User Experience – poznejte své uživatele

11. 4. 2013

Příloha č. 10/2013

Autor přílohy: Emil Budín

Liveblogging najdete jako obvykle v Blogu z Bloku.

 

Název a téma přednášky jsme se tentokrát dozvěděli až na místě, jistou představu nám však mohl dát blog přednášejícího, Davida Grudla. Sám sebe tam představuje jako „spisovatele programů, blogera a požitkáře", který se zajímá se o vývoj webových aplikací, grafiku a tvorbu uživatelských rozhraní.

 

UX versus UI

Úvodem svého vystoupení nás David Grudl seznámil s anglickým pojmem „User Experience", který se zkracuje písmeny „UX". Do českého jazyka můžeme tento termín přeložit jako „uživatelský zážitek" (příp. „uživatelská zkušenost"). Na příkladu inzerátu uveřejněném na známém českém pracovním portále nám však Grudl názorně ukázal, že dochází, tedy alespoň v českém prostředí, k nepochopení obsahu tohoto termínu, který se běžně zaměňuje s „User Interface" (zkracováno jako „UI"), pojmem, jež souvisí s tvorbou „uživatelského rozhraní".

 

Přednášející spatřuje hlavní rozdíl v šíři záběru obou zmíněných disciplín - UI se zaměřuje úžeji na design, např. webových stránek konkrétní služby, zatímco UX se orientuje na to, jak uživatel vnímá nabízenou službu jako celek, tzn. v celém jejím „životním cyklu". Jinak řečeno, cílem a smyslem, proč disciplína UX vůbec existuje, je snaha naučit se chápat potřeby uživatelů a na základě těchto poznatků pak upravovat konkrétní služby, jež jsou jim nabízeny.

 

Hodnocení UX

Pro správné hodnocení UX je důležitá schopnost kritického zhodnocení dané služby. Pokud se však o takové hodnocení pokouší sám tvůrce služby, potom se kritičnost a schopnost objektivního hodnocení ztrácí. Řešením samozřejmě je, že zhodnocení neprovede autor sám nebo jeho kolegové, ale právě specialista na UX. Nicméně i v tomto případě je třeba počítat s možností, že v případě negativního hodnocení, se bude autor dané služby stavět do obranné pozice, nebude schopen nadhledu a zdravého přijetí kritiky svého vlastního díla. Dobrou, navíc obecně platnou, radou je kritický názor druhého člověka pečlivě zvážit a bez emocí rozhodnout o jeho přijetí nebo odmítnutí.

 

Jak na UX?

Důležité je sledovat okolí, naučit se citlivosti k věcem a jevům, které nás štvou nebo jsou příliš složité. Současně také přemýšlet, jak by se takové záležitosti daly změnit nebo vylepšit. Pokud jsme autory nějaké služby, např. webového obchodu, je možné a žádoucí vyzkoušet sami na sobě, zda jsme s vyřízením objednávky zboží sami spokojeni. Přitom je důležité neomezit se pouze na samotnou webovou stránku internetového obchodu, ale pozorovat celý proces od vyhledání zboží přes jeho vložení do košíku a zaplacení až po finální dodání k zákazníkovi.

 

Chyby v UX

David Grudl nám ukázal na praktických příkladech mnoho chyb, kterých se autoři webových služeb dopouštějí. Uvedl, že v poslední době dochází k prudkému nárůstu tvorby mobilních verzí internetových stránek, často se bohužel lze setkat s přístupem, který ignoruje specifika cílové mobilní platformy, na kterou je služba tzv. „portována". Přednášející uvedené zjištění doplnil konkrétním příkladem mobilní verze webových stránek Zdrojak.cz, které uživatele nutí v prohlížeči jeho mobilního telefonu velmi dlouze rolovat dolů, než se dostane k samotnému textu požadovaného článku.

 

Dalším příkladem špatného UX je používání služeb jako je Captcha, které vyžadují po uživateli zbytečné kroky navíc, v tomto případě opsání speciálního kódu, což usnadňuje zabezpečení webových stránek provozovatele, ale už nepřináší žádné výhody uživateli.

 

Špatný web nebo špatná služba?

Oba výše uvedené příklady se vztahují ke špatnému návrhu webových stránek z pohledu UX. Avšak je třeba se zamyslet, jestli opravdu ve všech případech může za neuspokojivé výsledky pouze webová prezentace. David Grudl se domnívá, že nikoliv, někdy je totiž problém už ve službě samotné. Jako příklad pro toto tvrzení si vybral internetový obchod firmy Bontonland, který mj. prodává filmy na nosičích DVD. Celý proces začíná výběrem filmu, který chce uživatel této služby shlédnout a to nejlépe okamžitě, příp. ještě tentýž den. Přejde tedy do zmíněného internetového obchodu a zjistí, že požadovaný film je k dispozici na médiu DVD. První potíž však představuje právě formát DVD - uživatel nemusí přehrávač či mechaniku DVD vůbec vlastnit; bez ní si však film samozřejmě nepřehraje. Dalším významným faktorem je předpokládaná doba dodání zboží; minimálně se jedná o následující pracovní den, což velkému množství zákazníků nebude vyhovovat. Předpokládejme však, že náš uživatel si přece jen vybrané DVD objedná a v pořádku jej, po uplynutí jednoho či více dnů, obdrží. Konečně jej vloží do DVD přehrávače, stiskne tlačítko „Play" a těší se na svůj film. Místo toho však přichází varování FBI, příp. jiné organizace, která jej informuje, že šíření obsahu podléhajícímu autorskému právu je trestné. Uživatel znejistí, jestli je vše v pořádku, DVD přece zakoupil. Ovšem dále následuje video „Filmy nejsou zadarmo" agresivním způsobem informující, že „koupí pirátských kopií filmů podporujete zloděje". Nakonec několik trailerů, které nelze přeskočit (nanejvýš zrychlit jejich přehrání), možná ještě reklama na modernější Blue-ray technologii, a uživatel se konečně dostane k filmu, za který zaplatil nemalé peníze. Závěrem popsaného „zážitku" zůstane drahý film na DVD médiu, na který se zákazník už pravděpodobně nikdy znovu nepodívá.

Pro porovnání, jakým způsobem je možné u webů nabízejících filmy zpracovat UX, uvedl přednášející server Ulozto.cz. Názor, která nabídka je pro uživatele tohoto typu služby příjemnější, nechť si čtenář udělá sám.

 

UX není jen pro web

Na konci své přednášky David Grudl na příkladech ukázal, že disciplína UX nemíří jen na webové služby, ale její záběr je významně širší. O dobrém UX můžeme přemýšlet, když píšeme příspěvek do časopisu nebo blogu, abychom nedopadli jako Josef Průša se svým článkem, z jehož úvodu není nezasvěcenému čtenáři vůbec zřejmé, o čem to vlastně pojednává. Dalším příkladem může být operační systém či software, který nám dává na výběr mezi možnostmi „Zrušit" a „Smazat", nebo v případě účetního software dokonce mezi volbami „Storno" a „Stornovat".

 

Přednáška Davida Grudla, kterou jsem se pro vás tímto článkem pokusil shrnout, byla koncipována spíše jako workshop s řadou konkrétních ukázek, doporučení a vlastních zkušeností přednášejícího, než jako výklad, který by posluchače seznámil s teoretickými východisky a koncepcemi představované disciplíny. Vystoupení dobře doplňovala grafická prezentace, kterou si pro nás přednášející připravil.

Zdroj titulního obrázku: http://lmt.knihovna.cz/archiv/rocnik-2011/prednasejici/attachment/david_grudl1/

Fotogalerie

V kategorii: PDF příloha
Štítky: Inflow magazín
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback