Webináře: pozitiva a negativa

Webináře jsou jednou z nejpopulárnějších forem výuky, která přináší celou řadu benefitů a výhod, ale současně je spojená s určitými možnými riziky a problémy. V článku se podrobně zaměříme na obě oblasti.

Webináře představují jednu z moderních, či dokonce až módních, forem výuky či online setkávání, která na jedné straně nesou velké výhody a možnosti, ale současně mohou přinášet celou řadu problémů či nevýhod. V žádném případě tak není možné zjednodušeně tvrdit, že distanční výuka pomocí webinářů může nahradit plně klasickou presenční výuku.

V předchozím díle seriálu jsme presentovali základní technické parametry a možnosti webinářů, které jsou do velké míry určující tomu, jaké výhody či naopak problémy – didaktické, pedagogické, sociální či technologické s sebou může nasazení této formy výuky přinášet.

Možné problémy

V případě výuky pomocí webinářů se v prvé řadě objevují sociální problémy. Vyučující nemá možnost procházet třídou, diskutovat se studenty skutečně fyzicky a osobně. Podobně jako v případě MOOC kurzů, také zde může nastat problém s motivací, která není podepřená sociální interakcí a kontaktem.

Chybí těšení se na setkání nejen nad problémem, ale také obecně lidské.

Jestliže je na této formě výuky postavená jedna hodina či kurz, tak zřejmě k podobným problémům není třeba přistupovat zvlášť citlivě. Na druhé straně je zřejmé, že plně distanční vzdělávání může v tomto ohledu představovat určitý problém.

S absencí sociálního kontaktu souvisí také druhá, poněkud kontroverzní oblast, totiž motivace ke spolupráci a živá kolaborace či kooperace studenů se sebou navzájem. Někteří autoři naopak uvádějí, že webináře mohou podporovat kreativitu a stimulovat žáky či studenty obecně ke spolupráci.[1] Jako problematické je třeba vnímat také rozměr absence obklopení vědou, tématem či prostředím. Webinářové okno vypadá vždy velice podobně, student nedochází podvědomě do prostředí, kde jsou informační plakáty, zkumavky či přístroje. Na témat se tak soustředí především během přednášky či semináře a to čistě obsahově. Také pedagogové nemohou tyto prostředky, použít a jsou odkázání na striktně digitální, nebo alespoň snadno digitalizovatelné objekty.

Problémy mohou být ale také způsobeny technologickými aspekty. Předně lze uvést technostress,[2] tedy obecnou obavu z práce s informačními a komunikačními technologiemi. Nejde o téma nekontroverzní a je třeba říci, že jej není možné zanedbávat ani u mladší generace. Také problémy spojené s technickým ovládáním webinářového prostředí mohou být netriviální.

Nemusí přitom jít jen o to, že by se student (nebo pedagog) nebyl schopen připojit či prostředí ovládat, ale tato práce mu zabere tolik času a pozornosti, že další výuka je pro něj jen velice obtížná a problematická. Problém může představovat také prostá porucha techniky.

Velká část aplikací je vytvořená v jazyce Flash, což do určité míry diskriminuje uživatele výrobků firmy Apple, které tento jazyk z licenčních důvodů nepodporují. Problémy budou mít také uživatelé Linuxu, a jsou s ním spojená netriviální bezpečnostní rizika. Druhým rozšířeným jazykem pro vývoj těchto aplikací je Java,[3] která může být výpočetně náročnější a je méně pohodlná z hlediska uživatelského rozhraní. Aplikace pro webináře v HTML5 zatím bohužel neexistují.

Zde již narážíme na problémy na straně pedagoga. Udržet oční kontakt je řádově obtížnější v případě webináře, než u klasické výuky. Chybí možnost rychlé zpětné vazby na základě výrazů posluchačů, což vede k odklonu od výuky přizpůsobené posluchačům k určité uniformizaci. Také možnosti vyvolávání a diskuse jsou náročnější a zaberou více než jen několik málo sekund. Pro lepší organisaci a funkční výuku je třeba mít po ruce ještě alespoň jednoho člověka, který by plnil roli technické podpory a moderátora diskusního fóra.

Mezi další problémy je možné zahrnout nutnost časové synchronizace, což částečně omezuje výhody, které jsou s distanční formou výuky spojené, případná omezení v oblasti funkční výbavy aplikací a potřeb pedagogů nebo případnou možnou závislost na jedné platformě v případě nějakého kontinuálního vzdělávání.

Výhody

První výhodou je absence fyzického setkání, což může přinášet úsporu jak časovou, tak také finanční. Není třeba reservovat učebnu či aulu nebo platit nemalé peníze za pronájem. Vše je možné realizovat čistě online formou. Zvláště akademické instituce, které jsou zapojené do sítě CESNET, mohou využít Adobe Connect,[4] zdarma a velice snadno.[5]

To vede také k tomu, že lze uspořádat setkání či výuku, ke které by nemohlo standardně dojít – ať již co se týče skladby účastníků, tak také přednášejících. Není finančně obtížné, uspořádat webinář, který bude mít lektory z Londýna, Pretorie a Dallasu současně, stejně jako plně mezinárodní auditorium. Jedinými problémy může být zpoždění oproti reálnému času (dáno tím, že internet není ideální síť) a také časový posun, což je skutečnost, na kterou je třeba během například mezinárodních online konferencí pamatovat.

To může pozitivně ovlivnit například vysokoškolskou výuku, kdy lze na vybrané předměty či celé kurzy získávat zajímavé zahraniční odborníky, kteří je budou přednášet. Jde o jeden z kroků, které umožňují růst kvality a diverzifikace vzdělávání a současně koresponduje s konektivistickým přístupem k výuce.[6]

Z webinářů lze snadno pořizovat záznam, který lze dále šířit. Studenti se tak mohou k přednáškám kdykoli vracet a v pasivní formě se může obsah dostat k dalším účastníkům, kteří se z různých důvodů nemohli připojit. Tato funkce může mít pak ještě dvě zajímavé pozitivní konsekvence. Předně je to možnost sebeevaluace, kdy může pedagog svůj výkon hodnotit nebo nechat kolegy, aby jej posoudili. Jde o užitečnou formu zpětné vazby, která může pomoci učit lépe. Druhým efektem je pak možnost zapojení se do proudu otevřeného školství, kdy jsou data z přednášek, seminářů a dalších vzdělávacích aktivit nabízena širšímu publiku veřejně ke stažení a dalšímu užití. V takovém případě je třeba pamatovat na problematiku autorskoprávní.[7]

Webináře mohou – oproti klasickému e-learningu – pomoci odstranit celou řadu bariér, se kterými se v literatuře běžně setkáváme.[8] Tlak na studium v určitý čas, možnost interakce s přednášejícím nebo přítomnost diskuse mezi studenty vede k tomu, že se celý proces učení jeví jako psychologicky příjemnější a pro studenta je z hlediska vnější motivace lepší.

Závěrem

Webináře nepochybně představují cestu k modernímu pojetí e-learnigu, ve kterém nehraje prim masovost a snadnost obsluhy, ale důraz na každého jednotlivého studenta, jeho osobní možnosti, potřeby a zájmy. Podobné technologie, které umožňují komunikaci na dálku v reálném čase, se snaží problémy s uniformitou či dokonce prefarbrikáty odstranit. Podle uznávané teorie vzdělávání nemá žádnou ekonomickou hodnotu to, co by mohlo být šířeno zadarmo.

George Siemens v článku Duplication theory of educational value[9] uvádí, že pokud může být něco množeno s minimálními náklady, je to z hlediska vzdělávání prakticky bezcenné. Vše ilustruje na příklady propadu ceny známé encyklopedie od Microsoftu Encarta, která v roce 1985 stála 1000 USD, v roce 1993 již jen 400 USD a roku 2009 byla již bezplatná. To co má ve vzdělávání skutečnou hodnotu, nemůže být strojově množeno, není možné to snadno automatizovat a kopírovat. Hodnotu má vytváření kontextu, zpětná vazba, tvorba a pomoc s komplexními problémy, cílené otázky vedoucí k pochopení problematiky atp. Hodnotu ve vzdělávání má „peer teaching“ tedy osobní přístup ke každému jednotlivci.

Této skutečnosti by si měli být vědomi také ti, kteří se na tvorbě e-learningu a webinářů podílí. Výhody, ze kterých mohou studenti čerpat, jsou značné, a i když je zřejmé, že nikdy nebudou moci zajistit takový sociální kontakt či obklopení se, jde o trend, který rozhodně má budoucnost a má smysl o jeho rozvoj systematicky usilovat.

 

Použitá literatura

Adobe Connect. CESNET. [online]. 2013 [cit. 2013-09-02]. Dostupné z: https://connect.cesnet.cz/

BRDIČKA, Bořivoj. Konektivismus - teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí. Metodický portál: Články [online]. 02. 09. 2008, [cit. 2013-08-22]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/c//10357/KONEKTIVISMUS---TEORIE-VZDELAVAN.... ISSN 1802-4785.

BUXTON, Eric C., Erik C. BURNS a James E. DE MUTH. Professional Development Webinars for Pharmacists. American Journal of Pharmaceutical Education. 2012, vol. 76, issue 8, s. 155-. DOI: 10.5688/ajpe768155. Dostupné z: http://www.ajpe.org/doi/abs/10.5688/ajpe768155

BUXTON, Eric C., Erik C. BURNS a James E. DE MUTH. Professional Development Webinars for Pharmacists. American Journal of Pharmaceutical Education. 2012, vol. 76, issue 8, s. 155-. DOI: 10.5688/ajpe768155. Dostupné z: http://www.ajpe.org/doi/abs/10.5688/ajpe768155

CLAY, Cynthia. Great Webinars: Create Interactive Learning That Is Captivating, Informative, and Fun. Wiley. com, 2012.

ČERNÝ, Michal. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ProInflow [online]. 19.04.2013 [cit. 02.09.2013]. Dostupný z WWW: <http://pro.inflow.cz/nekolik-poznamek-k-technicke-didakticke-realizaci-webinaru-nejen-v-akademickem-prostredi>. ISSN 1804–2406.

FAITH, Samuel. Best Webinar Software for Windows. Best Webinar [online]. 2013 [cit. 2013-09-03]. Dostupné z: http://www.bestwebinar.com/blog/3709/best-webinar-software-for-windows/

FAITH, Samuel. By Samuel Faith Best Webinar Software for Large Meetings. Best Webinar [online]. 2013 [cit. 2013-09-03]. Dostupné z: http://www.bestwebinar.com/blog/3711/best-webinar-software-for-large-mee...

LOUŽECKÁ, Iva. Autorská práva při tvorbě digitálních učebních materiálů. AV Media [online]. [cit. 2013-09-03]. Dostupné z: http://www.avmedia.cz/skoleni-clanky/autorska-prava-pri-tvorbe-digitalni...

SIEMENS, George. Duplication theory of educational value. 2011. [cit. 2013-08-23]. Dostupný z WWW: http://www.elearnspace.org/blog/2011/09/15/duplication-theory-of-educational-value/

TARAFDAR, Monideepa, et al. The impact of technostress on role stress and productivity. Journal of Management Information Systems, 2007, 24.1: 301-328.



[1] CLAY, Cynthia. Great webinars: how to create interactive learning that is captivating, informative and fun. Kapitola Looking for interaction and collaboration.

[2] TARAFDAR, Monideepa, et al. The impact of technostress on role stress and productivity.

[3]  Srov. FAITH, Samuel. Best Webinar Software for Windows. nebo FAITH, Samuel nebo FAITH. Best Webinar Software for Large Meetings.

[4] Adobe Connect. CESNET.

[5] BUXTON, Eric C., Erik C. BURNS a James E. DE MUTH. Professional Development Webinars for Pharmacists. American Journal of Pharmaceutical Education.

[6] BRDIČKA, Bořivoj. Konektivismus - teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí.

[7] LOUŽECKÁ, Iva. Autorská práva při tvorbě digitálních učebních materiálů. AV

[8] ČERNÝ, Michal. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí.

[9] SIEMENS, George. Duplication theory of educational value.

 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback