Úvod do informační vědy od Bawdena a Robinson

Introdustion to Information ScienceSociologie má svého Giddense, marketing Kotlera, informační věda má …? Čeští knihovníci a informační vědci si ještě nedávno všichni listovali v Cejpkově knize Informace, komunikace a myšlení. Ta už je však řadu let v mnoha ohledech neaktuální. Obecně uznávaná „bible“ informačních věd a knihovnictví však chyběla i v zahraničí – až do předloňského roku, kdy vyšla kniha Davida Bawdena a Lyn Robinson. Než dorazí do knihoven na MU, zaslouží si krátké představení.

Krátký spoiler pro ty, kteří nechtějí číst tento článek do konce – kniha určitě stojí za přečtení, ať už se chcete dostat do problémů informační vědy, nebo si vše, co o tom víte, zopakovat a propojit před státnicemi. A doporučit jí lze samozřejmě nejen studentům, ale všem, kdo se o obor zajímají.

Co je to informační věda?

Definice informační vědy se v čase měnily a autoři to dokazují i v samotném úvodu knihy. Představují zároveň i vlastní definici, která říká, že informační věda může být chápána jako „vědní oblast zabývající se zaznamenanými informacemi, soustředící se na prvky komunikačního řetězce, zkoumaná z pohledu doménové analýzy“. Bawden a Robinson tak ve své definici explicitně navazují na Shannon-Weaverův model a na sociokognitivní přístup Birgera Hjørlanda. Zároveň dodávají, že o informačních vědách můžeme hovořit v plurálu, který zdůrazňuje jejich šířku, multidisciplinární strukturu a propojenost vědní disciplíny.

Pokud si chcete udělat pořádek v pojmech informace, dokumenty, znalosti, relevance a v dalších klíčových konceptech informační vědy, nalistujte si rovnou čtvrtou kapitolu, kde se autoři vybraným pojmům podrobně věnují.

Od historie informace k doménové analýze

Ve druhé kapitole se autoři postupně věnují historickému kontextu a představují stručnou historii přístupu k informacím a dokumentům. Pracují s koncepty informačních revolucí a v závěru ukazují, že ačkoliv se rapidně změnily technologie i množství informací, v mnoha ohledech se dnešní informační prostředí stále podobá tomu viktoriánskému.

Ve třetí kapitole jsou představeny filozofické přístupy, metateorie a paradigmata uplatňující se v informačních vědách. V návaznosti na Hjørlanda a Bates představují Bawden a Robinson typologii filozofických přístupů, kterou zjednodušují na tři hlavní typy: realismus, konstruktivismus a kritickou teorii. K podobnému zjednodušení přistupují i v typologii paradigmat informační vědy, které opět představují jako tři hlavní větve: systémové, kognitivní a sociokognitivní paradigma. Pokud se chcete začíst do velmi přehledného textu o přesazích mezi filozofií a informační vědou, ve třetí kapitole knihy naleznete množství zajímavých příkladů (speciální pozornost je věnována přínosu Poppera, Shery a Floridiho). V páté kapitole se poté autoři podrobně věnují doménové analýze jako teorii a sociokognitivnímu přístupu, který poskytuje rámec jak pro informační vědu, tak pro praxi.

Oblasti zájmu informační vědy

Největší část knihy patří oblastem, kterými se informační věda zabývá. Bawden a Robinson vybrali

  • organizaci informací,
  • informační technologie
  • infometrii,
  • informační chování,
  • komunikaci informací,
  • informační společnost,
  • informační management a politiky a
  • informační (digitální) gramotnost.

V kapitolách 6 až 13 tyto oblasti představují a zasazují do kontextu akademického oboru i praxe. Všechny kapitoly obsahují jak stručné shrnutí, tak odkazy na další četbu – tato struktura dělá z Introduction to Information Science ideální učební text pro uvedení do témat informační vědy.

Něco o výzkumu…

Knih a metodologických příruček o výzkumu v informační vědě je velké množství, proto se Bawden a Robinson soustředí jen na krátký úvod do výzkumů v oboru. Zdůrazňují návaznost výzkumu na paradigmata informačních věd a stejně jako v předešlých kapitolách poskytují zjednodušenou typologii výzkumných metod – např. Hider a Pymm formulují 15 typů výzkumných designů, Bawden a Robinson si pro úvod do tématu vystačí se zjednodušenou tříprvkovou typologií. Výzkumy v oboru rozdělují na výzkumy založené na dotazování, pozorování (včetně evaluačního výzkumu a experimentů) a na desk research.

Kde bude informační věda za pár let?

Poslední kapitolu věnují Bawden a Robinson budoucnosti informačních věd. Nepouštějí se do žádného velkého věštění, ale slibují, že budoucnost bude zářivá (!) – i když bude pravděpodobně vypadat úplně jinak, než si dnes umíme představit. 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

2 komentáře

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
26. 3. 2019
Awesome blog. I enjoyed reading your articles. This is truly a great read for me. I have bookmarked it and I am looking forward to reading new articles. Keep up the good work! garage door repair League City
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
26. 3. 2019
Awesome blog. I enjoyed reading your articles. This is truly a great read for me. I have bookmarked it and I am looking forward to reading new articles. Keep up the good work! garage door repair League City

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback