ničem a o všem, o životě a o smrti. Ponořeni v hlubinách povrchnosti nebo naopak létajíc ve výšinách hlubokomyslnosti.
Když v tom se z vesnickéhorozhlasu ozve zvuk poplachu a zpráva:
"Prosím pozor, největší mocnosti světa právě odstartovaly totální jadernou válku. Okamžitě se odeberte do krytu a vyčkejte dalších pokynů!"
Dobře se bavící společnost ale nevěnuje hlášení sebemenší pozornost, proto se mezi ně vrhají speciálně vyškolení pracovníci a zvedají je od stolů, zhášejí cigarety a odvádějí osazenstvo ke vstupu do krytu. Za posledním z nich se zabouchnou těžké, železobetonové dveře a s tlumeným klapnutím zapadnou silné časové zámky. Krom nouzového osvětlení není v holé místnosti jiný zdroj světla. Nazelenalý přísvit vrhá tmavé stíny do ještě tmavějších koutů a odhaluje poházené harampádí. Lavice, pár stolů, nějaké lehátko, v koutě bedna s nouzovými zásobami a vodou. V přilehlé místnosti filtrační vzduchový systém s kyslíkovými lahvemi. Na protější stěne vstup do přechodové komory a několik protiradiačních obleků. U stropu pár monitorovacích kamer a reproduktory.
Po pár minutách se z nich ozve:
"Jsem počítač 35720 napojený na nouzovou databázi. Podle mých informací bude vnější prostředí do jednoho dne neobyvatelné. Hodnota radiace se začíná na celém světě postupně zvyšovat. Je velmi pravděpodobné, že jste jedni z mála přeživších..."
I tak by mohl v ideálním případě vypadat dramaturgický scénář hry Humanus. Jedné z mnoha, které se odehrály v rámci budování týmové spolupráce ve dnech 13. - 15. června 2011 na faře v Bedřichově. Právě Humanus a na něj tematicky navazující hra Trifidi mají za úkol otestovat formování a chování týmu a zařazení jednotlivých účastníků do týmových rolí.
Toto byla ale poslední větší aktivita, která se odehrála až v úterý navečer. Předtím měli účastníci celé dva dny na to, aby si na jednodušších úkolech procvičili a vyzkoušeli, jak se v týmu chovají a jak sami tým ovlivňují.
Hlavním lektorem kurzu byl Petr Škyřík, který s teambuildingem a zážitkovou pedagogikou má bohaté zkušenosti. Jako výpomoc si přibral Petra Maňáska, nadšeného a velmi schopného studenta a odborného asistenta z projektu ACROSS Honzu Němce. O stravu a pohodu všech zúčastněných se staraly osvědčené kurzové harcovnice Eva Güntherová a Martina Huječková, které překonávaly samy sebe a prostíraly úžasné chody.
Počasí tentokrát nebylo tak přívětivé jako na kurzu KW, ale rozhodně i přes těch pár přeháněk vydrželo a pobyt nijak nezkazilo.











výraz podivu
Nějak mně pořád uniká význam těchto aktivit pro budoucí povolání studenta informatiky. Bude snad probíhat ve složitých podmínkách týmové spolupráce skupiny nasazené pro obranu či boj? :-) Neměly by se v rámci fil. fak. vytvořit skautské oddíly? :-D