Tvorba portálu Muniport: testování a publicita

V posledním článku, který stručně představuje moji magisterskou diplomovou práci „Portály podpůrných služeb se zaměřením na portál Muniport“ se budu zabývat dvěma důležitými oblastmi projektu – testováním a publicitou.

Poznámka redakce: jedná se o třetí část výtahu z magisterské diplomové práce: HUSÁKOVÁ, Eva. Portály podpůrných služeb se zaměřením na portál Muniport. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2011, 129 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Helena Kolátorová. 

Testování

Přidanou hodnotu portálu Muniport vytvořil pracovní tým uživatelským testováním, které probíhá dodnes. Vedle testování technické funkčnosti je totiž nutno portál otestovat i z uživatelského hlediska. Po každé vlně testování se sešel celý tým, aby testování vyhodnotil a podle výsledků testování portál modifikoval.

Testování pomocí analýzy zdrojového kódu

Analýza zdrojového kódu stránky byla provedena pomocí služeb SEO Servis a SEO nástroje. Analýza prověřuje: informace v hlavičce, chyby v HTML kódu, sémantiku obsahu, přístupnost.

První testování proběhlo 24. 5. 2010 s výsledkem 87 %. Portál po posledních úpravách v HTML kódu (24. 6. 2010) dosáhl výsledku 94 %. Po prvním testování se doplnila mapa portálu, jejíž absence byla v analýze vytýkána. Některé vytýkané chyby však nelze opravit vzhledem k charakteru portálu. Jedná se o části analýzy týkající se sémantiky a přístupnosti (stránka obsahuje málo odstavců) a dále obsahové části (bylo by lepší text více strukturovat).

Testování na přístupnost

Michal Kubíček správně uvádí, že „spíše než na validitu stránek podle striktních norem dbejte na to, aby byly stránky přístupné" [i]. Ani tým Muniport se otázkám přístupnost nevyhnul. Tým nepodceňuje počet uživatelů s bariérami, a proto od začátku tuto oblast konzultoval s Radkem Pavlíčkem z TyfloCentra Brno, který ještě před samotným vytvořením portálu poskytl cenné rady, čemu se vyvarovat právě v oblasti přístupnosti. Tým měl v mnohém práci ulehčenou, jelikož „systém Plone byl prvním systémem správy obsahu CMS na světě, který podporoval standardy WAI-AA a americký standard US Section 508 (přístupnost informací), a splňuje či převyšuje i další standardy přístupnosti"[ii].

Uživatelů, kteří mají s internetovými stránkami potíže, je více než si většinou uvědomujeme. Mnohé hendikepy mohou být dočasné - například do pohybově postižených patří i lidé se zlomenou rukou.

Tomáš Chmelař správně uvádí, že „paradoxně právě pro nevidomé a těžce zrakově postižené má internet zásadní důležitost"[iii]. A takto bychom mohli brát jednoho hendikepovaného uživatele po druhém.

Nemalou skupinou hendikepovaných uživatelů jsou uživatelé s alternativními zobrazovacími zařízeními. Do této skupiny patří uživatelé používající ne zcela běžné prohlížeče nebo alternativní zobrazovací zařízení. Tým proto testoval i kompatibilitu s jednotlivými prohlížeči.

Tyflocentrem Brno (http://blindfriendly.cz/testovani) v květnu 2010 portál otestoval na přístupnost. Web byl ohodnocen jako bez větších obtíží přístupný. Orientaci na webu ohodnotili odborníci na přístupnost jako rychlou díky ustálené struktuře, která koresponduje s typem prezentovaného obsahu.

Tyflocentrum ve své zprávě o testování uvedlo, že lepší přístupnosti by pomohlo výstižnější popisování grafiky, častější používání UL seznamů a doplnění titulků některých stránek. Nejvíc připomínek bylo k sekci vyhledávání, které byly dále konzultovány. Vyhledávání bylo uzpůsobeno většině uživatelů.

 

Uživatelské testování použitelnosti

„Velkou výhodou testování použitelnosti je, že díky nim můžete svůj web vidět očima někoho jiného. A to vám pomáhá zachytit chyby a vymezit problémy, které jste při navrhování vidět nemohli."[iv]

 

June Cohenová uvádí, několik bodů, které se můžeme dozvědět z testů použitelnosti:[v]

-         potíže s uspořádáním webu, kdy je web upořádán jinak než by uživatel očekával (jak je zvyklý z jiných webů)

-         potíže se jmény nebo popisky: popisek oddílu je správně použitý, ale uživatel popisku nerozumí nebo si pod ním představuje něco jiného

-         potíže se seskupením, kdy uživatelé očekávají, že příbuzné položky naleznou u sebe. 

 

Uživatelské testování použitelnosti portálu Muniport se konalo ve dvou vlnách. První testování se uskutečnilo v březnu 2010 ještě před vznikem portálu pomocí kartičkové metody.  Na konci května 2010 následovalo druhé testování již přímo na portálu.

 

Sezení typu card-sorting

V březnu 2010 proběhlo "formální testování použitelnosti" pomocí metody card sorting, při kterém uživatelé-testeři navrhují kategorizaci obsahu na stránkách. Metoda pomáhá zjistit, zda design plní svoji funkci v souladu s našimi záměry a pracuje tak, jak jsme chtěli.

 

Card sorting má 2 varianty[vi]:

Klasická varianta - na kartičky se napíše název a případně popisek hlavních položek. Karty se zamíchají a položí před testované uživatele. Uživatel seřadí kartičky do kategorií tak, jak si myslí, že k sobě patří. Navíc se karty mohou v kategoriích dále řadit, pojmenovávat a přejmenovávat jednotlivé kategorie a položky. Komentáře uživatelů mohou být velice přínosné.

Otevřené řazení - jména a počet kategorií je předem daný. Uživatelé pouze rozdělují karty do daných kategorií. Tuto variantu používáme, pokud námi navrhovaná struktura odpovídá cílové skupině.

Výsledky se zapisují do tabulky, kde jsou všechny kategorie vepsány do prvního řádku i sloupce. Výsledkem je tabulka hodnot pro různé dvojice. Dvojice, které mají největší skóre, byly největším počtem uživatelů vyhodnoceny tak, že patří k sobě.

 

Testování proběhlo v knihovně se třemi uživateli. Byla použita klasická metoda, kdy uživatelé dostali na kartičkách napsané hlavní kategorie a podkategorie a byly jim položeny 2 typy otázek. První typ se ptal na specifickou věc (např. Kde bys hledal/a lístky na představení fakultního divadla?). V druhém případě byla pokládána otázka, kde je kombinace několika faktorů (Jsi cizinec a hledáš práci).

Výsledkem tohoto testování byl popis obsahu, kterým byly opatřeny všechny kategorie a některé skupiny. Některé odkazy byly přesunuty v rámci kategorií, některé dokonce i do jiné kategorie. Několik odkazů bylo zduplikováno do více kategorií (např. SUPO). Bylo rozhodnuto, že každý odkaz bude mít svoji ikonku, která bude informovat uživatele, o který typ dokumentu se jedná (internetová adresa, PDF dokument, zaheslovaný dokument).

 

Testování „Já na to přijdu"

1. 5. 2010 byl spuštěn portál Muniport. V prvních dnech nám pomocí kontaktního formuláře přišlo několik zpráv s údaji a odkazy doplňujícími portál. Dne 26. 5. 2010 jsme učinili druhé testování již hotového portálu. Testování proběhlo v jedné z učeben na FF MU, která je dostatečně odhlučněná a vybavena počítačem s přístupem na internet. Všichni testovaní dali souhlas s nahráváním testování na video. Videozáznam zachycující obličej testera se hodí ke sledování uživatelových pocitů při testování jednotlivých prvků portálu.

Při testování je vhodné používat software pro nahrávání obrazovky počítače, který nahrává pohyb uživatele na testovaném portále. V našem případě tak lze zjistit, jak tester postupuje k cíli při plnění jednotlivých úkolů, na které kategorie, objekty webu se zaměřuje nejvíce jeho pozornosti a jak dlouho mu to trvá. Ulehčí to práci moderátorovi, který si nemusí zapisovat podrobné poznámky o chování uživatele. Uživatel pak není ani tolik nervózní, že mu někdo stojí za zády. Do počítače byl proto nainstalován doplněk webového prohlížeče Capture Fox, jenž zachytává buďto jenom okno vyhledávače nebo celou obrazovku jako video.

Steve Krug píše : „Protože jsou srovnávané servery ,živé‘, můžete provádět dva druhy testování : Testování typu ,Já na to přijdu‘ a ‚Klíčové úkoly‘."[vii]

Testování ,Já na to přijdu‘ probíhá přesně tak, jak zní: uživatelům byl ukázán portál, dostali čas, aby si portál mohli prohlédnout a proklikat. Poté dostali několik otázek, které se týkaly toho, jak na ně portál působí na první pohled.

Pro testování byli vybráni 3 studenti. Tento počet považuje i Steve Krug za ideální - „První tři uživatelé s největší pravděpodobností odhalí skoro všechny podstatné problémy"[viii]. Steve Krug uvádí, že „je přeceňovaná důležitost výběru reprezentativních uživatelů. Testy je dobré provádět s lidmi, kteří jsou podobní těm, co budou váš server používat..."[ix]. Vzhledem k nízkému počtu procesů a struktuře stránek portálu Muniport jsou i podle nás tři testovaní uživatelé dostačující.

Testovanými osobami byli student 4. ročníku gymnázia jakožto potenciální budoucí student univerzity, student 3. ročníku Stavební fakulty VUT v Brně (student mimo MU se zkušenostmi s podpůrnými službami vysoké školy) a studentka 1. ročníku FF MU, která již má zkušenosti se studiem a službami MU, ale stále má v něčem mezery. 

Studenti dostali na design stránek otázku „ Jak na Vás tato titulní stránka působí jako celek?" a otázku „Jaký je hlavní účel tohoto portálu?"

Jednomu z uživatelů se jevila úvodní stránka nepřehledná, ale naopak se mu líbilo grafické zpracování. Ostatní dva považovali úvodní stránku za přehlednou. Účel portálu není zřejmý okamžitě, testovaný uživatel musel chvíli přemýšlet, ale nakonec všichni tři testeři poznali, jaký je účel portálu. Bez problémů určili hlavní prvky této stránky jako je políčko vyhledávání, přepínání portálu do anglické verze, top položky.

 

Testování klíčových úkolů

Testování klíčových úkolů znamená, že požádáte uživatele, aby něco udělali, a pak sledujete, jak dobře si vedou."[x] Na základě tohoto doporučení jsme i my testovali ve dvou fázích. Při testování klíčových úkolů jsme uživatele požádali, aby na portále vyhledali určitou informaci.

Při testování se měřila časová náročnost a chybovost při plnění jednotlivých úkolů. Získané hodnoty, které jsou přiděleny na základě analýzy videozáznamu a záznamu Capture Fox, byly zapsány do tabulky. Díky tomu nám vynikla místa, kde měli nějaké problémy všichni uživatelé.

Bylo položeno 13 otázek o určité službě  MU (např. Kde lze kopírovat na Masarykově univerzitě, kde platit atd.? Najděte katalog BETH). Na závěr byl každý uživatel dotázán, jaký má z portálu pocit. Uživatelé ho hodnotí převážně pozitivně. Aktivně se zajímali o okénka na vyhledávání. Některé úkoly by vyhledávali pomocí něho. Uživateli 2 se zdá kategorií moc, některé by spojil.

Časová náročnost pro vyhledávání i chybovost jednotlivých úkolů se postupně snižovali, jak se uživatelé postupně seznamovali s portálem. Uživatel 1 byl ze začátku velmi nervózní, což se projevilo při vyhledávání, jeho čas vyhledávání i chybovost byla zpočátku vyšší než u ostatních uživatelů.

Na základě testování byly některé odkazy přesunuty v rámci kategorií, některé dokonce i do jiné kategorie. Několik odkazů bylo opět duplikováno do více kategorií. Opravy probíhaly pod mottem Steva Kruga laďte, nepředělávejte design - ladění stojí méně peněz hodně lidí změny nemá rádo, ladění vyžaduje méně práce aj.[xi]

Problémem byly kategorie, které mají více podkategorií (Studium, Knihovny), mají také více odkazů, které je potřeba prohlédnout. Jejich další členění by však způsobilo, že by se uživatelé museli složitěji proklikávat portálem, což by mělo za výsledek snížení uživatelského komfortu a naopak zvýšení určité nepřehlednosti.

 

Testování kompatibility

A zobrazovacími schopnostmi se zabývalo i poslední testování. Právě kompatibilita neboli vzájemná snášenlivost může být oříškem pro webové vývojáře. „Potíže s kompatibilitou vycházejí z: platformy, prohlížeče, plug-in, monitoru, barevných vlastností."[xii] Uživatelé nemusí mít ani alternativní zobrazovací zařízení, stačí mít různou verzi jednoho prohlížeče. Leckdy jednotlivé verze prohlížeče nejsou zcela kompatibilní, i když se v současné době situace výrazně zlepšila.

V prvotní fázi řešení komptability je nutno poznat své budoucí uživatele. V období listopad 2009 - květen 2010, kdy portál vznikal, byl celosvětově nejčastěji používaným prohížečem Microsoft Internet Explorer s 62,60 % uživatelů, druhým nejčastěji používaným byl Firefox s 25,56 %. Tým k této statistice přihlédl, stejně jako ke skutečnosti, že MU standardně používá na svých počítačích Microsoft Internet Explorer a Firefox, a soustředil se na tyto dva prohlížeče. I pokud vybereme pouze jeden prohlížeč jako hlavní, nesmíme zapomínat na ty ostatní a zjistit si rozdíly mezi nimi a námi vybraným prohlížečem.

 

Jako u všeho, i komptabilitu je potřeba testovat. Tým si k testování komptability vybral bezplatný online nástroj Browser Shots, který po zadání adresy portálu zobrazí internetové stránky v různých prohlížečích a operačních systémech (Linux, Windows, Mac, BSD).

Portál Muniport v testování komptability neměl ve většině prohlížečů problémy se zobrazením. Chyby v zobrazení se vyskytovaly především v méně používaných prohlížečích.

 

Propagace

Publicita je nedílnou součástí projektu Muniport, jelikož se portál musí dostat do povědomí svých potencionálních uživatelů. A protože studenti se každý rok obměňují, je propagace portálu nekončící činností. Tým se zaměřil především na internetovou propagaci, ale nezapomněl ani na tradiční propagaci prostřednictvím článků v časopisech, propagačních letáků a prezentaci na školních akcích.

 

Správný a výstižný název je důležitou částí publicity. Pracovní název „Portál podpůrných služeb Masarykovy univerzity" byl dosti složitý, a tak tým zvolil název „Muniport". Pod zkratkou muni je dlouhodobě prezentována MU (http://www.muni.cz) a port jako zkratka od portálu. Na brainstormingu zazněla též myšlenka, že port v mnoha jazycích znamená přístav (útočiště). Muniport by tedy měl být přístav ve vodách Masarykovy univerzity.

 

V rámci publicity bylo vydáno několik tištěných i online článků. Většina z nich vyšla v prvních dnech podzimního semestru 2010, aby se dostala ke studentům v době, kdy portál budou nejvíce potřebovat - při zápisech, seznámení s univerzitou a jejími aktivitami. Tým nepoužil e-mailový marketing, ačkoli by to znamenalo jednoduchým způsobem zaslat informaci do poštovních schránek mnoha potencionálním uživatelům. Pro mnoho lidí by to však byl spam a tým se nechtěl prezentovat jako spamer.

 

Vzhledem k tomu, že Muniport je primárně určen pro studenty MU, snažil se tým své bannery, odkazy dostat na co nejvíce univerzitních webů, a to pomocí aktivního linkbuildingu. Byly kontaktovány všechny knihovny uváděné na portálu. Největší ochoty se nám dostalo v ústředních knihovnách Fakulty sociálních studií, Pedagogické fakulty a domovské Filozofické fakulty, které na svých stránkách bannery umístily. 

Kvůli výměně odkazů byly rovněž kontaktovány všechny studentské projekty v kategorii Muniportu „Studentský život". Tato akce však neměla větších úspěchů.

Podařilo se též umístit odkaz na oficiální stránky MU na stránku „Studentské spolky a aktivity" (http://www.muni.cz/admission/student/clubs), banner též na svých stránkách umístili Studentští poradci. Bannery portálu Muniport jsou umístěny v oddílu „Spřízněné projekty" na úvodní stránce webové prezentace KISK FF MU, ve stejném oddílu na webových stránkách e-zinu Inflow a na stránkách projektu Knihovna.cz.

 

Sociální sítě jsou v současnosti nedílnou součástí našeho života. Na Facebooku byla vytvořena fanouškovská stránka (http://www.facebook.cz/muniport), přes kterou jsou uživatelé informováni o novinkách na portálu, novinkách partnerů či o informacích z univerzity a jednotlivých fakult. Fanouškovská stránka je též výhodnější z hlediska SEO, jelikož „vyhledávače již procházejí i obsah Facebooku a zařazují tyto stránky do výsledků vyhledávání, mnohdy na přední místa"[xiii].

Na portálu je v rubrice „O projektu" umístěn tzv. Fan box, v němž se zobrazuje obsah fanouškovské stránky a fanoušci stránky.

 

Tým se též rozhodl propagovat svoji práci na konferencích, kde prezentuje nejen svoji odvedenou práci, ale též podpůrné služby a portály podpůrných služeb obecně.

Účast na studentské konferenci Infokon 2009 byla podmínkou předmětu Aplikační seminář 1. Tým v zastoupení Lenky Šatavové a Miroslava Blažka vystoupil s příspěvkem „Portál podpůrných služeb", ve kterém představil publiku podpůrné služby a svoji představu o portálu.

11. 5. 2011 Michal Lorenz a Eva Husáková vystoupili na konferenci Infos 2011 ve Staré Lesné (Slovensko) s příspěvkem „Portály podpůrných služeb se zaměřením na portál Muniport". Zde tým již mohl, mimo představení podpůrných služeb, předvést portál po jeho ročním působení.

 

V součinnosti s Poradenským centrem MU byli studenti informováni o portálu na setkáních Prvákoviny, což jsou setkání studentů prvních ročníků. Na svých akcích na projekt upozorňují i Studentští poradci.

Na začátku semestru v tzv. Orientačním týdnu byl portál prezentován na několika setkáních studentů, a to buď členy týmu, nebo prostřednictvím vyučujících. Bohužel většina akcí probíhala ve stejných termínech, takže tým stihl mnohem méně setkání, než si představoval. V rámci Orientačního týdne Ústřední knihovna FF pořádá tzv. „Rande s knihovnou", i zde byl portál prostřednictvím knihovnic prezentován.

 

SEO

SEO (Search Engine Optimization) neboli optimalizace pro vyhledavače byla nedílnou součástí tvorby portálu. SEO se prolíná i do oblasti testování a propagace.

SEO je neplacenou částí tzv. SEM (search engine marketing - marketing ve vyhledávačích). SEM „se zaobírá především tím, jak oslovovat zákazníky prostřednictvím Internetu co nejcíleněji a nejefektivněji - a to prostřednictvím vyhledávačů"[xiv]. „Skládá se z dvou základních částí, placené a neplacené. V prvním případě umisťujeme placené odkazy, v druhém případě přizpůsobujeme internetové stránky a vyhledavač si je sám zařadí na pozici na své stránce s výsledky vyhledávání neboli SERP (search engine result page). „Úkolem SEO je získat, co nejlepší pozice na SERP. Cílem je pak získat, co nejvíce relevantních návštěvníků, kteří mají zájem o informace/produkty/služby nabízené na vašich stránkách."[xv]


Metody SEO rozdělujeme na:

a)      On page faktory (on page optimalizace/optimalizace ve zdrojovém kódu) „je cokoliv, co se vyskytuje na jedné unikátní stránce"[xvi]. Mimo obsahu lze do těchto faktorů zařadit titulek stránky, kód stránky, nadpisy a zvýraznění, obrázky, metaznačky, URL či odkazy.

b)      Off page faktory jsou „všechny faktory nebo úpravy, které nejsou prováděny na konkrétní internetové adrese"[xvii]. V tomto směru se lze zabývat počtem a kvalitou odkazů na stránku, registrace do katalogů, použití klíčových slov v odkazech na stránku či rankem stránky.

 

Klíčová slova

Klíčová slova jsou nejdůležitější částí optimalizace. Najít optimální klíčová slova může být klíčem k úspěchu. S návrhy klíčových slov nám může pomoci např. program Seo Administrator nebo služba Google AdWords.

Do klíčových slov je vhodné zařadit i slangový název, nejčastější překlepy názvu či produktu či název bez diakritiky. Michal Kubíček též připomíná[xviii] tzv. longtail neboli dlouhý ocas. Jako příklad uvádí srovnání s kometou (hlavní klíčové slovo) - hotel je kometa a hotel na pláži je dlouhý ocas. „Z dlouhodobých statistik vyplývá, že i když na hlavní klíčová slova vás bude hledat hodně lidí, na méně konkurenční slova z ocasu vás může najít v absolutním počtu mnohem více návštěvníků."[xix]

 

Statistiky

Na úplný závěr poskytnu pár statistik. Pro sledování návštěvností byla využita služba Google Analytics, která umožňuje jednoduchým a přehledným způsobem sledovat, filtrovat statistiky návštěvnosti. Díky Google Analytics lze zjistit i technické informace typu, jaký prohlížeč naši uživatelé používají nejčastěji nebo na jakých mobilních zařízení portál zobrazují.

 

K 1. 6. 2012 měl portál Muniport následující statistiku používání (počítáno od spuštění portálu 1. 5. 2010):

-         13 628 návštěvy

-         9 608 absolutní unikátní návštěvníci

-         37 430 zobrazení stránek

 

Téměř v polovině případů přichází návštěvníci prostřednictvím vyhledávačů, povětšinou prostřednictvím Googlu. Následuje přímá návštěvnost.

-         57,19 % Vyhledávače

-         28,08 % Přímá návštěvnost

-         14,73 % Odkazující stránky

 



[i] KUBÍČEK, Michal, LINHART, Jan. 333 tipů a triků pro SEO: sbírka nejlepších technik optimalizace webů pro vyhledávače. Brno Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2468-0, s. 87.

[ii] Přístupnost. Plone [online]. ©2000-2011 [cit. 2011-11-06]. Dostupné z: http://plone.cz/accessibility-info

[iii] Chmelař, Tomáš. Přístupnost webových dokumentů. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 3 [cit. 06.11.2011]. URN-NBN:cz-ik3215. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/3215

[iv] COHEN, June. Neobyčejně užitečná kniha o webu. Praha: Softpress, 2004. ISBN 80-864-9763-1, s. 131.

[v] COHEN, June. Neobyčejně užitečná kniha o webu. Praha: Softpress, 2004. ISBN 80-864-9763-1, s. 131-132.

[vi] KUBINA, Tomáš. Card Sorting. FG Forrest [online]. 12. 2. 2010 [cit. 2011-03-31]. Dostupné z: http://www.fg.cz/cs/prectete-si/clanky/66.shtml

[vii] KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-7226-892-9. ??

[viii] KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-7226-892-9, s. 119.

[ix] KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-7226-892-9, s. 116.

[x] KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-7226-892-9, s. 123.

[xi] KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-7226-892-9, s. 118.

[xii] COHEN, June. Neobyčejně užitečná kniha o webu. Praha: Softpress, 2004. ISBN 80-864-9763-1, s. 176.

[xiii] JANOUCH, Viktor. Internetový marketing : prosad'te se na webu a sociálních sítích. Brno: Computer Press, 2010, s. 250.

[xiv] KUBÍČEK, Michal. Velký průvodce SEO: jak dosáhnout nejlepších pozic ve vyhledávačích. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-2195-5, s. 16.

[xv] KUBÍČEK, Michal, LINHART, Jan. 333 tipů a triků pro SEO: sbírka nejlepších technik optimalizace webů pro vyhledávače. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2468-0, s. 21.

[xvi] SMIČKA, Radim. Optimalizace pro vyhledávače - SEO: jak zvýšit návštěvnost webu. Dubany: Jaroslava Smičková, 2004, s. 43.

[xvii] KUBÍČEK, Michal; LINHART, Jan. 333 tipů a triků pro SEO: sbírka nejlepších technik optimalizace webů pro vyhledávače. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2468-0, s. 89.

[xviii] KUBÍČEK, Michal; LINHART, Jan. 333 tipů a triků pro SEO: sbírka nejlepších technik optimalizace webů pro vyhledávače. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2468-0,  s. 31.

[xix] Tamtéž, s. 31.

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback