Význam adresy subjektu v eGovernmentu. Část I

Poznámka redakce: Jedná se o první část výtahu z magisterské diplomové práce: FRIEDLOVÁ, Irma. Význam adresy subjektu v eGovernmentu a analýza údajů ve vybraných registrech. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2011. 115 s. Vedoucí magisterské práce Ing. Michaela Ungrová.

1.  Význam adresy

Adresa subjektu je důležitým kontaktním údajem, který neztrácí svůj význam ani v době, kdy klasická forma korespondence ustupuje komunikaci elektronické.

V kombinaci s ostatními údaji, jako jsou jméno a příjmení či název subjektu, rodné číslo nebo IČ, funguje adresa jako doplňující údaj k jednoznačnému ověření identity daného subjektu.  

Adresa přesně určuje budovu, kde lze příslušný subjekt fyzicky kontaktovat. Lze považovat za seriózní jednání, když subjekt, který se na své uvedené adrese nezdržuje, zajistí informování příslušných úřadů o této změně, neboť to svědčí o tom, že subjekt má zájem být v případě potřeby zastižen. V případě přestěhování do jiného bydliště je třeba změnu adresy trvalého bydliště nahlásit neprodleně a zařídit tak zaznamenání změny v osobních dokladech[1] a dalších registrech státní správy.

Prostřednictvím adresy uplatňují subjekty svá práva vůči veřejné správě a naopak (na adresu subjektu směruje stát povinnosti). Jedná se např. o toto konání:

• zařazení občana do volebního okrsku
• zařazení subjektu k příslušnému finančnímu či pracovnímu úřadu
• výplata důchodu, sociálních dávek
• oznámení o přestupcích, pokuty
• sčítání lidu, domů a bytů (sčítací formuláře jsou předávány na adrese trvalého bydliště)
• při podání občana úřadu ověřuje správní orgán platnost adresy, pokud adresa chybí, je to důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu
• při doplnění adresy pro doručování, která je jiná než adresa trvalého pobytu občana příp. sídla firmy, je správní orgán povinen na tuto adresu doručovat písemnosti.

Pregnantně vyjádřeno:

„Pomocí adresy komunikujeme s okolním světem."

2.  Definování adresy

Formální úpravu psaní adresy stanoví norma ČSN 01 6910 Úprava písemností zpracovaných textovými editory[2] (odst. 11), obsah poštovní adresy určují Poštovní podmínky ČP - Základní poštovní služby[3] (čl. 4). 

Po komparaci obou zdrojů je možné konstatovat, že oba zdroje se v stanovení prvků adresy shodují, až na drobné výjimky (např. norma navíc uvádí také číslo podlaží).

2.1 Jednotlivé prvky adresy

Poštovní adresa musí být uvedena tak přesně, aby nevznikly pochybnosti, kde a komu má být zásilka dodána. Prvky poštovní adresy se uvádí v následujícím pořadí (shora):

a) označení adresáta,

b) místo dodání:

• název ulice, náměstí apod., pokud se v tomto místě užívají;
• číslo domu (tj. číslo popisné nebo evidenční), příp. číslo orientační, lze doplnit i číslo bytu;
• název obce, její části apod., pokud není součástí názvu adresní pošty,

c) poštovní směrovací číslo pošty, která je pro danou poštovní adresu podnikem[4] určena jako adresní pošta a název adresní pošty.

Specifikace prvku „označení adresáta" není předmětem této práce, proto nebude dále zkoumána.

Ne všechny výše uvedené prvky adresy je nutné uvádět v každé adrese, záleží na členitosti obce, do které je zásilka směrována (to znamená, zda je obec složená z více částí obce, zda používá uliční systém, má zavedená orientační čísla apod.).

2.1.1    Název ulice a veřejného prostranství

O pojmenování ulic a ostatních veřejných prostranství (tj. náměstí, nábřeží, sady, tunely, mosty apod.) rozhodují orgány příslušné obce, např. Rada Hlavního města Prahy (HMP), Rada města Brna apod.

Obce si stanovují vlastní směrnice pro pojmenování nových ulic. Obsah těchto směrnic je založen na podobných principech, např.:

• po zemřelých osobnostech veřejného života (označování po dosud žijících osobnostech bylo zakázáno již Vyhláškou č. 97/1961 Sb.[5]),
• podle zeměpisných názvů (krajů, měst ap.), pokud možno ve směru skutečného umístění příslušné lokality,
• podle starých místních názvů,
• podle místních soustav, např. názvy rostlin, minerálů, skladatelů, spisovatelů apod.

Obce přidělují nové názvy ulicím a veřejným prostranstvím podle potřeby vzniklé výstavbou nebo jsou vedeny snahou o zlepšení orientace v obci a „upřesnění údaje" bydliště[6].

Platí zásada, že název ulice a veřejného prostranství je v rámci obce jedinečný. Dlouhé ulice však často procházejí více částmi obce, čímž dochází k nepřehlednostem v adresách, pokud není správně uvedena celá adresa včetně kombinace čísla domovního a orientačního. 

2.1.2 Číslo domu

Legislativně je přidělování čísel popisných, evidenčních a orientačních ošetřeno zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) a zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

K oběma zákonům byla Ministerstvem vnitra vydána vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel.

Výše uvedená vyhláška ukládá obcím při označování budov povinnost barevně rozlišit popisná, evidenční a orientační čísla a dále používat k číslování arabské číslice u čísel popisných a evidenčních, bez jakýchkoliv dodatků[7]. Nicméně barevné a grafické provedení tabulek s domovními a orientačními čísly je v kompetenci příslušné obce, jejíž orgány si stanovují pravidla pro zajištění jednotnosti značení na celém území obce.

2.1.1.1     Číslo popisné a evidenční

Existují dva typy domovních čísel, a to čísla popisná a čísla evidenční.

Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích[8] a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze[9] musí být budovy označeny čísly popisnými, s výjimkami stanovenými zákonem (tj. vedlejší budovy, které jsou součástí jednoho celku atp.) anebo čísly evidenčními, pokud jsou určeny k individuální rekreaci. Čísla popisná a evidenční se používají bez jakýchkoliv dodatků (nelze tedy uvádět např. 127A).

Výše zmíněná legislativní opatření stanoví, že čísla popisná a čísla evidenční jsou přidělována budovám v jedné číselné řadě v rámci části obce[10] nebo vymezuje číslování budov popisnými čísly zvlášť pro každé katastrální území (přičemž se předpokládá shoda mezi částí obce a katastrálním územím)[11].

Ve spojení s dalšími územními prvky jako jsou obec, část obce, katastrální území, tvoří číslo popisné nebo evidenční jednoznačnou identifikaci budovy a proto je zároveň významným prvkem adresy.

Stejná č. p. v části obce (zobrazení na mapě)

Přesto se v registrech veřejné správy vyskytují adresy s duplicitními čísly domu, např. při vyhledání „čísla popisného 1194" v části obce Blansko v registru UIR-ADR, zjistíme evidenci dvou adres se stejným popisným číslem. Po zobrazení obou objektů na mapovém podkladu vyhledavače v Seznamu.cz je zřejmé, že se nejedná o jeden objekt se dvěma adresami, ale jsou to dva samostatné objekty (viz obrázek 1). V katastru nemovitostí je při zadání stejného dotazu evidována pouze jedna budova, a to Žižkova 1194/52, Blansko (na obrázku druhá v pořadí).

2.1.1.2     Číslo orientační

Zákon umožňuje obcím pro zlepšení orientace v jednotlivých ulicích a na veřejných prostranstvích označovat budovy kromě popisného či evidenčního čísla také čísly orientačními. Přidělování čísel orientačních má samostatným zákonem stanoveno pouze hlavní město Praha[12]

Orientační čísla se řadí v ulici počínaje číslem jedna tak, že domům po pravé straně ulice jsou přidělována sudá čísla a po levé straně ulice čísla lichá. Pravidla pro stanovení začátku ulice si určuje příslušná obec, nejčastěji jsou začátky ulic vzdušnou čarou blíže ke středu města (bývá zvoleno „hlavní" náměstí), v případě částí obce, jsou začátky ulic vždy blíž k historickému středu původní samostatné obce, ze které se část obce delegovala, např. v Brně či Mostě[13] nebo se mohou stanovit podle toku řeky, např. v Praze[14].

Tato orientační čísla vyjadřují příslušnost budovy ke konkrétní ulici, určují pořadí domu v ulici, a tudíž z logiky věci vyplývá, že čísla orientační mají následovat v souvislé číselné řadě zvlášť pro každou ulici a veřejné prostranství. V registrech lze však najít případy opakování orientačních čísel, které vznikly patrně nekvalitní prací editorů příslušného registru, např. adresa: Beroun, ulice Kollárova, číslo orientační 17 se vyskytuje hned třikrát. Uvedené adresy spolu vzájemně nesousedí a nejsou součástí jedné budovy (viz obrázek 2). Ověřením na Stavebním úřadu v Berouně bylo zjištěno, že tato orientační čísla byla zrušena, ale v příslušném registru nebyla oprava provedena. 

Stejná  č. orientační v ulici (zobrazení v mapě)

V případě, že na stavební parcele, které bylo přiděleno jedno orientační číslo (např. po demolici stavebního objektu) je postavena budova s více vchody (viz obrázek 3) nebo několik objektů se samostatnými popisnými/evidenčními čísly (tzv. vnitroblok), používá se pro rozlišení adres v jednotlivých vchodech jako orientační číslo arabská číslice doplněná o jedno písmeno české abecedy bez diakritických znamének (v souladu s vyhláškou[15]).

Jedno č. p. s více č. or. (vchody)

2.1.3 Název části obce, obce

Dle zákona č. 128/2000 Sb.,  o  obcích (obecní zřízení) je část obce

„... evidenční jednotka vytvářená  budovami  s  čísly  popisnými  a  čísly  evidenčními  přidělenými  v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území. Názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvů zaniklých obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce nacházejí.[16]"

Název části obce je jednoznačný v rámci jedné obce. Do adresy se uvádí v případě, že se obec člení na dvě a více částí obce. Pokud je název části obce totožný s názvem pošty, do adresy se neuvádí.

Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce[17]. V této práci se používá označení „obec" také pro hlavní město Praha, statutární města, města a městyse. Název obce je jedinečný v rámci jednoho okresu s výjimkou dvou obcí se stejným názvem Mezholezy v okrese Domažlice a dvou obcí s názvem Březina v okrese Brno-venkov.

Název obce se v adrese uvádí v případě, že není totožný s názvem části obce nebo s názvem pošty.  

2.1.4 Poštovní směrovací číslo a název pošty

Poštovní směrovací číslo (dále jen PSČ) přiděluje ke každé adrese držitel poštovní licence, tj. Česká pošta podle toho, do obvodu které adresní pošty příslušná adresa náleží. Zde je třeba podotknout, že správné a čitelné PSČ je nejdůležitějším prvkem poštovní adresy, neboť směruje zásilku bezprostředně na příslušnou adresní poštu.

3.  Evidence adres v informačních systémech veřejné správy před zavedením základních registrů

Adresa subjektu je jeden z údajů, který se nachází téměř ve všech evidencích ISVS a agendách veřejné správy, a to za účelem záznamu o adrese bydliště, pracoviště, sídla, místa podnikání apod. V současnosti není tento údaj centrálně evidovaný, vyskytuje se roztříštěně a v nejednotné struktuře dle toho, jak je který registr vedený a jak jsou jednotliví správci pečliví.

V rámci veřejné správy existují „stovky až tisíce"[18] informačních systémů, které shromažďují údaje o subjektech a jejich adresách (k nejrůznějším účelům a evidencím) bez toho, že by byl zajištěn jednotný zdroj a vzájemná provázanost těchto údajů.

Jistou snahu o sjednocení údajů z různých IS můžeme nalézt v aplikaci Ministerstva financí ČR - Administrativní registr ekonomických subjektů (dále jen ARES), která v oblasti adres subjektů nabízí srovnání údajů ze zdrojových ISVS. Náprava adresních údajů v ISVS není ale jediným cílem aplikace ARES, dalším účelem je také zajistit přístup z jednoho místa k informacím o ekonomických subjektech, přesto je zde patrná snaha o standardizaci adres vykazovaných v nejrůznějších ISVS[19].

Ne vždy se tato činnost setkala s úspěchem (viz obrázek 4) a nestrukturované zápisy adres se mnohdy nepodařilo přepsat do standardizovaného tvaru nebo při jejich převodu došlo k chybnému přiřazení jednotlivých datových prvků. Na uvedeném příkladu výpisu ARES konkrétního subjektu je vidět rozdílnou strukturu zápisů v ISVS a pokus o jejich standardizaci (sídlo tohoto subjektu - obec Hranice je v případě standardizace adresy v Seznamu občanských sdružení přiřazena chybně do Karlovarského kraje včetně dalšího územního členění a PSČ). 

Adresa v ARES standardizovaná podle ÚIR-ADR

3.1      Standard ISVS k prostorové identifikaci

Pro zajištění konsolidace jednotlivých ISVS v oblasti adresy byl Úřadem pro veřejné informační systémy (dále jen ÚVIS) vytvořen soubor pravidel, tzv. Standard ISVS k prostorové identifikaci (dále jen Standard), jehož verze 008/04.02 byla schválena 22. 2. 2002.

Standard byl s platností od 1. 1. 2007 zrušen (stejně tak, jako všechny standardy ISVS)[20], ale po dobu jeho platnosti se podařilo „srovnat" tvorbu adresy alespoň v některých informačních systémech veřejné správy. Podle zásad stanovených ve Standardu (a jeho předchozích verzích) je vybudován Územně identifikační registr adres (UIR-ADR), jehož adresy přebírají další ISVS a který bude rovněž použit i jako jeden ze základních zdrojů budoucího základního registru územní identifikace RUIAN.

[1] Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. § 10, odst. 1.

[2] ČSN 01 6910. Úprava písemností zpracovaných textovými editory. Praha: Český normalizační institut, 2007. 45 s.

[3] Česká pošta [online]. 2010 [cit. 2010-10-24]. Poštovní podmínky ČP - Základní poštovní služby. Dostupné z www: http://www.ceskaposta.cz/assets/nastroje/zps.pdf.

[4] Podnikem se v v této definici rozumí Česká pošta.

[5] Vyhláška č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů, § 4, odst. 4. Dostupné na www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1961/sb46-61.pdf

[6] Městys Velký Újezd. Rozhodnutí Zastupitelstva městyse Velký Újezd ze dne 22. 9. 2010: 84/2010 Zavedení názvů ulic ve Velkém Újezdě [on-line]. 2010 [cit. 2010-11-10]. Elektronická úřední deska. Dostupné na www:  http://www.velkyujezd.cz/uredni_deska

[7] Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel. § 5, odst. 1.

[8] Zákon č. 128/2000 Sb.,  o  obcích (obecní zřízení), v platném znění. § 31.

[9] Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění. § 14.

[10] Zákon č. 128/2000 Sb.,  o  obcích (obecní zřízení), v platném znění. § 27, odst. 2.

[11] Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění. § 14, odst. 5.

[12] Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění. § 14, odst. 4.

[13] Pravidla o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel [on-line]. 2010 [Cit. 2010-11-09]. Magistrát města Mostu. Dostupné na www: http://www.mesto-most.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=2792&p1=1078

[14] SKÁLA, Petr. Čísla, podle kterých se orientujeme. Zeměměřič [on-line]. 1998, č. 9+10. Dostupné z www: http://www.zememeric.cz/9+10-98/popiscis.html. ISSN 1802-2731.

[15] Vyhláška č. 326/2000 Sb.  § 5, odst. 2

[16] Zákon č. 128/2000 Sb.,  o  obcích (obecní zřízení), v platném znění. § 27, odst. 2.

[17] Zákon č. 128/2000 Sb.,  o  obcích (obecní zřízení), v platném znění. § 1.

[18] Smejkal, Vladimír. Informační systémy veřejné správy ČR: pro inženýrské studium na VŠE Praha. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2003. 121 s. ISBN 80-245-0533-9, str. 29

[19] ARES - Standardizace adresy [on-line]. 2010 [cit. 2010-12-10 Administrativní registr ekonomických subjektů. Dostupné na www: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/stdadr.html.cz

[20] Archiv stránek bývalého Ministerstva informatiky - červen 2008 [on-line]. [Cit. 2010-11-28].  Dostupné na www: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/scripts/detail.php_id_1964.html