Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice

Příloha č. 5/2012

Autoři přílohy: InHD + Alžběta Lukšů

Liveblogging najdete jako obvykle v Blogu z Bloku.

Ve čtvrtek 8. března proběhla v rámci bloku expertů další přednáška, tentokrát s názvem „Co je příčinou propadu školství v České republice. Pozvání KISKu přijal Tomáš Feřtek, novinář, blogger a tiskový mluvčí organizace EDUin, která si vytkla za cíl popularizovat vzdělávací témata a usnadňovat komunikaci mezi odborníky z oblasti vzdělávání, médii a širokou veřejností.

Tomáš Feřtek - Co je příčinou propadu kvality školství v České republice? from KISK on Vimeo.

Tomáš Feřtek se zaměřil na charakteristiky současného stavu českého školství, jak je vidí média a široká veřejnost, a na to, kde veřejnost vidí příčiny a možnosti nápravy tohoto stavu. Prezentoval i kritický rozbor navrhovaných opatření a nastínil další možné důvody propadu výsledků českého školství i některá další možná řešení.

• propad výsledků českých školáků a studentů v mezinárodních srovnáních;
• pokles kvality studentů středních a vysokých škol;
• ztráta motivace k učení již u žáků základních škol;
• nárůst agresivity dětí již od mateřských škol;
• demotivace učitelů.

Příčiny tohoto stavu vidí veřejnost dle Tomáše Feřteka ve snižování nároků na žáky základních škol, nedostatku financí a podhodnocení práce učitelů, z nichž nejlepší odcházejí do jiných oborů, v neustálých pokusech o reformu, jež učitelům znesnadňují soustředění na výuku samotnou, i v tom, že na střední školy s maturitou a vysoké školy odchází příliš velká část populačních ročníků.

S tím, jak jsou příčiny zhoršování kvality českého školství vnímány veřejností, souvisí i vnímání možností nápravy neuspokojivého stavu. Veřejnost tedy volá po „větší přísnosti" na základních školách a kontrole úrovně vzdělávání pomocí plošného testování včetně tzv. státních maturit. Určitou podporu má i myšlenka přesunutí části populačních ročníků na učební obory bez maturity a snížení počtu vysokoškoláků v populačním ročníku. Hovoří se i o nutnosti zvýšit investice do vzdělávacího systému.

Tomáš Feřtek se k výše prezentovaným názorům a návrhům staví poměrně kriticky. Tvrdí například, že problémem není ani tak snižování nároků základních škol na děti, jako skutečnost, že učitelé často nejsou schopni vstřebat a aplikovat moderní metody výuky. Zatímco dnešní děti jsou jiné než před lety, česká škola zůstává nesmírně konzervativní institucí, a to i přes stížnosti učitelů na neustále probíhající změny. Současné návrhy ministerstva školství jsou podle něj snahou o návrat do 80. let minulého století.

Proti názoru, že kvalita českých škol trpí příliš vysokým počtem maturantů a vysokoškoláků staví Tomáš Feřtek statistiky OECD, podle nichž jsou tyto poměry v České republice ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi stále ještě velmi nízké. Snižování počtu středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí by znamenalo jít zcela proti trendům vyspělého světa. Snahy o direktivní přesun části absolventů základních škol na učební obory bez maturity jsou navíc politicky neprůchodné, neboť dnešní rodiče dělají vše pro to, aby jejich děti maturity dosáhly.

S názorem, že Česká republika na školství vynakládá příliš malé procento HDP, Tomáš Feřtek souhlasí, dodává však, že v nejbližší době nelze vzhledem k současné ekonomické situaci očekávat žádné zlepšení. Investice do českého školského systému se tedy i v blízké budoucnosti budou pohybovat okolo 4,5% DPH, přičemž průmět zemí OECD činí 6,1%.

Tomáš Feřtek posluchačům prezentoval i další možné příčiny neutěšeného stavu českého školství, kritizoval zejména příliš časnou selekci dětí na schopné a méně schopné. Brzké odchody nadanějších dětí na jazykově či sportovně orientované školy a zejména víceletá gymnázia mají na celkovou úroveň školského systému velmi negativní dopad - vedou k zanedbání péče o tu část populačního ročníku, která po odchodu nadanějších dětí zůstává na běžných základních školách. Své tvrzení dokládá Tomáš Feřtek i výsledky testů PISA, podle nichž se výsledky u gymnazistů zhoršily jen nepatrně, zato došlo k obrovskému propadu u žáků středních odborných škol, učilišť a nástavbových škol.

Tomáš Feřtek kritizoval i současné snahy ministerstva školství o plošné testování žáků a studentů. Školy totiž mají tendencí udělat vše pro vyšší umístění na řebříčku a tlačí na odchod slabších žáků, kteří by škole „kazili průměr". Kromě toho se pak školy soustředí pouze na to, co bude předmětem daného testu, a zanedbávají rozvoj takových schopností žáků, které plošnými testy hodnotit nelze, tedy například schopnost spolupráce či argumentace.

V závěrečné části přednášky ovšem nezůstalo jen u kritiky. Tomáš Feřtek posluchačům nastínil některá další opatření, jež by českému školství mohla pomoci. Podle něj by například bylo možné získávat více informací o výsledcích vzdělávání pomocí výběrových šetření, jež by mohly částečně nahradit kritizované plošné testy. Tomáš Feřtek je také pro zachování vysoké autonomie škol, pokud jde o metody a obsah vzdělávání, neboť takové uspořádání motivuje učitele k vyšším výkonům a činí je odpovědnými za to, co učí. Vhodným krokem by mohlo být i zavedení formativního (slovního) hodnocení žáků místo stávajícího známkování. Nezbytná je podle něj i lepší metodické podpora učitelů při práci se slabšími žáky.

Titulní foto pochází z blogu Tomáše Feřteka: http://fertek.blog.respekt.ihned.cz/.

Vyšlo: 22.03.2012

• Přidat komentář
• Verze pro tisk