Význam vzdělávání pro informační a znalostní společnost

The information society is a society where the creation, distribution, diffusion, use, integration and manipulation of information is a significant economic, political, and cultural activity. The aim of the information society is to gain competitive advantage internationally, through using IT in a creative and productive way. Knowledge societies are about capabilities to identify, produce, process, transform, disseminate and use information to build and apply knowledge for human development. The knowledge economy is their economic counterpart, whereby wealth is created through the economic exploitation of understanding. Education, training and lifelong learning, and their accessibility, quality of education system play a crucial role in efforts to change the economy into a dynamic and knowledge-based economy.

Význam vzdělávání v průběhu posledních desetiletích neustále narůstá, a to nejen v jednotlivých státech, ale celosvětově. Rostoucí význam vzdělávání vyplývá ze souvislosti přechodu z industriální éry do éry postindustriální, informační až znalostní společnosti.

Znalostní společnost "knowledge society" nebo vědomostní společnost je společnost, v níž základ společenského a hospodářského soužití ve zvýšené míře tvoří individuální a kolektivní znalosti a jejich organizace (United Nations, 2005) . Pojem se vyskytuje od druhé poloviny 20. století, především k označení aktuální fáze vývoje společnosti v rozvinutých zemích v důsledku větší komunikační propojenosti lidí informačními technologiemi.

Pojem "znalostní společnost" úzce významově souvisí se "znalostní ekonomikou". Ta se dostala do popředí v 90. letech 20. století, kdy popisovala způsob, jak několik odvětví s vysokou technologickou úrovní - například informační a komunikační technologie (IKT), biotechnologie, nanotechnologie, jakožto i vzdělávací a vědecké instituce a pod. - výraznou měrou přispívají k tvorbě bohatství v zemi (Mansell and Wehn, 1998).

Je zřejmé, že jsme se dostali do stádia, kdy roste společenská role informací a znalostí, stejně jako podíl informačních produktů a služeb v tvorbě hrubého domácího produktu (HDP). Pokud pojem znalostní společnost omezíme jen na ekonomiku, mluvíme o znalostní ekonomice (knowledge economy), jak o ekonomice, v níž je největší část HDP vytvářena produkcí, zpracováním, ukládáním, šířením a zhodnocováním informací a znalostí (OECD, 1996). Podobným pojmem je i informační společnost, která se chápe buď jako pojem širší než znalostní společnost, nebo naopak jako pojem užší v tom smyslu, že zahrnuje především jen moderní informační a komunikační technologie.

Systematické budování lidského kapitálu se zaměřením na přísun informací, růst vědomostí či dovedností potřebných pro uplatnění se ve znalostní ekonomice a informační společnosti je hlavní prioritou i Evropské unie. V březnu 2000 se uskutečnilo v Lisabonu zasedání Evropské rady, na kterém představitelé států Evropské patnáctky stanovili cíl pro Evropu - stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě. V návaznosti na to byl téhož roku vypracován akční plán s názvem eEurope, který je souhrnem úkolů k dosažení tohoto cíle. Tím se členské země EU, Evropský parlament a Evropská komise politicky zavázali k vzájemné spolupráci a koordinaci aktivit při rozvoji evropské informační společnosti.

Když Evropská rada na svém zasedání roku 2005 iniciovala partnerství pro růst a zaměstnanost jako nový začátek lisabonské strategie, označila znalosti a inovaci za motor udržitelného růstu. Konstatovala, že je nutné vytvořit informační společnost pro všechny občany, která je založena na zvýšeném využívání IKT ve veřejném sektoru, v podnicích a domácnostech. Znalosti a IKT se staly důležitým hnacím motorem růstu a zaměstnanosti.

Evropská komise v březnu 2010 představila strategii nazvanou "Evropa 2020" s cílem vymanit se z krizi a připravit ekonomiku EU na výzvy následujícího desetiletí. V této souvislosti je třeba zmínit "Digitální agendu pro Evropu", návazný plán na eEurope,  která je jednou ze sedmi hlavních iniciativ strategie Evropa 2020, zaměřená na vymezení klíčové úlohy, kterou využívání IKT bude muset hrát, aby Evropa uspěla ve svém úsilí stanovených do roku 2020. Cílem této agendy je určit postup pro maximální využití sociálních a hospodářských možností IKT (European Commision, 2010).

Můžeme konstatovat, že charakter společnosti se mění, vznikají nové možnosti uplatnění v nových odvětvích hospodářství. Rozvoj znalostní a informační společnosti vytváří nové pracovní příležitosti, odstraňuje méně kvalifikovaná pracovní místa a vytváří více pracovních míst závislých na zpracování informací. Informační společnost by měla být orientována na lidi, inkluzívní a rozvojová. Každý člověk by měl mít možnost šířit, využívat a přijímat informace a znalosti. A je třeba umožnit lidem a komunitám využívat potenciál infokomunikačných technologií k zajištění udržitelného rozvoje, zlepšení kvality života a ochrany lidských práv.

Informatizace společnosti

Řízení této transformace a informatizace společnosti je pro Evropskou unii klíčovou hospodářskou a sociální výzvou. Bude mít zásadní dopad na zaměstnanost v Evropě, na růst a produktivitu. Proto jsou současné politické aktivity EU zacíleny na přibližování přínosů "informační společnosti" každému.

Systematický proces rozvoje informační společnosti označujeme jako informatizaci společnosti a je chápán jako proces dlouhodobý a celospolečenský, směřující k maximálnímu využití potenciálu nabízeného IKT ve všech relevantních oblastech společenského, politického a hospodářského života.

Nejdůležitějším přínosem informatizace společnosti je nová kvalita společenského, hospodářského a politického života, tedy zvýšení kvality života každého občana a vytvoření podmínek pro budování znalostní ekonomiky, znalostního hospodářství, využíváním metod a prostředků informatiky, včetně IKT (Vláda SR, 2004).

Cílem je vytvoření informační společnosti přístupné všem jako prostředku pro rozvoj vysoce výkonné znalostní ekonomiky, která přispívá k rozvoji zdrojů udržitelného ekonomického růstu a zvyšování konkurenceschopnosti průmyslu a služeb.

Informatizace společnosti si tedy klade za cíl vytvořit podmínky pro budování znalostního kapitálu a konkurenceschopnosti obyvatelstva. Dosahování tohoto cíle znamená vybudování základních pilířů informatizace. Jedním ze základních pilířů, které vytvoří podmínky pro rozšíření informačních a komunikačních technologií ve všech oblastech společenského, politického a hospodářského života jsou lidé, hlavně lidský potenciál (zvyšování lidských zdrojů a dovedností).

Vzdělávání pro znalostní společnost

Znalostní společnost cíleně a aktivně investuje do rozvoje osobního potenciálu každého jednotlivce, prostřednictvím podpory vzdělávání, vědeckých a výzkumných aktivit rozvíjí svou inovační kapacitu (UNESCO, 2003).

Podmínkou konkurenceschopnosti a rozvoje znalostní a informační společnosti jsou schopní, přiměřeně vzdělaní a zruční občané. Za klíčové v oblasti získávání potřebných znalostí a dovedností se považuje příprava na všech stupních škol včetně dalšího vzdělávání dospělých a celoživotního vzdělávání. Pro budování znalostní a informační společnosti je kromě jiných změn nutná změna systému vzdělávání s orientací na tvořivost, inovace, schopnost samostatně řešit problémy a znát cizí jazyky. Stejně důležitá je informační gramotnost, tedy schopnost porozumět informacím a používat je v různých formátech, které jsou prostřednictvím IKT prezentovány.

Budování společnosti je podmíněno kvalitními lidskými zdroji, schopnými přiměřeně využívat dostupné IKT, zvyšovat užitek z nich v běžném životě, práci nebo ve volném čase (Martin, 1995).

Jak již bylo naznačeno, příslušné znalosti a dovednosti lze zajistit jako součást formálního vzdělání pro žáky a studenty nebo jako součást dalšího vzdělávání. Možnost dalšího, celoživotního vzdělávání je však třeba poskytnout i občanům, kteří již nejsou studenty.

Celoživotní vzdělávání znamená, že lidé se vzdělávají po skončení školy a dovršení své kvalifikace kontinuálně dál a to na pracovišti ve vzdělávací organizaci, v síti vzdělávacích středisek spolu s ostatními, resp. neustále se rekvalifikují na nové dovednosti a poznatky, používají individuální vzdělávací síťové systémy, přičemž IKT umožňují celoživotní vzdělávání prostřednictvím eLearningu.

Jednou z podmínek rozvoje znalostní společnosti je využívání informačních technologií ve výrobním procesu, ve vzdělávání i v běžném životě člověka (Mansell and Wehn, 1998). Vidíme, že zapojení informačních technologií zjednodušuje komunikaci mezi lidmi navzájem, řízení organizací a státu, přínosné je i v produktivních průmyslových procesech i ovládání strojů a zařízení. Zvyšuje produktivitu práce. Vědomostní pracovník se stává manažerem vědomostí, který řídí inovování, vytváření nových znalostí, zužitkovaní původních znalostí v nových oblastech a jejich zapojování do produktivních ekonomických činností.

V oblasti vzdělávání pro informační společnost je proto třeba:

  • vychovávat flexibilní a konkurenceschopnou pracovní sílu schopnou uplatnit se v podmínkách informační společnosti,
  • poskytovat vzdělání umožňující obyvatelům využívat výhody, které informatizace přináší,
  • zvyšovat úroveň vzdělávání, aby kvalitou a formami vzdělávání bylo konkurenceschopné s vyspělými zeměmi EU,
  • inovovat obsah i formu výuky na základě poptávky a požadavků, využívání IKT,
  • vytvářet podmínky pro získávání a udržení kvalitních pedagogů na všech stupních škol,
  • zajistit stálou inovaci znalostí obyvatelstva celoživotním vzděláváním,
  • v souladu s principem rovných příležitostí zajistit vzdělávání v oblasti informatizace pro všechny,
  • zajistit odpovídající informačně-komunikační infrastrukturu.

Vzdělávání se stává ústřední oblastí a škola klíčovou institucí s dominantní společenskou odpovědností.

O autorovi:

Ing. Ivan Prelovský

Ústav inžinierskych štúdii Slovenskej technickej univerzity v Bratislave

Študent doktorandského štúdia Ústavu manažmentu Slovenskej technickej univerzity v Bratislave.

 

Použitá literatura

EUROPEAN COMMISION. 2010. A Digital Agenda for Europe. Brussels. 2010. 42 s. [cit. 2012-03-10]. Dostupné na internete:

<http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0245:FIN:...

MANSELL, R. - WEHN, U. 1998. Knowledge Societies: Information Technology for Sustainable Development. Oxford University Press. 1998. 336 s. ISBN 978-0198294108.

MARTIN, W. J., 1995. The Global Information Society, Aldershot: Gowe Pub Cor. 1995. Aldershot, 1995. 233 s. ISBN 978-0566077159.

OECD. 1996. Knowledge-based economy. Paris. 1996. 46 s. [cit. 2012-02-10]. Dostupné na internete: <http://www.oecd.org/dataoecd/51/8/1913021.pdf>.

UNESCO. 2003. Education in and for the Information Society. [online]. Paris. 2003. [cit. 2012-02-21]. Dostupné na internete:

<http://unesdoc.unesco.org/images/0013/001355/135528e.pdf>

UNITED NATIONS. 2005. Understanding Knowledge Societies. [online]. New York. 2005. [cit. 2012-02-14]. Dostupné na internete:

<http://unpan1.un.org/intradoc/groups/public/documents/un/unpan020643.pdf>

VLÁDA SR. 2004. Stratégia informatizácie spoločnosti v podmienkach SR a Akčný plán. [online]. Bratislava. 2004. [cit. 2012-02-18]. Dostupné na internete:

<http://www.rokovania.sk/Rokovanie.aspx/BodRokovaniaDetail?idMaterial=890>

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback