Zpráva z 20. semináře akvizičních pracovníků

Každoroční setkání akvizičních pracovníků, letos již dvacáté, se věnuje způsobům akvizice dokumentů v proměňujícím se prostředí u nás, pomáhá navozování kontaktů mezi knihovnami a vyměňování zkušeností s nákupem literatury a uvádí příspěvky k aktuálním knihovnickým problémům.

20. akviziční seminář (AS) se konal 17. 6. 2010 v Praze. Letos se opět konal v architektonicky zajímavé budově, tentokrát v Národní technické knihovně v Praze Dejvicích. Dorazilo 148 akvizitérů a dalších knihovníků. Přednášky probíhaly v Ballingově sále, největším sále v NTK, s vynikající technickým vybavením. Po desáté hodině se účastníci sešli v konferenčním sále a Ing. Aleš Brožek, předseda Sekce pro akvizici Sdružení knihoven ČR a ředitel Severočeské vědecké knihovny, seminář zahájil.

Ing. Aleš Brožek zahájil dopolední blok přednášek svým příspěvkem Dvacet akvizičních seminářů - dvacet inspirujících setkání. V připravené prezentaci stručně zmínil minulé semináře. První setkání se uskutečnilo v ředitelně SVK Kladno v září 1991 a několik účastníků tohoto setkání dorazilo i dnes. Od roku 1993 začala setkání užívat název seminář, čtvrté setkání v roce 1994 již bylo nazváno akviziční seminář. V následujících pěti letech byly semináře v Kladenské knihovně, diskutovalo se tehdy o novém nosiči dat - o disketách. 10. jubilejní akviziční seminář v roce 2000 proběhl v Ústřední zemědělské knihovně, pak následovaly tři semináře v Kladně a jeden v Liberci. 15. seminář proběhl v Olomouci v Muzeu umění a věnoval se vysokoškolské produkci. 16. seminář v Hradci Králové byl věnován internetovým obchodům. 17. seminář v Ústí nad Labem se zabýval aktualizací a vyřazováním z fondu, 18. akviziční seminář proběhl v Městské knihovně v Praze a týkal se desiderát a nákupů v antikvariátech. 19. akviziční seminář v roce 2009 proběhl v Hradci Králové. Nejaktivnější přednášející byla paní Anna Andrlová, která měla celkem sedm referátů. Zápisy ze všech seminářů pořídila paní Jana Lichtenberková.

Paní Janě Lichtenberkové a paní doktorce Kádlerové Ing. Brožek poděkoval za spolupráci na organizaci seminářů a daroval jim květiny.

Druhý příspěvek Od státu k privátu aneb Cesty vydávání knih v ČR za uplynulých 20 let přednesl PhDr. Jaroslav Císař, současný šéfredaktor časopisu Grand Biblio. Velkou část svého příspěvku věnoval Dr. Císař odstátňování českého nakladatelského sektoru a situaci před rokem 1990.

S knihami se neobchodovalo, ale realizovala se knižní produkce.

 

PhDr. Jaroslav Císař

Výroba a prodej knih byl první obor, který byl kompletně zprivatizován. Jaký je současný knižní trh? Charakteristická je malá role státu - ten nezasahuje do toho, co a jak vydávat. Stát se nakladatelem je velmi jednoduché, ale nedaří se velkým kampaním na podporu čtení a čtenářství. Nyní existuje neúměrně vysoký počet knižních distribucí, běžný rabat je 40 % z ceny knihy, supermarkety a hypermarkety požadují až 60% rabat (a to je na hranici rentability), silní sílí, slabí mizí. Vstup obchodních řetězců do prodeje knih zplošťuje nabídku. Existuje ostré konkurenční prostředí (až kruté poměry mezi firmami), dochází ke kupování značek.  Celosvětově o prodeji knihy rozhodují první tři měsíce, kniha by měla být 1 rok na pultě. Skladování knih je penalizované, nakladatelé jsou již realističtí v odhadech nákladů, některé základní tituly světové literatury nejsou k dispozici. Průměrná cena za knihu je 250 Kč. Ve srovnání se zahraničím jsou ceny nízké, při výrobě je třeba kupovat zahraniční papír i tiskařské barvy. Nová technika a technologie se uplatnila nejdříve v distribucích, potom v nakladatelstvích a až nakonec u knihkupců.

Třetí příspěvek České noviny a časopisy včera, dnes a zítra... připravila PhDr. Hana Nová z Národní knihovny ČR.

Do roku 1990 sledoval vydávání periodik Český/Federální úřad pro tisk a informace. Každý rok byly vydávány katalogy periodického tisku. Existovalo kolem 34 vydavatelů, 504 ústředně evidovaných periodik, 253 periodik, evidovaných krajskými národními výbory. Náklad mírně vzrůstal. V letech 1900-2000 měli být dodávány povinné výtisky, nejvíce se pro získávání povinných výtisků osvědčila metoda přemlouvání. Od poloviny 90. let vznikají také periodika v elektronické podobě. V období 2000-2010 přibývá opora v legislativě, vyšel Tiskový zákon č. 46/2000 Sb. Tento zákon uzákoňuje evidenci periodik na MK ČR, povinné údaje, odevzdávání povinných výtisků pro hlavní a krajské knihovny.

MK ČR eviduje a zpřístupňuje na svých stránkách seznam periodik, ale vydavatelé mají rok na to začít nebo nezačít vydávat, a konec vydávání nenahlašují, je tedy marné se zde se snažit získat přehled o všech vycházejících periodikách. Další problémem je, že jako periodika jsou zaevidovány i mapky a nabídky koncertů, po zralé úvaze je ani NK ČR nezpracovává. Nejvíce titulů začíná písmeny S a N (199 a 197 titulů). Knihovníci nehodnotí „kvalitu" titulů. Vychází mnoho zpravodajů měst a obcí. Mírně narůstá počet vědeckých časopisů (cca 900 titulů), dochází k aktivizaci vědy, časopisy se přejmenovávají, vychází 2x ročně (z nepravých se mění na pravá periodika), vědci potřebují publikační činnost. Náklady titulů: prodané výtisky jsou uvažovány za výtisky přečtené. Unie vydavatelů tisku má 35 členů, kteří dohromady vydávají 375 titulů. Vydavatelé získávají peníze za inzerci, utržené částky se pohybují v řádu miliard korun. Národní knihovna má právo na 2 povinné výtisky: jeden je určen do univerzálního knihovního fondu, a druhý do národního konzervačního fondu.

Od roku 2000 podporuje MK nákup zahraničních odborných online databází. První tři programy byly hrazeny v plné výši. Nyní probíhá program INFOS, je omezený na knihovny pro vědu a výzkum a knihovny se musí podílet z 25 % na jeho financování. Program VISK 8A je určený veřejně přístupným knihovnám a má napomáhat rozšiřování online služeb knihoven, ale je málo českých databází. Rozšíření online zdrojů zvyšuje počet uživatelů, uživateli je zvláště vítaný vzdálený přístup do EIZ. Očekává se novela tiskového zákona, zaměřená na „síťové publikace".

Bohdan Roule, ředitel Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana, přednesl příspěvek Audioknihy nejsou jen pro těžce zrakově postižené.

Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana je největším producentem zvukových knih u nás. Namluveným knihám se může říkat audioknihy, mluvící knihy, v této knihovně se od roku 1960 rozhodli pro název zvukové knihy. Knihovna má od roku 2008 online katalog, nyní mají celkem 2 059 knih, nejvíce ve formátu mp3, i nahrávky na mg. cívkách a kazetách se postupně převádí na formát mp3. S touto knihovnou je možné navázat spolupráci - je třeba uzavřít smlouvu o poskytování služeb zdravotně postiženým. Zvukové knihy buď sami vyrábí, nebo používají dalších možností nákupu.

Portály výrobců zvukových knih jsou např.:

Zvukové knihy vyrábí také Supraphon a Bonton. Audioknihy existují ve třech verzích: krácené, nekrácené (skutečně celé knihy) a jiné (rozhlasové hry, dramatizované tituly). Běžné formáty jsou CD audio - nejvíce rozšířené médium, malý rozsah, knihy běžně na 4-6 nosičích; u CD mp3 vše se vejde na jeden nosič, na trhu ale má menší úspěch.

Vydavatelství Socha vydává tituly s volnými právy. Jejich motto je:

Dopřejme sluchu, co jen zrak může.

 Je také možné koupit celou produkci v celku:

Někteří nakladatelé mají ve své produkci jen jeden titul. Nakladatelství Metafora (http://www.metafora.cz/) vydalo CD Šifra Mistra Leonarda, Albatros vydal na CD  1. a  2. díl Harryho  Pottera, zbylé díly namluvili v Knihovně E. Macana. Formát mp3 lze stahovat přes internet, Tympanum spolupracuje s http://www.i-legalne.cz/, zde se dají jejich knihy stáhnout. Důležitým typem média je komentovaný film. Jde o zvukovou stopu filmu s komentářem. Knihovna E. Macana má 80 těchto filmů, vznikly díky o. s. Apogeum, http://www.apogeum.info/.

Tím skončil dopolední blok, který se nesl v tradičním úhlu pohledu na akvizici a vyzníval dost staticky. Přestávka byla krátká (20 min) a následoval odpolední blok programu.

O Elektronických dokumentech v knihovnách z pohledu akvizitéra a praxi v SVK HK promluvila Vlasta Havrdová ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Statistiky v SVK HK ukázaly jednoznačně, že mezi rokem 2007 a 2010 došlo k výraznému nárůstu užívání elektronických dokumentů. Od 1. 1. 2010 nabízí knihovna ke všem elektronickým dokumentům vzdálený přístup, od dubna 2010 funguje v prostorách knihovny wifi připojení a čtenáři nyní raději požívají vlastní notebooky než místní počítače. Nástup nových technologií I. nabídl zdroje off-line, obsah se neměnil, dále nastoupily eBooks, nyní nastává nástup nových technologií II., hovoří se o 3D knihách, úspěch má iPod, nové možnosti nabízejí čtečky.  hradecké vědecké knihovně nabízí čtenářům 2 čtečky. Je možné si je zapůjčit absenčně, o výpůjčky je obrovský zájem, pořadníky jsou na 30 dní dopředu.

K tomuto kroku je třeba:

  • nebát se změn,
  • spolupracovat s dalšími odděleními,
  • sledovat zpětnou vazbu od uživatelů,
  • další vzdělávání.

V této knihovně řeší akviziční komise jak půjčovat, jak zpřístupnit a jak tyto dokumenty katalogizovat. Je třeba pohlídat autorská práva. Elektronické dokumenty ukládají na interní server; popisují je klasicky, v katalogu je odkaz na plný text. Vize SVK HK: http://www.svkhk.cz/nase-vize.html. Rádi by spolupracovali s partnerskými institucemi, je potřeba větší zpětná vazba, zamýšlí se nad regionálním ukládáním, plánují rozšířit oborové vzdělávání a podporovat práci s minoritami. Je třeba hledat více zdrojové financování, hledat podporu od úřadů a podnikatelů v regionu.

Příspěvek Kláry Sušické Rekonstrukce akviziční práce ve velkých veřejných knihovnách ČR (koncepce nákupu e-zdrojů v MKP) přednesl Ing. Aleš Brožek.

Současná doba přináší změny v osvědčených systémech. Vzrůstají náklady a pomohla by meziknihovní kooperace. V Městské knihovně v Praze nákup elektronických zdrojů navrhuje a obhajuje akviziční komise. Je to proto, aby tyto zdroje korespondovaly s celkem fondu. Je třeba sledovat vývoj konsorcií, podávat žádosti o grantové prostředky, sledovat strategie katalogového vyhledávání a nadstavbové softwarové nástroje, mj. umožňující vzdálené přístupy. Nabídka elektronických zdrojů zvyšuje zájem o veřejné knihovny. Doplňování externích zdrojů znamená pro knihovnu vyšší náklady a také třeba mít autorizovaný metavyhledávač. Vznik konsorcia knihoven s jednotným akvizičním serverem by umožnil strategické plánování a realizování softwaru a přinesl by lepší dostupnost nadstavbových nástrojů, ale nyní jsou pro knihovny aktuální jiné problémy.

Další příspěvek navrhoval praktické řešení automatizované akvizice elektronických online časopisů pomocí nástrojů pro archivaci webu, přednesl jej Libor Coufal z  Národní knihovny ČR. Popsal způsob stahování www a jejich prohlížení off-line.

Libor Coufal

Existují dvě řešení. V katalogizačním záznamu může být odkaz na živou verzi časopisu, nebo můžeme vytvářet vlastní fulltextovou databázi. Mohou vzniknout potenciální problémy kvůli obtížně zjistitelné URL adrese, anebo kvůli původním odkazům, které nebyly důsledně přepsány na novou adresu uložení.

Online formáty:

  • html verze,
  • PDF (na www), články, nebo celé jedno číslo,
  • Word,
  • naskenovaný jpeg,
  • Postscript,
  • Flash „listuji časopisem", uživatelsky příjemné, technicky nešťastné.

Nástroje pro archivaci:  

Tento nástroj je vhodný pro menší archivy, lze stáhnout i s českým prostředím (manuál je anglicky). Možnosti zpřístupnění: lokálně (PC, LAN), webový server, přenosná média. Je třeba řešit také autorská práva, tento příspěvek navrhuje pouze technické řešení. Je možné poslat Národní knihovně návrhy na archivaci a získávat online časopis přes NK: http://webarchiv.cz/formular-url/, dotazy je možné napsat na libor.coufal(zavináč)nkp.cz.

Krátce vystoupila také Monika Myslivečková z Jihočeské vědecké knihovny. Zjišťovala, které knihovny v České republice nabízí el. zdroje přes čtečky.

Čtečky se nazývají eBook, eReader nebo čtečka. V roce 1971 založil pan Hartz digitální knihovnu Gutenberg, kde se ukládaly digitální knihy nechráněné autorskými právy. Internetové knihkupectví Amazon ve Spojených státech prodalo před Vánoci 2009 více elektronických knih než tištěných. Situaci ale komplikují nejednotná autorská a překladatelská práva. Čtečky nabízí v současné době čtenářům 2 instituce: SVK Hradec Králové a Moravská zemská knihovna (nabízí čtečku presenčně). Městská knihovna v Praze testuje situaci a Krajská vědecká knihovna v Liberci uvažuje o nákupu.

Nabídku českých obsahů pro čtečky má např.:

Elektronické dodávání dokumentů a koncepční nákup e-knih je otázkou budoucnosti.

A o velké světlé budoucnosti elektronického čtení potom promluvil Tomáš Zilvar. Tomáš Zilvar tvrdí, že nástup elektronických dokumentů nebrzdí legislativní problémy, ale strach. Domnívá se, že veškeré dokumenty by měli existovat 1x na papíře a jinak by se vše odehrávalo elektronicky.

Podílel se na české verzi projektu Gutenberg, která se rozvíjí pod firmou Ringier a.s., a nyní ho zajímá akvizice lokálního obsahu pro iPad od Applu, iPod nemá povolený prodej hudebního obsahu v ČR, u iPadu možná bude vyjednáno stahování obsahů v ČR - iPad nám také s velkým potěšením předvedl, díky zpětnému projektoru před námi hledal, stahoval a otvíral různé on-line knížky a předváděl další "kouzla" s iPadem, některá se ovšem nepovedla. Nyní také pracuje na projektu Digitální student, http://www.slideshare.net/narodnitechnickaknihovna/digitalni-student. Zilvarovým motem je Cortésovo heslo „jediná cesta je kupředu". Roli knihoven vidí v digitalizování, knihovny digitalizují lépe (bez chyb) než komerční subjekty.

Toto vystoupení bylo vichrem na jinak poklidném akvizičním semináři.

Na závěr v  15.00 hod. shrnula PhDr. Kádlerová seminář a zájemci se ještě mohli zúčastnit komentované prohlídky Národní technické knihovny.

Ukončení AS

Seminář byl velkým zážitkem svým kontrastem mezi pohledem do období před rokem 1989 a výhledem do elektronické budoucnosti.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Obrázek uživatele Audioknihy.net

V článku je drobná chyba. Webové stránky www.audioknihy.eu nepatří výrobcům zvukových knih. Je to pouze e-shop s audioknihami. Portály výrobců zvukových knih jsou např:

Informace o nich naleznete také v našem rozcestníku. Pokud máte zájem stáhnout si audioknihy zdarma, doporučujeme (mimo librivoxu) ještě čtenářský deník na českém rozhlasu.

 

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback