Umění sebeprezentace aneb Jak vypilovat svůj veřejný projev

Seminář „Umění sebeprezentace“ se zaměřoval především na schopnosti a dovednosti, které slouží k prezentaci vlastní osoby ve smyslu fonetického vyjadřování, dále pak na skladbu a následné sestavování textů, které lidé prezentují laické i odborné veřejnosti, odstraňování trémy při vystupování na veřejnosti a praktické rady, které využijí nejen studenti při hledání nového zaměstnání nebo jiných pracovních příležitostí, ale i knihovníci a informační pracovníci, kteří ve svých zaměstnáních často vystupují v roli lektorů či přednášejících.

V hudebním oddělení Knihovny města Ostravy se konal dne 9. prosince 2010 seminář s názvem „Umění sebeprezentace".

Seminář byl realizován pod záštitou Moravské vědecké knihovny v Ostravě, jejíž pracovnice pomáhaly s organizací a koordinací celé akce. První ročník byl prioritně určen pro pracovníky knihoven a studenty oboru Informační studia a knihovnictví, kteří pro svou práci, studium, ale i soukromý život využívají prezentační schopnosti a dovednosti a chtějí je dále  profesionálně rozvíjet.

Hlavním lektorem a přednášejícím byl Miroslav Hruška, který v současné době pracuje jako pedagog Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě. Lektor dále prozradil, že se aktivně ve své profesi věnuje problematice oboru žurnalistiky a rétoriky.

Miroslav Hruška

Hruška krátce poděkoval za poskytnutí krásných prostor sálu hudebního oddělení a následně přivítal všechny zúčastněné. Poté přednášející přešel ke konkretizaci celodenního programu a upřesnění očekávání jednotlivých účastníků. Jelikož byl prostor i počet účastníků omezen, celá akce probíhala ve velmi klidné a přátelské atmosféře, což poskytovalo dostatečný prostor pro názory z „davu".

V první fázi akce dal přednášející možnost zúčastněným, aby diskutovali o tom, co od dané akce očekávají. Následně zdůraznil, že je ochoten rámcově přizpůsobit svou přednášku požadavkům a připomínkám, které smí každý ze zúčastněných v průběhu akce vyslovit.

Přednášející zúčastněné předem upozornil, že klade důraz na praktičnost výkladu, proto bude obsah akce veden více praktickým než teoretickým směrem.

Všichni účastníci si tedy mohli nejen vytvořit vlastní názor na vystupování a prezentační schopnosti svých kolegů, ale dokonce si mohli vyzkoušet praktické cvičení, které člověka zbaví stresu a pomůže mu k psychickému uvolnění před vystoupením.

V závěru si pak mohli jednotliví účastníci vyzkoušet své vlastní prezentační schopnosti a dovednosti před zvídavým publikem.

Krátký průřez vývojem vyjadřování

Aby mohli zúčastnění lépe pochopit problematiku vyjadřování, zabrousil lektor krátce do jeho nejdůležitějších historických úseků.

Z historického hlediska tedy můžeme lidské vyjadřování pojmenovat jedním slovem „rétorika". Rétorika neboli nauka o řečnictví byla od pradávna spojována s filozofy, kteří ve své době překročili jakýsi rámec obvyklosti. Zde můžeme hovořit o filozofech, jakými byli Sokrates, Aristoteles, Platon apod.

Nejdůležitější roli však v jejím historickém vývoji sehráli sofisté, kteří z dnešního pohledu organizovali vědění na školách, kde se vedle rétoriky kladl důraz na to, jak se správně vyjadřovat, což byla podmínka pro úspěšný život.

V dnešní moderní společnosti jsou za sofisty považováni ti lidé, kteří dokážou s logických závěrů vyvodit argumenty, které umožní nahlédnout na řešenou problematiku z opačné strany.

Po velmi krátkém historickém úvodu byla pozornost lektora upřena na současný pohled problematiky.

Nynější pohled na rétoriku je rozdílný, v dnešní společnosti se rétorika zaměřuje spíše na schopnost přesvědčit posluchače, kterým je projev určen, a to tak, aby začali o dané problematice přemýšlet tak, jak chceme.

V současném pohledu na vyjadřování hrají zásadní roli informace, které jsou chápany jako zboží. Ekonomický pohled na informaci jako takovou je jistě nediskutabilní, každá informace tedy v jádru obsahuje směnné hodnoty, užitné hodnoty a také bývá realizována.

Techniky prezentace informací a vyjadřovací schopnosti

V další části výkladu lektor zdůraznil způsoby, jakými bychom měli informace prezentovat.

Za velmi důležité, ač se to mnohým lidem může jevit banální, považuje Hruška uvědomění si vlastního publika. Než lidé začnou s prezentací nebo odborným výkladem, měli by si uvědomit, k jakému spektru posluchačů přistupují, jakých odborných výrazů se vyvarovat nebo je naopak využít, zda bude výklad obsahovat množství statistických dat či bude probíhat lapidárně.

Správné využití vyjadřovacích prvků vede k hlavnímu cíli výkladu „přijetí názoru, který je tlumočen". Je prokázáno, že

cca 70 % světové populace potřebuje k utvoření svého vlastního názoru informace získané prostřednictvím různých projevů, ať už písemných či hlasových.  

Další z velmi důležitých věcí dotýkajících se problematiky vyjadřovaní, je hodnocení situace pomocí vyjadřovacích prostředků.

Pokud jde o projev tlumočený publiku, neměli bychom označovat, co je dobré nebo špatné a celkově nevnucovat publiku svůj subjektivní názor. K takovýmto účelům bychom měli využívat spíše uvážlivou skladbu věty. Lektor zdůrazňoval, že

je zapotřebí uspořádat fakta tak, aby bylo možné je stupňovat nebo naopak zmírňovat.

Takto uspořádaná fakta umožňují výkladu opřít se o argumenty, jakými mohou být výsledky výzkumu veřejného mínění, oficiální projevy, statistická data apod.

Vhodně volená slova pak vyvolávají v posluchači dojem vytvoření vlastního názoru, nikoliv názoru převzatého.

Hruška rovněž zdůraznil fakt, že každý člověk je apriori formován prostředím, rodinou, školou a mnohými dalšími faktory, které jej ovlivňují po celý život, proto je velmi složité oprostit se od názorů, třeba i špatných, které máme již vsugerovány. Předpojatost člověka způsobuje, že nikdo nepřejímá informace absolutně, nic absolutního neexistuje. Každý člověk by proto měl pracovat na své osobě, a to tak, aby se uměl oprostit od vlivů, které jej ovlivňují.

Projevy určené publiku nebo posluchačům mívají zpravidla publicistický nebo zpravodajský charakter. Zpravodajské projevy obsahují tři základní odpovědi: co se stalo, kdy se stalo, kde se to stalo a doplňující charakteristiky jak a proč. V zásadě by neměly obsahovat subjektivní názory přednášejícího, což zdůraznil lektor již na začátku výkladu. S časovým posunem projevu, však mohou pronikat i názory, které nutí publikum přemýšlet a touto cestou se zpravodajský projev stává projevem publicistickým.

Teoretikové rétorických snah přišli s názorem, že

obsah sdělného materiálu by měl být dělen do tří skupin.

První třetina obsahu by měla být nejrozsáhlejší a zároveň nespecifičtější částí textu, který upoutá pozornost posluchače. Druhou třetinu nazýváme tzv. „technologickou vatou", v této části projevu by měly zaznít informace, které rozšiřují povědomí o dané problematice. Poslední třetina slouží k vyrovnání obsahu tak, aby nebyl příliš krátký nebo příliš dlouhý.

V závěru druhé části semináře doporučil Hruška publikace, které se mohou stát pomocníky při vytváření správného vyjadřovacího postoje.

Jednou z publikací byla kniha: „Rétorika v praxi" - Thomas Wieke (1956- ), která je rovněž teoretickou pomůckou pro psaní referátů či prezentaci odborného výkladu, druhou pak kniha pana profesora Jaroslava Hubáčka (1929- ) „Kultura mluvené řeči".

Praktická rétorická cvičení

Ve třetí a poslední části semináře se lektor zaměřil na praktické ukázky, simulaci mluveného slova a umění prezentace vlastního výkladu.

Praktická cvičení

V úvodu praktických cvičení byla zúčastněným podána informace o dopravní nehodě, kterou měli za úkol prezentovat tak, aby upoutali pozornost zbývajících zúčastněných, při dodržování zásad tvorby obsahu. Po vytvoření obsahu byl přednesen jeden z příspěvků, na kterém lektor upozornil na časté obsahové chyby a argumentace, kterých by se lidé měli vyvarovat.

Pokud se jedná o prezentaci informačního obsahu, který již máme zpracován dopředu, lektor doporučil předpřípravu, a to prostřednictvím několika pomůcek:

  • dlouhá nebo špatně vyslovitelná slova si můžeme ulehčit jejich pomyslným rozdělením nebo viditelnou linkou, jejíž pomocí rozdělíme slovo na logické slabikové celky;
  • v případě výskytu cizích slov obsahujících písmena, která se nenachází v českém jazyce, přiřazujeme výslovnost písmene nejblíže znějícího;
  • u přechylování cizích příjmení používáme nejčastější a nejobvyklejší variantu jména;
  • projev by měl být rovný, oproštěný od smíchu či pláče.

Dalším problémem, se kterým se při mluveném projevu, např. při konferenci, která je pořádána ve větších prostorech, setkáváme, je umění manipulace s mikrofonem. Pomocí praktických ukázek se mohli zúčastnění naučit, jak s mikrofonem správně manipulovat, jak mluvit a jak jej používat, což bylo velmi přínosné, neboť většinou se těmto dovednostem učíme přímo za přednesovým pultem, což vede k menším akustickým problémům.

Lektor rovněž poukazoval na fakt, že se v mluveném projevu objevuje pestrá řada různorodých problémů, kterými mohou být např. různé vady řeči nebo stres. Od těchto mnohdy nezaregistrovatelných vad se však lze oprostit tréninkem a různými pomůckami, jako jsou např. jazykolamy či dechová cvičení.

Takovéto cvičení na odbourání stresu si mohli zúčastnění vyzkoušet na „vlastní kůži". Jedná se o tzv. dýchání do dutiny břišní, které pomáhá uvolňovat stres a zlepšovat kapacitu nádechu pro hlasité předčítání textů.

V poslední fázi semináře byly zúčastněným rozdány novinové články, které měli účastníci obsahově vstřebat, a poté je vlastními slovy tlumočit svému publiku. Lektor v průběhu tohoto cvičení upozorňoval na časté chyby řeči, které mnozí ze zúčastněných ani nepostřehli. Nejčastějšími chybami bylo: krácení slov, špatný důraz na přeložky, špatná výslovnost cizích slov, špatný důraz na první slabiku a nedostatečný pokles hlasu při ukončení věty.  

Účastníci semináře při vstřebávání obsahu novinového článku

Všechny tyto zjištěné vady lektor s jednotlivci konzultoval, vysvětloval všechny jejich příčina a rovněž doporučoval techniky, kterými je možno tyto vady eliminovat.

Závěr

Seminář byl připraven velice profesionálně a vládla mu velmi příjemná atmosféra. Jednotlivé části přednášek byly doplněny o praktická cvičení, která mnohým zúčastněným pomohou v budoucí přípravě projevů.

Každý zúčastněný měl možnost vyslechnout si chyby svého projevu a tudíž reálnou možnost na svém vystupování a vyjadřování pracovat. Prostor pro vyjádření jednotlivců byl dostatečný, pozitivní byly i okamžité reakce lektora k jednotlivým názorům a dotazům zúčastněných.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback