Weblog jako elektronický informační zdroj: Výzkum informačního chování studentů ISK. Část II.

Článek představuje praktickou část diplomové práce „Weblog jako elektronický informační zdroj“, která se zabývá výzkumem informačního chování studentů oboru ISK a jejich vztahu k weblogům. Druhá část článku se věnuje výsledkům výzkumu, které se týkají aktivního blogování studentů oboru a postojů respondentů k weblogům jako takovým. Dále je prostor věnován diskusi nad výsledky výzkumu a celkovému zhodnocení praktické části diplomové práce.

Poznámka redakce: druhá část výtahu pochází z diplomové práce: KOLÁČKOVÁ, Dana. Weblog jako elektronický informační zdroj. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2009. 128 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.

2.4 Aktivní blogování

Další část dotazníku zjišťovala chování u studentů, kteří se označili za aktivní blogery. 15 % respondentů uvedlo, že se blogování věnuje. Dalších 18 % z nich pak uvedlo že blogují, ale pouze na e-zinu Inflow. V součtu tedy je mezi odpovídajícími studenty 33 % blogerů a 67 % (tedy většina) neblogerů.

Graf č. 15

Graf 15: Respondenti, kteří mají svůj blog souhrnně

Lze pozorovat (viz graf 15), že podíl blogerů z Inflow je dosti značný. Z celé skupiny blogerů tvoří blogující na Inflow 55 %. To může být dáno i tím, že v loňském roce byl jedním z možných výstupů povinného předmětu v bakalářském studiu právě blog na Inflow. Úskalí této otázky vidím v tom, že posouzení toho, zda respondent bloguje (otázka byla položena jako „Máte svůj blog(y)?", může být dost individuální. Do jedné skupiny se tak dostali jak praví blogeři, tak i řada studentů, která si tento způsob publikování možná jen vyzkoušela, ale soustavněji se mu nevěnuje.

Graf č. 16 

Graf 16: Důvody, proč respondenti blogují

U studentů, kteří uvedli, že blog mají, jsem se dále ptala, jaké hlavní důvody je k tomu vedou (viz graf 16). Opět mohli uvést libovolný počet odpovědí. I k této otázce se vyjádřilo několik respondentů, kteří uvedli, že blog nemají. Na druhou stranu uváděli, že se buď k blogování chystají nebo že jim obdobným způsobem slouží vlastní webové stránky, a proto jsem jejich odpovědi také započítala. Celkem tedy k této otázce odpovědělo 47 studentů.

Nejčastější byla odpověď, že je baví psát o svých zájmech, uvedlo ji 64 % dotázaných, druhá nejčetnější odpověď poté byla, že bloger chce sdílet tímto způsobem své znalosti a zkušenosti s ostatními, tuto možnost uvedlo 51 % dotázaných. 28 % studentů označilo možnost, že se takto mohou setkávat s lidmi, kteří mají podobné názory a zájmy, 13 % dotázaných odpovědělo, že prostřednictvím blogů mohou informovat svou rodinu a přátele o tom, co je u nich nového a 10 % osob vidí blogování jako možnost ke zvýšení své osobní prestiže. Ve vlastních odpovědích, které mohli respondenti přidat, se objevila odpověď, že blogování je dobrý způsob, jak se vypovídat.

Graf č. 17

Graf 17: Témata, o kterých blogující respondenti píší nejčastěji

Podobně jako u čtenářů blogů jsem i u aktivních blogerů zjišťovala, jakým tématům se ve své tvorbě věnují nejčastěji (viz graf 17). Možné odpovědi byly shodné s těmi, které jsem studentům nabídla k otázce, o jakých tématech na weblozích čtou, a mohl jich být rovněž označen libovolný počet. I k této otázce se mi dostalo odpovědí od neblogerů, jsou započítány, neboť respondenti jinde vysvětlovali, proč odpovídají. V grafu 16 je tedy zachyceno vyjádření 46 studentů.

Nejvíce respondenti uváděli (v 37 % případů), že blogují jednak o tématech souvisejících s informační vědou a knihovnictvím a stejně často odpovídali, že si na internetu vedou svůj vlastní deníček. Dalšími nejčastěji zmiňovanými tématy byly informační technologie a hudba (obojí z 28 %), o něco méně tázaných (24 %) uvedlo, že píší o vzdělávání. Domnívám se, že i v tomto případě výsledky ovlivnilo publikování na oborově zaměřeném Inflow. Otázkou totiž je, kolik z blogerů by o odborných tématech publikovalo i mimo přívětivé prostředí tohoto média.

Poměrně hodně odpovědí (ve srovnání s jinými otázkami) se mi dostalo u možnosti jiné. Blogeři dodávali, že píší také o literatuře, pomocí blogu publikují vlastní tvorbu (povídky, básničky), dále bylo uvedeno, že píší o svých dětech a rodině nebo záhadách v minulosti.

Graf č. 18

Graf 18: Měřítka úspěchu vlastního blogu

Další oblastí, kterou jsem se snažila svým výzkumem osvětlit, byla měřítka úspěchu vlastního weblogu, která studenti používají nejčastěji. Respondenti i v tomto případě mohli vyznačit více odpovědí. Stejně jako u několika předchozích otázek odpovídali i někteří neblogeři, v odpovědích jsou zahrnuti a celkem jsou vyhodnocena data od 45 osob.

Jak ukazuje graf 18, nejdůležitější je pro blogery pocit vlastního uspokojení, tímto způsobem odpovědělo 62 % z nich. Dalším významným měřítkem je pro ně počet komentářů, kterými se k jejich příspěvkům vyslovují ostatní. Tuto zpětnou vazbu považuje za důležitou pro změření úspěchu blogu 51 % z dotázaných. Počet unikátních návštěv z tohoto pohledu považuje za důležitý 16 % studentů. V kategorii jiné jsem dostala odpovědi také typu, že bloger úspěch svého blogu nijak neměří, nebo že je důležitý odhlas od okolí v reálném světě.

Domnívám se, toto pořadí měřítek úspěchu souhlasí s tím, že blogeři nejčastěji uváděli, že píší z důvodu zábavy. U komerčního blogera by nejspíše byly zdůrazňovány jiné ukazatele úspěšnosti.

Graf č. 19

Graf 19: Frekvence psaní nových příspěvků u blogerů

Na grafu 19 je znázorněno, jak často blogeři vystavují nové příspěvky. Zachyceny jsou pouze odpovědi respondentů, kteří odpověděli, že blogují, celkem se jedná o 47 studentů.

Na grafu je, troufám si tvrdit, patrný jasný trend, že blogeři publikující mimo (nebo i mimo) Inflow se blogu věnují více než ti, co blogují pouze tam. Právě v kategorii vystavení příspěvku méně než jednou za měsíc se, myslím, nachází řada blogů těsně před zaniknutím. Celkově je v této skupině 66 % ze všech blogerů a toto číslo poměrně jasně koresponduje s obecným faktem, že jen málo weblogů si udrží svoji existenci dlouhodobě.

15 % blogerů, kteří publikují několikrát měsíčně a kteří se vyskytují ve skupině blogující i mimo Inflow, společně s dvěma blogery, kteří blogují ještě častěji, bych si dovolila považovat za právoplatné členy blogosféry. Jedná se o 10 osob a tvoří tedy 7 % ze všech studentů zapojených do výzkumu. Pokud bych k této skupině přidala ještě blogery, kteří uvedli, že nový příspěvek vystavují zhruba jednou měsíčně, jednalo by se o 15 osob, kteří by z celkového počtu respondentů tvořili 10 %.

Graf č. 20 

Graf 20: Důležitost skrytí pravé identity při blogování

Graf 20 zobrazuje odpovědi blogerů na otázku, jak moc je pro ně důležité při blogování skrýt svou pravou identitu. K této otázce se rovněž vyjádřilo i několik studentů, kteří uvedli, že neblogují, jejich odpovědi jsem nezapočítala, vzhledem k tomu, že by nebyla možná jejich jasná interpretace. Zohledněno je tedy vyjádření od 48 osob.

Nejčetnější skupinu (54 %) tvoří ti, pro které utajit pravou identitu není příliš podstatné. Zajímavé je, že v této skupině je téměř dvakrát více blogerů publikujících pouze na Inflow. Lze také vyvodit, že pro 65 % blogerů z Inflow je skrytí pravé spíše nedůležité. Naopak větší podíl těch, pro které je skrytí pravé identity spíše důležité, lze pozorovat u blogerů píšících mimo (i mimo) Inflow, vyjádřilo se takto 36 % z nich, spíše nedůležité pak skrytí reálné identity považuje 41 % z nich.

Celkově považuje skrytí pravé identity při blogování za důležité pouze 2 % respondentů, za spíše důležité 27 % respondentů, za spíše nedůležité 54 % respondentů a zbývajících 17 % respondentů za úplně nedůležité.

Graf č. 21

Graf 21: Blogování respondentů dle studia a toho, zda mají partnera

Graf 21 rozděluje respondenty do skupin podle toho zda blogují a zda mají v současnosti partnera. Jsou zde zachyceny odpovědi 144 osob.

V průměru všech studentů má partnera 70 % z nich. U blogujících je pak toto číslo o něco vyšší, partnera má v součtu rovných 75 % z nich, přičemž u blogerů mimo Inflow je to 73 % a u blogerů pouze na Inflow je to 77 %. Ve skupině studentů, kteří neblogují má partnera 68 % dotázaných.

Graf č. 22a

Graf 22a: Blogování respondentů dle zaměstnání

Na grafu 22a je znázorněno blogování či neblogování studentů podle toho, jaký typ práce vykonávají. Zahrnut je plný počet respondentů, tedy 146.

Největší podíl blogerů je mezi studenty, kteří pracují na částečný úvazek. Celkem jich bloguje 44 % v této kategorii, a v rámci ní pak je 24 % blogerů, kteří blogují i mimo Inflow (což je zároveň nejvyšší podíl v porovnání s ostatními skupinami) a 20 % blogerů, kteří píší pouze na Inflow. Tento podíl je o dost vyšší i v případě, je-li porovnán s procentním zastoupením blogerů mezi všemi respondenty, které činí 33 % (viz graf 15).

Největší podíl blogerů publikujících pouze na Inflow je ve skupině studentů pracujících na plný úvazek, představují 26 % dotázaných v této skupině. Nejnižší podíl blogerů jako takových je ve skupině nepracujících studentů, možnost, že bloguje, uvedlo pouze 27 % z nich.

Graf č. 22b

Graf 22b: Blogování respondentů pracujících na plný úvazek a ostatních

Na grafu 22b je zobrazeno srovnání studentů pracujících na plný úvazek a ostatních a vyjádřen poměr blogujících (ať už pouze na Inflow nebo i kdekoliv jinde) a neblogujících. Graf je podkladem pro hypotézu č. 7. Ze studentů pracujících na plný úvazek jich bloguje celkem 38 %, ze studentů, kteří vykonávají jiné typy zaměstnání, jich bloguje 32 %.

Graf č. 23

Graf 23: Blogování respondentů dle místa připojení k internetu

Graf 23 představuje rozdělení studentů podle toho, zda blogují či ne a zda se připojují k internetu z domova či nikoliv. Zahrnuty jsou odpovědi všech 146 odpovídajících. K otázce, odkud se respondenti nejčastěji připojují k internetu, mohlo být vybráno více možných odpovědí. Do grafu jsem respondenty rozdělila do dvou skupin, v první jsou ti, kteří uvedli, že se často k internetu připojují z domova (popřípadě i odjinud), v druhé skupině jsou ti, kteří využívání připojení z domova vůbec neuvedli a vybrali některou z jiných odpovědí.

Souhrnně se k internetu z domova připojuje často 90 % respondentů. Tato hodnota je myslím poměrně vysoká a je vidět, že internetové připojení z domu se již stalo do jisté míry standardem. Ve skupině blogujících studentů (i mimo Inflow) používá připojení z domu 86 % z nich, ve skupině blogujících studentů na Inflow je to pak 88 % z nich. Ve skupině studentů, kteří neblogují používá často připojení z domova 91 % respondentů.

Graf č. 24

Graf 24: Důvody, proč respondenti nemají svůj blog

Graf 24 zachycuje odpovědi studentů na otázku, proč nemají svůj blog. Bylo možné vybrat jednu či více odpovědí. Na otázku měli primárně odpovídat studenti, kteří blog uvedli, že blog nemají, dostalo se mi však i odpovědí od tří studentů, kteří mají blog pouze na Inflow. Jejich odpovědi jsem také zařadila, jelikož se domnívám, že je možné je vztáhnout k tomu, proč nemají svůj blog i jinde. Celkem jsou zde zobrazeny tedy odpovědi od 99 osob.

Respondenti nejčastěji uváděli, že nemají potřebu sdělovat ostatním cokoli veřejnou cestou, takto se vyslovilo 62 % z nich. Druhým nejčastějším důvodem pro neblogování byl nedostatek času, tento faktor uvedlo 30 % studentů. Dále studenti zmiňovali, že neví, o čem by psali (26 %), a že se ostýchají sdělovat své názory veřejnou cestou (17 %). Tři studenti (tedy 3 % ze všech odpovídajících) uvedli, že nevědí, jak vytvořit blog po technické stránce.

V kategorii „jiné" respondenti nejčastěji zmiňovali, že neblogují, že blogů je dost a není třeba být jedním z mnoha, dále pak, že blog jim pro veřejné sdělení nevyhovuje a dalším důvodem bylo, že k podobným účelům využívají vlastní webovou stránku. Rovněž bylo zmíněno, že respondent buď blog měl a přestal ho bavit, nebo že se k založení blogu teprve chystá.

2.5 Postoje respondentů k blogům

V závěrečné části dotazníku jsem respondentům předložila pět tvrzení a požádala je, aby se k nim vyjádřili na škále od vůbec nesouhlasím po naprosto souhlasím. Tvrzení se týkala toho, jak vnímají blogy z hlediska jejich důvěryhodnosti a jak nahlíží na účely jejich existence.

Graf č. 25

Graf 25: Postoje respondentů k blogům

Ke všem tvrzením se vyjádřilo 144 dotázaných, vyjma druhého tvrzení, ke kterému se jich vyjádřilo 145. Všechna tvrzení jsem záměrně umístila do jednoho grafu 25, aby bylo možné rozložení odpovědí lépe porovnávat napříč různými tvrzeními.

S tvrzením, že „Blogování je dobrý způsob pro sebevyjádření." souhlasilo zcela nebo částečně 56 % studentů, 29 % studentů k tomuto tvrzení nedokázalo zaujmou konkrétní stanovisko a pouze 15 % dotázaných tvrzení odmítlo.

Druhé předložené tvrzení znějící „Společnosti, které mají svůj blog, vnímám pozitivně.", vzbudilo souhlasné reakce u 35 % oslovených. Nejčastěji (z 37 %) studenti označovali odpověď, že se nedokáží rozhodnout, domnívám se, že toto dokládá skutečnost, že firemní blogování není ještě v České republice natolik využívané jako například ve Spojených státech. 28 % studentů pak uvedlo, že s tímto tvrzením částečně nebo zcela nesouhlasí.

Třetím výrok, kterým jsem studentům předložila, zněl „Mám oblíbený blog, který čtu pravidelně." S tímto tvrzením souhlasilo celkem 34 % studentů, celá třetina studentů vyjádřila, že s ním vůbec nesouhlasí a celkový nebo částečný nesouhlas pak v součtu vyjádřilo dokonce 49 % studentů. Toto číslo je zajímavé především v porovnání s mým předchozím zjištěním, kdy celkem 80 % studentů uvedlo, že čte blogy (viz graf 8). Ovšem toto zjištění odpovídá skutečnosti, že většina studentů uvedla, že blogy čtou několikrát měsíčně nebo méně často (viz graf 11).

Další předložené tvrzení znělo: „Názory blogerů na výrobky a služby jsou pro mne důvěryhodné." S tímto tvrzením souhlasilo v součtu pouze 16 % studentů, přičemž jen 2 respondenti uvedli, že s tvrzením souhlasí naprosto, nejvíce (39 %) studentů se nedokázalo rozhodnout, zda souhlasí či nikoliv. Nesouhlas pak vyjádřilo celkem 45 % respondentů. Velká skupina dotázaných, která odpověděla, že neví, dle mého názoru dokazuje, že blogování o konkrétních službách či firmách není zdaleka tak časté, navíc ve srovnání s grafem 12 toto zjištění koresponduje i v tom, že pouze 11 studentů uvedlo, že čte blogy o firmách, produktech a značkách.

Poslední tvrzení, které jsem studentům předložila, znělo „Blogování je dobrá cesta pro upevnění vztahů s přáteli." K tomuto výroku se opět největší část studentů vyjádřila neutrálně, možnost, že neví, uvedlo 38 % z nich. 44 % dotázaných se vyjádřilo nesouhlasně a pouze 18 % s tvrzením souhlasilo, z toho pouze 4 studenti zatrhli odpověď, že souhlasí naprosto. Jak už vyplynulo i z odpovědí u jiných otázek, někteří studenti ve výzkumu zdůrazňovali důležitost osobního kontaktu a neomezování se pouze na internetovou komunikaci.

3. Závěr výzkumu a diskuse

V závěrečné kapitole praktické části budou vyhodnoceny pracovní hypotézy, které jsem si stanovila. Dále se pokusím shrnout nejdůležitější poznatky, které jsem v rámci výzkumu získala. Tyto poznatky budou srovnány s výsledky výzkumů, ze kterých jsem vycházela při tvorbě otázek do dotazníku.

3.1 Ověření pracovních hypotéz

  • Hypotéza č. 1:

Více než tři čtvrtiny studentů ISK čtou blogy.

V dotazníku uvedlo, že čte blogy 117 studentů z celkem 146 odpovídajících, tedy rovných 80 % studentů (viz graf 8). Hypotéza byla potvrzena.

  • Hypotéza č. 2:

Každodenními čtenáři blogů jsou častěji prezenční studenti než kombinovaní.

Deset studentů v prezenční formě studia uvedlo, že čte blogy každý den, což představuje mezi všemi prezenčními studenty podíl 12,5 %. V kombinované formě studia uvedlo každodenní čtení blogů 7 studentů, což představuje podíl 19 % v této skupině (viz graf 11b). Hypotézu je tedy třeba zamítnout.

  • Hypotéza č. 3:

Více než polovina studentů, kteří čtou blogy, čte i o tématech souvisejících s informační vědou a knihovnictvím.

V dotazníku uvedlo 75 studentů, tedy 65 % z celkových 115 studentů, kteří na tuto otázku odpovídali, že čtou také blogy zaměřené na témata informační vědy a knihovnictví (viz graf 12). Hypotéza byla potvrzena.

  • Hypotéza č. 4:

Aktivně bloguje (t.j. má svůj blog) více než desetina studentů ISK.

V dotazníku uvedlo, že má svůj blog 49 studentů, což představuje podíl 33 % ze všech odpovídajících (viz graf 15). Hypotéza byla potvrzena.

  • Hypotéza č. 5:

Více než polovina studentů, kteří blogují, publikuje své příspěvky výhradně na Inflow.

Ze 49 blogerů, jich 27 odpovědělo, že mají stůj blog pouze na Inflow (viz graf 15). To znamená, že výhradně na Inflow bloguje 55 % ze všech blogujících studentů. Hypotéza byla potvrzena.

  • Hypotéza č. 6:

Vlastní blog mají častěji nezadaní studenti, než ti, kteří mají partnera.

V průměru všech studentů má partnera 70 % z nich. U studentů, kteří mají vlastní blog, je pak toto číslo o něco vyšší, partnera má v součtu rovných 75 % z nich, ve skupině studentů, kteří neblogují je nezadaných 68 % dotázaných (viz graf 21). Hypotézu je tedy třeba zamítnout.

  • Hypotéza č. 7:

Studenti, kteří pracují na plný úvazek, jsou méně často blogery než ostatní.

Ze všech 45 studentů, kteří se výzkumu zúčastnili a pracují na plný úvazek, má svůj blog 17 z nich, což činí 38 %. Ve skupině studentů ostatních typů zaměstnání (částečný úvazek, brigády nebo nepracující) má vlastní blog 32 studentů ze 101, tedy 32 % z nich (viz graf 22b). Hypotézu je tedy třeba zamítnout.

  • Hypotéza č. 8:

Studenti hodnotí úspěšnost svého blogu zejména podle počtu komentářů, které čtenáři k jejich příspěvkům připojí.

V dotazníku uvedlo 23 studentů, že měří úspěšnost svého blogu podle počtu komentářů, které čtenáři píší k jejich příspěvkům. Odpovědělo takto tedy 51 % ze všech respondentů. Ovšem 62 % ze všech odpovídajících na tuto otázku, tedy 28 studentů, uvedlo, že úspěšnost blogu měří pocitem osobního uspokojení (viz graf 18). Hypotézu je třeba zamítnout.

3.2 Diskuse

Návratnost dotazníku, který jsem rozeslala, činila 45,5 %. Domnívám se, že tato hodnota je poměrně vysoká a výsledky výzkumu mohou tak o studentech oboru Informační studia a knihovnictví hodně vypovídat. Ačkoliv je pravděpodobné, že pokud by na dotazník odpovídali úplně všichni studenti oboru, podíl čtenářů blogů a zejména pak aktivních blogerů by byl zřejmě o něco nižší. Myslím si totiž, že téma mého výzkumu mohlo spíše zaujmout studenty, kteří blogosféru sledují nebo v ní přímo působí. Na druhou stranu profil vzorku studentů poměrně dobře odpovídá profilu všech studentů rozdělených dle formy studia, z tohoto pohledu jsem ve své práci pracovala s reprezentativním vzorkem.

Co se týče samotného zpracování dat získaných od studentů, elektronická forma dotazníku se mi osvědčila. Menším problémem bylo, že použitá aplikace pro tvorbu dotazníku neumí nabízet relevantní další otázky podle předchozích odpovědí (t.j. člověku, který uvede, že blogy nečte nenabízet k zodpovězení otázky, které se týkají čtení blogů). Ačkoliv jsem k daným otázkám připsala pokyn, jak dále odpovídat (podle toho, jakou odpověď student zvolí), stalo se, že někteří respondenti odpovídali poněkud nahodile a musela jsem se potom rozhodnout, zda jejich odpovědi zařadit mezi ostatní či ne.

Při tvorbě dotazníku jsem vycházela z předpokladu, že všichni studenti používají internet a alespoň zhruba vědí, co to weblog je a jak vypadá a funguje. Tento předpoklad mi výsledky výzkumu jen potvrdily. Většina studentů uvedla, že se k internetu mj. připojují nejčastěji z domu, velká část potom rovněž odpovídala, že se často připojují ze zaměstnání. Z toho si dovoluji usoudit, že internetové připojení je pro dnešní studeny víceméně nezbytností.

Vzhledem k tomu, že jsem pro výzkum oslovila i studenty v kombinované formě studia, získala jsem tak širší věkové rozpětí respondentů a také řadu studentů pracujících na plný úvazek. Očekávala jsem, že pracující studenti budou méně často číst a psát blogy, než jejich ostatní kolegové, ovšem tento předpoklad se nepotvrdil. Podobně se mi nepotvrdily ani předpoklady, že mezi pracujícími na plný úvazek je méně každodenních čtenářů blogů, nebo že více blogují studenti, kteří nemají partnera. To zřejmě naznačuje, že záleží spíše na osobním žebříčku priorit každého studenta, podle kterého se rozhoduje, jakým aktivitám svůj čas věnuje, a nikoliv na jeho časové vytíženosti jako takové.

Celkově uvedlo 80 % studentů, že čte blogy a nejčastěji uváděli, že se jejich čtení věnují několikrát do měsíce. Aktivnímu blogování se pak, dle mého zjištění, věnuje 33 % studentů, ovšem většina jich uvedla, že nový příspěvek na svůj blog vystaví méně často než jednou do měsíce. Myslím si, že bylo rozumné se v dotazníku výslovně ptát, zda respondenti blogy čtou nebo píší i mimo e-zin Inflow. Ukázalo se, že skupina studentů, která sleduje blogosféru téměř výhradně na Inflow, je poměrně značná a pokud bych v možných odpovědích toto rozdělení nenabídla, výsledky by byly dosti zkreslené a vypovídaly by toho o studentech daleko méně.

Při tvorbě dotazníku jsem částečně vycházela ze dvou mezinárodních výzkumů. Prvním z nich byla studie společnosti Technorati State of the Blogosphere[1] z roku 2008, která navazuje na předchozí průzkumy blogosféry, jež Technorati uveřejňuje každoročně od roku 2004. Pro tento výzkum společnost oslovila 1 290 blogerů z 66 zemí.

Podle údajů z této studie jsou dvě třetiny ze všech blogerů muži. Vzhledem k tomu, že na ISK studují převážně ženy, nelze s tímto poznatkem výrazně polemizovat. Technorati dále uvádí, že blogeři nevíce píší o osobním životě, technologiích a zpravodajství. Studenti ISK nejčastěji zmiňovali, že píší o osobním životě, tématech souvisejících s informační vědou a knihovnictvím, dále často uváděli informační technologie, hudbu a vzdělávání. Myslím tedy, že se dá říci, že studenti si pro blogování vybírají témata podobná jako ostatní blogeři, ale navíc píší o také o oblasti svého studia. Podobně jako dotázaní ve výzkumu Technorati i studenti ISK uváděli nejčastěji jako hlavní důvod, proč blogy píší, že je baví psát o svých zájmech, dále že chtějí takto sdílet své znalosti a zkušenosti s ostatními a že blogování považují za příležitost pro setkávání se s podobně smýšlejícími lidmi. Podobně i otázka, která se týkala způsobu měření úspěšnosti vlastního blogu, přinesla od studentů stejné nejčastější odpovědi jako u blogerů odpovídajících společnosti Technorati. Studenti nejvíce zmiňovali, že úspěšnost blogu poměřují zejména pocitem vlastního uspokojení, dále počtem komentářů a počtem unikátních návštěv.

Studenti ISK se od respondentů studie Technorati odlišovali v tom, jak důležité vnímají skrytí pravé identity při blogování. Zatímco blogeři odpovídající pro Technorati uvedly ve 44 % případů, že skrytí pravé identity považují za nedůležité, studenti ISK ve většině (54 %) odpověděli, že je pro ně spíše nedůležité. Tento mírný posun v odpovědích bych přičetla zejména větší informovanosti studentů o nebezpečích zneužití osobních údajů a problémech souvisejících s ochranou soukromí na internetu.

Druhou studií, kterou jsem se při formulování otázek inspirovala, byl dokument Power to the people - Social Media Tracker Wave 3 [2], který zpracovala společnost Universal McCann. Tento výzkum se zabývá využíváním a dopadem sociálních médií. Vycházela jsem z jeho třetí vlny, která byla uveřejněna v březnu 2008. Výzkumu se zúčastnilo 17 tisíc uživatelů internetu z 29 zemí a byli do něj zahrnuti pouze tzv. aktivní uživatelé internetu, tedy lidé, kteří používají internet každý den, nebo alespoň obden. Z tohoto pohledu je i v mém výzkumu možné označit vybranou populaci, nebo alespoň podstatnou část oslovených osob, za aktivní uživatele internetu.

Universal McCann uvádí, že v České republice je 1,8 milionu aktivních uživatelů ve věku 16 až 54 let, přičemž blogy čte 19 % z nich. Tento podíl je u studentů ISK výrazně větší, neboť možnost, že čte blogy, uvedlo plných 80 % z nich. V případě, že by nebyli započítáni studenti, kteří sledují pouze blogy na Inflow, by čtenářů blogů mezi studenty byla rovná polovina. Čím přesně je tato vyšší hodnota způsobena, je těžké určit, myslím si, že se na tom může například podílet kladný vztah k internetu daný oborem studia a zájem o tuto oblast nebo propojení blogů se sociálními sítěmi.

Podle studie Power to the people si 57 % aktivních uživatelů internetu již založilo profil na sociální síti. Mezi studenty ISK je tento podíl rovněž vyšší, založení vlastního profilu v sociální síti jako jednu z nabízených aktivit používání sociálních médií, uvedlo 71 % z nich. Tato skutečnost, myslím, ukazuje, jak velmi populární jsou v současnosti sociální sítě, a to zejména mezi mladými lidmi.

V dalších oblastech využívání sociálních médií se studenti již shodovali s respondenty Universal McCann. Nejčastěji uváděli, že již někdy sledovali video online, dále že prohlíželi online fotoalbum a četli blogy. Nejčastěji uváděná témata, o kterých studenti čtou (osobní život, zpravodajství a hudba), se pak s výsledky výzkumu rovněž shodovala, vyjma tématu informační vědy a knihovnictví a informačních technologií.

Studentům jsem v dotazníku nabídla k posouzení tvrzení převzatá z výzkumu Power to the people a požádala je, aby uvedli, zda s nimi souhlasí či nikoliv. Společnost Universal McCann uveřejnila vždy procento respondentů, kteří uvedli, že souhlasí nebo částečně souhlasí, budu tedy porovnávat tyto odpovědi.

S tvrzením „Blogování je dobrý způsob pro sebevyjádření." souhlasilo 56 % studentů a tato hodnota se naprosto shoduje s výsledkem mezinárodního výzkumu. Z tohoto pohledu tedy studenti vnímají weblogy stejně jako ostatní uživatelé internetu jako místo pro svobodné uveřejnění názorů a myšlenek. Tvrzení „Společnosti, které mají svůj blog, vnímám pozitivně.", vzbudilo souhlasné reakce u 35 % studentů, což se velmi blíží 36 % kladných odpovědí, jež uvádí Universal McCann. Myslím si, že tento údaj by mohl být znamením pro firmy, jakým způsobem je možné vylepšit svůj obraz ve vztahu k veřejnosti, a informací, že potenciál komerčního blogování ještě zdaleka nebyl plně využit. U výzkumů se shodovaly se také odpovědi u třetího výroku „Mám oblíbený blog, který čtu pravidelně." S tímto souhlasilo 34 %  studentů a 33 % dotázaných v mezinárodním výzkumu. V této souvislosti je vidět, že toto číslo se výrazně liší od 80 % studentů, kteří odpověděli, že čtou blogy. Zajímavé by možná bylo ve výzkumu tyto dvě skupiny (čtenářů a pravidelných čtenářů) odlišit, ovšem problém je, že tyto odpovědi by stejně vycházely ze subjektivního hodnocení daného jedince a bylo by těžké je porovnávat.

Výrazněji se lišily odpovědi u posledních dvou tvrzení. S výrokem „Názory blogerů na výrobky a služby jsou pro mne důvěryhodné." souhlasilo pouze 16 % studentů oproti  32 % respondentů studie Power to the people. Tento rozdíl bych si dovolila přičíst jednak tomu, že čtení blogů o výrobcích a službách uvedlo jen málo studentů, a tak nemají s tímto způsobem blogování takové zkušenosti a pak, že jsou studenti možná více ostražití a dívají se na předkládané informace kritičtějším pohledem než ostatní uživatelé internetu. S výrokem „Blogování je dobrá cesta pro upevnění vztahů s přáteli." souhlasilo pouze 18 % studentů oproti 31 % respondentů druhého výzkumu. Tuto odlišnost bych přičetla zřejmě tomu, že studenti hodně zdůrazňují důležitost osobního kontaktu. Navíc je možné, že se tento názor u nich může později (například po skončení studia) změnit.

Narozdíl od dříve provedených výzkumů jsem se snažila postihnout také důvody, proč studenti blogy nečtou nebo na nich nepublikují. Nejčastěji zmiňovanou překážkou pro čtení blogů byl nedostatek času a pak také skutečnost, že studenty informace uvedené na weblozích nezajímají nebo jim nedůvěřují. Co se týče psaní vlastních příspěvků do blogů, studenti jako hlavní důvod, proč se této činnosti nevěnují, uváděli, že nemají potřebu takto ostatním něco sdělovat, zmiňovali též nedostatek času a to, že nevědí, o čem by psali. Je samozřejmé, že nikdy nebudou blogovat všichni uživatelé internetu a ani by to, dle mého názoru, nemělo smysl. Bylo by však zcela jistě zajímavé zkoumat, co přesně je rozhodujícím faktorem, kdy se člověk rozhodne svůj blog založit.

3.3 Závěrečné shrnutí praktické části

Provedený výzkum informačního chování přinesl dle mého názoru řadu zajímavých poznatků. Přiznám se, že i když jsem očekávala na některé otázky častější jiné odpovědi a také jsem si myslela, že bude více patrný rozdíl v blogování mezi pracujícími studenty na plný úvazek a ostatními a mezi prezenčními a kombinovanými studenty, žádné zjištění mne nepřekvapilo nějak zásadně. Myslím, že je to dáno i tím, že jsem se zaměřila své kolegy a kamarády, jejichž chování a uvažování do jisté míry znám.

Právě díky tomu, že jsem výzkum zaměřila na skupinu studentů, která umí s internetem pracovat, získala jsem z odpovědí daleko více hodnotných údajů, něž kdyby byl výzkum prováděn kupříkladu mezi obyvateli ČR. Pokud by se podobný výzkum měl provádět mezi veřejností, zcela jistě by bylo nutné dotazník upravit. Jednak by bylo nutné doplnit otázku, která by zjišťovala, zda respondenti vědí, co to blogy jsou a také by bylo zřejmě třeba podrobněji vysvětlit některé další termíny (jako RSS čtečka, počet unikátních návštěv apod.). Navíc by řada respondentů právě kvůli neznalosti weblogů musela být z výzkumu vyřazena.

Za nejpodstatnější zjištění svého výzkumu považuji mimo jiné, že studenti hojně využívají sociální média. Dále, že ve velké míře čtou a dokonce i aktivně píší blogy a že se při tom věnují i tématům, která souvisejí s jejich studiem. Důležité je dle mého názoru také to, že studenti k weblogům přistupují kriticky a v jejich odpovědích lze sledovat vědomí možných rizik, která využívání internetu přináší.

Uvědomuji si, že výzkum, který jsem mezi studenty provedla, zdaleka nevyčerpal všechny aspekty blogování, které by bylo zajímavé sledovat a porovnávat. Myslím ale, že základní cíle, které jsem si na počátku stanovila, se mi podařilo naplnit. Zajímavé by zcela jistě bylo obohatit použitý dotazník o některé další otázky, případně rozšířit možné odpovědi tak, aby o studentech vypovídaly podrobněji a přesněji. Například k otázce, zda má student svůj blog, by myslím bylo vhodné doplnit možnosti, že má blog pouze mimo Inflow a nebo, že má blog jak na Inflow, tak mimo něj. Rovněž zajímavé zjištění, by zřejmě mohla přinést otázka na to, zda si student již někdy vlastní blog založil, ale v současnosti jej již neaktualizuje.

Myslím si, že jsem provedeným výzkumem shromáždila o studentech řadu cenných informací. Bylo by zřejmě velmi zajímavé, kdyby za několik let byly podobné otázky položeny dalším studentům ISK. Vzhledem k tomu, jakou rychlostí se dnešní internet vyvíjí, by se odpovědi zcela jistě lišily a některé otázky by nejspíše pozbyly na významu. Srovnání obou výzkumů by pak mohlo dobře ilustrovat, jakým směrem se internet dále ubírá.

Použité zdroje:

State of the Blogosphere [online]. Technorati, 2008 [cit. 2009-06-16]. Dostupný z WWW: http://technorati.com/blogging/state-of-the-blogosphere.

Power to the people - Social Media Tracker Wave 3 [online]. Universal McCann, 2008 [cit. 2009-06-11]. Dostupný z WWW: www.universalmccann.com/Assets/wave_3_20080403093750.pdf.
 


[1] State of the Blogosphere [online]. Technorati, 2008 [cit. 2009-06-16]. Dostupný z WWW: <http://technorati.com/blogging/state-of-the-blogosphere>.

[2] Power to the people - Social Media Tracker Wave 3 [online]. Universal McCann, 2008 [cit. 2009-06-11]. Dostupný z WWW: <www.universalmccann.com/Assets/wave_3_20080403093750.pdf>.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback