Věda a umění

1. 6. 2009

Věda a umění mají jedno společné. Sdělují nějaký obsah prostřednictvím znaků. V čem se liší? V tom, že zatímco u vědy je znak užívaný ke komunikaci prostředkem k jinému cíli, totiž k dosažení poznání, znaky v umění jsou spíše samoúčelné, jsou důležité samy o sobě.

 

U vědy je důležitý vztah mezi znaky a označovanými předměty. Pokud dochází ke korespondenci, je sdělení pravdivé. Nehraje přitom velkou roli, jakým způsobem je určitý poznatek sdělen. Naopak důležité je, aby byl se skutečností korespondující a tedy pravdivý. Proto u vědy nehraje roli, jestli člověk poznatek, že 1+1+1=3 získá pomocí obrázku jablek, nebo pomocí číslic napsaných na tabuli. 

U umění je důležitá spíš samotná struktura znaků, která není libovolná. Zobrazovaný předmět nehraje takovou roli. Nezáleží, kdo byl předlohou pro Leonardovu Monu Lisu, záleží na samotném obrazu Mony Lisy. Kdyby osobu, která byla předlohou pro monu Lisu vymaloval nějaký tuctový malíř, hodnotu by jeho obraz nezískal tím, že představuje osobu, která stála modelem Leonardovi.

 

Kam tímto teoretickým úvodem mířím? Mířím na tendenci dělat z vědecké přednášky divadelní představení, při kterém je posluchačova pozornost strhávána na osobu přednášejícího, přičemž obsahu sdělení není zjevně přikládán valný význam. Jak jinak totiž vysvětlit, že lidé mohou tleskat nesmyslům jako tvrzení, že člověk je napojen skrz levou hemisféru na ostatní lidi, že není důvod, proč považovat matematiku za důležitější předmět než tanec, nebo že víra v antropomorfní nadpřirozené bytosti (bohy) je na stejné úrovni jako uznání existence první Příčiny bytí. To by určitě člověku věcně přednášejícímu neprošlo!

Copak věda sama rezignovala na poznání skutečnosti a začla se věnovat laciné zábavě? Což pravdivost už není hlavní hodnotou vědeckého poznání, ale stává se jím schopnost pobavit?

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

13 komentářů

Obrázek uživatele EVa
1. 6. 2009
Pokud jde o ústní prezentaci, která má předat to hlavní gró z určité problematiky ve vymezeném čase tak, aby si to zapamatovalo co nejvíce lidí + má tedy vzniknout jakási přidaná hodnota nad rámec recitace textu, tak vždy jde o kombinaci obsahu a formy. Je asi špatně, pokud jedno výrazně převyšuje druhé : 1) buď je smysl ztracen v záplavě slov a faktů (obsah nad formou), 2) anebo se na něj pro afektovanost ve výrazu nedostane (forma nad obsahem) - vaše aktuální téma; já bych ale nepodceňovala ani bod 1) – váš obvyklý „inflow“ styl: podle toho pak vypadají následné diskuse a komunikace vůbec. A teď jsem si asi zase naběhla...:-).
Obrázek uživatele jjs
Pozor na to: můj obvyklý Inflow styl má vybroušenou (a prověřenou formu), která však ze své podstaty závisí na obsahu, který se snažím sdělit.
Obrázek uživatele EVa
1. 6. 2009
Ano, já si dávám pozor. Dobře vím, že otřít se o váš "brus", jemně řečeno, nelechtá :-). Asi bych si dávala bedlivější pozor na přebroušení...
Obrázek uživatele jjs
2. 6. 2009
Bojíte se že budete nazvána bublifučkou?
Obrázek uživatele EVa
2. 6. 2009
Jednak: nevím, co to je. Druhak: mě to uráží. Výsledek: bojím se čím dál méně :-).
Obrázek uživatele jjs
2. 6. 2009

Bublifučka je ženský tvar od bublifuku. Případně může jít o ženu foukající bubliny.

P.S. Vy jste po mně chtěla ten "profesní profil" na stránky pro biblioterapii? Dodám, dodám, restů je hodně!

Obrázek uživatele EVa
2. 6. 2009
Aha - já myslela, že jde o posunutý výraz a ono je to tak jednoduché (jako věda). Nebo není? :-) Profil: chtěla i nechtěla, podívejte se na podpis zprávy, ale obecně vzato určitě chtěla!
Obrázek uživatele Peter Kahoun

Vidím to tak, že jste TED mylně rozpoznal jako vědeckou záležitost a posléze se vědy ptal, kampak kráčí. Proč mylně? Nu, tak jako jedna vlaštovka nedělá jaro, tak použití termínu "corpus callosum" nepřesouvá automaticky přednášku do sféry vědy. Věda má přece poměrně jasnou definici/metodologii, důsledkem jejichž nedodržením akt zkrátka ztrácí na vědeckosti. Tak jakápak degradace vědy? 

(Ta úvaha o multi-taskingu byla mimochodem zajímavá, kdoví, zda má nějaký vědečtější podklad...) 

Obrázek uživatele jjs
1. 6. 2009

To mi spadl kámen ze srdce. Já myslel, že tenhlecten Dawkins se považuje za vědce.

Znamená to tedy, že pokud člověk, který bývá všeobecně považován za vědce (jako Dawkins) užívá k prezentaci svých názorů TED, je třeba automaticky předpokládat, že jako vědec v tu chvíli nehovoří?

Obrázek uživatele Peter Kahoun

Nevím jakého Dawkinse máte na mysli, možná mluvíme o různých přednáškách. Asi bych v prvé řadě bral v úvahu, že TED má účel inspirativní, spíš než vzdělávací (podle mého názoru). Forma i obsah přednášek jsou tedy podřazeny požadovanému efektu. Takže ať už by v TEDu mluvil kdokoli, bral bych ho s rezervou, protože se od něj očekává, že takzvaně zapůsobí.

> ...je třeba automaticky předpokládat, že jako vědec v tu chvíli nehovoří?

Myslím, že by nebylo od věci člověka z toho vynechat. Mluvme o přednášce jako o informačním materiálu, bez dalších kontextů, berme v potaz jen to explicitně vyřčené. -- A tento informační materiál je k nevědeckosti odsouzen například proto, že zpravidla nenabízí odkazy na zdroje, které by byly základem vyslovovaných názorů. Jak něco takové potom brát vážně?

Obrázek uživatele jjs
2. 6. 2009
Víte, máte v tom pravdu. Ale nesmíte zapomínat na to, že slova vědce, který se vyjadřuje ke svému oboru, mají váhu, i když není užito striktně vědeckých postupů pro jejich prezentaci. Pokud se pedagog bude vyjadřovat k systému vzdělání a to formou zcela nevědeckou, přesto člověk nabyde dojmu, že shrnuje závěry své vědecké práce. To je něco jako popularizace vědy.

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback