Za hranice KISKu

Taky věříte, že "svět je malý a o náhody tu není nouze"? Já tedy ano, ale proč takový úvod? Narazila jsem v nedávné době hned na několik známek toho, že projekty, které vznikají na KISKu, se nešíří pouze mezi komunitou studentů a "příznivců" KISKu, ale že sahají dál. (Namítáte, že to není žádná novinka? Souhlasím, ale stejně si myslím, že je to povzbuzující zpráva a neuškodí, když se o ni s vámi podělím.)

Minulý měsíc se mi do rukou dostal měsíčník Naše město (regionální plátek, který přináší vybrané zprávy o událostech a zajímavostech ze Svitav a okolí)... Listuju, občas přeskakuju a náhle mou pozornost upoutal krátký článek Knihovna doporučuje (ano, škola se podepsala i na mně a slovo knihovna již nějaký čas upoutá - alespoň na chvíli - moji pozornost). V textu se skrývaly odkazy a doporučení na dva úspěšné projekty KISKu Čte-sy-rád a Bibliohelp...(článek do redakce našeho města poslala ředitelka svitavské knihovny Milada Vacková. Mně se  zdá báječné třeba jen to, že si našla chvíli času, aby článek napsala a poslala do redakce, jistě by jí za to nestálo "jen tak něco" ...). Například na Facebooku o projektech čtu pravidelně, často a ráda, ale tam se o "propagaci" starají autoři projektů, považuji za úspěch, když to dobrovolně dělá někdo další...

Na začátku svého příspěvku jsem psala, že známek o pulsujícím životě projektů, na které jsem narazila, bylo víc... Včera jsem zažila neobvyklé setkání s panem ředitelem jedné městské knihovny (nepožádala jsem o souhlas, zda se o to s vámi mohu podělit, proto nebudu uvádět konkrétní jména). Setkání to bylo krátké, náhodné a intenzivní... Je nadšený z našich projektů a má chuť dělat všechno guerillově ! Své kolegyně ponouká k tomu, aby četly Inflow a fandí nám...za tohle to přeci stojí, ne? Projekty nezůstávají jen na půdě KISKu, ale žijí dál svým vlastním životem a to je přece úspěch...

Proč píši tenhle příspěvek? Asi jsem cítila potřebu říct nahlas, že to má smysl! Snad tím také reaguji na rýpavé poznámky Naokraye o neužitečnosti knihovnické práce  (vždyť i projekty jsou její nedílnou součástí, nelze hodnotit jen určitý výsek z celistvého systému). A taky na mě dopadá euforie z úspěšného lifeblogu Olinky a knihovny UTB...Doufám, že to nebylo příliš patetické, ale prostě si myslím, že máme co říct.