Technologie a lidská psychika: čeho se bojíme?

Nové technologie mohou stejně tak sloužit, jako škodit. Článek přináší shrnutí nejčastějších bariér, se kterými se potýkají zaměstnanci při zavedení nové technologie na pracoviště.

Duševní pochody, odehrávající se v nitru každého z nás, jsou velmi složitými fenomény, jejichž poznání se často jeví jako velmi komplikované. Jedinec se v průběhu života ocitá v interakci s nekonečným množstvím podnětů, o jejichž kognici rozhoduje hned několik faktorů, od filtrů, které určují, jaké informace budou zpracovány a jaké ne, až po osobní zainteresovanost v poznávaném fenoménu.

S každou novou technologií jsme vystaveni rozhodnutí, zda je pro nás výhodné naučit se s ní zacházet, nebo naopak. V ideálním případě rozhoduje o přijetí nové technologie nadšení či zájem jedince, které vedou k chuti učit se práci s technologií. Velmi často se ale setkáváme s případy, kdy se musíme práci s technologiemi učit, aniž by nás k tomu vedl osobní zájem (například v pracovním prostředí), nebo jsou znalosti či dovednosti po nás požadované vyšší, než je nám příjemné.

Vstupují-li do procesu interiorizace nové technologie takové determinanty jako nedostatečná znalost technologie, strach z jejího používání, přílišná časová náročnost, narušování soukromí průnikem technologií do osobního života či neschopnost koncentrace v důsledku plnění velkého počtu souběžných úkolů, pak můžeme velmi pravděpodobně mluvit o psychologických bariérách, které brání efektivnímu toku informací mezi zdrojem a uživatelem.

Zavedení nové technologie na pracoviště

Zavedení nových technologií na pracoviště je zaměstnanci velmi často vnímáno jako stresová záležitost a frustrující aspekt, zvlášť vědí-li, že s technologií budou muset pracovat. Pravděpodobně jste se již sami také ocitli na rozpacích z toho, jak se vyrovnat s novotami, do kterých jste byli vrženi. Snadno se tak můžete dostat do pozice, kdy jste se až do příchodu nové technologie cítili pohodlně, s jejím zavedením však musíte opustit svou „komfortní zónu," což může v mnohých vyvolat pocity zmatenosti a rozladění.[1] I řada výzkumů potvrzuje, že největší míru stresu pociťujeme právě při přechodu na dosud neznámý druh práce či při adaptaci na dosud neznámou technologii.[2]

Častým jevem na pracovištích, kde je nová technologie zaváděna, může být zvýšená hladina nepřátelské atmosféry a nejistoty, přičemž může exponenciálně vzrůstat míra stresu.

Velmi záleží na přístupu vedení instituce. Pokud se k problému postaví odmítavě, pak se může stát, že i dobří zaměstnanci budou hledat nové zaměstnání v důsledku nezvládnutí stresu ze zavedení technologie. Tento jev je do jisté míry extrémním vyvrcholením neutěšeného stavu, potřeby a připravenost stávajících zaměstnanců na chystané inovace na pracovišti je však třeba reflektovat.

Jak jsou na tom pedagogové?

Mnozí uživatelé pociťují zřetelné bariéry, které jim brání technologii buď důvěřovat, nebo ji plně využívat. Studie provedená mezi 125 vysokoškolskými pedagogy odhaluje další bariéry v přístupu k novým technologiím.[3] Zkoumaní pedagogové spatřují největší bariéru ve spolehlivosti technologií - technologiím nedůvěřují natolik, aby mohli plně využívat jejich potenciál. Významnou překážkou je pro ně také čas potřebný pro učení se novým technologiím.[4]

Další bariéry vyskytující se u pedagogů užívajících technologie, popisuje Semary a kol.[5] Výrazná je především bariéra odolnosti vůči změnám. Pedagogové mají často své návyky a nejsou příliš ochotni je měnit. Dalším problémem je nedostatečný zácvik pro práci s novou technologií v učebnách či na pracovišti. Výraznou překážkou je také nedostatek kvalifikovaných techniků ochotných při práci s technologií pomoci.

Vybrané faktory, ovlivňující adaptaci nové technologie pedagogy, sumarizuje následující tabulka:

Faktory ovlivňující adaptaci technologie

Spolehlivost technologie

Znalost správného používání technologie

Obtíže v užívání technologie

Institucionální podpora při využívání technologie v současnosti

Institucionální podpora při využívání technologie v budoucnosti

Obtíže při učení se práci s technologiemi

Další kolegové v zaměstnání technologii také využívají

3,64*

3,57

3,15

3,06

3,04

2,98

2,00

*Stupnice se pohybuje na škále od 1 do 4, přičemž 1 = nedůležitý faktor, 4 = velmi důležitý faktor

Tabulka č. 1: Faktory ovlivňující adaptaci technologie[6]

Není překvapením, že existují uživatelé, kterým nečiní adaptace na nové technologie problémy. Na druhé straně existuje řada lidí, kteří pociťují psychologické bariéry limitující jejich práci - obavy z poškození technologie nevhodným zacházením, obavy ze zničení či ztráty dat, obavy z nepochopení návodů či příruček, ale i strach ze samostatného jednání.[7] Nezvládnutí takových projevů u zaměstnanců může vést k propuknutí technostresu.

 


[1] How To Overcome Your Fear of Technology. Library Mosaics [online]. 2005, vol. 6, issue 3 [cit. 2012-12-15]. ISSN 10549676. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=17055168&lang=cs&site=ehost-live

[2] TARAFDAR, Monideepa, Qiang TU, T. S. RAGU-NATHAN a Bhanu S. RAGU-NATHAN. Crossing to the Dark Side: Examining Creators, Outcomes, and Inhibitors of Technostress. Communications of the ACM. 2011-09-01, vol. 54, no. 9, s. 113-120. Dostupné z: http://dl.acm.org/citation.cfm?doid=1995376.1995403. Str. 118.

[3] BUTLER, Darell L. a Martin SELLBOM. Barriers to adopting technology for teaching and learning. Educause Quarterly [online]. 2002, issue 2 [cit. 2012-12-15]. Dostupné z: http://net.educause.edu/ir/library/pdf/eqm0223.pdf. Str. 22.

[4] Tamtéž, str. 25.

[5] SEMARY, Hebatalla El. Barriers to the Effective Use of Technology in Education: Case Study of UAE University. Asian Transactions on Science & Technology [online]. 2011, vol. 01, issue 05 [cit. 2012-12-15]. Dostupné z: http://library.iated.org/view/ELSEMARY2011BAR . Str. 22.

[6] BUTLER, Darell L. a Martin SELLBOM. Barriers to adopting technology for teaching and learning. Educause Quarterly [online]. 2002, issue 2 [cit. 2012-12-15]. Dostupné z: http://net.educause.edu/ir/library/pdf/eqm0223.pdf. Str. 25.

[7] ŽÍDKOVÁ, Zdeňka. Technostres. Bezpečnost a hygiena práce [online]. Brno: Zdravotní ústav se sídlem
v Brně, 2004, roč. 2004, č. 9, s. 11 [cit. 2012-12-15]. Dostupné z: www.psvz.cz/zidkova/doc/technostres.doc. Str. 4.

 

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Obrázek uživatele Jakub Fryš

Stručné a výstižné, děkuji. Jen bych doplnil jeden důležitý aspekt, na který se právě při zavádění nové technologie (nejen) na školách zapomíná:

  • motivace uživatele (pedagoga) k jejímu naučení, důvod zavedení a přínos pro instituci i jeho samého

Časová investice, kterou si zmínila, má význam tehdy, je-li nutná k procesu učení se a zvládnutí dané technologie, nikoliv pak k jejímu užívání. Běžnou praxí je bohužel zavádění nových procesů tam, kde nejsou vůbec třeba nebo jejich duplikace. Pokud místo zjednodušení stávají práce dojde k opaku, stojí to nervy a čas, který uživatel může a často využije jinak a lépe, zvláště je-li užití nové technologie ještě spojeno s rutinní činností nižší důležitosti.

A rezistence vůči novým věcem se obecně zvyšuje s rostoucím věkem... Jaký že je věkový průměr českých akademiků? :)

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback