Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století: Liberec 1991-2000

6. 6. 2013

Příloha č. 16/2013

Autorka přílohy: Kateřina Rovná

Liveblogging najdete jako obvykle v Blogu z Bloku.

Prezentace z přednášky je dostupná na Slidshare KISKu. 

 

Už v úvodu přednášky bylo jasné, že celá stavba knihovny v Liberci musela být doprovázena spoustou emocí, velkou roli hrála nová situace - pád komunismu, nejen díky tomu knihovníci projevili odvahu a velkou vervou a pílí se pustili do budování nové knihovny, i přes fakt, že knihovny nestály na žebříčku priorit. Celá přednáška byla osobní výpovědí a nabídla pohled do doby, kdy se knihovny snažily využít demokratických procesů a postavit se těžké situaci, ve které se ocitly. Po letech, kdy byly nástrojem státní moci a knihovna nebyla místem pro sdílení všech informací, nemohlo se půjčovat všechno, ale jen to, co vyhovovalo tehdejšímu režimu, knihovny se snažily vyrovnat a dostihnout to, co promeškaly.

Věra Vohlídalová - Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století: Liberec 1991 - 2000 from KISK on Vimeo.

 

Budování nové knihovny

„Liberecká knihovna byla mezi prvními v poválečné republice, která získala povinný výtisk (v roce 1947), a kvalitou svých služeb se řadila k těm nejlepším. Podmínky její činnosti (fyzický stav chátrající hlavní budovy i některých skladů) a služeb se však staly téměř neúnosné, zejména po roce 1990." (1)


Věra Vohlídalová v roce 1990 uspěla v konkurzu na místo ředitelky tehdejší Státní vědecké knihovny. Podstatná část jejího působení ve funkci je spojena s výstavbou Krajské vědecké knihovny v Liberci, která byla nazývána Stavbou smíření.

 

Na začátku budování stálo několik otázek, které si pokládala - jakou knihovnu vlastně chceme budovat? Následně představila koncept budování knihovny, co bylo potřeba pro její výstavbu. Důležité bylo konkretizování představ, předvýzkumy, které zjišťovaly situace ve městě a volba techniky budování. Bohužel architekti, se kterými knihovna spolupracovala, neměli představy o tom, jak má taková moderní knihovna vypadat a především fungovat.

 

Před výstavbou knihovny bylo potřeba získat také podporu vedení, příslušných orgánů i veřejnosti. Také získat stavební povolení, sestavit stavební plán, který vznikal podle starých norem, nepříliš vhodných pro novou knihovnu, ale byl doplněn o konkrétní a moderní představy ředitelky. Nutností bylo připravit architektonickou soutěž.

 

„Když jsme z vytipovaných lokalit vybírali místo pro stavbu, objevila se nabídka pozemku židovské obce. Určitě nebylo náhodou, že jsme se byli schopni s přáteli v probouzející se židovské obci domluvit na tom, že knihovna i nová synagoga na pietním místě mohou pomoci oběma stranám." (1)

 

Budova měla sloužit jako knihovna i synagoga. Bylo využito symboliky tohoto místa, které knihovně přineslo finanční zdroje ze zahraničí, například z Německa právě na výstavbu nové synagogy.

 

Po otevření hranic v roce 1989 bylo možné hledat inspiraci pro novou knihovnu i v zahraničí. V regionu vznikla nová struktura, rozvíjení euroregionu Trojzemí, sdružení Čech, Německa a Polska za účelem podpory rozvoje těchto oblastí formou vzájemné spolupráce. Knihovny v těchto zemích sloužily k inspiraci. Představeny byly také předpoklady, které byly vymezeny, a nová knihovna je měla splňovat. Šlo především o to, přijmout nový systém, implementovat principy demokracie do služeb, zavádět nové technologie a uspokojovat zvyšující se nároky ze strany uživatelů. Interiéry měly být vysoce mobilní, přehledné, pohodlné a především bezbariérové. Dále by v knihovně mělo být příjemné klima, prostředí pro komunikaci i odpočinek, skříňky pro odkládání věcí a dostatek místa pro výpočetní techniku.

 

„Podřizujeme se definici jednoho ze základních lidských práv: každý občan má právo na informace - na prvním místě je tedy uživatel, vlastní funkce knihovny je až na místě druhém." (1)

 

V roce 1997 byl položen základní kámen stavby, která nebyla jednoduchá. K dramatickému stavu, který pronásledoval celý průběh výstavby knihovny, přispěla politická situace, finanční problémy, chybějící opora v legislativě, ale také například dravost stavebních firem. Celý tento emotivní průběh Věra Vohlídalová sepsala v knize Na houpačce nejen s knihovnou, jejíž úryvky jsou v tomto příspěvku použity.

 

Závěr

Knihu Na houpačce nejen s knihovnou jsem přečetla, takže samotná přednáška pro mě byla jen dovršení mých představ. Závidím Věře Vohlídalové elán, který v jejím věku má a především její zkušenosti. A věřím, že společně se svými spolupracovníky a lidmi, kteří nové liberecké knihovně fandili, odevzdala na konci roku 2001 novou knihovnu, která byla  nadčasová, moderní a snesla srovnání se zahraničními knihovnami.

 

 

(1) VOHLÍDALOVÁ, Věra. Na houpačce nejen s knihovnou. Liberec: Bor, 2007. ISBN 978-80-86807-48-5.

Zdroj titulního obrázku: http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/ctyri-liberecke-knihovny-spustil....

 

V kategorii: InHD
Štítky: Inflow magazín
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback