Toto není Google

Článek je věnován archivu závěrečných prací na Masarykově univerzitě. Autor v něm popisuje jeho aktuální podobu a navrhuje možná vylepšení v podobě vylepšení stávajících funkcí a doplnění nových, které by mohly být zajímavé pro uživatele systému. Mimoto se zabývá archivem také z hlediska použitelnosti a zásad Webu 2.0.

Když jsem přemýšlel, která přednáška z letošního Bloku expertů mě oslovila nejvíce, pak to asi jednoznačně byla prezentace Michala Brandejse věnovaná archivu závěrečných prací na MU (aplikace Absolventi a závěrečné práce, dále jen archiv) a projektu Národního registru VŠKP. Bylo velmi zajímavé nahlédnout pod pokličku systému a zjistit, jak to celé funguje na pozadí. K napsání tohoto textu mě inspiroval především závěr jeho prezentace, kde zmínil pojem Web 2.0 a nastínil možná využití jeho principů v archivu závěrečných prací. Přiznám se, že mě přitom napadla kacířská myšlenka, proč tam již všechna tato vylepšení dávno nejsou a z jakého důvodu je nejen archiv, ale také celý Informační systém MU, tak moc uživatelsky nepřívětivý? A můžeme na tom my uživatelé vůbec něco změnit? Na první otázku nejsem kompetentní odpovídat. Na tu by si měli najít odpověď tvůrci IS MU sami. Ale jsem přesvědčen, že uživatelé mají vždy možnost vyjádřit svůj názor na fungování systému a snažit se všemi možnými cestami o jeho vylepšování. Rozhodl jsem se proto v tomto příspěvku zhodnotit aktuální stav archivu a navrhnou, jak by mohl v budoucnu vypadat. Jsem přesvědčen, že níže uvedené funkce by šlo využít i v budovaném Národním registru VŠKP.

Vyhledávání

Základem jakéhokoliv systému, který pracuje s bibliografickými údaji a plnými texty, je vyhledávání. Archiv nabízí fulltextové vyhledávání a vyhledávání formou omezení výsledků pomocí předdefinovaných kritérií.

Fulltextové vyhledávání

Nejprve jsem vyzkoušel fulltextové vyhledávání. Rozhraní umožňuje uživateli zadat jakýkoliv výraz do vyhledávacího pole, omezit hledání na závěrečné práce nebo na jiné typy dokumentů, řadit výsledky dle abecedy nebo relevance a zadat UČO uživatele.[1] Mimoto zde najdeme ještě aktuální počet prohledávaných dokumentů. Pro otestování fungování fulltextového vyhledávání jsem do vyhledávacího pole zadal své příjmení a jméno. Nalezeno bylo pět záznamů, přičemž svou bakalářskou práci jsem objevil až na předposledním místě. Ostatní práce ji pouze citovaly. Když jsem dotaz obrátil a zadal jsem nejprve jméno a pak příjmení, nalezl jsem dokonce šest záznamů, přičemž dva původně nalezené zmizely a místo nich se zobrazily tři nové (m.j. složka s mou bakalářskou prací a posudek oponenta). Významně jsem se posunul ve výsledcích a to na 2. a 3. místo (složka a pak text bakalářské práce). Od zobrazování výsledků dle relevance bych však čekal, že se nejprve vyhledají všechny práce, které obsahují zadané slovo v názvu, autorovi nebo v klíčových slovech a teprve poté ve fulltextu a anotaci. Zdá se však, že výsledky se řadí dle počtu výskytů slova v textu, což asi nebude pro uživatele velkým přínosem.

Formulář pro fulltextové vyhledávání

Obr. 1: Formulář pro fulltextové hledání

Proč tomu tak je? Vyhledávání, dle mého názoru, není vůbec navrženo uživatelsky přívětivě a dělá jen to, co hlásá jeho titulek, tedy prohledává fulltexty. To ostatně potvrzuje také odkaz na nápovědu označený textem „Tohle není Google!". Jenže proč to nemůže být stejné jako v Googlu? Tohle přesně uživatel potřebuje. Nechce studovat nápovědu a zjišťovat, jestli má dát před pomlčku lomítko, aby našel třeba výraz wi-fi[2]. Je zvyklý zadat požadovaný výraz a najít relevantní dokumenty na předních pozicích. Není intuitivní uživatelské prostředí a co nejjednodušší vyhledávání jedním z principů Webu 2.0? Jistá sofistikovanost by systému určitě pomohla. Je už jen na vývojářích, jak toho technicky dosáhnou.

Vyhledávání absolventů a závěrečných prací

Ani druhý způsob, označovaný jako vyhledávání absolventů a závěrečných prací, není úplně ideální. Uživatel má k dispozici poměrně složitý formulář, který obsahuje pět nabídek, v nichž může omezit nalezené záznamy dle fakulty, dvou počátečních písmen ze jména, roku obhájení, akademické hodnosti a pracoviště. Kromě toho je možné si v rozsáhlé nabídce zaškrtnout jeden nebo více požadovaných studijních programů a oborů. Po odeslání formuláře se zobrazí abecední seznam nalezených prací obsahující autora, rok, stav studia, udělený titul, studijní program, obory a český nebo anglický název. Je-li k dispozici plný text, objevíme u záznamu odkaz archiv, přes který se na něj dostaneme.

Formulář pro vyhledávání absolventů a prací

Obr. 2: Formulář pro vyhledávání absolventů a prací

Nejvíce mi na tomto způsobu vyhledávání vadí využití tzv. multiple selectu ve formuláři. Hlavní problém spočívá v tom, že uživatelé jej příliš neumějí používat. Často zakliknou pouze jednu možnost, protože nevědí, že pokud chtějí označit více položek, pak musejí současně držet stisknutou klávesu CTRL[3]. Daleko efektivnější by bylo použití několika input boxů, z nichž každý by byl určen pro zápis určitého typu informace. Chybět by nemělo pole pro zadání autora, názvu, roku obhájení, klíčových slov, vedoucího práce a oponenta práce. Pomocí checkboxů nebo obyčejného selectu bych umožnil omezit vyhledávání na druh práce, jazyk, fakultu a pracoviště. Doplnil bych ještě zaškrtávací pole pro zobrazení výsledků obsahující plný text. Mimo vyhledávání v polích bych zkušenějším uživatelům nabídl možnost pokročilého vyhledávání po vzoru systémů profesionálních informací (Illumina, Proquest, EBSCOhost apod.). Zapomenout nelze ani na rejstříky ve formě odkazů. Samozřejmostí by měl být rejstřík autorů, názvů prací a klíčových slov. Kromě toho by archiv mohl nabízet seznam kateder a pracovišť. Po kliknutí na katedru by se zobrazily všechny zde obhájené práce s možností dalšího filtrování záznamů např. dle roků, druhu prací apod.

Zobrazování výsledků vyhledávání

Změn by mohlo doznat také zobrazování výsledků. V současnosti nám systém nabízí jiné zobrazování výsledků u fulltextového hledání a u vyhledávání absolventů a závěrečných prací. V prvním případě se nejprve zobrazí název práce v češtině a angličtině, následuje autor (je uvozen slovem student/studentka), rok a odkaz Správce, název souboru zadaný autorem, odkazy na soubory s plným textem (jsou-li k dispozici) a řetězec, v němž bylo nalezeno hledané slovo. V prvé řadě bych vypustil název souboru, který zadává autor a většinou nemá příliš velkou informační hodnotu. Místo toho bych přidal druh práce, fakultu, katedru a obor. Zastavil bych se ještě u odkazu Správce, který vede na detail článku. Přiznám se, že pod tímto označením bych podrobné informace k závěrečné práci nečekal. Odkaz bych spíše umístil na název, případně bych pod záznam vložil odkaz s textem podrobné informace nebo více informací.

Obr. 3: Zobrazení výsledků fulltextového hledání

Ani druhý způsob zobrazování výsledků není příliš optimální. Nejprve nalezneme autora, následuje rok, stav studia, udělený titul, studijní program, obor a název. Myslím si, že lepší by bylo hned pod autorem uvádět název práce a pak rok obhájení. Úplně bych vypustil stav studia a udělený titul. Namísto toho bych zobrazil druh práce. Teprve poté bych uvedl studijní program a obor. Pokud má práce k dispozici plný text, nezobrazoval by se u ní odkaz archiv, ale spíše bych volil „údernější" označení plný text nebo fulltext. Odkaz bych samozřejmě umístil i na název práce.

Zobrazení výsledků vyhledávání absolventů a prací
Obr. 4: Zobrazení výsledků vyhledávání absolventů a prací

Když jsem přemýšlel o možných funkcích systému, napadla mě u výsledků vyhledávání funkce najít podobné práce. Po kliknutí na odkaz by se uživateli zobrazily jiné závěrečné práce, které svým tématem odpovídají původní práci. Nejde o nic revolučního. Tuto funkci nabízejí některé již zmiňované systémy profesionálních informací. Za všechny bych zmínil třeba webové prostředí EBSCOhost, kde se u detailu každého článku nachází odkaz Find More Like This. Pokud na něj uživatel klikne, sestaví se na pozadí nový dotaz, v němž se použijí klíčová slova uložená u původního článku, provede se vyhledání a ve finále se zobrazí nalezené články. Takto uživatel velmi rychle zjistí, co na dané téma v systému existuje. Navíc ušetří spoustu času, protože nebude muset vytvářet nový dotaz. K mému velkému překvapení je již tato funkce v archivu implementována, ale zobrazuje se pouze v detailu závěrečné práce, tzn. uživatel se k němu dostane přes odkaz Správce (u fulltextového hledání), resp. Archiv (u vyhledávání). Zejména u odkazu Správce však uživatel většinou neobjeví, že jde o odkaz na detail, proto se k zobrazení podobných prací ani nedostane. To je opět argument, proč by u obou druhů zobrazování výsledků měl být umístěn jasný odkaz na detail.

Další funkce archivu

Vyhledávání je bezesporu nezbytnou součástí archivu závěrečných prací. To ale neznamená, že bychom návrh ostatních funkcí měli zanedbat. Co by měl systém dále obsahovat? Jaké funkce by uživatelé ocenili?

Hodnocení a uživatelské recenze

Pokud nehledáme práci konkrétního autora, ale zajímají nás kvalitní práce na určité téma, pak bychom bezesporu ocenili hodnocení a uživatelské recenze (komentáře). Hodnocení může být formou známkování (1-5) nebo hvězdiček. Aktuální rating by se promítal i do výsledků vyhledávání, tzn. zadám-li do vyhledávání klíčové slovo, objeví se na horních pozicích nejlépe hodnocené práce. Kromě toho by velkým přínosem byly uživatelské recenze, které by ostatním uživatelům pomohly rozhodnout, zda stojí za to dané dílo číst. Hodnocení a komentování prací by mělo zůstat anonymní. Jen tak zajistíme, že bude tato funkce využívaná.

Často se stává, že chceme k textu doplnit zajímavé odkazy na jiné články nebo práce. V tom případě bychom mohli opět využít komentářů nebo by k záznamu mohl kdokoliv přidat relevantní odkazy.

Uživatelské konto

Při prohledávání závěrečných prací se nám může podařit najít text, který by mohl zajímat našeho kolegu. V tom případě by v systému měla být funkce mail a friend, jejímž prostřednictvím by se mu poslalo upozornění na jeho email. Pojďme ale ještě dál. Co když práce zajímá nás a chceme si ji někam uložit, abychom na ni nezapomněli? V tom případě se nabízí mít v archivu vlastní konto, kde bychom si uchovávali zajímavé práce. Mohli bychom si je třídit do složek a sdílet s jinými uživateli a to veřejně nebo pod heslem. Určitě by bylo přínosné zobrazovat, jaké jiné práce si do svého konta uložili uživatelé, kteří v něm mají podobné práce jako my. Funkce moje konto by byla ještě zajímavější ve chvíli, kdy bychom si mohli do své databáze ukládat i záznamy z knihovního katalogu, z doporučené literatury vyučujících nebo třeba informace o oblíbených článcích či celých webových stránkách na internetu. Dovedu si představit, že by tato služba mohla být zakomponována přímo v Informačním systému MU.

Závěrečné práce a RSS kanály

V archivu závěrečných prací by šlo využít i dnes tak populárních RSS kanálů. Svůj RSS kanál by mohly mít nejen nové práce v systému, ale také jednotlivá klíčová slova. Další možností je vytvořit si individuální RSS kanály. Uživatel se přihlásí do svého konta, kde zadá klíčová slova nebo si vybere katedru, vedoucího práce, případně další parametry a na základě toho se mu vygeneruje RSS kanál, kde se budou ukládat nové práce odpovídající jeho dotazu. Ten pak zadá do své čtečky, v níž může sledovat nové práce, které ho zajímají, bez toho, aniž by použil vyhledávání.

Propojení s katalogem a webovými stránkami knihoven

Archiv uchovává také bibliografické údaje starších prací, které neobsahují plný text. V tom případě by mohlo být pro uživatele užitečné zjistit, kde se daná práce nachází. Asi nejjednodušší cestou, jak toho docílit, je prolinkovat ji se záznamem v knihovním katalogu. Druhou možností je pomocí nějakého API rozhraní získat tyto informace přímo z knihovního katalogu a zobrazit je v detailu závěrečné práce. V zásadě by stačilo uvést knihovnu, signaturu, lokaci a status dané jednotky (u diplomových prací je však většinou nastaven status prezenční výpůjčky, proto by se tento údaj mohl vypustit). Pokud by chtěli jít tvůrci ještě dál, mohla by se po najetí myší na název knihovny objevit její oficiální webová stránka, mapa s jejím umístěním a třeba také provozní doba dané knihovny. V případě, že se práce nachází ve skladu, měla by zde existovat možnost objednat si ji do studovny. K tomu by však bylo nutné, aby se žadatel nejprve přihlásil ke svému čtenářskému kontu v knihovně. Všechny výše uvedené funkce ušetří uživateli čas, který by jinak musel vynaložit na vyhledání práce v katalogu a na zjištění informací o knihovně, v níž se nachází.

Propojení s jinými externími službami

Zmínil jsem zde napojení na katalog a weby knihoven. Proč ale nevyužít potenciálu dalších online služeb. Jako první mě napadá přidat ke každému záznamu odkazy pro zařazení zdroje do webových bookmarků. Uživatel si tak bude moci nalezené práce vložit třeba do služeb jako del.icio.us, digg.com, Reddit.com, Simply atd. Masarykova univerzita svým studentům a zaměstnancům nabízí také citační software EndNote Web. Nastavit import dat do tohoto systému není příliš náročné, takže proč to uživatelům neumožnit. U webových bookmarků jde pouze o zaslání údajů pomocí OpenURL na bránu konkrétní služby. U EndNote Web by bylo nutné data exportovat nejprve do textového souboru dle pravidel této služby. Výsledný soubor  by si pak uživatel nahrál do systému přes webový formulář.

Vzhledem k tomu, že jsem spolutvůrce webové aplikace Citace.com, která slouží pro generování bibliografických citací dle norem ČSN ISO 690 a 690-2, neodpustím si doplnit možnost importu bibliografických údajů závěrečné práce do toho systému. Opět by šlo použít OpenURL, kdy by se data o diplomové práci odeslala v URL adrese na server Citace.com a předvyplnil by se jimi formulář. Pak už by jen uživatel doplnil chybějící údaje a citaci by si vygeneroval.

Citace a použitá literatura

Když už jsem zmínil tvorbu citací, napadají mě další funkce, které jsou s nimi spojeny. Snem každého vyučujícího a vědeckého pracovníka je vědět citovanost jeho díla. Když už fulltextové vyhledávání funguje tak, jak jsem ho popsal výše, pak si říkám, zda by se stejným způsobem nemohlo zjišťovat, kolikrát byl konkrétní člověk v závěrečných pracích citován. V podstatě by stačilo vytvořit jednoduché vyhledávací rozhraní, do kterého by uživatel zadal jméno, u kterého chce zjistit jeho citovanost. Systém by prošel všechny fulltexty a zobrazil by počet výskytů konkrétního jména. Kromě toho by se zobrazil seznam děl, v nichž byla citace objevena. Takto by si mohl původní autor zkontrolovat, zda nebyla jeho myšlenka vytržena z kontextu nebo špatně pochopena.

Další užitečnou funkcí by bezesporu bylo vyfiltrovat seznam použité literatury z každé práce. Tím bychom mohli srovnávat jakou literaturu použili různí autoři stejného tématu, případně by se z nich dala vysledovat stěžejní (nebo alespoň často používaná) literatura konkrétního oboru. Praktické využití by to našlo třeba v odděleních akvizice v knihovnách, případně by to mohlo navést vyučující a studenty na literaturu, kterou neznají. Dále by šlo jednotlivé citace přidávat do uživatelského konta o následně je využít třeba při tvorbě doporučené literatury nebo je jen sdílet se svými přáteli a kolegy.

Závěr

Ve svém příspěvku jsem se snažil popsat některá možná vylepšení a zajímavé funkce, které by šlo použít v archivu závěrečných prací na MU a eventuálně také při návrhu Národního registru VŠKP. Jejich výčet určitě nebyl vyčerpávající. To ale nebylo smyslem této práce. Daleko důležitější je pro mě poukázat na naprosto nevyhovující stávající podobu archivu a zkusit jeho tvůrce upozornit na to, že by měli daleko více sledovat aktuální požadavky svých uživatelů a také nové trendy při návrhu webových aplikací a systémů. Programování není jen o tom vytvořit systém, ale také zajistit, aby byl využíván. Přijde mi opravdu zvláštní, proč třeba uživatelé na FSS vyhledávají závěrečné práce v Souborném katalogu Masarykovy univerzity a v zásadě webové rozhraní archivu vůbec nepoužívají. Důvodem je bezesporu daleko větší relevance nalezených záznamů v knihovním katalogu. Uživatelé nechtějí ztrácet čas procházením výsledků, ale požadují jasnou odpověď na své dotazy. Chtějí svůj Google! A dokud na ně bude v IS MU svítit upozornění Toto není Google!, pak je asi něco špatně.



[1] UČO je unikátní číslo každého studenta nebo zaměstnance MU. Systém umožňuje dohledat UČO jakéhokoliv uživatele MU.

[2] Pro správné vyhledání tohoto slova v archivu závěrečných prací je nutné zadat wi\-fi.

[3] Tento fakt jsem si mnohokrát ověřil v praxi při školeních uživatelů.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

3 komentáře

Obrázek uživatele Tomas Bouda

Další funkcí by mohl být přímý export bibliografických záznamů prací do nějakého nástroje pro správu osobních bibliografií. Na kolik je to ale technicky zvládnutelné, to nevím. Pravdou je, že mě vždycky zdrží nejdéle citování závěrečných prací. Je ale také možné, že vývojáři by se museli domluvit přímo s producentem nástroje. Takový přímý export do EndNote Webu by se hodil...

 

Tomáš Bouda

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
11. 11. 2019

I definitely enjoying every little bit of it. It is a great website and nice share. I want to thank you. Good job! You guys do a great blog, and have some great contents. Keep up the good work. I really appreciate this wonderful post that you have provided for us. I assure this would be beneficial for most of the people. energy comparsion site

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback