Zpráva z konference Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě 2009

Zpráva z konference Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě přináší informace o průběhu a přednesených příspěvcích ze dne 2. 12. 2009. Konference je zajímá svým rozsahem tematickým, geografickým, ale zejména interdisciplinárním. Přednášející i účastníci jsou zástupci nejenom knihoven, ale i muzeí archívů a dalších paměťových institucí ze SR a ČR. Prostor je věnován velkým digitalizačním projektům, aktivitám jednotlivých institucí, ale také standardům, autoritám, tezaurům či problematice Smart Administration a e-Government.

Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě 2009

Ve dnech 2. 12. a 3. 12. 2009 se v prostorách Národní archivu Praze konal jubilejní desátý ročník konference Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě.Toto setkávání knihovníků, muzejníků, archivářů a zástupců dalších paměťových institucí je výjimečné právě svou mezioborovostí a začíná nést své ovoce. Jak zdůraznil moderátor celé konference pan Vít Richter, velkým posunem vpřed je už skutečnost, že oproti raným ročníkům deklarují zástupci institucí spíše to, co máme společné, než naše odlišnosti. Radost nad tímto vývojem vyjádřila ve svém úvodním slovu i ředitelka Národního archivu paní Eva Drašarová. Naše obory vzešly ze společného základu a po fázi odtržení a odcizení dochází k opětovnému spojení v digátlní době a virtuláním prostoru.

Obr. 1.: moderátor Vít Richter

Účastníky hned v úvodu pozdravil také pan Zdeněk Novák, ředitel sekce B Ministerstva kultury. Přiblížil okolnosti programu Integračního operačního programu (dále jen IOP) a připomněl zásluhy někdejšího minstra kultury pana Pavla Dostála, kterému se podařilo dostat mezi prioritní resorty čerpající z Evropských strukturálních fondů (dále jen ESF) také resort kultury a to včetně rozvoje knihoven. Od té doby se v ČR objevilo velké množství digitalizačních projektů, chyběla však ucelená strategie a struktura. Na závěr svého proslovu vyzval ke spolupráci na tvorbě strategie všechny paměťové instituce ČR.

Podkladová studie k Národní strategie digitalizace kulturního obsahu

Romana Křížková, Cross Czech

Svým vystoupením poskytla paní Křížková ze společnosti Cross Czech rámec pro několik následujících příspěvků. Nejprve zařadila domácí digitalizační projekty do Evropského kontextu. Připomněla, že konečným cílem dílčích aktivit nejen v ČR by mělo být naplnění Europeany, která umožní zpřístupňovat kulturní dědictví celé Evropy. Právě za tímto účelem u nás právě vzniká Národní strategie digitalizace kulturního obsahu. Koordinace celého projektu u nás zajišťuje Ministerstvo kultury ČR. Podkladová studie k Národní strategii právě prochází finálními úpravami a zpracovatelem je firma Cross Czech a.s. Základními cíly této studie jsou:

  • Poskytnutí vstupních informací k vytvoření strategie
  • Návrh řešení a opatření nutných k digitalizaci národního kulturního dědictví
  • Vytvoření metodiky
  • Finanční analýza nákladů
  • Analýza legislativního prostředí

Z analýzy mimo jiné vyplývá struktura harvestování metadat.Metadate do Europeany by měla být dodávána prostřednictvím Národního agregátoru, který bude informace sbírat z Vertikálních agregátorů. Vertikální agregátory pak už budou čerpat z jednotlivých institucí (viz obr. 2).

Obr. 2.: Struktura Europeany 

V českém prostředí sehrají roly Vertikálních agregátorů následující významné kulturní instituce (též obr. 3).

  • Národní knihovna - knihovny
  • Mravské zemské muzeum - muzea a galerie
  • Národní archiv - archivy
  • Národní filmový archiv - kinematografie
  • Národní památkový ústav - stavebnictví, architektura a archeologie
  • Divadelní ústav - divadlo a živé umění

Obr. 3.: Struktura Europeany v ČR

Ze závěrů studie dále vyplývá, že kromě vytvoření výše popsaných agregátorů je potřeba také vybudovat jednotlivá digitalizační pracoviště a centrální datové úložiště. Dále je velmi důležité vytvoření přesné metodiky, harmonizace legislativního prostředí v rámci celé EU a samozřejmě zajištění finančních prostředků.

Národní digitální knihovna

Bohdana Stoklasová, Národní knihovna

Ve svém příspěvku nás Bohdana Stoklasová seznámila s dosavadními výsledky projektu Národní digitální knihovny (dále jen NDK), který běží od roku 2006.  NDK by mimo jiné měla plnit funkci Vertikálního agregátoru v oblasti knihovnictví. Velký posun oproti loňskému roku přestavuje zájem a ochota MK. Mezi dobré zprávy patří skutečnost, že v rámci IOP byla v letošním roce vyhlášena výzva číslo 7 - Elektronizace služeb veřejné správy - pod kterou spadá i:

Elektronizace služeb veřejné správy a to zejména formou elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend v oblasti justice, daňové a celní správy, kultury, vzdělávání, zdravotnictví, dopravy, zaměstnanosti, sociální péče, hospodářství a archivnictví

Dalším úspěchem je, že oprávnění žadatelé nemusí být v tomto případě jen složky státu, ale i jimi zřizované příspěvkové organizace, tedy i Národní knihovna (dále jen NK), a Moravská zemská knihovna (dále jen MZK). Klíčový význam pro celý projekt má fakt, že výzva nestanovuje omezení na mzdy, neboť navzdory robotnickým scannerům je digitalizace velmi personálně náročná. Zklamání naopak přestavuje výše přidělené dotace. Na místo požadovaných 600 000 000 byla zatím přidělena dotace jen ve výši 255 000 000.

V současné době se v rámci projektu projednává další postu v souvislosti s výší přidělené dotace. Paní Bohdanová však vyjádřila naději, že peníze „dotečou" postupně tak, aby mohl být projekt realizován v původním rozsahu. Hotový projekt je nutno odevzdat do 15. 1. 2010. Krom přepracování studie proveditelnosti se tým věnuje analýze workflow aplikovaných v zahraničí, testování a výběru dodavatel zajištujícího LTP (Long Term Preservation).

Smart Administration v oblasti památkové péče

Petr Volfík

Ve svém příspěvku Petr Volfík nejprve pohovořil o existujících problémech s efektivním využíváním v ICT, které sužují nejen Národní památkový ústav. Mezi nejpalčivější problémy patří zastaralé technologie, nedostatečná počítačová gramotnost zaměstnanců, povinná papírová administrativa a nedostatečně zmapované a zorganizované procesy.

Poté přestavil projekt, který by měl čerpat z EFS v rámci programu Smart Administration. Hlavním cílem projektu je vytvoření nového elektronického systému evidence památkového fondu, který by měl být napojen na další registry státní správy, elektronizace procesů, digitalizace dokumentace a její zveřejnění nejprve pro odbornou a poté pro širokou veřejnost.

Portál kultury

Eva Žáková, Institut umění - Divadelní ústav

Eva Žáková představila základní funkce Národního portálu, mezi něž patří již zmíněná funkce národního agregátoru pro Europeanu. Dále by měl portál sloužit jako prostor pro prezentaci národního kulturního dědictví a v neposlední řadě napomáhá k naplnění strategie Smart Administration.

Poté nás přenášející seznámila s rolí Divadelního ústavu v rámci Národního portálů. Institut divadelního umění by měl soužit jako vertikální agregátor v oblasti divadla a živého umění. Kromě zdigitalizovaných záznamů má tento ústav také ambiciózní plány s prezentací současného kulturního života v ČR.

Co se týče prezentace paní Evy Žákové, zřejmě největší diskuzi vyvolal pracovní název českého národního portálu „Czechiana". Jako alternativa se objevil například název „Bohemiana", diskuze ohledně názvu je prozatím otevřena...

Obr. 4.: Kulturní dědictví v ČR

Národní digitální archiv a e-Goverment

Jiří Bernas, Národní archiv

Ve svém příspěvku Jiří Bernas hovořil o změnách v archivnictví, které souvisí s nárůstem počtu úředních elektronických dokumentů. Z tohoto důvodu byla přijata Novela archivního zákona č. 190/2009 Sb., která upravuje nakládání s elektronickými dokumenty. Součástí novely je například zavedení povinné elektronické služby, fikce pravosti a další. V současné době je pokryta péče o dokumenty od jejich vzniku do okamžiku vyřazení. Problém naopak zůstává systém výběru dokumentů určených k archivaci, dlouhodobé uchovávání výjimečných dokumentů a zpřístupnění digitálních archiválií. Tragikomické je pak řešení skartace těchto dokumentů, které je nutno převést před skartací zpět do analogové podoby.

Národní digitální archiv by měl pomoci s řešením některých výše zmíněných problémů, zejména pokud jde o dlouhodobé uchovávání a zpřístupňování archiválií. Jedná se opět o Vertikální agregátor,tentokrát pro archivy v ČR.

Poté pan Bernas seznámil účastníky konference s technologickými a procesními detaily při práci na Národním digitálním archivu, které naleznete v jeho prezentaci z konference.

Obr. 5.: Budova Národního archivu

Vedomostný systém múzeí SR

Ján Jurkovič, Slovenské národné múzeum

Ján Jurkovič nás seznámil se vznikem a vývojem projektu CEMUZ (centrálna evidencia múzejných zbierok) na Slovensku. Pro zápis a úpravu dat mají zúčastněná muzea k dispozici systém ESEZ (Elektronický systém správy zbierok).

Cílem projektu je vytvoření digitálního vědomostního systému muzeí a vybudovat centrální digitální depozitář. V současné době (prosinec 2009) je do projektu zapojeno 39% muzeí, což ovšem představuje 73% muzejních sbírek nacházejících se na území SK.

Projekt ATHENA

Kateřina Salonová, Národní muzeum

Projekt ATHENA (Acces to cultural heritage network across Europe), který Kateřina Salonová přestavila, je hrazen z programu eContentplus a běží od 1. Prosince 2008. Cílem projektu je pomoci jednotlivým muzeím se zapojením do projektu Europeany. Podpora spočívá zejména ve sdílení know-how a poradenství. Koordinátorem projektu je Italské ministerstvo kultury a je v něm zapojeno 109 institucí z 20 zemí EU. Členství v Athéně je bezplatné a přihlásit se může kdokoliv prostřednictvím elektronického formuláře.

V současné době bohužel není v Europeaně uložen ani jediný záznam, jehož původcem by bylo muzeum nebo galerie z České republiky. Naše národní kulturní dědictví je tedy zprostředkováno jen díky naším sousedům a není tedy divu, že dochází k nepřesnostem.

Tři roky digitálního univerzitního repozitáře Univerzity Karlovy

Eliška Pavlásková, Andra Fojtů, ÚVT Univerzity Karlovy

O zkušenosti s budováním a spravováním Digitálního repozitáře UK (DUR) se podělila Eliška Pavlásková. V depozitáři se nyní nalézá cca 8 000 kvalifikačních prací, které členěny dle fakult a dále tematicky (bakalářské, diplomové, ...) a chronologicky. Repozitář je provázán s centrálním katalogem UK a dle oprávnění je umožněn přístup k plným textům identifikací IP adresy univerzity, nebo prostřednictvím EZ proxy.

Ve své prezentaci nás paní Pavlásková seznámila s workflow ukládání prací do repozitáře a s návrhy na změnu tohoto procesu. Na závěr přednášející představila další sbírky, které se krom vysokoškolských prací v repozitáři nalézají: Mapová sbírka, CERGE-EI a Knihovny osobností kultury.

Registr sbírek výtvarného umění

Vlaďka Mazačová, Jarmila Podolníková, Moravské zemské muzeum a CITeM

Paní Jarmila Podolníková účastníky konference velmi podrobně obeznámila s registrem  ProMuS (Prohlížení muzejních sbírek). Nejprve pohovořila o historii centrální kartotéky, která ProMuSu předcházela a poté představila společný projekt Rady Galerií ČR a pracoviště CITeM [1]. Primárním cílem je zpřístupnit odborné veřejnosti sbírky výtvarného umění, vedlejším cílem pak by mělo být i zpřístupnění veřejnost laické. Ke sběru a organizaci dat posloužil již dřívější projekt Demus. Pro využití systému ProMus však předchozí evidence sbírek v Demusu není nutná. Promus je totiž univerzální nástroj na zpřístupnění jakýchkoliv databázových tabulek.

Co se týče uživatelské části, umožňuje systém základní nebo pokročilé vyhledávání a řazení výsledku dle několika kritérií. Dále je možné listovat v záznamech podle abecedy nebo prohlížet sbírky zainteresovaných institucí. Nakonec paní Podolíková ještě pohovořila o administrativním rozhraní, importech dat z Demusu a o problémech při sjednocování autorit a jejich propojení s muzejními sbírkami.

Digitalizace jako součást procesu poskytování informačních služeb

Walter Schorge, Národní technické muzeum

Walter Schorge nejprve popsal dosavadní výsledky a zkušenosti s digitalizací v Národním technickém muzeu. Charakterizoval digitalizované dokumenty, které jsou typově velmi pestré (fotografie, plány, plakáty mapy, knihy i audiovizuální záznamy) a popsal pracovní postupy a změny, které v nich proběhly.

Oproti počáteční praxi, kdy byla data ukládána na přenosných nosičích, a neexistoval ucelený přehled digitalizovaných dokumentů, došlo v NTM k velkému posunu. Nyní jsou data uložena na diskových polích a zpřístupňována online. V prezentaci pana Schorgera mne zaujali zejména velmi přesně definované postřehy získané na základě několikaleté zkušenosti s digitalizací:

  • „Digitalizací proces nekončí, ale začíná!"
  • „Digitalizace vytváří trvalý závazek".
  • „Archivace informací v digitální podobě stojí mnohonásobně více, než v analogové podobě."

Další část prezentace se týkala představení současného workflow digitalizace v NTM a analýze personální náročnosti jednotlivých fází digitalizace. Na závěr pan Schorge popsal další služby, které digitalizační pracoviště poskytuje. Jedná se zejména o poradenství a vzdělávání vlastních kolegů i externích zájemců.

Digitální knihovna AV ČR a vývoj nové verze Kramerius

Martin Lhoták, Knihovna Akademie věd ČR

Martin Lhoták nejprve představil projekt Digitální knihovny AV ČR. Pohovořil o dokumentech, které jsou v knihovně obsaženy, o softwarovém řešení a financování projektu. Zdigitalizované dokumenty jsou zpřístupňovány prostřednictvím systému Kramerius a EPrints.

V další části své prezentace se pan Lhoták věnoval přímo systému Kramerius. Mezi novinky v roce 2009 patří zajištění kompatibility s projektem Europeana či možnost přizpůsobení pro jednotlivé knihovny. Pro vývoj nové verze Kramerius 4, který bude probíhat v letech 2010 - 2012, byla vybrána firma INCAD s.r.o. a řešitelský tým přestavují Knihovna AV ČR, NK a MZK. Máte-li zájem o podrobné informace, může si prostudovat zadávací dokumentaci k projektu.

Na závěr pan Lhoták připomněl existenci Registru digitalizace a požádal všechny digitalizující subjekty, aby se ke své činnosti na stránkách přiznali a vylepšili tak organizaci digitalizace v rámci ČR.

Novinky v oborové bráně Umění a architektura (ART)

Květa Hartmanová, Knihovna Uměleckoprůmyslového musea, Petr Novák, ÚVT UK v Praze

O novinkách v bráně ART pohovořila paní Květa Hartmanová. Ke stávajícím 8 členským knihovnám se v tomto roce přidal nový partner Západočeské muzeum v Plzni. V portálu došlo ke změnám některých návěstí a k lokaci do angličtiny. Krom toho je nyní možno sledovat novinky prostřednictvím RSS kanálu a přímo na domovské stránky knihoven lze umístit Vyhledávací okénko.

Velkou novinkou je umožnění vzdáleného přístupu k nalezeným zdrojům. Vzhledem k tomu, že ne všichni partneři mají nakoupené stejné zdroje, nebylo možno vyřešit vzdálený přístup prostřednictvím serveru EZproxy od OCLC. Ve spolupráci s knihovníky z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně zbylo proto navrženo a aplikováno vlastní softwarové řešení, kterým je proxy server Squid. V současné době probíhá testování vzdáleného přístupu a připravuje se školení administrátorů.

Inovace přístupu ke správě archeologického informačního bohatství s  důrazem na počítačovou podporu organizačních procesů

Olga Lečbychová, Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., Milan Jindáček, SmartGIS s.r.o.

V první částí Olga Lečbychová představila agendu, která se váže k evidenci archeologických výzkumů. Upozornila na specifikum archivace archeologické dokumentace. Oproti ostatním institucím, které se snaží co nejvíce informací o kulturním dědictví zpřístupnit, snaží se archeologové tyto informace chránit, aby nemohly být zneužity k detektorářským účelům. Plánovaný Integrovaný komunikační systém Megalit je proto určen zejména odborné veřejnosti. Klíčové cíle projektu jsou zefektivnění práce, zjednodušení agendy, usnadnění komunikace mezi zainteresovanými uživateli a možnost přehledného sledování prací v terénu.

Ve druhé části pan Milan Jandáček ze společnosti SmartGIS s.r.o. představil technické řešení výše popsaných požadavků. Podrobněji obecenstvo seznámil s průběhem vkládání a editace dokumentů. Představil nástroje, jež jsou součástí systému. Například vizualizace nalezišť na mapě, možnost tiskového výstupu zprávy v oficiální podobě či kalendář, která bude archeology upozorňovat na časové lhůty, které je potřeba při odevzdávání dokumentace dodržovat.

Městská knihovna v Praze digitalizuje pro uživatele

Eva Měřínská, Městská knihovna v Praze

Eve Měřinská přestavila digitalizační aktivity Městské knihovny v Praze. Nejprve se zmínila o počátcích digitalizace v Městské knihově, které byly financovány prostřednictvím programů VISK 5 a VISK 7. Díky Norským fondům pak knihovna rozjela projekt HISPRA. S peněz čerpaných v rámci projektu vybudovala knihovna samostatné digitalizační pracoviště.  Výstupem projektu je například interaktivní mapa Praha v knihovně, na jejíž tvorbě spolupracovala knihovna se Soukromým reálným gymnáziem - Přírodní škola. Podrobné informace o této spolupráci i o projektu samém naleznete v příspěvku Evy Měřínské na koferneci Inforum 2009

Navzdory přívětivé zpřístupnění hodnotí paní Měřínská HISPRU jako badatelsky zaměřenou. I proto jsou následující digitalizační projekty orientovány na běžné čtenáře a jejich náplní je digitalizace „čtiva". Prvním a mediálně vcelku známým projektem je digitální knihovna Karel Čapek on-line, ve které se nalézá 53 děl Karla Čapka. Po Čapkovi přišla na řadu Božena Němcová on-line a nejnovějším přírůstkem je Sherlock Holmes on-line, který už v návštěvnosti drtí Němcovou i Čapka, přestože je zpřístupněn teprve od 23. 11. 2009.

Do budoucna se plánuje digitalizace například pověstí a pohádek nebo díla K. H. Máchy. Digitalizační projekty městské knihovny v Praze osobně považuji za jedny z nejdůležitějších v ČR. Na všech výše popsaných projektech je jasné vidět, že jejich hlavní cílem je pohodlné zpřístupnění digitalizovaného obsahu uživatelům. Městská knihovna tím pomáhá popularizovat digitalizaci ale i knihovny jako takové.

Závěr

Jediná drobnost, kterou mohu konferenci vytknout, jsou příliš krátké přestávky.  Deset minut je velmi málo na opuštění sálu a občerstvení tří set účastníků. První přednášející z bloku pak prezentovali před poloprázdný sálem a rušili je návraty „opozdilců". Až na tuto spíše kosmetickou vadu byla však konference obsahově zajímavá a organizačně dobře zvládnutá. Za velmi přínosnou považuji možnost nahlédnout pod pokličku i jiným oborům a zjistit s čím se potýkají kolegové z jiných paměťových institucí.

Závěrem bych ráda dodala, že všechny prezentace naleznete vystavené na stránkách sdružení SKIP.


[1] CITeM - Centrum pro informační technologie v muzejnictví je pracoviště fungujíc v rámci MZM poskytuje informační a technologickou podporu muzeím a galeriím v celé ČR zejména tvorbou nástrojů a projektů sloužících k evidenci, organizaci a prezentaci uměleckých sbírek.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

2 komentáře

Obrázek uživatele ÁJA

Od konání konference a sepsání příspěvku došlo k zprovozění další sbírky v digitální knihovně Městké knihovny v Praze: Pohádky ON-LINE, To pohádky jsou tedy nyní tím nejčerstvějším přírůstkem.

"Část pohádek je vybrána z knihy Jaroslava Seiferta – Kouzelná lucerna (vydáno 1945, Práce). Na tyto pohádky se vztahují autorská práva, licenci na jejich zveřejnění získala MKP s laskavých souhlasem paní Jany Seifertové. Stejně jako souhlas se zveřejněním úvodní básně Jaroslava Seiferta – Kouzelná lucerna.

Další část pohádek je pak především dílem Boženy Němcové.

Všechny ilustrace na této stránce jsou dílem výtvarnice Městské knihovny v Praze Evy Petržílkové."

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
25. 4. 2019

Hi,

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback