"Šedá literatura je jako Camembert" aneb Celosvětová konference poprvé u nás

Zpráva z Dvanácté mezinárodní konference o šedé literatuře (GL12), která se zabývá šedou literaturou a vším, co s ní souvisí. Konala se 6.- 7. 12. 2010 v Národní technické knihovně v Praze.

Jak je důležité být transparentní

Transparentnost šedé literatury. Toto bylo hlavní téma letošního ročníku mezinárodní konference GL12, která se každoročně věnuje šedé literatuře z různých úhlů pohledu. Dominic J. Farace z nizozemských společností TextRelease a GreyNet, jež se na konferenci podílejí významnou mírou, zmínil, že se zvýšenou publicitou šedé literatury, kterou spustila aféra Mezinárodního panelu o změnách klimatu, je nejen zapotřebí, ale i vhodná příležitost osvětlit nejasnosti, neporozumění a otazníky spojené se šedou literaturou. V této souvislosti je úsměvné, že navštíví-li stránky výše zmíněných společností laik, který o šedé literatuře nic neví, nemá příliš šanci z nich pochopit, co to šedá literatura je a co je posláním obou společností.

Ale zpět ke konferenci. Zúčastnili se jí zástupci téměř 40 institucí ze 12 zemí, Spojenými státy americkými počínaje a Japonskem konče. Konference je putovní, což tentokrát ocenili zejména čeští účastníci, protože letos se přesunula z Kongresové knihovny ve Washingtonu do Národní technické knihovny v Praze. Účastníci si ve dvou dnech mohli vyslechnout 18 příspěvků rozdělených do 4 tematických bloků a v jedné zvláštní ranní sekci mohli shlédnout 11 posterů. Následující den na konferenci navázal 3. ročník semináře ke zpřístupňování šedé literatury, takže čeští účastníci měli tento rok hlavní akce týkající se šedé literatury pod jednou střechou a na jeden zátah. A o čem se tedy přednášelo?

Slovo úvodem

 

Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny, nejprve přivítal všechny účastníky a po něm se už ujal slova Radim Polčák, vedoucí Ústavu práva a technologií Masarykovy univerzity. Tento institut spolupracuje s Národní technickou knihovnou a Vysoko školou ekonomickou na projektu NUŠL (Národní úložiště šedé literatury). Polčák ocenil, že právníci byli k projektu přizváni už v jeho počátcích, čímž se předešlo mnoha problémům. Uvedl příklady ze zahraničí, kde některé projekty nebyly navrženy v souladu s právními předpisy, na což se přišlo až před jejich spuštěním, protože až v té chvíli byli o konzultaci požádáni i právníci. Polčák také upozornil, že Informační společnost by se neměla přizpůsobovat právu, které zastarává, ale právo by se mělo přizpůsobovat informační společnosti. Šedá literatura je součástí vývoje informační společnosti a zákony by neměly tomuto vývoji bránit.

Druhý úvodní příspěvek přednesl Blane K. Dessy z Kongresové knihovny. Ten nastínil vývoj na poli šedé literatury ve Spojených státech amerických. Také informoval o nově vznikající pracovní skupině FedGrey. Tato skupina má v plánu spolupracovat s federálními knihovnami (což jsou národní knihovny, knihovny ministerstev, knihovny vládních agentur a další knihovny – pozn. autorky), prosazovat jejich zájmy v oblasti šedé literatury a podněcovat další výzkum a zpřístupňování šedé literatury. 

 

Zahájení konference: Petra Pejšová (Národní technická knihovna), Blane K. Dessy (Library of Congress), Martin Svoboda (Národní technická knihovna)

Blok první: Redefining Grey Literature

 

První blok zahájil Joachim Schöpfel z University of Lille ve Francii příspěvkem Towards a Prague Definition of Grey Literature. Šedou literaturu vtipně přirovnal ke Camembertu – všichni víme, co to je, a dokážeme ho bezpečně poznat, ale nikdo ho nedokáže jednoznačně definovat. Pak zopakoval lucemburskou definici šedé literatury včetně jejího rozšíření z New Yorku[1], naznačil případy, kdy už tato definice přestává být dostačující a na základě svého průzkumu mezi odborníky na šedou literaturu navrhl pražskou definici:

Grey literature stands for manifold document types produced on all levels of government, academics, business and industry in print and electronic formats that are protected by intellectual property rights, of sufficient quality to be collected and preserved by library holdings or institutional repositories, but not controlled by commercial publishers i.e., where publishing is not the primary activity of the producing body. 

Trhliny této definice se objevily vzápětí po jejím navržení, když americká delegace v diskusi namítla, že v Americe nejsou dokumenty produkované státní správou chráněny autorským zákonem.

Druhým příspěvek, který nesl název A terminology-based Re-definition of Grey Literature, přednesla Claudia Marzi z Institute of Computational Linguistics v Itálii. Autorka v něm opět zopakovala lucemburskou definici šedé literatury, a položila si otázku, zda je stále platná. Pak informovala o analýze terminologie užité ve sbornících konference GL za posledních 10 let, kterou provedla se svými kolegy. Analýza ukázala, že pro současné vnímání šedé literatury jsou podstatné termíny digitální/elektronický, přístup a web. Konkrétní úpravy definice šedé literatury ale přednášející nenavrhla. 

 

Následoval příspěvek Peering through the Review Process: Towards Transparency in Grey Literature Dominica J. Faraceho. Ten už se nevěnoval úpravám definice šedé literatury, ale porovnával recenzní řízení v komerčních nakladatelstvích s recenzními řízeními vydavatelů šedé literatury. Jeho průzkum předběžně ukázal např., že šedá literatura zahrnuje mnohem víc typů dokumentů než jen odborné články, a že šedá literatura se nebojí publikovat i negativní výsledky. Hlavním výstupem průzkumu by ovšem měla být doporučení pro recenzní řízení, která budou zveřejněna a aktualizována na stránkách GreyNetu a budou aplikována na periodické i neperiodické publikace této společnosti. Doporučení by měla přispět  k zvýšení transparentnosti šedé literatury a měla by uživatele informovat o její hodnotě.

Blok uzavřela přednáška Petry Pejšové z Národní technické knihovny a Marcuse Vasky z University of Calgary v Kanadě, kteří se svým týmem analyzovali šest různých typologií šedé literatury. V průběhu analýzy zjistili, že tyto typologie berou v potaz nejen typ dokumentu (např. zpráva, diplomová práce), ale i aspekty jakou jsou událost (konference, veřejný projev) nebo původce (univerzita, výzkumný ústav), díky čemuž jsou nesystematické. Přednášející se svým týmem navrhli novou typologii, která by měla zahrnout různé aspekty, ale přesto by měla být systematická. Připomínky k navržené typologii bude možné podávat do konce března příštího roku, typologie pak podle nich bude upravena a její první verze by měla být k dispozici na konci června.                                                                                                                                       

 

Ballingův sál Národní technické knihovny

Blok druhý: New Stakeholders in Grey Literature

 

Po obědě si posluchači vyslechli příspěvek Global Grey Literature in Health: Identification, Preservation, and Sustainability od Janie Kaplan z New York Academy of Medicine Library ve Spojených státech. Tato knihovna shromažďuje šedou literaturu z oblasti zdravotnictví. Původně se sice zaměřovala na dokumenty domácí provenience, ale nyní se rozhodla působit i globálně. Volba padla na rozvojové země, protože pro ty jsou informace, obzvlášť zdravotnické, velice důležité, ale infrastruktura potřebná pro jejich shromažďování a šíření tradičními metodami je nedostačující. Konkrétně byla navázána spolupráce s několika knihovnami v Africe a právě slastem a strastem této spolupráce byl příspěvek věnován.

V příspěvku The Comparative Study of Grey Literature Organisation and Approach: Two countries, similar and different porovnali Primož Južnič z University of Ljubljana a Richard Papík z Karlovy Univerzity přístup k šedé literatuře ve Slovinsku a v České republice. V obou zemích můžeme rozlišovat období před a po roce 1989. V obou zemích se po tomto roce změnil politický systém a navíc došlo k velkým změnám v technologiích, především k rozvoji internetu. Zajímavá byla informace o sytému COBISS (Co-operative Online Bibliographic Systems and Services), který spojuje všechny slovinské knihovny v jednu velkou virtuální knihovnu. 

 

 

Zpřístupnění a využívání šedé literatury veřejností se věnovali Peter Wells z Dalhousie University v Kanadě ve své přednášce Using Environmental Grey Literature to Engage Public Participation on Decision Making: Government Transparency in Coastal Policy Development. Zkoumali, jak se rozšířila Zpráva o stavu pobřeží Nového Skotska vydaná v roce 2009 touto provincií. Zajímalo je nejen, jaké povědomí o zprávě měla vědecká komunita, ale především, zda se dostala do rukou veřejnosti, zástupců průmyslu, úředníků a nevládních organizací a jak se odrazila v rozhodování o budoucnosti provincie.

Posledním příspěvkem odpoledního bloku byla přednáška Susan E. Searing z Universoty of Illinois s názvem Grey Literature Past nad Present – the Evolution of Library Annual Reports. Přednášející navázala na výzkum z roku 1952, který studoval výroční zprávy 50 amerických veřejných knihoven. Nejprve si dohledala knihovny zahrnuté v tomto výzkumu a tam, kde to bylo možné, porovnala tehdejší a současné výroční zprávy. Autorka zjistila, že dříve byly výroční zprávy klíčovým komunikačním kanálem mezi knihovníky a veřejností i mezi knihovníky navzájem (studenti knihovnictví museli výroční zprávy běžně analyzovat), dnes slouží spíše k oslovení potenciálních dárců a sponzorů. K tradičním informacím jako jsou informace o knihovních fondech, množství výpůjček nebo spolupráce se školami přibyly informace o využívání elektronických zdrojů nebo ROI (return of investment). Současné výroční zprávy bývají navíc v elektronické podobě, někdy i v interaktivní a multimediální formě, což ztěžuje jejich archivaci, uchovávání a budoucí zpřístupňování.

Po druhém bloku přišlo na řadu představení posterů, které byly vystaveny druhý den ráno. Ačkoliv postery prezentovali zajímavá témata, není bohužel prostor se jim věnovat. Jelikož byly představeny rychleji, než organizátoři předpokládali, přednesl Dominic J. Farace ve zbylém čase svůj příspěvek What the Future Holds in store for GreyNet International: Findings from a Business Report 2010-2011, který měl původně celou konferenci uzavřít. Příspěvek shrnul historii společnosti GreyNet (Grey Literature Network Service) a konference GL. Dále nabídl přehled členů sítě GreyNet (členem je i Národní technická knihovna), přehled nabízených služeb a publikací, které tato společnost vydává, a nastínil, kterým směrem by se mohla vydat v budoucnu.

 

 

Poster Presentation: Dominic J. Farace (TextRelease), Jérôme Caffaro (CERN), Marcus Vaska (Health Information Network Calgary), Christiane Stock (Institute for Scientific and Technical Information, France),  Jindřich Mynarz (Národní technická knihovna)

Blok třetí: Standardization in Grey Literature

 

Druhý konferenční den zahájila Christiane Stock z Institute for Scientific and Technical Information z Francie přednáškou From OpenSigle to OpenGrey. I když projekt OpenSigle, který zprostředkovává informace o šedé literatuře z celé Evropy, předčil očekávání na něj kladená a dosahuje vynikající výsledky, přestal technicky vyhovovat a bude proto nahrazen projektem OpenGrey, který bude modernější po stránce technické i uživatelské. Pro uživatele je nejdůležitější asi to, že z bibliografické databáze by se měla stát databáze fulltextová. 

Po představení OpenGrey popsal Jindřich Mynarz z Národní technické knihovny v příspěvku Integration of an Automatic Indexing System within the Document Flow of a Grey Literature Repository  automatickou indexaci šedé literatury v Národní technické knihovně. Nechcete-li indexovat ručně, můžete to dělat s pomocí automatizovaného indexovacího systému. Na jeho přípravu budete potřebovat: slovník předmětových hesel (např. Polytematický strukturovaný heslář), digitální repozitář (osvědčilo se CDS Invenio), automatický indexátor (šéfkuchař doporučuje Maui Indexer), jazykový korpus (tentokrát varianta s Národním úložištěm šedé literatury) a kód, který uvedené ingredience slepí dohromady (seženete na internetu).

Po českém přednášejícím se ke slovu dostal řečník až z daleké Koree. Jae-Soo Kim z  Korea Institute of Science and Technology Information přednesl příspěvek s dlouhým názvem Current Status and Issues in Collection and Dissemination of NationalTechnical Reports in Korea - Improvement through the use of the National Science and Technology Information Service (NTIS). Před spuštěním projektu NTIS byly technické zprávy v Korei shromažďovány 15 různými ministerstvy, což bylo nepřehledné, a tak se stávalo, že výzkumníci objevovali již objevené. Nyní mají uživatelé (vědci, studenti i široká veřejnost) možnost nahlédnout do technických zpráv na jednom místě. Na dotaz, jak jsou autoři motivováni, aby své zprávy vkládali do systému, přednášející odpověděl, že jim to nařizuje zákon.

Blok ukončila Rosa Di Cesare z Institute of Research on Population and Social Policies v Itálii přednáškou A Profile of Italian Working Papers in RePEc. RePEc je zkratka pro Research Papers in Economic. Je to jeden z nejdůležitějších oborových repozitářů. Vznikl v roce 1997 a uživatelům nabízí různé služby od vyhledávání, přes profily výzkumných institucí až po citační analýzy. Systém je decentralizovaný a jeho hlavní složkou je síť více než 1000 archivů patřících různým institucím včetně komerčních nakladatelství, výzkumných center a centrálních bank ze 70 zemí světa. Analýza výzkumných studií obsažených v repozitáři ukázala kromě jiného, že 72 % studií produkuje 25 % participujících institucí. Těchto 25 % se skládá zejména z univerzit a výzkumných center.

Coffee Break

Blok čtvrtý: New Frontiers in Grey Literature

 

Prvním příspěvkem posledního bloku byla přednáška Scientific Data: Increasing Transparency and Reducing the Grey od Bonnie C. Caroll. Autorka uvedla, že syrová data produkovaná různými vědeckými výzkumy většinou nejsou veřejně dostupná. V porovnání s minulostí se ale situace zlepšuje. Díky moderním informačním technologiím je nejen jednodušší data produkovat, ale rozšiřují se i možnosti, jak s nimi pracovat a jak je zpřístupňovat a dál využívat. Výsledky vědeckých výzkumů se stávají méně šedými. Podle autorky by vědecké projekty financované z peněz daňových poplatníků měli být veřejně dostupné a mezi lidmi by se měl šířit názor, že data mají být dostupná. Autorka zmínila mnoho dalších činitelů, kteří zvyšují transparentnost, např. kvalitní metadata nebo užívání vnořených odkazů v publikacích.

Dalším přednášejícím byl Jérôme Caffaro ze švýcarského CERNu s příspěvkem Invenio: A modern Digital Library System for Grey Literature. Invenio je open sourcový knihovnický systém pro správu digitálních dokumentů vyvíjený v CERNu, kde mají jeden z největších institucionálních repozitářů na světě. Jelikož v CERNu se to šedou literaturou jen hemží, je na ni tento systém dobře připraven. Autor ukázal, co všechno Invenio umí, na příkladech nejen z CERNu, ale i z dalších institucí.

Konferenci zakončil příspěvek GL Transparency: Through a GLASS, Clearly. Přednášející Keith G. Jeffery ze Science and Technology Facilities Council z Velké Británie v něm zdůraznil, že formalizovaná metadata zlepšují relevanci a kvalitu repozitářů šedé literatury a že pro větší transparentnost je třeba zaznamenávat workflow šedých objektů v kontextu daného výzkumného informační systému. Řešením těchto požadavků je CERIF (Common European Research Information Format), což je standard pro výměnný formát výzkumných informací, vyvinutý neziskovou organizací euroCRIS. Ozdobou příspěvku bylo, že autor, který je ředitelem euroCRISu, byl oblečen do kalhot stejné fialové barvy, jakou má euroCRISS v logu.

Jak (ne)přednášet na konferenci a třešnička na závěr

Všichni přednášející jsou odborníky ve svých oborech, ale co se prezentačních dovedností týče, byly jejich příspěvky různé. Jelikož se konference konala v angličtině, příslušníci anglicky mluvících národů byli ve výhodě. Ale nejen Američané, kteří mluvili svou mateřštinou a jsou navíc ve vystupování na veřejnosti zběhlí, předvedli pěkné prezentace. Hned ze začátku zaujal Radim Polčák, který svůj příspěvek přednesl nejen srozumitelně (jazykově i obsahově), ale i s vtipem. Podobně profesionální výkon předvedl také Jae-Soo Kim. Naopak italské delegátky budily svým monotónním předčítáním slovo od slova a očima přikovanýma k připravenému textu zdání, že se snaží posluchače uspat.

Po organizační stránce byla konference zvládnuta dobře. První den bylo sice přednášející špatně slyšet, druhý den už ale bylo ozvučení výrazně lepší. I když přednášejícím, kteří vyprávěli s mikrofonem u pasu, nemohla pomoct ani sebelepší technika a zvukař. Třešničkou na dortu hladce plynoucího programu konference byl vynikající catering, který příjemně překvapil chuťové buňky všech účastníků.


[1]     Information produced on all levels of government, academics, business and industry in electronic and print formats not controlled by commercial publishing i.e. where publishing is not the primary activity of the producing body. (Luxembourg, 1997 - Expanded in New York, 2004, dostupné na WWW http://www.greynet.org/index.html)

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback