Význam adresy subjektu v eGovernmentu. Část II

Následující text se zabývá adresou, která patří mezi zásadní elementy ověřující identitu konkrétního subjektu (občana či firmy). V úvodní části je nastíněn význam adresy a dále se text zabývá jednotlivými komponenty, z nichž se adresa skládá. Pro zdárné fungování eGovernmentu je důležité, aby jeden každý subjekt byl evidován na určité adrese, která bude uvedena přesně a správně a bude identická ve všech systémech veřejné správy. Proto je žádoucí vytvářet a uchovávat adresy v jednom základním zdroji, odkud budou využívány ve všech informačních systémech veřejné správy. Z tohoto důvodu vzniká základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí RUIAN, který je zde podrobně popsán. Rovněž jsou zmapovány současné základní elektronické zdroje pro ověřování správnosti a úplnosti adresy. V práci je dále porovnáván stav evidence adres ve vybraných informačních systémech veřejné správy a jejich vzájemná konzistence.

Poznámka redakce: Jedná se o druhou část výtahu z magisterské diplomové práce: FRIEDLOVÁ, Irma. Význam adresy subjektu v eGovernmentu a analýza údajů ve vybraných registrech. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2011. 115 s. Vedoucí magisterské práce Ing. Michaela Ungrová.

4.  Ověření správné adresy

Může se stát, že subjekt si není jistý tím, že má správnou, platnou a úplnou adresu trvalého pobytu či sídla provozovny. Nejedná se vždy pouze o doručovací adresu. Uvedení chybné adresy ve smlouvě o pronájmu nemovitosti či bytových resp. nebytových prostor může mít za následek neplatnost takové smlouvy.

Pokud bude subjekt pátrat po své správné adrese (příp. adrese svého obchodního partnera) a nespokojí se jen s jedním informačním zdrojem, může se stát, že obdrží různé údaje z renomovaných informačních systémů.

Jaké tedy jsou v současnosti možnosti pro on-line ověření správné adresy? A který registr lze považovat za nejkompetentnější?  Doporučovaných a osvědčených zdrojů se nabízí hned několik - na nejvýznamnější z nich se zaměřím podrobněji v následujících kapitolách.

4.1      Územně identifikační registr adres (UIR-ADR)

Mezi nejčastěji uváděné zdroje k ověření správnosti a úplnosti adresy patří bezesporu Územně identifikační registr adres (UIR-ADR) vedený Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV).

Číselné údaje v rozsahu stávajícího registru UIR-ADR doplněného o číselné souřadnice definičních bodů adresních míst poskytuje MPSV neomezeně třetím stranám i mimo veřejnou správu. V praxi to znamená, že údaje z UIR-ADR jsou zájemcům bezplatně poskytovány na CD.

Veřejnosti jsou k dispozici rovněž služby:

-          ověřování adres on-line na adrese:
           http://forms.mpsv.cz/uir/adr/OverAdresuFrame.html

-          prohlížení dat prostřednictvím webové aplikace (viz obrázek č. 13),

-          je umožněno udržování vlastní kopie registru a stahování
změnových souborů z webu,

-          dotazování z vlastní aplikace prostřednictvím webové služby do
údajů na MPSV,

-          velcí uživatelé mají umožněno zadávání on-line reklamací na
správnost dat v registru.

Vyhledání adresy na webu UIR-ADR dle zadaných parametrů (obec a číslo domovní)

4.2      Subsystém adresa z evidence obyvatel

Další nejčastěji používaný a doporučovaný systém k ověření správné adresy je informační systém evidence obyvatel vedený MV. Údaje o adrese jsou součástí informačního systému evidence obyvatel (EO-ADR).

Aktualizace informačního systému EO-ADR probíhá tím způsobem, že obce předávají údaje o změnách na obce s rozšířenou působností (např. změna názvu ulice, přidělení popisných čísel nebo evidenčních čísel, popř. orientačních čísel, změna názvu obce, změna názvu městského obvodu resp. městské části) a odtud jsou on-line zaváděny do EO-ADR. Do systému se data pořizují přímo a bezprostředně po změně nebo kolaudaci objektu.

Veřejnosti jsou data z EO-ADR volně přístupná k ověřování adres na webové adrese: http://aplikace.mvcr.cz/adresa/index.html (viz obrázek č. 6).

Obrázek 6 - Vyhledavač adres na webu Adresy v České republice

4.3      Katastr nemovitostí

Dalším často doporučovaným zdrojem pro ověření adresy je informační systém katastru nemovitostí (ISKN).

Katastr nemovitostí obsahuje údaje o nemovitostech v ČR včetně jejich popisu, geometrického a polohového určení a přehledu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Základní jednotkou pro členění katastru nemovitostí je katastrální území; data v ISKN lze rozdělit na geodetické údaje a popisné údaje.

Popisné údaje obsahují informace o územních celcích, o katastrálních územích, o pozemcích, budovách, bytech a nebytových prostorech, dále o vlastnících nemovitostí příp. o jiných oprávněných a právních vztazích. Obsah geodetických údajů se zobrazuje v katastrální mapě, a to zobrazením pozemků (jako parcel), budov a dalších prvků.

Katastr nemovitostí provozovaný Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním nabízí veřejnosti informace pomocí aplikace „Nahlížení do katastru nemovitostí", která je přístupná na adrese: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/.

Zde je možné po zadání příslušných parametrů (obec, část obce, číslo popisné nebo evidenční) vyhledat parcelu, budovu a jednotku v zadané obci. Avšak katastr nemovitostí neobsahuje názvy ulic, takže z těchto údajů nelze sestavit úplnou a správnou adresu. V katastru jsou sice uvedeny adresy vlastníků pozemků, budov, bytů a dalších nemovitostí, ale tato adresa je adresou vlastníka a nemusí být (a často není) shodná s adresou objektu v katastru uvedeného.

Z tohoto důvodu nelze tento zdroj využívat při ověřování správné adresy budovy.

4.4      Registr sčítacích obvodů a budov

Méně známým zdrojem k ověření adresy může být Registr sčítacích obvodů a budov (RSO) Českého statistického úřadu.

RSO obsahuje soustavu prvků územní identifikace, včetně jejich lokalizace pomocí mapových vrstev adresní, územní a evidenční struktury ČR. Dále rovněž zahrnuje vazební klasifikace a číselníky územních, územně evidenčních a odvozených jednotek a soustavu metadat o produktech registru.

Oproti jiným územně orientovaným registrům eviduje RSO navíc nejmenší územní jednotky, tzv. sčítací obvody, které celostně vykrývají území ČR a jsou určené pro územní přípravu, zpracování a prezentaci Sčítání lidu, domů a bytů. Rovněž jsou zde evidovány statistické budovy s čísly domovními a budovy bez samostatných čísel, pokud se v nich vyskytují samostatné vchody s byty (tzv. vedlejší budovy), počty bytů a adresy budov vč. adres vedlejších budov.

Také v RSO probíhá průběžná aktualizace adres včetně jejich lokalizačních údajů a jednoznačných identifikátorů. Pro aktualizaci dat jsou využívána data z informačního systému katastru nemovitostí (katastrální mapy a Základní báze geografických dat) a dále data z UIR-ADR, který poskytuje číselník ulic a veřejných prostranství.

Veřejnosti jsou údaje v RSO přístupné on-line na adrese: http://registry.czso.cz/irso/budhle.jsp (viz obrázek č. 7).

Domnívám se, že RSO je spolehlivý a kvalitní zdroj, který je možno doporučit pro ověřování správnosti a úplnosti adres.

Obrázek 7 - Vyhledavač adres v RSO

4.5      Databáze dodacích míst

Česká pošta vede pro svoji vnitřní potřebu a pro potřebu svých klientů evidenci adres nacházejících se na území ČR. Tato evidence se nazývá Databáze dodacích míst (DDM) a obsahuje adresy objektů, do kterých Česká pošta doručuje či doručovala zásilky. Na rozdíl od jiných registrů např. UIR-ADR obsahuje DDM pouze adresy trvale či přechodně obydlených objektů nebo objektů, ve kterých sídlí firmy. To znamená, že trvale neobydlené chaty a chalupy nejsou v DDM evidovány.

Veřejnosti je databáze dodacích míst nabízena k ověřování adres a vyhledávání správného PSČ na webové adrese: http://psc.ceskaposta.cz/CleanForm.action. Vyhledavač umožňuje uživateli zadat základní údaje o adrese (pokud jsou známy), tj. název okresu, obce nebo její části, ulice a číslo domovní, příp. PSČ. Aplikace pracuje jak s přímým zadáním údajů, tak lze využít výběr údajů z nabídek k postupnému zpřesňování dotazu.


Obrázek 8 - Vyhledaní PSČ k zadané adrese na webu České pošty  

Z hlediska platného PSČ adresy je on-line prohlížeč DDM jediný validní elektronický zdroj, zaručující aktuální PSČ k adrese, neboť PSČ přiděluje Česká pošta, která je rovněž správcem číselníku  PSČ a ostatní registry přebírají v různých časových intervalech číselník PSČ právě z tohoto zdroje.

 5.  Problémy stávajících evidencí

Jak již bylo výše uvedeno, existují stovky ISVS a většina z nich používá pro identifikaci subjektu také jeho adresu. Každý ISVS je v oblasti adresy samostatnou jednotkou zřízenou pouze pro plnění konkrétní evidence. Roztříštěnost a nejednotné vedení adresy jednotlivých subjektů v ISVS pozná nejčastěji příslušný subjekt osobně při vstupu do jednání s orgány veřejné správy (příp. s jinou organizací než je státní správa, která používá číselníky veřejné správy pro své informační systémy).

Častým problémem je nesoulad mezi faktickou situací a údaji v ISVS. Jedná se například o rozpor zjištěný poštovním doručovatelem v terénu a daty v UIR-ADR, který eviduje pouze řádně zkolaudované objekty.

Další problém může nastat při zápisu firmy do Obchodního rejstříku (nebo při žádosti o změnu sídla v případě přestěhování firmy). Obchodní rejstřík nemá vždy aktuální PSČ k adrese a nechává na firmě, aby si zajistila opravu dat. Firma se potom obrací na Českou poštu s žádostí o „vystavení potvrzení o přiděleném PSČ k adrese" na jehož základě bude oprava v Obchodním rejstříku provedena. Bohužel, tento stav je v přímém rozporu se zásadami eGovernmentu, jež uvádí, že „obíhat mají data nikoliv občan".

Poměrně často se opakujícím jevem je sporná existence názvu ulice, kdy některé ISVS název ulice evidují a mají pod ním zařazeny objekty a adresy, jiné ISVS vedou stejné objekty bez ulice pouze pod názvem obce. Jako příklad za všechny lze uvést obec Stará Huť (okres Příbram), ulice Ke Strži: ulice neexistuje v UIR-ADR (nejsou v ní evidovány žádné adresy), ale existuje v EO-ADR, kde je v ní evidováno 26 adres. Dle sdělení příslušného správního úřadu ulice existuje od roku 2000.

Datová nekompatibilita mezi registry v centrálních (územních a dalších) číselnících pro tvorbu adres se rovněž v plné šíři projevila při přípravě celostátní akce Sčítání lidu, domů a bytů 2011.  V tomto roce poprvé v historii prováděl distribuci a sběr formulářů jiný subjekt než Český statistický úřad, a to Česká pošta, s.p.

V průběhu územní přípravy pro Sčítání lidu, domů a bytů 2011 byla nejprve prováděna kontrola konzistence územních číselníků obou registrů a již v této fázi se zjistily určité rozdíly v číselníku částí obcí.

Také číselník PSČ adres z ČSÚ bylo nutné zrevidovat (právě PSČ sehrálo klíčovou roli v rozřazení statistických obvodů pro příslušná sběrná místa). Prověřovala se proto aktuálnost a platnost předávaných PSČ. Byla opravena chybná PSČ stejně tak i PSČ přidělená organizacím, která se nesprávně vyskytovala v adrese budovy.

Nemalé problémy rovněž způsobil atribut adresy „typ adresního místa", který v RSO představuje rozlišování hlavní a vedlejších adres budovy. Je stanoveno, že

budova může mít právě jedinou adresu, přidělenou úřadem obce, pak se jedná o adresu hlavní. Budova nemůže mít více hlavních adres. Pokud má budova více než jednu adresu, pak se jedná o jednu hlavní a více vedlejších adres. Hlavní adresa a vedlejší adresa vycházejí z adresy obvyklé pro doručování zásilek, z informací úřadů obcí či z mapového podkladu."[1]

Na místě samém bylo ale v některých případech zjištěno, že tzv. vedlejší adresa je však jedinou adresou budovy, protože majitelé změnili propozice domu a situovali vchod do vedlejší ulice. V případě, že se budova nachází mezi dvěma ulicemi, je často pro doručování zásilek používána tzv. vedlejší adresa neboť pošta vychází z údajů uváděných na adresách zásilek.

Další nesrovnalost v datech se zjistila až při distribuci sčítacích formulářů do domácností. Při Sčítání lidu, domů a bytů 2011 měly být sčítací formuláře osob předem vyplněny osobními údaji dle informací z evidence obyvatel. Tento záměr se ovšem ne vždy podařilo realizovat. Podle sdělení ČSÚ byla důvodem zastaralá data z evidence obyvatel, která nebyla vždy kompatibilní s údaji v RSO.

Výše uvedené příklady představují pouze některé problematické oblasti v současných evidencích adres. Část rozdílů v adresách vzniká časovou prodlevou při různých intervalech aktualizace jednotlivých registrů (číselníky nebo daty) a další část je způsobena odlišným zaměřením registrů (tj. účelem, pro který je registr veden).

 

6.  Základní registry - jedna z podmínek fungování eGovernmentu

Projekt elektronizace veřejné správy neboli eGovernment lze charakterizovat jako využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) ve veřejné správě. Cílem eGovernmentu je optimalizace činností ve veřejné správě a reforma komunikace mezi úřady a občany či organizacemi.

Pro rozvoj eGovernmentu je proto klíčovým prvkem na jedné straně elektronizace vnitřních agend ve veřejné správě (včetně sdílení dat), přiměřená vybavenost institucí veřejné správy informačními technologiemi, zpřístupnění on-line služeb klientům. Na druhé straně je nutná rozvinutá informační společnost, kde jednotlivci a podniky mají přístup k internetu a zcela běžně jej využívají.

V souvislosti s výše uvedeným, elektronizace veřejné správy v České republice spočívá na těchto základních pilířích:

  • komunikační infrastruktura veřejné správy (tj. prostředí pro efektivní sdílení dat mezi ISVS)
  • zákon o eGovernmentu (tj. zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů)
  • základní registry veřejné správy
  • Czech POINT (tj. český podací ověřovací informační národní terminál)

 

Koncepce základních registrů je vypracována s cílem vytvořit kompaktní, vzájemně provázaný systém sdílených registrů tak, aby orgány veřejné správy mohly bezpečně čerpat data potřebná pro své informační systémy. Důraz je kladen rovněž na zabezpečení dat a bezpečnost celého systému základních registrů. 

Zákon ustanovuje tyto čtyři základní registry:  

  • základní registr obyvatel
  • základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci
  • základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN)
  • základní registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností.[2]

 

Dle zákona jsou některé údaje vedené v základním registru označeny jako „referenční údaje", tj. údaje, které jsou o daném objektu v rámci veřejné správy jedinečné, zaručené, platné a není třeba je znovu ověřovat. Orgánům veřejné moci ukládá zákon povinnost využívat při své činnosti referenční údaje obsažené v příslušném základním registru v rozsahu, v jakém jsou oprávněny tyto údaje využívat podle jiných právních předpisů, a to aniž by ověřovaly jejich správnost[3].  V praxi to znamená, že orgány veřejné moci nesmí (až na výjimky uvedené v zákoně) požadovat po subjektu opakované předkládání těch údajů, které byly zákonem stanoveny jako referenční a jsou již zapsány v jednom ze základních registrů. Již vložené referenční údaje jsou následně v ISVS zobrazeny ve formě referenční vazby (odkazu) na příslušný základní registr. Např. při zápisu firmy do registru osob bude adresa vždy přebírána z registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN) a jméno statutárního zástupce firmy bude přebíráno z registru obyvatel (ROB).

Ustanovení referenčního údaje jako zaručeného údaje v celém systému ISVS umožňuje čerpat data z příslušné oblasti pouze z jediného spolehlivého zdroje, u kterého je zaručena bezpečná a transparentní editace údajů (editace je umožněna pouze vybraným správcům). Zároveň tím dojde k značnému zrychlení toků dat mezi ISVS, zvýšení kvality dat a bude zajištěna vzájemná konzistence dat.  

Referenční údaj, který bude do ISVS pořízen jen jednou, je současně tím zásadním elementem, který v sobě nese hlavní myšlenku eGovernmentu, a sice „že obíhat mají data, ne občan".

7.  Základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí RUIAN

RUIAN obsahuje tyto aktuální referenční údaje:

1.      Přehled základních územních prvků (vč. jejich vzájemných vazeb),

2.      Přehled základních územně evidenčních jednotek vč. jejich
vzájemných vazeb (územní jednotky nemají na rozdíl od územních
prvků hranice),

3.      přehled účelových územních prvků (pokud je stanoveno zvláštním
zákonem),

4.      adresy.

Zákon rovněž stanoví, že prvky RUIAN jsou zobrazovány nad mapami státního mapového díla ČR (ve správě Zeměměřického úřadu).

O každém územním prvku a územní jednotce se vedou tři typy údajů, a to údaje identifikační (tj. kódy a názvy), dále údaje lokalizační (např. definiční body) a vazby na ostatní územní prvky či územní jednotky (tj. skladebnost shora dolů a naopak, např. příslušnost ulice k obci).

Územní prvek „stavební objekt" bude navíc doplněn o tzv. technicko-ekonomické atributy, např. rok dokončení stavby, výtah, způsob vytápění, počet bytů apod.

Pro prvotní naplnění RUIAN daty budou použity údaje z Katastru nemovitostí (gestorem je ČÚZK), Registru sčítacích obvodů (v gesci ČSÚ) a UIR-ADR (v gesci MPSV).

Z hlediska služeb lze říct, že RUIAN bude poskytovatelem tří základních typů služeb:

1.      Editační služby, které budou zajišťovat servis pro výše uvedené
editory RUIAN.

2.      Dotazovací služby, jež lze dále rozčlenit na informační služby (tj.
dotazy na detaily a vyhledávání prvků agendovými informačními
systémy), dále servisní služby (zajišťují notifikace změn v RUIAN) a
hromadné služby (obstarávají výdej změnových vět příp. pořízení
kopie RUIAN pro zájemce o udržování off-line kopie RUIAN).

3.      Poskytování dat veřejnosti pomocí aplikace umožňující dálkový
přístup.

RUIAN nevede žádné osobní údaje, pouze zprostředkovává údaje o vlastnictví nemovitostí z ISKN. Proto by neměly vzniknout problémy s nasazením RUIAN do ostrého provozu (ve smyslu ochrany dat).

Ostatní základní registry využívají údaje z RUIAN pouze formou odkazů na adresní místa. Registr práv a povinností používá RUIAN k podkladům pro určení územní kompetence agend, pokud jsou dané agendy vymezeny lokálně a netýkají se celého území státu.

Externí uživatelé budou data z RUIAN využívat pomocí webových služeb nebo formulářovými službami ISUI (např. webovými službami budou probíhat výměny a reklamace PSČ mezi ISUI a Českou poštou).

7.1 Standardizace adresy v RUIAN

Vybudováním a správcovstvím RUIAN byl pověřen ČÚZK, který je zároveň zmocněn vydat prováděcí vyhlášku k zákonu č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

Připravovaná vyhláška by měla stanovit závazná pravidla pro transformaci dat v RUIAN na příslušné řádky adresy. Tato pravidla nahradí již neplatný standard pro psaní adres. Záměrem je sestavit výslednou adresu tak, aby splňovala následující požadavky:

  • úplnost a jednoznačnost adresy,
  • úspornost, tzn., že v adrese se zbytečně neopakují shodné prvky (např. název obce, který je shodný s názvem části obce),
  • je vždy dodržen maximálně třířádkový rozsah adresy - toto kritérium je z důvodu SW aplikací pracujících s maximálním rozsahem řádků adresy; rovněž řada předtištěných formulářů pro zadávání adresy (např. složenky) obsahuje pouze tři řádky.

Pro zajištění výše uvedených kritérií bylo rozhodnuto, na základě konzultací s Českou poštou, vypustit v pravidlech pro standardizovaný tvar adresy z posledního řádku název adresní pošty.

Důvodů pro zrušení tohoto prvku ze standardního tvaru adresy je několik, ale nejdůležitějším argumentem pro vynechání názvu pošty v adrese jsou změny v pobočkové síti České pošty, kdy při jednání se zástupci obcí ohledně rušení pošt, zaznívá ze strany starostů příslušných obcí požadavek na zachování stávajícího PSČ pro obec, neboť změna PSČ znamená nemalé náklady pro podnikající subjekty v dané lokalitě (změna razítek, oprava zápisu v ISVS apod.). Splnění požadavku zástupců obcí by znamenalo, že v rámci systémů České pošty budou evidovány adresy s PSČ, které nebude navázáno na název platné pošty.

Česká pošta se snaží těmto požadavkům vyhovět, proto možnost ponechat obci stávající PSČ či přidělit PSČ pouze k názvu obce je v současné době řešena na centrální úrovni.

Pro konsolidaci standardního tvaru adresy v ISVS bude proto v návrhu vyhlášky uvedeno ustanovení o způsobu zápisu adresy znít následovně:

Při zápisu adresy se použijí tyto údaje z registru územní identifikace, pokud existují

a)            název ulice,

b)           číslo popisné nebo evidenční,

c)            číslo orientační,

d)           název části obce, v hl. m. Praze název katastrálního území,

e)            poštovní směrovací číslo a název obce.

Vyhláška bude také obsahovat algoritmus pro vlastní sestavení adresy z výše uvedených údajů.

 



[1] Český statistický úřad [on-line]. Aktualizováno dne: 4.3. 2011 [Cit. 2011-03-10].  Dostupné na www:  http://czso.cz/csu/rso.nsf/i/typ_adresniho_mista

[2] § 3 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech v platném znění

[3] § 5 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech v platném znění

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback