Vzdělávání – věda – podpora | Bibliotheca Academica 2015 (1. den)

Letos opět přinášíme zpravodajství z konference Bibliotheca academica, tentokrát z Ostravy. Konference má podtitul Vysokoškolská knihovna: vzdělávání – věda – podpora. Jaký byl její první den?

Na programu prvního dne najdeme zahraniční přednášku Larse Bjørnshaugena a většina dnešních příspěvků se týkala otevřeného přístupu. Konferenci moderuje Hanka Landová (ČZU) a aula Vysoké školy báňské byla plná téměř do posledního místa.

plny_sal.jpg

AKVŠ a SPARC Europe – členství, výhody, výzvy

Projekt SPARC Europe (který tu dnes reprezentuje také Lars Bjørnshaugen), slouží k propagaci otevřeného přístupu a je podporován Evropskou unií. Proč je dobré, aby byla AKVŠ členem? To nastínila ve svém příspěvku Lenka Němečková (ČVUT). Ve zkratce jde o „systematický přístup k otevřenému přístupu“. 

Kolik stojí otevřený přístup?: sledování výdajů za APC

Kolik se vydává peněz na publikační poplatky v placených otevřených časopisech? Pavla Rygelová (VŠB-TUO) představila svou studii situace v České republice. Analyzovala publikační činnost na pěti vybraných univerzitách s podobným zaměřením během let 2010 až 2014. Prozradíme zatím celkovou částku vydanou za publikování v placených otevřených časopisech: 203 416 Kč.

Open access – efficient open access policies and good publishing practice

Zahraniční host toho o otevřeném přístupu ví hodně, je jedním ze zakladatelů DOAJ a působí v již zmíněném SPARC Europe. Lars Bjørnshaugen představil výhody otevřeného přístupu. V jedné ze svých dvou prezentací (jednu ke každé své pracovní pozici) se zabýval obecnými principy politik otevřeného přístupu. Dále také detailně představil procesní i profesní fungování DOAJ, včetně důrazu na transparentnost, soupisu nepsaných etických pravidel a pečetě důvěryhodnosti DOAJ.

doaj_seal.jpg

 

Následuje krátká firemní prezentace sponzora, firmy EBSCO, kterou přednesl Jan Luprich a Judy Brady (oblastní manažerka pro Evropu, Latinskou Ameriku a Japonsko), a pak už společné focení. Po obědě nás přivítala „kočovná divadelní společnost“ Albertina icome Praha s představením problémů knihovníka Arnoštka (a jejich řešení).

Představení knihovny VŠB-TUO

Eva Špačková představila architektonickou (ale také lidskou) historii knihovny hostující univerzity. Od záměru k dokončení projektu uběhlo pět let a nebyly vždy snadné – „Když se bourá, lítají betony!“ a práší se úplně všude. Nyní už je knihovna dokončená a využívaná, dnes například pro exkurze návštěvníků BA.

Vysokoškolské knihovny 2016—2020

Jakou roli plní knihovna v rámci „své‟ vysoké školy? V každém případě je její nedílnou součástí a ve svém směřování musí vycházet z dlouhodobého záměru. Je potřeba znát obsah strategických dokumentů univerzity a reagovat na ně: „Když to po nás nikdo nechce a není to ve strategii, tak bychom to neměli dělat. Měli bychom vědět, jakým směrem se naše vysoká škola chce rozvíjet.“, říká Marta Machytková (ČVUT). V tomto by knihovnám měla (a chtěla) pomáhat také AKVŠ.

 

Před zahájením diskuzní sekce následovaly dvě firemní prezentace (proložené přestávkou na odpolední kávu). První byla firmy Thomson Reuters s představením nástroje INCITES a zajímavými daty o publikační činnosti českých institucí. Druhá čtvrthodina patřila Cosmotronu a představení platformy ARL pro lepší práci s informacemi.

Vize knihoven [Diskuze]

Takový název pro diskuzi zní vznosně, že? Směřování vysokoškolských knihoven je pro konferenci pořádanou AKVŠ důležitou otázkou. Úvodní příspěvek Kristýny Paulové a Jany Římanové popsal uživatelský průzkum provedený v knihovně ČZU. Byly využity tři metody: lístečky líbí/nelíbí lepené po knihovně, dotazník (s tisícovkou responzí) a mystery shopping (provedený uživateli a následovaný hloubkovými rozhovory s mystery shoppery). Jedno z hlavních poučení je, že pokud chceme v knihovně něco změnit, nesmíme zapomenou mluvit se všemi zaměstnanci. V ideálním světě existuje vize knihovny, která je „sdíleným ideálem, snem, který sní všichni zaměstnanci“. Strategie pak realisticky popisuje, jak tohoto ideálu dosáhnout. V další části jsme sdíleli zkušenosti se zpětnou vazbou a zaváděním změn v našich knihovnách.

coffe_break.jpg

Druhá diskuzní sekce se věnovala tématu EIZ. Díky všem organizátorům, řečníkům a účastníkům za dnešní den (už je čeká jen společenský večer) a my budeme pokračovat zase zítra. Pokud vás téma otevřeného přístupu zajímá, můžete se těšit na rozhovor s Larsem Bjørnshaugenem. 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback