Vliv informatizace na knihovnictví

Práce se zabývá vlivem informatizace na knihovnictví. I přesto, že je to velice obsáhlé téma a prakticky se neustále s vývojem nových technologií posunuje dále, pokusím se shrnout stěžejní body vlivu informatizace na knihovnictví a zamyslet se nad současným vlivem informatizace na tento obor. Hlavní část práce se tedy věnuje vlivu informatizace na knihovnictví a automatizaci knihovnických procesů.

Úvod

Začátky zavádění informačních systémů do knihoven a automatizaci knihovnických procesů, až na ojedinělé výjimky, můžeme datovat do šedesátých let dvacátého století, kdy zároveň probíhá rozmach informačních a komunikačních technologií ve světě.

Jak jistě víte, používání informačních a komunikačních technologií v knihovnách a informačních střediscích je dnes bráno jako samozřejmost. Integrace nových komunikačních technologií a výpočetní techniky do knihoven a informačních středisek umožňuje splnit základní cíle automatizace, mezi které se řadí zvýšení kvality a efektivnosti služeb v těchto centrech a zároveň zefektivnění a racionalizace činnosti knihoven. Cílem procesu automatizace v knihovnách je tedy využívání telekomunikačních prostředků a výpočetní techniky za účelem zvýšení produktivity práce, zlepšení obsluhy pro čtenáře a uživatele a v neposlední řadě možnost využívání těchto nových moderních typů služeb.

Knihovny představují významný prvek společenského informačního systému, o to je pojem zavádění informačních systémů a automatizace knihovnických procesů pro společnost významnější. Aby knihovny dokázaly plnit pro ně tak důležitou komunikační funkci, musí využívat nejnovější poznatky z oblasti vědy a techniky. Tato činnost je pro společnost důležitá z důvodu, že největší informační bohatství je uloženo v knihovnách na nejrůznějších typech dokumentů, ať už materiálních nebo těch v digitální podobě a spadají sem informace univerzálního charakteru, které jsou využitelné ve všech oblastech vědy, techniky, kultury, vzdělání, umění atd.

Z tohoto důvodu je pro knihovny a informační centra velmi důležité držet krok se světovým standardem v oblastech automatizace a zavádění informačních systémů. Je to jeden z nejdůležitějších úkolů, kterým se zabývají v dnešní době všechny druhy knihoven, veřejné, odborné i vědecké, aby tyto služby mohly využít k efektivnímu a rychlejšímu uspokojení i těch nejnáročnějších uživatelů.

1. Historie informatizace v knihovnictví

V úvodu tohoto velice rozsáhlého tématu musím podotknout, že rozvoj informatizace v knihovnictví byl rozdílný v západních zemích a bývalých socialistických zemích. A proto je taky specifická část informatizace knihoven v zemích západních velmi odlišná od zemí východních. Informatizace v západních zemích byla daleko rozvinutější než v zemích východních. Tento stav měl sice více objektivních příčin, ale jednou z největších byla čtyřicetiletá izolace bývalého socialistického tábora od vědecko-technického pokroku západních zemí.

Těžko již dnes určit, která knihovna začala se zaváděním informačních a komunikačních technologií pro zvýšení efektivity své činnosti jako první, ale už na konci minulého století, když pracovník Statistického úřadu USA, Herman Hollerith, navrhl první štítek na zaznamenávání písmen a čísel pomocí otvorů, bylo na první pohled jasné, že tento vynález ovlivní dosavadní technologii zpracování informací.

Tato technika zaznamenávání informací se objevuje v knihovnách, jak už bylo řečeno, až v šedesátých letech, kvůli vysoké ceně technických zařízení, která vyžadovaly kvalifikovaný personál, ale taky kvůli určitým psychickým bariérám a nedůvěře k těmto věcem.

V této době se také začíná prosazovat koncepce bibliografického záznamu. Velkou roli tady sehrála Kongresová knihovna ve Washingtonu, která měla značnou zásluhu na distribuci pásek MARC a zavedení formátu MARC II, což byl standardizovaný strojem čitelný záznam na výměnu bibliografických informací. Obsahoval pole proměnlivé i pevné délky. Formát byl schválen v roce 1968 všemi knihovnami i přes některé námitky vůči chybovosti záznamu a používá se dodnes. Co je tady důležité bych si dovolil odcitovat:

 Napriek tomu, že neexistovali ešte potrebné technické predpoklady, bola tu už strojom čitateľná báza dát, ktorá zabezpečovala kompatibilitu komunikačného formátu, a tým aj možnosti ďalšej kooperácie a integrácie knižníc pri využívaní bibliografických záznamov.[1]

1.1 Začátky knihovnických informačních sítí

Velkou roli při automatizaci knihovnických procesů sehrál vývoj prvních knihovnických informačních sítí koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let v západních zemích, které byly přirozeným výsledkem několikaleté snahy o kooperaci a integraci knihoven. Byly to právě tyto sítě, které povznesly automatizaci knihoven na vyšší úroveň. Samozřejmě i tyto sítě postupem času prošly technických vývojem. Základem těmto knihovnických informačním sítím byla mezinárodni knihovnická informační síť OCLC (Ohio College Library Center), kterou založil Frederick Kilgour.

Přišel s nápadem, že by se mohla databáze MARC soustředit do jednoho centrálního počítače, ke kterému by měly přístup členské knihovny pomocí telekomunikační sítě. Členským knihovnám to zrychlilo práci a přineslo různé výhody. Odpadly jim výdaje za nákupy databáze MARC, již nepotřebovaly počítač, stačil jim pouze terminál, modem a telefonní linka, nárůst databáze byl daleko rychlejší, protože se zde nacházely záznamy všech členských knihoven. 

Jako další významné knihovnické informační sítě této doby stojí jistě za zmínku jmenovat WLN (Washington Library Network), RLIN (Research Libraries Information Network) a poslední ze čtyř největších sítí na Americkém kontinentu, síť UTLAS (University of Toronto Library Automation Systems).

2. Základní principy automatizace knihovnických procesů

Přístupy k automatizaci knihoven se měnily s rozvojem lidského poznání. Na to, aby automatizace knihovnických procesů byla účelná a dosahovala potřebného efektu, je třeba dodržovat její základní principy, mezi které se řadí princip systémového přístupu, princip kooperace a integrace a nakonec princip normalizace a standardizace.

Princip systémového přístupu - hlavní podstatou systémového přístupu je podřizování řešení dílčích problémů, řešení problémů systému jako celku a znamená to, že musíme přemýšlet, pokud přistoupíme k řešení dílčího problému, jak to ovlivní systém jako celek.

Princip kooperace a integrace - původně tento princip můžeme vidět již v počátku informatizace knihoven, ale v plné míře se projevil a můžeme ho pozorovat až s rozvojem informačních a komunikačních technologií, převážně v sedmdesátých letech. Knihovny mají snahu vytvořit globální světový informační systém, který by měl být realitou blízké budoucnosti. V současnosti v jednotlivých zemích vznikají národní knihovnicko-informační systémy, které mají za cíl vytvořit právě globální informační systém.

Princip normalizace a standardizace - je důležitý faktor při automatizaci knihoven. Normalizace i standardizace je úzce propojená s problémem kompatibility informačních systémů. Pokud dodržujeme příslušné formy normalizace a standardizace, je větší pravděpodobnost kompatibility těchto systémů. Princip normalizace a standardizace je důležitý v regionálním, národním i mezinárodním měřítku, bez něj není možná kooperace ani integrace.

3. Technické prostředky k informatizaci knihoven

Zde je nutno podotknou, že mezi technické prostředky podporující automatizaci knihoven nepatří jenom informační a komunikační technologie, ale daleko větší škála zařízení, ať už audiovizuálních, reprografických nebo mikrografických. Tyto prostředky slouží převážně ke zvýšení efektivity práce v knihovnách a k odstranění mnohých rutinních stereotypních prací.

V současnosti mají již knihovny možnost výběru poměrně širokého sortimentu technických zařízení. K dnes již neodmyslitelným prostředkům výpočetní techniky patří bezesporu počítače a jejich přídavné zařízení jako jsou tiskárny, kopírovací stroje, scannery apod., bez kterých se dnes žádná knihovna neobejde.

Využívání informačních a komunikačních technologií výrazně změnilo práci v knihovnách. Na začátku můžeme hovořit pouze o experimentech, které se snažiliy odstranit stereotypní práce knihovníků. Důležitým faktorem bylo tedy využívání mikropočítačů, standardizace ukládání dat a zavedení internetu.

Až mikropočítače plně umožnily automatizovat stereotypní práci v knihovnách. Tyto počítače byly spolehlivější a přátelštější k obsluze a navíc byly cenově přijatelné pro většinu knihoven. Již tedy nebylo potřeba zadávat data do štítků a pásku, která byla stejně následně kontrolována kvalifikovanými pracovníky. 

Mikropočítače byly po celou pracovní dobu k dispozici, protože pracovaly v režimu online a mohly být využity ve zpracování a zároveň i ve výpůjčním protokolu. Od doby, kdy bylo mikropočítače možné zapojit do lokálních sítí, došlo k prudkému rozvoji integrovaných knihovních systému. Také bylo možné zároveň provádět akvizici dokumentů, následně je zpracovat a půjčovat. Čtenář měl možnost prohlížet katalog, listovat v něm a pokládat dotazy, které mu posléze umožnily najít dokument z více různých hledisek.

3.1 Zavedení internetu do knihoven

Dalším důležitým bodem informatizace v knihovnách je bezesporu zavedení internetu. Napojení do této celosvětové sítě dává knihovnám mnoho možností - nejen při využití sdílené katalogizace, ale například i k získávání informací při ostatních procesech. Pracovníci mohou sledovat dokumenty u nás i ve světě, kupovat si je u distributorů nebo nakladatelů, popř. v internetových knihkupectvích. S rozvojem internetu mají nyní možnost budovat své fondy i knihovny v malých městech nebo na vesnicích, kde nejsou kamenná knihkupectví. Nákup přes internetová knihkupectví se v dnešní době stává běžnou praxí, oblibě se těší i ve větších městech, protože nabízí možnost vybírat knihy z široké nabídky podle více hledisek a hlavně za nižší ceny.

Ve svých vlastních knihovnách si můžou knihovníci ověřit duplicitu dokumentů ve fondu, a tak zjistit, zda si mohou stejný titul vypůjčit v nejbližší knihovně. Při získávání nových časopisů můžou využít nabídky distributorů a vydavatelství, a tak objednat tituly i v digitální formě. Uživatelé knihovny mají po té k těmto dokumentům přístup neustále 7 dní v týdnu, 24 hodin denně a 365 dní v roce. Tyto nabízené dokumenty jsou ale většinou finančně nákladné, a proto se knihovny spojují a vytvářejí konsorcia kvůli nákupu těchto různých informačních zdrojů.

Meziknihovní výpůjční služby lze díky internetu udělat efektivnějšími - můžeme je zrychlit a zjednodušit. V jednotlivých knihovnách jsou k dispozici elektronické žádanky, které jsou automaticky poslány do schránky uživatele, když si objedná digitální kopii, a nemusí se proto půjčovat originál. Při výpůjčkách nemusí knihovníci sledovat vypůjčení dobu, protože to všedělá knihovnických software a obávám se, že by to byl při současném množství různých typů dokumentů pro knihovníky nesplnitelný úkol. Software rozesílá upomínky na končící výpůjčky a dokáže evidovat pokuty i poplatky.

Velkým ulehčením práce pro knihovníky je možnost rychlé kontroly fondu. Pomocí skeneru a příslušného softwaru je tato obávaná činnost v knihovnách provedena mnohonásobně rychleji.

Následují výhody ve sdílené katalogizaci. Nejenže výrazně šetří čas, ale také zamezuje chybovat v záznamech. Ušetřený čas lze dále využít ke zkvalitnění služeb knihovny nebo taky například k dalšímu vzdělávání knihovníků. Jestli pracovníci v knihovnách nejsou zavaleni stereotypní manuální prací, mohou se více a ochotněji věnovat čtenářům, a tak výrazně vylepšit atmosféru a prostředí v knihovně.

Internet v knihovnách má samozřejmě ještě další využití, o kterých se zmíním ještě později v souvislosti s Webem 2.0.

4. Automatizované knihovnické systémy

Automatizované knihovnické systémy se stávají v současné době pro malé, střední i velké knihovny, stejně nezbytným, tak jako fenomény internet nebo elektronické databáze. Pro každou knihovnu je nyní nutnost mít kvalitní automatizovaný systém.

Tyto systémy mají za úkol zvýšit produktivitu práce knihoven a zrychlit a zefektivnit služby pro uživatele.

Nabídka automatizovaných knihovnických systémů jak v České republice, tak i v zahraničí je široká. Existují však různá hlediska pro jejich hodnocení. Každá knihovna nebo instituce, která se rozhodne pro automatizaci knihovnicko-informačních procesů, by se měla seznámit s jejich nabídkou a podle svých potřeb a požadavků by mělo dojít k výběru vhodného integrovaného či samostatného automatizovaného knihovnického systému.

V této kapitole se tedy pokusím shrnout nejvýznamnější České a zahraniční automatizované knihovnické systémy.

4.1 České automatizované knihovnické systémy

CLAVIUS - Se systémem Clavius započala firma ArrowSys ve spolupráci se sdružením KAVKa na konci roku 1997. Návrh struktury a ukládání dat byl dokončen počátkem roku 1998, následoval vývoj jednotlivých modulů. Největší z předností systému je přizpůsobivost konkrétním požadavkům uživatele ve všech směrech. Úpravy formulářů jsou velmi snadné a jednoduché díky vizuálnímu přístupu v režimu nastavení.

LANius - Knihovnický systém LANius vyvíjí taktež firma ArrowSys v kontaktu s Okresní knihovnou v Táboře. Vzniká převážně pro používání ve veřejných knihovnách, jejichž fond obsahuje maximálně 150 000 svazků. Tento systém je výhodný právě v tom, že neobsahuje zbytečné nevyužitelné části, které komplikují použitelnost systému v běžné praxi. Je konstruován s ohledem na údaje, které jsou potřebné k vyhledávání ve veřejných knihovnách. LANius taky poskytuje v současné době nové služby komunikace mezi knihovnami v celé České republice a spojení je řešeno pomocí internetu. Každý uživatel toho systému se může podílet na jeho tvorbě a využívat taky jeho uložené informace.

Smartlib - Knihovnický systém Smartlib vytvořila firma Lumare, která se vývoji programů pro knihovnictví věnuje již od svého založení. Byl taktéž vytvořen pro veřejné knihovny, ale současně i pro odborné knihovny, vědecké, školní nebo univerzitní. Tento systém je velmi obsáhlý a komplexní a je schopen zajistit automatizaci všech knihovnických procesů. Systém je vytvořen tak, aby uživatel mohl bez problému pracovat s velkým objemem dat, což není ve velkých knihovnách nic neobvyklého. Smartlib můžou využít i uživatelé s operačním systémem UNIX.

4.2 Zahraniční automatizované knihovnické systémy

BIBIS - Tento automatizovaný knihovnický systém vyvinula holandská společnost SQUARE B.V. V České republice se objevil v roce 1994. Je určen pro různé typy knihoven, ale určitě je výhodou pro ty menší, protože si jednotlivé moduly můžou dokupovat samostatně a kategorie doplňovat s přibývajícími tituly. BIBIS umožňuje současný přístup více uživatelů do databáze, protože pracuje v reálném čase. Systém má výhodu v tom, že je vícejazyčný, podporuje veškeré standardní platformy operačních systémů a podporuje multimediální aplikace, takže k jednotlivým dokumentům můžete připojit obrazová data, zvukové záznamy nebo video záznamy.

ALEPH - Knihovnický systém ALEPH byl vyvinut programátory Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. U nás tento systém zastupuje firma Ex-Libris. Tento systém je vytvořen tak, aby jej kromě knihoven mohly používat také muzea, informační centra nebo archivy. Taky má stejně jako BIBIS výhodu v tom, že se knihovny mohou rozhodnout, které moduly zakoupí a naopak které moduly pro svůj provoz nepotřebují. Aleph je taktéž vícejazyčný.

PC-LIB - Systém PC-LIB je určený pro střední a větší knihovny. Je vyvíjený na Slovensku. Tento systém je schopný zapamatovat si logické vazby mezi důležitými atributy jako je sestavování bibliografií, rešerší, různých přehledů, statistik atd. Systém je flexibilní a jeho hlavní moduly jsou dostupné z přívětivého hlavního uživatelského menu. PC-LIB obsahuje taktéž postupné rozšiřování jednotlivých modulů na přání zákazníka. Prostředí je uživatelsky přívětivé, obsahuje vyhledávání a kontextovou nápovědu. Systém není uzavřen a předpokládá se jeho další vývoj.

5. Současný vliv informatizace na knihovnictví

Jak jistě víte, v této době nabývá velkého významu na poli knihovnictví a informačních služeb právě internet. My se budeme bavit o internetu a jeho využití v knihovnách. V současné době můžeme mluvit o internetu jako Webu 2.0, který je charakteristický tím, že je zaměřený na uživatele a jejich interaktivní propojení. Motivuje uživatele k aktivitě a jejich vzájemné interakci.

Knihovny mají v dnešní době situaci velmi ztíženou - musí se prát o náklonnost a přízeň uživatelů. Vše je dáno technologických vývojem a stále se zvyšujícími potřebami uživatelů. Východiskem pro tuto situaci by mohlo být implementování služeb Webu 2.0 do prostředí knihoven. To by mohlo způsobit zatraktivnění a zefektivnění služeb a vytoužený přísun nových uživatelů a čtenářů. Spojením knihoven a Webu 2.0 se stávají z obyčejných knihoven knihovny druhé generace neboli Library 2.0.

Koncept je stále ve vývoji, ale přesto našel již uplatnění v řadě zahraničních knihoven a začíná se objevovat také u nás.

5.1 Library 2.0

Jak jsem již napsal, myšlenka Library 2.0 je stále ve vývoji a není úplně jasné, co tento pojem znamená. Potřeba definovat tuto myšlenku má za účel oborové zakotvení pojmu a jeho pozdějšího využití v knihovnické praxi.

Sarah Houghton vykládá pojem Library 2.0 jako:

Library 2.0 znamená učinit prostor vaší knihovny (tj. virtuální i reálný) více interaktivní, spolupracující a řízený potřebami uživatelů. Příkladem jsou blogy, noční zábavné programy pro dospívající, stránky pro sdílení fotografií. Základem je přitáhnout uživatele zpět do knihovny. Koncipovat knihovnu a její služby podle uživatelských potřeb a tím z knihovny udělat pro uživatele cíl cesty, nikoliv dodatečnou možnost.[2]

Pointou využití technologii Webu 2.0 v knihovnách by měla být opravdová znalost požadavků a potřeb uživatelů, která vychází z předpokladu, že uživatel bude službu potřebovat a nemusí se mu nutit ji používat. V knihovnách není zavedení technologií Webu 2.0 časovou ani finanční zátěží. Proto se stává z této transformace velká výhoda, kterou postupně začíná objevovat většina knihoven.

Hlavním aktérem této transformace se stává uživatel samotný, který má možnost přímo modifikovat služby knihoven a aktivně se podílet na jejich zlepšování. A knihovny samozřejmě nesmi zapomínat na zpětnou vazbu s uživateli, která nemusí probíhat jenom pomocí elektronické formy.

Cílem Library 2.0 je tedy:

  • zapojení stávajících uživatelů knihoven a získávání nových;
  • vytváření nových služeb a s tím spojené sledování nových trendů;
  • schopnost se flexibilně přizpůsobovat novým technologiím a potřebám uživatelů.

5.2 Přehled služeb Library 2.0

Výčet nejdůležitějších služeb Library 2.0 jsem rozdělil do skupin. Mezi tyto skupiny řadíme 1) sociální sítě, 2) blogy, 3) wiki, 4) RSS, 5) sdílené OPACy, 6) chaty a instant messanging, 7) social bookmarking a tagging a 8) podcasting. Účelem každé služby je zefektivnit prostředí knihoven pro uživatele a podpořit interakci s nimi. Nutno podotknout, že všechny tyto služby jsou, ať už nechtěně nebo naopak, úzce provázané, takže do jisté míry můžeme model Library 2.0 považovat za směsici těchto služeb.

Stále vznikají nové služby a aplikace, které se musí knihovny snažit využít co nejlépe ke svému prospěchu a ku prospěchu svých uživatelů. Jejich realizace a zapojení do běhu knihoven má určitě velký potenciál do budoucna a může ještě přinést nečekané zvraty v této oblasti.

V současnosti se již začíná hovořit o Webu 3.0, který by měl přinést další zásadní dopady na tuto oblast a vznik modelu Library 3.0. Jde pouze o další logické vyústění vývoje nových technologií. Taky se může stát, že vzniknou pouze další prázdná pojmenování, nebo naopak nové fenomenální možnosti a využití těchto služeb v oblasti knihovnictví.

Závěr

Troufám si tvrdit, že vliv informatizace na knihovnictví byl a pořád ještě je jedím z největších vlivů informatizace na povolání jako takové vůbec. Posuďte sami, který obor nebo povolání prodělal za padesát let svého vývoje takové změny jako právě knihovnictví.

Lidská společnost je momentálně charakteristická stálým technologickým vývojem a mnoha změnami v oblastech výzkumů a bádání, což přináší taktéž nové a netušené možnosti. Informační a komunikační technologie se stávají běžnou součástí našeho života. Odráží se to nejen v potřebách uživatelů na tyto změny, ale také v potřebě knihoven na tyto neustálé změny reagovat a umět je využít ve svůj prospěch.

Seznam použité literatury

MAKULOVÁ, Soňa. Automatizácia knižnic : Problémy, východiska, postupy. Vyd. 1. Bratislava : STIMUL - Centrum informatických a vzdělávacích služeb, 1993. 298 s. ISBN 80-85977-09-2.

KIMLIČKA, Štefan, et al. Knižničná a informačná veda na prahu informačnej spoločnosti : filozofický, systémový a historický pohľaď. 1. vyd. Bratislava : STIMUL - Centrum informatických a vzdělávacích služeb, 2000. 138 s. ISBN 80-88982-29-4.

VLASÁK, Rudolf; KOFNOVEC, Ladislav; ZÁVADA, Jaroslav. Racionalizace, mechanizace a automatizace informačních procesů v knihovnách. 1. vyd. Praha : SNTL - Nakladatelství technické literatury ve Středisku interních publikací, 1977. 84 s. (Vědeckovýzkumné práce z oboru knihovnictví ; 3)

CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.

CEJPEK, Jiří. Proměny let devadesátých : knihovnictví na prahu informačního věku - děje, myšlenky a názory. Jiří Cejpek. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2005. 79 s. (Aktuality SKIP ; sv. 21) ISBN 8085851156.

UHLÍŘ, Zdeněk. Zdroje a prameny : historické knihovnictví v informačním věku. Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 1, [cit. 2010-05-03]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/zdroje-a-prameny-historicke-knihovnictvi-v-informacnim-veku>. ISSN 1212-507.

STÖCKLOVÁ, Anna. Automatizace v knihovnách České republiky. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 5 [cit. 2010-05-03]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/automatizace-v-knihovnach-ceske-republiky>. ISSN 1212-5075.



[1] MAKULOVÁ, Soňa. Automatizícia knižníc : Problémy, východiska, postupy. 1. vyd. Bratislava : STIMUL - Centrum informatických a vzdelávacích služieb, 1993. Úloha Kongresovej knižnice pri automatizácii knižníc, s. 298. ISBN 80-85977-09-2.

[2] HOUGHTON, Sarah. Library 2.0 Discussion : Michael Squared [online]. December 19, 2005 [cit. 2010-05-03]. Dostupné z WWW: <http://librarianinblack.typepad.com/librarianinblack/2005/12/library_20_disc.html >.

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback