Výlet na WikiKonferenci, tentokráte do Národní technické knihovny v Praze

26. listopadu proběhla v Ballingově sále Národní technické knihovny v Praze již třetí WikiKonference v České republice. Kromě samotných wikipedistů zde řečnili i externisté z řad akademiků i politiky. Oproti minulým ročníkům měla konference lépe zvládnutou organizaci a lepší prostory, účastníci měli více přestávek a časový harmonogram byl dodržen takřka bezvýhradně.

Počátky

14. října bylo veřejně ohlášeno, že 26. listopadu proběhne další, v pořadí „již" 3. ročník WikiKonference. Podobně jako v minulých letech i letos byla konference ohlášena pouze pár týdnů předem, ti zkušenější z nás však už s tímto datem počítali už dávno (konference bývá o víkendu vždy koncem podzimu a předešlý víkend byl prodloužený díky státnímu svátku (lidi na chatě), naopak další týden je mikulášovský (lidi s dětmi), ten další už je moc blízko Vánoc (lidi začínají bláznit)).

Den konference připadl na sobotu, místo konání na Národní technickou knihovnu v Praze. Prozíravě jsem proto vyrazil z Brna do Prahy už ve čtvrtek, abych se stačil ve velkoměstě rozkoukat. Stejně to nepomohlo, na konferenci jsem dorazil o půl hodiny později.

OBR 1: Ballingův sál v čase mého příchodu

 

Dutý Otto

Mé myšlenky na to, že bych si toto zpoždění měl později vyčíst, rozehnal už v šatně Mozzan prohlášením, že taky přišel teprve teď a taky to není zrovna tím, že pil včera hodně vody a mlíka. Při mém příchodu do sálu probíhala přednáška Michala Reitera, která nesla název „Co nabízí Wikimedia Česká Republika?" Michal Reiter alias Limojoe představil grantové projekty, které WMČR spravuje díky zhruba milionové dotaci mateřské nadace Wikimedia Foundation. Snad nejzajímavější část jeho přednášky byla věnována českému GLAMu (z angl. Galleries, Libraries, Archives & Museums). V tomto kontextu se jedná o spolupráci mezi Wikipedií a veřejnými kulturními institucemi. Konkrétní spolupráce by mohla vypadat např. tak, že u vybraných děl v muzeích bude umístěn QR kód, který bude odkazovat na článek o daném díle na Wikipedii. Projekt je sice ještě „v plenkách", nicméně je před ním nadějná budoucnost.

Když slovo převzal doc. Jan Halada, nejdříve podal přehled evropských encyklopedií, poté se zaměřil na zákulisní tvorbu encyklopedických děl. Pochopitelně největší prostor věnoval Ottově slovníku naučném. Halada uvedl, že vlastnění Ottova slovníku bylo ve své době prestižní záležitostí. Věděli jste např., že k encyklopedii bylo možno zakoupit i speciální otáčecí skříň? Nebo že se prodávaly zvláštní knižní desky á la IKEA, které vypadaly z vnějšku jako Ottův slovník, ale byly prázdné? To bylo určené pro ty, kteří na Ottův slovník neměli, ale chtěli se před návštěvou vytáhnout, že jej mají. Když se v diskusi stočilo slovo k Wikipedii, Halada prohlásil, že vlastně ani moc tu WIkipedii nezná, ale že ji přeje hodně úspěchů, což bylo vzhledem k povaze konference úsměvné. Následovala pauza, během které se člověk mohl družit s ostatními, já dal raději přednost psaní blogu a družební nálady si šetřil na večer. Jak se ukázalo později, nebyl to špatný tah.

 

Příroda i piráti

Můj favorit Petr Brož aka Chmee2 představil projekt Chráněná území. Pamětníci z minulého ročníku, kterých na konferenci bylo pomálu, vzpomenou, že loni Brož uvedl, že z celkového počtu chráněných území v České republice mělo na Wikipedii článek asi 30-35% z nich. Letos to je už slušných 100%. Velice výrazný posun nastal v nafocených územích - jestliže v roce 2009 bylo kolem 25% nafocených chráněných území (rozuměj území nafocených pro  Wikipedii), v listopadu 2011 se jedná až o 50% nafocených území. Nejvýraznější změnou, kterou projekt prošel, bylo to, že projekt začal cílit mimo Wikipedii a ne dovnitř. Jak? Projekt má vytvořenou stránku na Facebooku i Google+, začal spolupracovat s PřF UK a shání potřebné síly i na dalších místech. V mých očích je projekt jedinečný a současný nejlepší na české Wikipedii. Proč? Přestal ždímat energii stávajících wikipedistů, zaměřil se na získávání nových lidí, kteří s sebou nesou nové pohledy, kreativitu, inspiraci a nový obsah, o který jde především. Podle mě to je první wikipedistický projekt, který se jako chová jako projekt (má potřebnou propagaci i mimo stránky Wikipedie, snaží se spolupracovat s jinými institucemi, vyrábí propagační předměty, má logo (!) atd.).

 

Následovala krátká přednáška Miroslava Langera o Wikizprávách, kde Langer hovořil o tom, v čem se WikiZprávy liší od klasických zpravodajských serverů, v čem vězí silné a slabé stránky projektu a jaké jsou možnosti jeho dalšího rozvíjení. Slova se poté chopil dlouhovlasý a dlouhofousý pirát Mikuláš Ferjenčík, který představil některé projekty Pirátské strany. Asi není moc překvapující, že Pirátská strana má velmi podobné principy fungování jako Wikipedie: je to projekt založený na dobrovolnictví, rozhodovací procesy se uskutečňují na základě diskusí a konsenzu, lidé musí mít vnitřní motivaci k tomu, aby na projektu pracovali, a žen zapojených do projektu je pomálu. Ferjenčík dále představil projekt Piratopedie a názorně ukázal i další projekty, které se pod patronací Pirátské strany uskutečňují. Na přání moderátora se snažil vyhýbat propagaci Pirátské strany a některým jejím poněkud radikálnějším tendencím. Když už se zdálo, že se mu to podařilo, přišel na řadu poslední slide:

OBR 2: Pošlete je ke dnu!

 

Obědní a poobědní menu

Následovala obědová pauza. Nechal jsem se strhnout skupinkou wikipedistů, kteří obsadili zkušený lokál U Švejka, kde jsem požil svíčkovou s pěti, buchtu grátis a litr tekutého chleba. Lokál byl velice příjemný a stylový, velmi podobný (pamětníci vzpomenou) brněnské pivnici U Čápa v dobách, kdy chodit tam byla morální povinnost prominentních studentů FF. Po obědě jsem se s mírným přemáháním vrátil zpět do sálu (původně jsem chtěl U Švejka zůstat alespoň do Mikuláše), kde právě začínala přednáška Jana Spousty o poněkud diskutabilních Cenách za rozvoj české Wikipedie. Diskutabilních proto, že určitá sorta wikipedistů v čelem s Elmem tuto soutěž odmítla z důvodů údajné korupce a komerčního podtextu. Spousta se zaměřil na budoucnost této soutěže (mj. upozornil, že se o soutěž nejedná), jenžto je po 4 kolech zcela nejistá.

 

Následovalo předávání cen za letošní ročník. Předávání bylo veselé, a to zejména v momentech, kdy uvádějící vyvolával jména laureátů typu Černý levhart nebo Kure-kureci. Závidět jsme mohli Adamu Zábranskému, kterému se podařilo získat hned několik cen včetně jedné první (mj. notebook) a dvou druhých. Každá cena byla předávána v originálním batohu, takže někteří hamižníci (vím přinejmenším o sobě) se později večer snažili od Adama některý z batohů vyloudit. Prozíravý Adam si však všechny ceny nechal odvést domů ihned po skončení konference.

Wikipedie po konci světa

Další přednáška patřila Lucii Sakastrové, doktorandce z ÚISK FF UK. Kdo by čekal odbornou přednášku, byl zklamán. Sakastrová představila na můj vkus až příliš potenciální situaci: lidstvo vyhyne a zachová se pouze Wikipedie, kterou nalezne mimozemská civilizace. Ta bude zkoumat, co pro lidstvo bylo důležité a co ne - jelikož nebude mít možnost srovnání, pomocí kvantitativních metod zjistí, že např. pokémon byl pro nás při nejmenším stejně důležitý jako Tomáš Garrigue Masaryk (tzn. na základě počtu editací, editorů jednotlivých hesel, kategorií věnovaných danému tématu atd.). Zajímavá úvaha, nicméně mě osobně příliš nového nepřinesla. Přibližně stejně mi přinesly následující přednášky od Petra Kadlece a Kristýny Kožuchové, kteří se zabývali metadaty a možnostmi jejich využití na Wikipedii i mimo ni. I když jejich přednášky vypadaly velmi zajímavě, moc jsem jim nerozuměl, takže jsem si raději četl Full Moon, který jsme obdrželi u vstupu. Zájemci o metadata nechť kontaktují Petra Kadlece, jistě se rád o své znalosti rád podělí.

Diskuse závěrem

Vrcholem konference byl panelová diskuse. Složení diskutujících bylo velmi pestré: prof. Jan Sokol, předseda WM ČR Michal Reiter, glamista Jaro Zastoupil a Petr Marek, dlouhodobý kritik některých aktivit WM ČR. Mám za to, že všichni 4 diskutéři mají stejné cíle, avšak lišily se prostředky, jakými se jich chtějí dobrat. I tak zaznívaly bipolární názory, např. zatímco Jan Sokol obhajoval zastupitelskou demokracii, Petr Marek byl zastáncem demokracie přímé. Na první pohled to s Wikipedií nesouvisí, avšak velmi úzce se to dotýká fungování Wikipedie a tamějších rozhodovacích procesů. Jan Sokol dále prohlásil, že na Wikipedii nejsou problémem věcné spory, ale spory osobní, s čímž mohu jedině souhlasit. Diskuse byla plodná, o což se zasloužil i moderátor Miroslav Langer, který ji držel v patřičných mantinelech.

OBR 3: Paneloví diskutéři (zleva): Michal Reiter, Jan Sokol, Patr Marek, Jaro Zastoupil (foto: Aktron, licence: CC-BY)

Zúčtování

Po konferenci jsem se přidal ke skupině asi 10 wikipedistů, kteří se chystali vyrábět a utužovat vztahy do některého z místních podniků. Nemohl jsem jinak, než navrhnout Švejka; vzhledem ke dvěma nesporným argumentům (1. blízko, 2. levno) můj návrh nenašel rovnocenného soupeře. Kolem sedmé hodiny jsme tedy zasedli U Švejka a začali se družit. Dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí, mimo jiné že wikipedisté jsou většinou velmi mladí (a někteří z nich i tak nosí Prestige), že chodit se dvěma ženami najednou se v dlouhodobějším horizontu nevyplatí, že převést letadlem z USA do ČR 160 kg kamení stojí 700 dolarů a že Internet Explorer je i přes snahy konkurentů všudypřítomný:

OBR4: Prezervativ s reklamou na Internet Explorer 9 (foceno v pivnici U Švejka)

 

Konference byla celkově vydařená. Vzhledem k tomu, že byla ZDARMA A V PRAZE, přišel mi počet účastníků poměrně nízký (tipuju kolem 60 lidí).

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

2 komentáře

Obrázek uživatele admin
Anonym
11. 12. 2011
konference bývá o víkendu vždy koncem podzimu...ti zkušenější z nás však už s tímto datem počítali už dávno - to není pravda pan Klajban. Předešlé wikikonference byli vždy začátkem prosince a usilovně se snažili konkurovat Mikuláši (4. a 5. prosince). Čili v čem ta Vaše zkušenost spočívá?
Obrázek uživatele admin
Anonym
11. 12. 2011

Vzhledem k tomu, že byla ZDARMA A V PRAZE, přišel mi počet účastníků poměrně nízký

 

Vzhledem k tomu, že byla špatně zorganizovaná, je to celkem pochopitelné.

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback