Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice

22. 3. 2012

Příloha č. 5/2012

Autoři přílohy: InHD + Alžběta Lukšů

Liveblogging najdete jako obvykle v Blogu z Bloku.

 

Ve čtvrtek 8. března proběhla v rámci bloku expertů další přednáška, tentokrát s názvem „Co je příčinou propadu školství v České republice. Pozvání KISKu přijal Tomáš Feřtek, novinář, blogger a tiskový mluvčí organizace EDUin, která si vytkla za cíl popularizovat vzdělávací témata a usnadňovat komunikaci mezi odborníky z oblasti vzdělávání, médii a širokou veřejností.

Tomáš Feřtek - Co je příčinou propadu kvality školství v České republice? from KISK on Vimeo.

Tomáš Feřtek se zaměřil na charakteristiky současného stavu českého školství, jak je vidí média a široká veřejnost, a na to, kde veřejnost vidí příčiny a možnosti nápravy tohoto stavu. Prezentoval i kritický rozbor navrhovaných opatření a nastínil další možné důvody propadu výsledků českého školství i některá další možná řešení.


Tomáš Feřtek shrnul současný pohled médií i široké veřejnosti na problémy českého školství do několika bodů:

 

  • propad výsledků českých školáků a studentů v mezinárodních srovnáních;
  • pokles kvality studentů středních a vysokých škol;
  • ztráta motivace k učení již u žáků základních škol;
  • nárůst agresivity dětí již od mateřských škol;
  • demotivace učitelů.

Příčiny tohoto stavu vidí veřejnost dle Tomáše Feřteka ve snižování nároků na žáky základních škol, nedostatku financí a podhodnocení práce učitelů, z nichž nejlepší odcházejí do jiných oborů, v neustálých pokusech o reformu, jež učitelům znesnadňují soustředění na výuku samotnou, i v tom, že na střední školy s maturitou a vysoké školy odchází příliš velká část populačních ročníků.

S tím, jak jsou příčiny zhoršování kvality českého školství vnímány veřejností, souvisí i vnímání možností nápravy neuspokojivého stavu. Veřejnost tedy volá po „větší přísnosti" na základních školách a kontrole úrovně vzdělávání pomocí plošného testování včetně tzv. státních maturit. Určitou podporu má i myšlenka přesunutí části populačních ročníků na učební obory bez maturity a snížení počtu vysokoškoláků v populačním ročníku. Hovoří se i o nutnosti zvýšit investice do vzdělávacího systému.

Tomáš Feřtek se k výše prezentovaným názorům a návrhům staví poměrně kriticky. Tvrdí například, že problémem není ani tak snižování nároků základních škol na děti, jako skutečnost, že učitelé často nejsou schopni vstřebat a aplikovat moderní metody výuky. Zatímco dnešní děti jsou jiné než před lety, česká škola zůstává nesmírně konzervativní institucí, a to i přes stížnosti učitelů na neustále probíhající změny. Současné návrhy ministerstva školství jsou podle něj snahou o návrat do 80. let minulého století.

Proti názoru, že kvalita českých škol trpí příliš vysokým počtem maturantů a vysokoškoláků staví Tomáš Feřtek statistiky OECD, podle nichž jsou tyto poměry v České republice ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi stále ještě velmi nízké. Snižování počtu středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí by znamenalo jít zcela proti trendům vyspělého světa. Snahy o direktivní přesun části absolventů základních škol na učební obory bez maturity jsou navíc politicky neprůchodné, neboť dnešní rodiče dělají vše pro to, aby jejich děti maturity dosáhly.

S názorem, že Česká republika na školství vynakládá příliš malé procento HDP, Tomáš Feřtek souhlasí, dodává však, že v nejbližší době nelze vzhledem k současné ekonomické situaci očekávat žádné zlepšení. Investice do českého školského systému se tedy i v blízké budoucnosti budou pohybovat okolo 4,5% DPH, přičemž průmět zemí OECD činí 6,1%.

Tomáš Feřtek posluchačům prezentoval i další možné příčiny neutěšeného stavu českého školství, kritizoval zejména příliš časnou selekci dětí na schopné a méně schopné. Brzké odchody nadanějších dětí na jazykově či sportovně orientované školy a zejména víceletá gymnázia mají na celkovou úroveň školského systému velmi negativní dopad - vedou k zanedbání péče o tu část populačního ročníku, která po odchodu nadanějších dětí zůstává na běžných základních školách. Své tvrzení dokládá Tomáš Feřtek i výsledky testů PISA, podle nichž se výsledky u gymnazistů zhoršily jen nepatrně, zato došlo k obrovskému propadu u žáků středních odborných škol, učilišť a nástavbových škol.

Tomáš Feřtek kritizoval i současné snahy ministerstva školství o plošné testování žáků a studentů. Školy totiž mají tendencí udělat vše pro vyšší umístění na řebříčku a tlačí na odchod slabších žáků, kteří by škole „kazili průměr". Kromě toho se pak školy soustředí pouze na to, co bude předmětem daného testu, a zanedbávají rozvoj takových schopností žáků, které plošnými testy hodnotit nelze, tedy například schopnost spolupráce či argumentace.

V závěrečné části přednášky ovšem nezůstalo jen u kritiky. Tomáš Feřtek posluchačům nastínil některá další opatření, jež by českému školství mohla pomoci. Podle něj by například bylo možné získávat více informací o výsledcích vzdělávání pomocí výběrových šetření, jež by mohly částečně nahradit kritizované plošné testy. Tomáš Feřtek je také pro zachování vysoké autonomie škol, pokud jde o metody a obsah vzdělávání, neboť takové uspořádání motivuje učitele k vyšším výkonům a činí je odpovědnými za to, co učí. Vhodným krokem by mohlo být i zavedení formativního (slovního) hodnocení žáků místo stávajícího známkování. Nezbytná je podle něj i lepší metodické podpora učitelů při práci se slabšími žáky.

Titulní foto pochází z blogu Tomáše Feřteka: http://fertek.blog.respekt.ihned.cz/.

 

V kategorii: InHD
Štítky: Inflow magazín
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

4 komentáře

Obrázek uživatele Terajs
23. 5. 2012

Aktuální glosa z blogu Tomáše Feřteka:

O českém školství se říká, že k jeho nejslabším článkům patří (ne)schopnost vypěstovat u studentů dovednost zaujmout jasný postoj, vyargumentovat svůj názor a věcně ho hájit, společensky se angažovat. Dvouleté dohady okolo státní maturity paradoxně ukázaly jeden z podstatných důvodů, proč to tak je. Od koho by se to ti studenti měli naučit, že?

Nemůžu než souhlasit. A nemusíme chodit daleko: náš děkan jokr glosuje bagry a buldozery a mrznutí švestek, ale nějak si nevybavuju, že by měl potřebu se vyjádřit třeba ke školnému nebo reformě vysokého školství.

To ostatně ani nikdo z KISKu, nebo mi něco uniklo?

A nechci, aby to znělo jako rýpnutí, spíš jenom jako podnět k zamyšlení, ostatně debata o politice na akademické půdě už na Inflow jistým způsobem proběhla. Tato glosa ale problém otáčí a rozšiřuje: má být akademiky vidět a slyšet na veřejnosti? Pokud ano, tak při jakých příležitostech a o jakých tématech mají jejich hlasy zaznít?

_________________________
Aktualizace:

Vypadá to na bouřku či alespoň déšť. Půjdu na ulici, bych se mohl rychle schovat v nejbližší hospodě.

 

Obrázek uživatele admin
Anonym
25. 5. 2012

Ahoj Terko,

chtěla bych jen připomenout březnovou veřejnou debatu na téma "Vzdělání jako soukromá investice nebo veřejný statek", které se pan děkan v roli jednoho z řečníků zúčastnil. Záznam z debaty:http://www.inflow.cz/liveblogging-diskuze-vzdelani-jako-osobni-investice-nebo-jako-verejny-statek

Terka

Obrázek uživatele admin
Anonym
2. 6. 2012
Josef Krob je člověk na svém místě, kdo sleduje ví, že se vyjadřuje a sleduje dění, ale naštěstí narozdíl od mnohých jiných akademiků také ukazuje, že je zároveň i člověkem.
Obrázek uživatele Terajs

na adresu @jokra pramenil z jiného rýpance na jeho adresu na Twitteru.

A máte pravdu, KISKaři, při některých příležitostech se obě tyto stránky jeho osobnosti dokonce snoubí:

Že prý kdy už se konečně zbavím toho profesora. No můžu já za to, že furt jenom hrabou jámu a nezačali ještě betonovat?

 

Přidat komentář

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback