Webináře: úvodní představení a zkušenosti

Webináře jsou jednou z nejrychleji se rozvíjejících a nejzajímavějších oblastí e-learningu a distančního vzdělávání vůbec. Jaké jsou jejich technické možnosti a jakým způsobem se dělí? V článku se pokusíme odpovědět na tyto dvě otázky a přidáme také krátkou zkušenost s tím, jak se realizují v rámci projektu CEINVE.

Webináře představují jeden z dynamicky se rozvíjejících prvků distanční formy komunikace a vzdělávání.  Někdy se můžeme setkat s určitým rozdělením na online meeting nástroje a právě webináře. Jestliže je takové rozlišení důsledné, tak obvykle ukazují na skutečnost, že webinářové systémy mají některé přidané funkce, které umožňují mimo standardní komunikaci, přehrávání presentací či chat tak některé specifiky didaktické možnosti, jako je zkoušení či testování účastníků. Většinou jde ale o totožné nástroje.

Pojem webinář je zkratkou slov web based seminar. Představuje tedy seminář (nebo jinou formu výuky), která je realizována prostřednictvím webu. Tato definice je dnes ale nepříliš správná, protože web a typicky webové technologie se ve webinářích používají spíše sporadicky a slovo web by spíše mělo být nahrazeno pojmy internet nebo net, které by snad lépe odpovídali skutečně použité technologii.

Obvykle jde o zajištění přenosu videa, zvuku, presentací a určitých textových a komunikačně doprovodných prvků s tím, že oproti klasickému e-learningu (který zde budeme chápat jako vzdělávání realizované prostřednictvím internetu), nabízí možnost lepší interakce a živého kontaktu s publikem. Zatímco v oblasti klasického e-learningu jsou někdy definovány oblasti tzv. vzdáleností či bariér, tak v případě webinářů můžeme hovořit o jejich částečné eliminaci. [1]

Například problém s tím, že studenti výuku v online prostředí odkládají na dobu, kdy budou mít čas a ke studiu se vůbec nedostanou, tak tato bariéra časová je v prostředí webinářů zcela nesmyslná, neboť jde o události v konkrétním čase a místě. Podobně je lépe kompenzována vzdálenost sociální, neboť během výuky by mělo docházet k přímé komunikaci mezi pedagogem a studentem samotným.

Typologie webinářů

Na tomto místě by bylo vhodné zmínit několik možných dělících kritérií webinářů. Předně je možné rozlišovat různé didaktické formy. V samotném slově webinář je obsažený pojem semináře, který by měl hrát kruciální roli – nemá jít primárně o přednášku, ale interaktivní seminář. Cílem webinářů je maximální akcent na 1:1 výuku, nikoli podpora masovosti. Tomu by měli být přizpůsobené jako formy výuky – s testy, anketami, živými diskusemi a společným psaním na tabuli (whiteboard) a dalšími prvky. Dále je možné spatřovat ve webinářích nástroj na masivní výuku (podpora většiny účastníků je okolo 200-500 účastníků), což není úplně šťastné, ale na druhé straně umožňují například tvorbu společných tříd z více univerzit, knihoven či jiných organisací. Zajímavou možností je pak striktní 1:1 model, kdy jsou webináře používány pro podporu konzultací. Je zcela samozřejmé, že výukové formě musí odpovídat také obsah a metody výuky.

Druhé rozdělení může být z hlediska míry interaktivity. Dnes jsou mimořádně populární například Google Hangouts.[2] Ty umožňují interaktivní videokomunikaci až deseti osob, s tím, že je možné sdílet plochu či obraz z videa. Pro užití některých didaktických metod je nutné do systému zakomponovat další aplikace, ale pro práci s omezeným počtem osob jde o rychlé a jednoduché řešení. Druhou variantou je Air, který umožňuje živý přenos prostřednictvím webové kamery přímo na Google Plus. Proti tomu pak stojí robustní a hotová speciální řešení od firem Adobe či Blackboard.

Další možné dělení je spojené s cenou, případně s licencí. Z bezplatných nástrojů je možné uvést OpenMeetings, který je také open source, takže je možné si jej upravovat podle vlastních představ anebo bezplatný Anymeeting, který si vydělává reklamou. Mezi placené je možné zařadit Blackboard Collaborate či Adobe Connect.[3] Právě použitá licence může být z řady důvodů důležitá, zvláště pokud chce člověk používat webináře tako komerční potřeby nebo si prostředí webinářů upravit dle vlastních potřeb, například pro vzdělávání slabozrakých, seniorů nebo jen provést překlad prostředí do češtiny.

Obvyklé technické možnosti

Pro dobré využití webinářů je přitom nezbytná dobrá technická příprava i znalosti pedagoga, který by měl umět dané nástroje efektivně využít. Mezi nejčastější možnosti patří:[4]

  • Video obraz přednášejícího – může být ve variantě pouze zvukové. Často je dostačující například pro studenty, kteří nemusejí mít obavy z toho, jak budou vypadat na kameře, nebo ve chvílích, kdy se píše na tabuli.
  • Správa studentů či účastníků je nezbytná jak pro delegování dílčích práv (vyvolávání, kalaborativní módy), tak také například pro presence a další účely. Umožňuje také rozlišovat mezi autorizovanými uživateli a hosty, v případě integrace s LMS také například zkoušení.
  • Písemný chat je důležitou součástí komunikační strategie. Umožňuje řešit aktuální problémy, aniž by byl zatěžován přednášející, komunikovat s jednotlivými uživateli a téměř vždy funguje bezpečně. Jde o klíčovou komponentu při řešení problémů s nefunkčním zvukem či obrazem.
  • Mezi obvyklé aktivizační nástroje patří ankety, které zjišťují znalosti či postoje studentů v reálném čase a umožňují také zobrazovat výsledky včetně procentuálního schématu. Podobnou roli během komunikace může hrát také možnost hlasovat či se hlásit. Vzhledem k tomu, že pedagog má jen velice omezené možnosti poznat, zda je látka záživná, pochopitelná či zábavná, jde o užitečnou funkci, kterou by se měl snažit nahrazovat běžnou vizuální sociální interakci.
  • Tabule na psaní a kreslení, může představovat plochu pro vzájemnou spolupráci více osob nebo místo, které se používá jako běžná tabule. Jedním z problémů webinářů může být také tempo a problematická pochopitelnost. Tím, že přednášející píše na tabuli, činní výklad pochopitelnější a srozumitelnějším.
  • Sdílení dokumentů je jednou z klíčových komponent, která umožňuje ostatním uživatelům vidět například presentaci, o které se mluví. Některé nástroje umožňují hromadné online editování v reálném čase, nebo alespoň možnost vyučujícího do presentací kreslit či psát. Je doporučení hodné připravovat presentace právě s ohledem na tuto činnost.
  • Možnost soukromé komunikace mezi přednášejícím a studenty podporuje 1:1 model. Poněkud spornou je funkce vzájemné osobní komunikace mezi studenty, která může být z řady důvodů užitečná, ale také může rozptylovat pozornost.
  • Sdílení obrazovky přednášejícího rozšiřuje sdílení dokumentů například o možnost presentovat ukázky z webových stránek, pouštět videa nebo v reálném čase ovládat nějakou aplikaci, která je presentovaná studentům.
  • Možností je ale obvykle mnohem více – jen namátkou můžeme uvést sdílení odkazů a poznámek, možnost úpravy pracovní plochy podle potřeb v reálném čase,  řízení přístupu k webináři, atp.

Jednou z klíčových funkcí webinářu je pořizování záznamu. Záznam je pak materiál, se kterým je možné dále pracovat. Jednou z možností je například jeho zpřístupnění účastníkům akce,[5] s tím, že mají možnost si vše projít ve svém tempu ještě jednou znovu, což je z hlediska učení a pochopení problematiky velice důležité.

Další variantou je přispět ke konceptu otevřeného školství, kdy takto vytvořené materiály nabídneme široké veřejnosti. Webinář tak není záležitostí jen užšího kruhu osob, ale lze jeho obsah dále šířit a používat. Nabízí se možnosti dalšího zapracování záznamu do multimediálních učebnic či kurzů a řada dalších.

Poslední možnost využití webinářů, které bychom rádi presentovali je možnost evaluace. K záznamu má přístup jak přednášející sám, který může své pedagogické a presentační dovednosti hodnotit a vytvářet podle nich plán osobnostního růstu, tak jej lze také použít pro externí evaluaci odborníkem. Jde o činnost v českém školství málo využívanou, avšak mimořádně žádoucí a potřebnou pro zlepšování odborných i praktických dovedností.[6]

Zkušenosti s projektem CEINVE

Webináře jsou dnes již integrální součástí nabídky informačního vzdělávání, které provozuje centrum CEINVE. Prozatím proběhla témata jako je informační společnost, základy dotazníkového šetření, presentační dovednosti či o psaní odborného textu, za kterými stojí lidé z Centra. Pro realizaci webinářů je používán program Adobe Cennect, který pracuje na infrastruktuře CESNET. Díky tomu je garantováno, že nebudou problémy s pomalým připojením či přetížením systému na straně provozovatele webináře.

V současné době se připravuje další integrace webinářů do vzdělávacích aktivit, především do Kurzu práce s informacemi, což je možné vnímat jako krok od čistě anonymního e-learningu, kde jedinou zpětnou vazbu zajišťují opravující úkolů, směrem k větší personalizaci. Další aktivitou na tomto poli je snaha o provádění prvních výzkumů měření efektivity, o jejichž výsledcích budeme jistě referovat.

Obecné zkušenosti jsou zatím spíše pozitivní. Je možné vidět zvyšující se počty frekventantů, kteří se seminářů účastní a také technické problémy jsou zcela minimální. Dříve často uváděné obavy, že účastníkům nebude fungovat zvuk nebo obraz či že dojde k pádu systému přednášejícího, se zatím nepotvrzují a drobné problémy jsou obvykle podstatně menšího rozsahu, než v případě zajištění běžné výuky tváří v tvář. Ostatně také to může být motivací proto, s webináři intenzivněji pracovat.

Jako ukázku volíme webinář Pavlíny Mazáčové na téma Jak (ne)psát odborný text, který je nejen ukázkou toho, jak webinář v Adobe Connect vypadá, ale obsahuje také celou řadu interaktivních prvků.

Závěrem

Problematika webinářů patří – spolu s MOOC kurzy – mezi dnes zřejmě nejdiskutovanější a nejrychleji se rozvíjející se témata e-learningu. To je ostatně také důvod, proč jim budeme věnovat pozornost také v navazujícím článku, kde se pokusíme představit výhody a nevýhody webinářů, přiblížit jejich praktickou realizaci a popsat jednotlivé aplikace pro jejich realizaci.

 

Literatura

ČERNÝ, Michal. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí. ProInflow [online]. 19.04.2013 [cit. 01.08.2013]. Dostupný z WWW: <http://pro.inflow.cz/nekolik-poznamek-k-technicke-didakticke-realizaci-webinaru-nejen-v-akademickem-prostredi>. ISSN 1804–2406.

IIYOSHI, Toru a M KUMAR. Opening up education: the collective advancement of education through open technology, open content, and open knowledge. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008, xx, 477 p. ISBN 978-026-2033-718.

ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole: praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 281 s. ISBN 978-80-247-4152-9.

SCHULLO, Shauna. Selecting a Virtual Classroom System: Elluminate Live vs. Macromedia Breeze. MERLOT Journal of Online Learning and Teaching. 2007, roč. 4, č. 3, s. 331-345. Dostupné z: http://jolt.merlot.org/documents/hilbelink.pdf

TANG, John C.; WEI, Carolyn; KAWAL, Reena. Social telepresence bakeoff: Skype group video calling, google+ hangouts, and microsoft avatar kinect. In: Proceedings of the ACM 2012 conference on Computer Supported Cooperative Work Companion. ACM, 2012. p. 37-40.



[1] ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole: praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. Str. 154

[2] Srov. TANG, John C.; WEI, Carolyn; KAWAL, Reena. Social telepresence bakeoff: Skype group video calling, google+ hangouts, and microsoft avatar kinect

[3] SCHULLO, Shauna. Selecting a Virtual Classroom System: Elluminate Live vs. Macromedia Breeze.

[4] SCHULLO, Shauna. Selecting a Virtual Classroom System: Elluminate Live vs. Macromedia Breeze.

[5] IIYOSHI, Toru a M KUMAR. Opening up education: the collective advancement of education through open technology, open content, and open knowledge. Str. 17.

[6] ČERNÝ, Michal. Několik poznámek k technické a didaktické realizaci webinářů (nejen) v akademickém prostředí.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback