Tomáš Pruša: "Nebuďte anonymní, ptejte se i odpovídejte ve vhodném čase, sdílejte zajímavé odkazy a buďte vtipní."

Tomáš Pruša toho zná a umí opravdu hodně - přednáší o aplikované farmakologii i o nutričním softwaru, doplňcích stravy a reklamě. Zavedl přednášky o sociálních médiích ve zdravotnictví a věnuje se vzdělávání neslyšících vysokoškolských studentů. Na přednášce v Bloku expertů však předvedl, že toho nejen hodně zná, ale umí to i předat dál. Skvělý předpoklad pro rozhovor (nejen) o zdravotnických informacích na internetu.

 

 

Co by v českých podmínkách pomohlo k tomu, aby se prosadily a začaly efektivně fungovat elektronické zdravotnické knížky?

Obávám se, že v současné době se nejedná pouze o odborný zdravotnický problém, ale též významně o otázku politickou. Samotná myšlenka elektronické zdravotní dokumentace je velmi přínosná a jak pacienti, tak i zdravotnický personál a zdravotnická zařízení, by z výhod tohoto typu dokumentace mohli čerpat. Velkým problémem v českém prostředí je ovšem podoba a způsob informování o projektu IZIP, který představuje internetovou zdravotní knížku, ale nikoliv plnohodnotnou elektronickou zdravotní dokumentaci. Zde je nutné zmínit poněkud znepokojující Prohlášení Společnosti biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky ČLS JEP k současnému stavu projektu IZIP z listopadu roku 2011, které poukazuje na nedostatky projektu IZIP z odborného hlediska. Odpověď na vaši otázku je tak vlastně teoreticky jednoduchá - pomůže skutečný zájem odborných a politických kruhů o funkční řešení, inspirované okolními projekty, s danou odpovědností a se snahou tento projekt otevřeně diskutovat jak v odborných kruzích, tak i s pacienty. Vzhledem k současnému stavu v České republice jsem však spíše skeptikem, bohužel.

Byly tu pochybnosti o zabezpečení uložených informací o zdravotním stavu pacientů, např. v nemocničních intranetech. Myslíte si, že se dají zdravotnické databáze zneužít?

Elektronická zdravotní dokumentace představuje velké množství citlivých osobních údajů, samozřejmě tak představuje potenciální hrozbu zneužití. Pokud ale bude systém navržen dle mezinárodních standardů, měla by být zajištěna dostatečná bezpečnost. Právě na mezinárodním poli probíhá bouřlivá diskuze mezi zastánci a odpůrci míry soukromí a bezpečnosti. Zajímavým pohledem do této diskuze přispívá např. profesor Zetler (Katedra marketingu a managementu, Macquarieova univerzita), který se zabývá etickými aspekty elektronického zdravotnictví (eHealth). Ten se domnívá, že i přes velké benefity není soukromí v současné době dostatečně zabezpečeno. Jak je vidět, není to otázka jednoduchá a ani pouze technická. Ožehavým tématem jsou také finance potřebné pro tyto systémy.

Jsou sociálně sítě, které jsou pro prezentaci informací o zdravotnictví vhodnější? Myslíte, že je někdy lepší informací „tweetnout" než dát na Facebook?

Ano, v nových médiích stejně jako v klasických médiích jsou rozdíly, které jsou dány více faktory. Z našeho pohledu nás bude samozřejmě ovlivňovat cílová skupina využívající právě tuto sociální síť, dále způsob komunikace, která se může lišit v jednotlivých médiích a samozřejmě i informace, které se v daném médiu prezentují. Odlišná je rychlost šíření, ale i doba existence informace v jednotlivých médiích. Těch rozdílů by se dalo vyjmenovat více. Jinak budu komunikovat na LinkedIn s kolegou a jinak s pacienty na Facebooku. Důležité je si uvědomit co chci sdělit, komu to chci sdělit a vědět, jak to mám udělat. Pak výběr média bude cílený a vyvarujete se mnoha chyb. Tuto skutečnost by měla jasně definovat vaše strategie pro sociální média a měla by být nastavena pravidla pro kontrolu a nápravu. Vím, zní to příliš teoreticky, ale pokud si neřeknete, čeho chcete dosáhnout, tak toho ani dosáhnout nemůžete. A je to mimochodem častá chyba zdravotnických organizací v nových médiích.

Kdo by měl informace na sociální sítě dávat? Tiskový mluvčí, lékař, pacient?

Toto je častá otázka, zejm. ze strany větších organizací. Velmi rád ukazuji příklad Mayo Clinic, která má vlastní centrum pro sociální média (na Twitteru @MayoClinic, www.facebook.com/MayoClinic nebo pinterest.com/mayoclinic). K příkladům s vlastním centrem pro inovace patří i Bostonská dětská nemocnice, kde má na starosti sociální média Sarah Mahoney (Twitter: @SarahMMahoney). Zmínit můžeme i jiné úspěšné, např. Světovou zdravotnickou organizaci (Twitter: @WHO), Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (Twitter: @Federation) nebo video kanál Zdravotnického střediska v Nebrazce (www.youtube.com/NebraskaMedCenter). Opomenout nesmím ani slavnou akci na Twitteru z nemocnice Henryho Forda v Detroitu, kdy informace zprostředkovával lékař (http://abcnews.go.com/Video/playerIndex?id=7143331). Není nutné ihned vytvářet centra pro sociální média, ale ve všech těchto případech je zvolena osoba, která vede komunikaci a zodpovídá za kampaň ve vhodně vybraném médiu. Tato osoba může být tiskový mluvčí či zdravotnický pracovník, který s tímto nástrojem umí zacházet, který má přehled o dění v organizaci a nebude anonymní. Pacienti a ostatní zdravotnický personál pak mohou být cílovou skupinou. Není možné to ale přidělit nějakému lékaři v rámci jeho úvazku s tvrzením, že mu to mnoho času nezabere. Úspěšné kampaně se nevyrábí na koleně. Takové strategie nemají šanci na úspěch.

Jaké informace je vhodné zveřejňovat?

Vhodné jsou ty informace, které zajímají vaši cílovou skupinu. Je však pravdou, že ve zdravotnictví jste striktně omezena legislativním rámcem, co můžete a co nemůžete zveřejnit. V tomto ohledu je problematická i tematická inspirace zahraničím, kde platí jiná legislativa. Témata zdravotnických kanálů jsou velmi různorodá, naleznete historii i nové metody, tipy pro pacienty, organizační záležitosti pro zaměstnance, konference, úspěchy lékařů,... Je toho opravdu mnoho. Ale mohu dát alespoň základní rady: nebuďte anonymní, ptejte se i odpovídejte ve vhodném čase, sdílejte zajímavé odkazy a buďte vtipní.

Kdo je cílovou skupinou? Kdo to bude číst a kdo by to měl číst?

Částečně jsem již odpověděl, mohou to být pacienti, vybrané skupiny pacientů, zdravotnický personál či široká veřejnost. Otázkou je, kdo jste a koho chcete oslovit. Jestliže budu společnost starající se o diabetiky, oslovovat budu právě je a mým cílem je udržet pacienty motivované a přinášet jim nové a zajímavé tipy. Nebo jsem nemocnice a chci přinášet pacientům a zájemcům jak aktuální informace ovlivňující jejich pohyb a pobyt v nemocnici, tak i zajímavosti odborného rázu či úspěchy lékařů. Pro nemocnici mohou nová média představovat významný komunikační kanál, je však škoda, že si jich to poměrně málo uvědomuje. Neměl bych opomenout ani odborné společnosti, které by mohli tímto způsobem oslovit zejm. mladé potenciální členy, mohli by sdílet mnohé informace a zviditelnit se i pro širší veřejnost. Ani zde nenajdeme mnoho dobrých příkladů v České republice.

Příkladů dobré praxe u nás asi moc nenajdeme... Jaké jsou tedy v zahraniční? Čím je dobré se inspirovat?

V České republice mnoho dobrých příkladů ve zdravotnictví nenaleznete. Buď se jedná o odborníky, kteří s novými médii neumí správně zacházet, nebo naopak pokulhává právě ta odborná obsahová stránka. Z dobrých příkladů mohu uvést např. IKEM (www.facebook.com/ikemcz). V zahraničí je příkladů mnoho, některé jsem již uvedl a doporučím další spíše jako zdroje informací: @NatureNews (věda), @cnnhealth (zdraví), #hcsm (moderovaný chat na téma sociální média a zdravotní péče), #mhealth (mobilní technologie a zdravotnictví), pinterest.com/mdandersonnews (boj proti rakovině netradičně), www.youtube.com/LexingtonMedical (doporučuji video Lexington Medical Center: Pink Glove Dance 2011 a pochopíte co znamená být neanonymní), www.facebook.com/AIDShealth (boj proti AIDS), @HealthCastleGlo (výživa), @USDAFoodSafety (bezpečnost potravin), @schoolfoodtrust (školní stravování), @FoodFun (edukační hry pro děti), #pharma (farmacie), #biotech (biotechnologie). Těch příkladů je opravdu mnoho, proto se pravidelně snažím na svém Facebookovém profilu či na svém Twitteru ukazovat dobré i špatné příklady. V současné době budu spolupracovat na změně Facebookové stránky a Twitterového kanálu Společnosti pro výživu, snad tedy bude i toto časem dobrý příklad. Se studenty nyní začínáme projekt NutriWeb, který by se za pomoci nových médií měl stát kvalitním informačním zdrojem o výživě. Držte pěsti.

Podaří se vám zformulovat deset rad, jak komunikovat zdravotní informace na sociálních sítích?

1.       Poslouchejte a stále se učte (dobré a špatné příklady vám hodně dají)

2.       Přemýšlejte jako vaše cílová skupina (myslete jako pacient, ne jako ředitel)

3.       Říkejte pravdu (neohýbejte výsledky výzkumů ve váš prospěch)

4.       Mluvte jazykem vaší cílové skupiny (mnoho zdravotnických informací na webu je příliš složitých)

5.       Nevytvářejte informační odpad (nezdvojujte informace, Twitter ani Facebook nejsou RSS)

6.       Nedělejte medicínu po internetu (dbejte na soukromí pacientů a upozorňujte je, že diagnózu nelze stanovit dle fotografie na Facebooku)

7.       Reagujte (i když se nejedná o pozitivní reakce vašich fanoušků, odpovězte)

8.       Sdílejte (nebojte se sdílet i informace konkurence)

9.       Nebuďte anonymní (uveďte jméno zodpovědného člověka za komunikaci v daném médiu a nedělejte z něj supermana, který odpoví na vše ve všech médiích)

10.   Buďte vtipní :)

Fenomén gamifikace ve spojení se zdravotnictvím má obrovský potenciál - co vás na tomto principu nejvíc baví a čemu všemu může gamifikace ve zdravotnictví sloužit?

Ano, potenciál je to velký, ale i zneužitelný. Mě nejvíc zaujala práce s motivací pacientů u chronických onemocnění, kdy pacienti ztrácí motivaci dodržovat dlouhodobá režimová opatření a terapeutická pravidla. Obrovský význam vidím také u preventivních opatření zaměřených na mladší populaci. Zde se dostáváme ale k problému onoho zneužití, kdy lze tyto principy využít velmi obratně i v marketingu značek či marketingu jednotlivých výrobků a pak se samozřejmě nabízí otázka etiky využití těchto principů v péči o zdraví.

 

Jste jediným pedagogem na lékařské fakultě, který učí neslyšící studenty v českém znakovém jazyce. Zajímáte se o komunitu neslyšících? Vývoj v oblasti kmenových buněk či nanotechnologií je velký. Sledujete například pokroky v technologické podpoře pro neslyšící?

Otázka je velmi komplikovaná. Samozřejmě sleduji současné možnosti pro neslyšící např. oblast kochleárních implantátů, ale sleduji i budoucí vývoj, např. možnosti kmenových buněk. Komplikovanost vaší otázky spočívá ve dvou bodech. Jedním je experimentální podoba části tohoto vývoje a jeho budoucí využití. Je třeba mít tedy trpělivost a uvědomit si, že podobné zásahy jsou doporučovány v co nejrannějším věku. Ranná péče a případná intervence je naprosto zásadní. Druhým bodem je kulturní rozdíl neslyšících, kteří mají nejen svůj jazyk, ale i kulturu. Zdravotní intervence budou mít v této oblasti v budoucnu i jinou rovinu, než pouze tu zdravotní. Ale co by bylo možné změnit již dnes je komunikace s neslyšícím pacientem. Proto každý rok děláme kurz pro zdravotnický personál, jak komunikovat s neslyšícím pacientem. V tomto ohledu je trochu smutné sledovat, jak málo informací o zdraví je na webu k dispozici v českém znakovém jazyce. A to i přes dnešní možnosti a oblibu multimédií.

 

O Tomáši Prušovi ...

Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta a Středisko Teiresiás, Masarykova univerzita

Tomáš Pruša je absolvent Farmacie na VFU v Brně a oboru Výživa člověka na Lékařské fakultě MU, doktorand Hygieny, preventivního lékařství a epidemiologie na Lékařské fakultě MU. V dosavadní odborné práci se věnoval zejména informačním technologiím v preventivní péči a jejich využití ve vzdělávání pacientů i odborníků ve zdravotnictví. Na Ústavu preventivního lékařství přednáší kromě aplikované farmakologie pro nutriční terapeuty i o nutričním softwaru, doplňcích stravy a reklamě a zavedl přednášky o sociálních médiích ve zdravotnictví. V současné době se také věnuje vzdělávání neslyšících vysokoškolských studentů na Středisku Teiresiás na MU a je jediným přednášejícím na lékařských fakultách v ČR přednášející v českém znakovém jazyce.

www.prusatoma.cz

Twitter: @prusatomascz, @prusatomas

Facebook: www.facebook.com/prusa.tomas

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback