Zpráva z konference INSOURCE

Zpráva z prvního ročníku konference INSOURCE, zaměřené na elektronické informační zdroje a jejich profesionální využívání v obchodě, marketingu, knowledge managementu a pro competitive intelligence (dále CI).

První ročník konference INSOURCE zaměřené na elektronické informační zdroje a jejich profesionální využívání v obchodě, marketingu, knowledge managementu a pro competitive intelligence (dále CI), se uskutečnil 5. až 6. února 2008 v pražském hotelu Diplomat. Pořadateli INSOURCE 2OO8 byla společnost Albertina icome Praha s. r. o. a Vysoká škola ekonomická v Praze ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR.

Rostoucí zájem o profesionální informace z finančního a komerčního sektoru vedl organizátory k myšlence uspořádat konferenci zaměřenou na specifické potřeby obchodních a finančních institucí, soukromých firem a exportérů. První ročník byl proto zaměřen na oblast profesionálních informačních zdrojů především z pohledu jejich využití v obchodu, managementu, marketingu, výzkumu trhu, ekonomice apod. Důraz byl dáván spíše na informační obsah dostupný prostřednictvím internetu, než na vlastní informační technologie. Cílovou skupinou konference byli především pracovníci marketingu, finančních oddělení, risk manažeři, pracovníci zodpovědní za strategii, plánování a controlling, informační pracovníci a analytici trhu.

Sborník, resp. odpřednášené prezentace a v některých případech i jejich textové verze jsou přístupné na adrese http://www.insource.cz/sbornik/

Dění na konferenci též přes web Twitter.com zaznamenávaly Karen Blakeman a Marydee Ojala.[1]

Konference byla rozdělena do dvou sekcí, první den byly prezentovány příspěvky v sekci „Informace jako konkurenční výhoda", druhý pak v sekci „Obchodní, manažerské a marketingové informace - kam pro ně?".

Jako zvaní přednášející se zúčastnili  Marydee Ojala (USA), Karen Blakeman (Velká Británie), Vito Giannella (Belgie)), Rainer Michaeli (Německo) a Lenka Mynářová (ČR). Celkem jsme mohli slyšet 13 prezentací v češtině či slovenštině, 11 v angličtině a zároveň vidět 5 prezentací českých, 1 slovenskou a 18 anglických. 

 

INSOURCE 2008 zahájil ředitel Albertina icome Praha, Vladimír Karen. Ve své řeči vysvětlil důvody vzniku konference, představil pořádající společnost a sponzory. Účastníky uvedl do problematiky profesionálních informací charakteristikou specifik globálního trhu s těmito informacemi a nastínil jeho trendy. Úvodní slovo zakončil otázkou či spíše přáním:

„Stane se INSOURCE Stopařovým průvodcem po galaxii firemních informací?"

a slovy první ze zvaných přednášejících Marydee Ojaly:

„Trik spočívá v tom, najít tu správnou informaci a co nejmoudřeji ji použít."

  

Sekce Informace jako konkurenční výhoda I


Jak je důležité mít správné informace. Trendy ve vyhledávání a využití obchodních informací [Information Imperatives: Trends in Discovering and Applying Online Business Information]

Marydee Ojala (ONLINE: The Leading Magazine for Information Professionals, USA) se ve své velmi emotivní přednášce nejprve zamyslela nad významy slov „search" a research" a postavila proti sobě pojmy „informace" (information) a „zpravodajství" (intelligence). Obor competitive intelligence je koncentrován na interní informace, zatímco knihovníci a informační profesionálové jsou zaměřeni na informace externí. M. Ojala však zdůraznila, že klíčem ke kvalitním informacím je kombinace obou zdrojů. V další části přednášky shrnula trendy ve vyhledávání jako jsou nové technologie (web 2.0), přístupy lidí (personalizace a sdílení, změny v řízení), efekty změn vlastnictví společností (fúze atd.), zviditelnění neviditelného webu atd. Podle Marydee Ojaly se na internetu minulost stává současností. V závěru uvedla několik doporučení pro informační profesionály v oboru CI, jedním z nich bylo např. doporučení využívat komplexního přístupu současných internetových služeb spolu s novými technologiemi a transformovat tak „information" do „intelligence". Samotná přednáška pak byla plná názorných příkladů, přirovnání a vtipkování energické dámy s nepřehlédnutelným charismatem.

  

Přehled trhu informačních služeb v ČR [Survey of Information services market in the Czech Republic]

Dagmar Vránová (EPMA - Agentura pro evropské projekty a management, Praha) nejdříve definovala pojem „trh informačních služeb" (dále TIS) a uvedla jeho charakteristické rysy v ČR, k nimž patří neexistence speciální regulace TIS a to, že informační průmysl nemá žádnou konkrétní podporu. Poskytovatele informačních služeb rozdělila z pohledu příslušnosti poskytovatele k danému sektoru na veřejný sektor (veřejné služby) a sektor komerční, resp. soukromý. U každého z poskytovatelů se přednášející zastavila a vyjmenovala druhy jím poskytovaných informací a služeb a vývojové trendy v těchto sektorech. U veřejných služeb varovala, že nejsou trhem v pravém slova smyslu, protože se neřídí nabídkou a poptávkou, ale politickými opatřeními. V souvislosti s tím zmínila iniciativu Czech PSI Watch, která se zabývá znovuvyužitím informací veřejného sektoru. Zavedením diskuse s veřejným sektorem se snaží zvýšit šanci, že i veřejné služby budou poskytovány s přidanou hodnotou, jako tomu je zvykem u služeb komerčních. D. Vránová také upozornila na bariéry bránící rozvoji TIS, jež se vyskytují jak na straně poptávky (málo firem si uvědomuje, že informace potřebují a dávají přednost úsporám nákladů), tak na straně nabídky (informace jsou nedostupné, je narušována hospodářská soutěž). V dodržování zásad být opatrný, uvědomit si potřebu informací, najít je, získat je, pochopit a využít, vidí Dagmar Vránová cestu, jak přežít ve společnosti přehlcené informacemi.

  

Tipy pro úspěšné využití CI ve vaší firmě [Competitive Intelligence Best Practices for Global Companies]

Rainer Michaeli (DIE DENKFABRIK/Institute for Competitive Intelligence (ICI), Německo) nastínil historii oboru CI a s nadsázkou pronesl, že je to možná druhá nejstarší profese na světě. Hlavní část přednášky však byla zaměřena na konkrétní příklady využívání konkurenčního zpravodajství ve firmách po celém světě, tzv. best practice. Na příkladu firem Lycos Europe, Infineon AG a BASF Engineering Plastics ukázal Michaeli jak lze přistupovat k CI. Na závěr této části přednášky vyslovil myšlenku, resp. doporučení, že konkurenční zpravodajství musí být sladěno s daným prostředím a musí být prováděno na úrovni relevantní pro konkrétní firmu. V další části zobecnil Rainer Michaeli poznatky a podal souhrnný pohled na klíčové faktory úspěchu. Na úplný závěr představil metodu měření návratnosti investic do CI, tzv. ROI (Return on Intelligence).

  

Sekce Informace jako konkurenční výhoda II


Market Intelligence - Cesta k poznání trhu [Market Intelligence - Method to Understand the Market]

Petr Šmíd (Consulting České spořitelny, a.s., Praha) začal svou přednášku známým schématickým zobrazením tzv. pyramidy znalostí (data - informace - znalosti - akce/implementace znalostí do procesů) a v této souvislosti upozornil, že pokud budou data na vstupu nekvalitní, nekvalitní budou i výstupy, aneb „Garbage in, garbage out." Dále představil matici firem, resp. jejich vztahu k marketingovým výzkumům - od firem, jež výzkumy nerealizují ani je nepotřebují k těm, jež výzkumy realizují, protože je potřebují, a právě v těchto firmách je prostor pro tzv. market intelligence (dále MI). Přednášející se dále věnoval jen market intelligence. Konkrétně tomu, že MI si rozděluje trh na 5 základních komponentů (5C: company, competitors, clients, customers, context) a s jakými daty pracuje. Přidanou hodnotou výstupů z MI je pak maximalizace výnosů, optimalizace nastavení parametrů produktu a systematizace sběru informací. V praktické části byl představen optimalizační model AMIS (Advanced Market Intelligence System), který má za úkol systematizovat tok informací do firmy. Produkt pracuje na stavebnicovém principu - od vstupního výzkumu, přes monitoring klientů, až k výstupní analytické zprávě. Jeho využití je výhodné především v controllingu, kdy jsou porovnávány náklady s křivkou potencionální úspěšnosti a dozvíme se tak, do kdy se vyplatí produkt zlepšovat. Petr Šmíd zakončil svou prezentaci konstatováním výsledku výzkumu mezi firmami, a to, že mezi třemi největšími podnikatelskými riziky se nachází právě nedostatek informací.

  

Nejspolehlivější italské zdroje pro obchodní informace [Italian Best Sources of Market & Business Information]

Carla Vavassori (Strategie&Innovazione Srl, Itálie) seznámila účastníky se strukturou italského trhu a jeho specifiky, jako jsou mnoho malých a středních firem, mnoho dceřiných společností, nejrozvinutějším regionem stále zůstává sever Itálie. Poté přednášející představila italské online zdroje, přičemž je rozdělila do čtyř hlavních skupin (statistické informace, informace o firmách, o průmyslu a obchodní informace). Tyto skupiny dále doplnila o informace z veřejného sektoru, evropské informační zdroje a mediální zdroje (časopisy, noviny). Zajímavým rozdílem oproti praxi v ČR je to, že registraci firem provádějí v Itálii hospodářské komory, kdežto v ČR jsou touto činností pověřeny soudy. Carla Vavassori upozornila i na to, že italský zákon o ochraně osobních údajů je velmi přísný, a že se proto v Itálii stávají velmi ceněným zdrojem informací osobní kontakty. Závěrem proto doporučila, jak se chovat např. právě při sjednávání schůzek či přímo při nich, abychom získali údajů co nejvíce.

  

KASI - Koordinace analýzy a sdílení informací [Coordinated Analysis & Sharing of Information]

Tomáš Vejlupek (Občanské sdružení SCIP CZECH, Praha a TOVEK, s. r. o.) začal svou prezentaci pohledem na pojem „intelligence", který může být chápán jako produkt, i jako proces. Jednotlivé intelligence - market, competitive, business pracují s výstupy, ale sdružení SCIP (Society of Competitive Intelligence Professionals) se orientuje spíše na procesy, tzn. na lidský faktor. Cílem následně představené platformy KASI má být proto řešení problému ilustrovaného citátem Rutherforda D. Rogerse a Johna Naisbitta „Topíme se v informacích, ale hladovíme po znalostech!", resp. citátem P. Saffo z r. 1993 "Kontext informací bude mnohem vzácnější, než jejich obsah." Podle názoru Tomáše Vejlupka toto období právě nastává. V návaznosti na to byl představen zmíněný koncept KASI, který je výsledkem výzkumného projektu „Znalostní báze pro rozvoj synergických podnikatelských seskupení", financovaného Akademií věd ČR a realizovaného ve spolupráci společnosti Tovek a ČVUT.

  

Význam Competitive Intelligence - řešení od společnosti Thomson. Případová studie - Rotor Blade Technology a AgustaWestland Helicopters [The importance of Competitive Intelligence - The Thomson Solution. Case Study - Rotor Blade Technology and AgustaWestland Helicopters]

Daphne Grecchi (Thomson Scientific, Velká Británie) krátce představila společnost Thomson Corporation a věnovala se oblasti CI z pohledu duševního vlastnictví. Na modelových příkladech firem vyrábějících rotorové listy k helikoptérám ukázala, že patentové informace podpořené nástrojem z oblasti vědy, tzv. citační analýzou mohou být a jsou významnou součástí konkurenčního zpravodajství. Přednášející zdůraznila, že je důležité především sledovat a hodnotit i patentovou aktivitu jiných firem a zda  při představení nové technologie patent citoval konkurent nebo nekonkurenční firma. Poté by mělo následovat zjištění informací o citující firmě či firmách za použití všech nástrojů konkurenčního zpravodajství. V případové studii vyšlo najevo, že citující společnost je konkurentem. Nakonec D. Grecchi upozornila na databáze, ve kterých lze získat relevantní informace (zejména INSPEC, CSA Aerospace and High Technology Database) a shrnula své vystoupení do dvou závěrů:

  • 1. patentové informace jsou velmi cenným zdrojem pro CI,
  • 2. důležité je získat komplexní informace a analyzovat je, např. právě spomocí nástroje zvaného citační analýza.

  

Competitive Intelligence v Chemosvit a.s. [Competitive Intelligence in Chemosvit a.s.]

Peter Ovšanka (Chemosvit a.s., Svit) se ve svém příspěvku též nejprve zabýval pojmem CI jako takovým a  nastínil jeho teoretická východiska, definice, cykly a funkce. Následně účastníky seznámil s fungováním CI, konkrétně ve slovenské společnosti Chemosvit. Zmínil se o aktivitách odboru strategických informací, ve kterém působí a představil i celý cyklus CI v Chemosvitu. Uvedl, že Chemosvit je jeden z mála slovenských podniků, kde zůstal zachován odbor zaměřený na CI. V současnosti je na Slovensku trendem tyto odbory rušit a zpravodajství získávat z externích komerčních zdrojů, např. ve formě jednorázových analytických studií. Tento jev Peter Ovšanka vysvětlil tím, že existují silné a zavedené společnosti orientující se na poskytování služeb souvisejících s CI formou outsourcingu, a to má za následek rušení interních oddělení či odborů.

  

Příležitosti Web 2.0 pro Competitive Intelligence [Web 2.0 Opportunities for Competitive Intelligence Purposes]

Richard Papík (Univerzita Karlova v Praze - Ústav informačních studií a knihovnictví) vidí nové technologie a přístupy zvané web 2.0 (W2) jako příležitost pro CI. Vysvětlil svou fascinaci veřejnými informačními zdroji (otevřenými zdroji), kdy je jejich vyhodnocování často účinnější, než neetické špionážní metody a položil si otázku, kde je mezi tímto místo webu 2.0. Odpověď vidí v tom, že v důsledku krize a následného krachu firem fungujících na principech B2B či B2C, jsou uživatelé vtažení do prostředí internetu, kde mají možnost zpětné vazby a hodnocení. Objevuje se tedy nový model, model many2many (tvorba sociálních skupin, vznik tzv. sociálního softwaru). Přednášející vyslovil názor, že web 2.0 se nejvíce projevuje v oblasti shromažďování informací, intelektuální analýzy a nejčastější aplikace technologií web 2.0 je pak v oblasti distribuce, resp. šíření informací (RSS, SDI...). Pro názornost Richard Papík vše ilustroval na případové úloze léku proti hepatitidě B Hepsera. Postavil proti sobě hledání informací prostřednictvím databázového centra STN International, prostřednictvím specializovaných medicínských databází a prostřednictvím webu Del.icio.us (sdílené bookmarky). Proč chodit do profesionálních databází, když na webech pracujících s technologií W2 snadněji získáme informace s přidanou hodnotou? Dostáváme se tak k tzv. customer intelligence, kde je jádrem porozumět zákazníkovi. Závěrem byly vysloveny dvě úvahy:

  • 1. „Zpravodajství je to, co nám najde informaci a co ji umí zpracovat."
  • 2. Model „data-informace-znalosti-moudrost" je překonaný, od znalostí jsme se posunuli ktzv. „information weapons".

V rámci diskuze o outsourcingu CI pak Richard Papík uvedl, že je třeba se podívat do světa. Např. v USA má outsourcing tradici, ale český uživatel si shání informace přes známé, místo toho, aby je outsourcoval. Outsourcing je jediná cesta, jak se neutopit v záplavě informací.

  

Řízení zpravodajského systému ve skupině Unipetrol [Managing of the Intelligence System at the Unipetrol´s Group]

Petr Dudek (Unipetrol Services s. r. o., Litvínov) prezentoval 12letý projekt budování jednotného informačního prostředí pro sdílení externích informačních zdrojů ve skupině Unipetrol. Představil rámec projektu a jeho jednotlivé fáze v průběhu let 1996 - 2008, přičemž se podrobněji věnoval období implementace technologií. Účastníci měli možnost vidět konkrétní personalizované intranetové rozhraní, v němž zaměstnanci Unipetrolu pracují. Byly též přiblíženy i nástroje na sledování statistik využití a způsoby propagace systému, které jsou jeho nedílnou součástí. Závěrem Petr Dudek naznačil trendy a prognózy dalšího vývoje (optimalizace systému podle požadavků uživatelů, rozvíjení pravidel pro monitorování informačních zdrojů, personalizace nejen ovládání, ale i obsahu rozšíření možností přístupu - RSS, WAP, PDA, implementace miniseminářů, zahájení činnosti Help Desku formou chatu a budování znalostní báze, tzv. BAT - best available techniques). 

 

Sekce Obchodní, manažerské a marketingové informace - kam pro ně? - I.


EBR - Obchodní rejstřík Evropské unie a další iniciativy spolupráce v této oblasti [EBR - European Business Register and other initiatives in company registry cooperation]

Obchodní rejstřík Evropské unie prezentoval Vito Giannella (European Business Register eeig, Belgie). Charakterizoval hlavní rysy projektu Evropský obchodní rejstřík (dále jen EBR), jeho cíl, celý proces vzniku, fáze, platformu, schéma fungování a výhledy do budoucna. Ve státech Evropské unie panují rozdíly v tom, kdo vede národní obchodní rejstříky (soudy, hospodářské komory, státní úřady), existují různé modely, odlišná pravidla i dostupnost informací. Projekt EBR si proto klade za cíl poskytnout na evropské úrovni jednoduchý přístup k oficiálním datům z jednotlivých národních obchodních rejstříků nezávisle na místě uchovávání,  jazyce a médiu. EBR by měl být jediným přístupovým bodem k údajům o firmách. Údaje by měly být transparentní a přístupné široké veřejnosti, poskytované v několika jazycích i abecedách. EBR je založen na národních obchodních zákonících, je nezávislý na platformě a plně kompatibilní, přičemž  není centrální službou, jsou to služby na národních úrovních integrované do společného uživatelského rozhraní (21 zemí, 18 mil. aktivních společností, 9 jazykových verzí). EBR nabízí i tzv. „Company Profile Report" - standardní profil EBR (harmonizovaný profil na evropské úrovni). Budoucnost EBR je v zajištění plné mobility firem a ve snaze integrovat data z jednotlivých zemí při zachování národních specifik, tzv. interoperabilita.
V druhé části přednášky představil Vito Gianella projekt BRITE - Business Register Interoperability Throughout Europe (tříletý projekt zahájený 1.3.2006 - 19 partnerů, 7 obchodních rejstříků, další 4 se přidají 1.3.2008). Projekt řeší sémantickou a technickou interoperabilitu, tzn. bezproblémový přesun sídla firmy mezi jednotlivými státy EU, včetně přeshraniční spolupráce. Uživatel by měl mít možnost vystopovat firmu až k jejímu založení i přes její již neexistující formy. K tomu by měl výrazně pomoci tzv. REID (Registered Entity Identifier), jenž by měl eliminovat odlišnosti v existujících národních identifikátorech. REID = ISO kód země + identifikátor z obchodního rejstříku dané země + číslo v registru + kontrolní číslo.

  

Predstavenie spoločnosti Bureau Van Dijk [Bureau van Dijk Electronic Publishing]

Zástupce soukromé belgické společnosti Bureau van Dijk (BvD), resp. její bratislavské kanceláře, Rudolf Čevela (Bureau van Dijk EP, Bratislava) firmu krátce představil a prezentaci pak věnoval informacím o jejích jednotlivých produktech (AMADEUS, BANKSCOPE, ZEPHYR, MINT GLOBAL). O dalším produktu FACT informoval Thomas van der Ghinst (Bureau van Dijk EP, Belgie). Do databází poskytovaných BvD jsou sbírány finanční informace uváděné ve výročních zprávách či účetních závěrkách, přidaná hodnota se liší produkt od produktu, všechny databáze jsou překládány do angličtiny, popř. jsou vedeny v národním jazyce s možností přepnutí do angličtiny.

  

Kde a ako preveriť obchodných partnerov [Where and How to screen your business partner]

Katarína Šebejová (Trend Holding, spol. s r. o., Bratislava) zahájila svůj příspěvek poznatkem, že jedině pravidelným získáváním a hodnocením informací můžeme prověřit svého obchodního partnera. Musíme se zaměřit na tři základní oblasti:

1) Kde vznikají informace, které bychom chtěli prověřit? Makro a mikroúroveň (od celé ekonomiky přes odvětví k podniku a naopak). Na makroúrovni nedokážeme získat údaje o konkrétním podniku, kdežto na mikroúrovni nedokážeme postihnout informace o všech subjektech v ekonomice.
2) Jaké informace chceme prověřit? Registrační vs. finanční a aktuality z tisku.
3) Jaké jsou základní zdroje? Veřejné vs. komerční zdroje.

Použití veřejných zdrojů je nedostačující. Jejich vyhledáváním strávíme mnoho času, zdroje nejsou propojené, existují v nejednotné formě, nejsou vždy aktuální, ne vše je dostupné bez registrace, některé druhy informací jsou jen na vyžádání, nemají v sobě integrovány analytické nástroje, ne všude má společnost přidělené IČO, není vyřešena problematika stejných jmen firem apod. Všechny tyto nedostatky odstraňují komerční zdroje (zdroje marketingových a kreditních informací - CreditInfo, Infin, Trend Holding, Benchmark; lokální zdroje - Zlaté stránky, telefonní seznam; internetové služby jako je např. portál Obce.info, Datamax.sk apod.). Výhodami komerčních zdrojů je propojení veřejných zdrojů přes IČO, velké škály kritérií, výstupů, analytických nástrojů a rychlejší reakce na požadavky klienta. Na závěr Katarína Šebejová vyjmenovala kritéria výběru zdrojů pro prověřování obchodních partnerů. V diskuzi pak zazněl dotaz na existenci metavyhledávače firemních informací založeného na tzv. federated search. Přednášející uvedla příklad českého registru ARES (Administrativní registr ekonomických subjektů), na Slovensku však existuje jen propojení obchodního rejstříku s rejstříkem živnostenským.

  

Nové typy informací pro marketing a obchod [New types of Information for Marketing and Sales]

Lenka Mynářová (Datamar, Ostrava) měla připravenu - dle svých slov - vizionářskou přednášku. V jejím strhujícím podání byla i tak velmi zajímavá prezentace opravdovým zážitkem. Úvodem zmínila, co se ve světě obchodu nezměnilo a co naopak ano. Stále zůstává platná posilující role marketingových informací. Zatímco změny nastaly v tom, že informace musí být zpracovány ihned, důležitá je komplexnost informací (hodnota značky), nutná je jejich srozumitelnost a velkým problémem se stává nesoulad mezi prioritami marketingových a finančních oddělení. V nepřímé úměře je pak čas, resp. rychlost získání a zpracování informací a jejich kvalita. Marketingové informace jsou klíčové především při vytváření strategického plánu, definují předpoklady, na kterých je strategie založena, nejsou ovšem konstantní, ale vyvíjejí se. Jádrem úspěchu je souhrn těchto faktorů: strategie + kreativita celého týmu + odvaha k vůdcovství, tzv. leadership (odvaha k tomu být leaderem na trhu). Přednášející zdůraznila, že na trhu přežije jen jednička nebo dvojka, ostatní budou živořit nebo se muset změnit, či přemýšlet, jak být leaderem. Největší překážkou jsou v tomto smyslu lidské zdroje - nedostatek či nemožnost uplatnění kreativity,  z toho pak vyplývá současný trend nových způsobů vytváření firemní kultury a systémů řízení. Ovšem každý leader dělá chyby, které jsou sice fatální, ale chyby k leaderovství patří. Další, konkrétní překážkou pro prodejní strategii je neexistence či nefunkčnost databáze potencionálních zákazníků ve smyslu databáze kontaktů na konkrétní osoby. Další novinkou je jiné rozdělení rolí mezi marketingem a prodejem, nutná je odpovědnost za poptávku, kterou má marketing. V této souvislosti Lenka Mynářová charakterizovala tři klíčové procesy: produktový management, strategický marketing a prodej, které by již dnes měly probíhat vždy s podporou CRM (Customer Relationship Management) systému. Firma by si měla definovat sadu reportů, které umožní řízení tržních příležitostí, nejlépe v reálném čase. V oblasti těchto reportů či analytických zpráv se setkáváme s velkou myšlenkovou změnou, kdy se reporty nedělají o minulosti, jsou jen o budoucnosti. Vytvořit systém takovýchto reportů je pak velmi obtížné a je k tomu nutná změna celého systému ve firmě trvající měsíce i déle. Jako poslední dva činitelé v celém procesu byla uvedena dohledatelnost firmy na internetu a  poptávková funkce ceny, tzn. o kolik můžeme zvednout cenu, tak aby byl výrobek ještě prodejný a jak je cena pro zákazníky důležitá. Poptávkovou funkci ceny přednášející ilustrovala na velmi názorném příkladu dvou produktů, zavedené Kofoly a nové limonády Kolča. Ve výzkumu byla použita preferenční analýza (conjoint analysis). Východiska: Kolča za polovinu ceny Kofoly, chutnala stejně jako Kofola. Následkem toho obchodní řetězce Kofolu stáhly, nasadily Kolču. Otázky, které si poté výzkum kladl a faktory mající vliv na zákazníkovy preference:

1. Je důležitější značka nebo cena?
2. Cena je podezřele nízká, výsledkem je pak paradox, kdy nižší cena přináší menší užitek než cena vyšší.
3. Výpočet poptávkové funkce - jaká je horní, ale i dolní hranice ceny?, Bude mít zdražení vliv na poptávku?

V závěru výzkumu pak vyplynulo, že Kolča byla prodávána za příliš nízkou cenu, zavedená značka (v našem případě Kofola) je pro zákazníka velmi důležitá a tak mohla být Kofola zdražena o 10%, zatímco původním záměrem bylo zdražení jen o 50 haléřů. V návaznosti na příklad pak v diskusi padl dotaz, zda mají nízkonákladové aerolinie šanci na přežití. Lenka Mynářová reagovala, že jednoznačně ano. Mají dokonce velkou perspektivu, protože jsou zcela transparentní, poskytují jasně vyprofilovaný produkt. Zisky jsou generovány na doplňkových službách, ne na letenkách a cena služby jako celku pak stoupá.

  

Kreditní skóre pro každou firmu v ČR?

Michael Babka (Creditinfo Czech Republic, s.r.o., Praha) odpověděl na otázku uvedenou v názvu prezentace hned v úvodu. S trochou nadsázky není žádná firma dost malá na to, aby nemohla mít kreditní skóre (indikátor solventnosti). Při statistických analýzách definujících tzv. pravděpodobnost nesplácení je klíčem definování skupiny navzájem podobných firem. Význam těchto analýz spočívá v tom, že odhalí netypické (nečekané) údaje mající vliv na kreditní skóre. Přednášející poté nastínil hlavní rysy skóringu a běžný způsob jeho využití (banky a finanční instituce), dále se věnoval skóringu v oblasti marketingu. Upozornil, že již ve fázi výběru klientů, by se měli ti rizikoví eliminovat, a že cílem zůstává, aby byl skóring prováděn v každé firmě, byl dostupný a za přijatelnou cenu. Druhá část přednášky byla věnována realizování kreditního skóringu firem ve společnosti Creditinfo. Jako zdroje pro skóring přednášející uvedl účetní závěrky, výsledovky, údaje o platební morálce firem, ročním obratu, faktury a v neposlední řadě i složení statutárních orgánů (pohlaví, věkový průměr). Pro zajímavost Michael Babka ukázal srovnání s jinými ukazateli pravděpodobnosti nesplácení, u firem s nejvyšší pravděpodobností nesplácení je skóring Creditinfo přísnější, kdežto u bezproblémových je shovívavější. Zmínil se také o mezinárodním trendu, čím má firma větší tradici, tím je pravděpodobnost nesplácení nižší, ovšem v ČR je tomu naopak. Všeobecným rysem zůstává, že ženy v managementu snižují pravděpodobnost nesplácení. Byly též uvedeny konkrétní údaje pro Českou republiku, resp. pozitivní skóring v ČR:

a) skóre 1-3, tj. minimální riziko - 5,13% firem v - cca 105 tis. firem,
b) skóre 4-5, tj. přijatelné riziko - 15% firem - cca 300 tis. subjektů.

Z regionálního hlediska jsou na tom nejlépe Středočeský a Královéhradecký kraj, nejhůře pak Moravskoslezský a Ústecký. Vystoupení bylo shrnuto do konstatování, že marketingové oddělení může být velmi prospěšné celé firmě, pokud už na začátku eliminuje firmy se špatným kreditním skóre. Na úplný závěr byla diskutována otázka ochrany osobních údajů, Creditinfo zveřejňuje pouze agregované údaje, ne individuální a v případě výpisu z Obchodního rejstříku jsou vynechána rodná čísla.

  

Business informace na VŠE [Business Information on the University of Economics, Prague]

Ivana Svobodová (Vysoká škola ekonomická v Praze) nejprve upozornila, že informace z oblasti business intelligence (BI) mají na VŠE specifické uživatele, a to studenty a pedagogy, jejichž přístupy k těmto informací jsou samy o sobě specifické. Dále představila nejvýznamnější zdroje přístupné na škole a formy přístupu k nim (mezi nejužívanější a nejcitovanější patří ProQuest a Anopress). Konkrétně se zabývala databázemi MAGNUS, MarketLine a AMADEUS. V druhé části přednášky byli účastníci konference seznámeni s průběhem výuky předmětu Strategie a rozvoj firem. Zmíněné databáze slouží v tomto předmětu k prokázání, jak může být firma úspěšná, když začne aplikovat produkty s přidanou hodnotou z oblasti business intelligence.  Informace z oblasti BI se využívají i v jiných předmětech a jsou tématem závěrečných kvalifikačních prací, které jsou na VŠE zveřejňovány kompletně, včetně oponentských posudků a hodnocení. Ve vědě a výzkumu na VŠE jsou business informace základem pro několik projektů, např. výzkum vlivů působících na úspěšnost či neúspěšnost fúzí a akvizicí nebo nové teorie managementu a podnikové ekonomiky (zde jsou využívány databáze společnosti Creditinfo). V souvislosti s těmito výzkumy Ivana Svobodová apelovala, aby byly firemní informace zveřejňovány, a bylo tak minimalizováno riziko zkreslení výzkumů. Závěrem zodpověděla dotaz, kolik ročně vydá VŠE v této oblasti na elektronické informační zdroje, Magnus je poskytován s 90%ní slevou, celkem tedy ročně 100 tis. Kč, za MarketLine a Amadeus zaplatí každý rok cca 450 tis. Kč.

  

Sekce Obchodní, manažerské a marketingové informace - kam pro ně? - II.


Internet jako zdroj relevantních a kvalitních informací [The Internet as a Source of Relevant High-Quality Information]

Karen Blakeman (RBA Information Services, Velká Británie) začala svou prezentaci zmínkou o všeobecně panujících mýtech, aby tak ilustrovala problém s kvalitou informací na internetu. Trendem se stává kopírování informací, aniž by byly ověřeny a narůstá tak chybovost. Přednášející se zabývala otázkou, jak moc máme být paranoidní při verifikaci informací. Důležitá je nutnost stanovit si přesný účel vyhledávání a podle něj se řídit. Základem ovšem zůstává znát či zjistit zdroj informací a prověřit důvěryhodnost autora. Vhodnou se v tomto případě jeví předfiltrace, dotaz u známého či odborníka, příp. ověření informace přímo u zdroje. Karen Blakeman uvedla několik tipů, jako je ověření TLD (top level domain), tedy kdo vlastní doménu, použití nástroje v prohlížečích umožňující zjistit informace o aktualizaci stránky nebo existence záložky s informací, kdo a kdy aktualizoval heslo u zdrojů typu wikis.  Následně byly doporučeny, weby poskytující informace o výzkumech trhu a odvětví a kde bychom měli začít při vyhledávání informací, - především se jedná o oficiální a ověřené stránky a vládní zdroje. Podle Blakeman je nutné uvádět (a hledat) zdroje, odkud byly informace získány. Internet JE zdrojem kvalitních a relevantních informací, ale musíme se však stát „detektivem", hledat důvěryhodné zdroje, porovnávat je a v neposlední řadě se řídit mj. i instinktem.

 

ProQuest, zlatý standard v obchodních informacích [ProQuest: The Gold Standard for Business Information]

John Tsihlis (ProQuest, Velká Británie) v úvodu zdůraznil důležitost výzkumu a poznamenal, že výzkumníci většinou potřebují mnoho přesných a spolehlivých informací, ale mají málo času. Podle přednášejícího by se tedy pro ně řešením mohla stát databáze ProQuest, kde jsou do uživatelsky příjemného rozhraní integrovány různé informační zdroje. Následujícím krokem bylo tedy představení společnosti ProQuest jako takové a poté jednotlivých zdrojů obchodních informací, které ProQuest poskytuje. Podrobněji se John Tsihlis věnoval především databázi ABI/Inform. V další části prezentace uvedl benefity, které poskytuje ProQuest oproti vyhledávači Google a závěrem se zmínil o elektronických knihách v nabídce ProQuestu - Safari Business Books Online.

  

On-line informace o právu a nejen pro právníky

Jak uvedla Danuše Spáčilová (Masarykova univerzita v Brně, Katedra právní teorie), informace jsou pro ni prostředkem, ne cílem. Vyučuje předmět Právní informatika na Filozofické fakultě MU. V prezentaci se zabývala tím, jaké informace týkající se práva může informační specialista potřebovat, z jakých zdrojů můžeme právní informace čerpat a jaké jsou typy vyhledávaných dokumentů. Každý by si měl nejprve položit tyto otázky:

  • 1. Co mi musí dát veřejná správa kdispozici?
  • 2. Co by mi měly orgány veřejné správy nabídnout?
  • 3. Kolik mi toho nabídnou firmy?
  • 4. Co je zdarma a co už si musím zaplatit? Tady Danuše Spáčilová doporučila, že např. u vzorů smluv by jednotlivec i firma měli využít placených služeb zajišťujících kvalitu.

V současnosti neexistuje žádný státem garantovaný a online bezplatně přístupný informační systém o právu. Nejdůležitější platné zákony v konsolidovaném znění najdeme na Portálu veřejné správy (předpisy převzaty z ASPI, vyhledávání i funkčnost je omezena). Přednášející dále poukázala na to, že i když jsou právní předpisy ze Sbírky zákonů zveřejněny na internetu, nejsou právně závazné, právně závazná je jen tištěná verze (výjimkou jsou informace a údaje zveřejňované v elektronické verzi Obchodního věstníku). Nakonec Danuše Spáčilová poznamenala, že alternativou tištěné Sbírky zákonů je publikování sbírky na webu Ministerstva vnitra ČR (částky jsou prakticky faksimile tištěné verze). Upozornila na problémy s fulltextovým vyhledáváním na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a jako kvalitní zdroje doporučila webové stránky Vlády ČR www.vlada.cz a oborový web zabývající se právem v oblasti informačních technologií  www.pravoit.cz. Na závěr přednášející poradila, kde jednorázově hledat relevantní informace. Zmínila především Portál veřejné správy a při dlouhodobějším problému doporučila spojit se s některým z velkých nakladatelství právnické literatury (Sagit, C.H.Beck, Linde atd.).

  

Bussiness Intelligence řešení založené na vyhledávání [Business Intelligence Built on Search: The FAST Adaptive Information Warehouse (AIW) Solution]

Rolland Renner (FAST Search & Transfer) seznámil účastníky se společností FAST, jejími akvizicemi a zákazníky. Firmu prezentoval jako „zprostředkovatele propojení" mezi uživateli a okolním světem. Představil řešení nabízené firmou FAST, platformu Enterprise Search Platform (ESP) a portfolio produktů. Upozornil na aplikaci Data Cleansing (DC) - používá se při problému s přesností dat, jejich kvalitou a relevancí. Při použití DC dochází k jejich vyčištění, snižuje se počet vyhledaných záznamů, a tím se data stávají se relevantnějšími. Na příkladu zákaznického listu Rolland Renner naznačil, jak se čištění provádí s použitím mj. lingvistické analýzy a tzv. fuzzy matching (nabídka podobných výrazů z překladové paměti). V neposlední řadě předvedl ukázky intuitivního uživatelského rozhraní s možnostmi jeho personalizace. Na úplný konec prezentace ukázal schematické znázornění životního cyklu business intelligence řešeného na základě vyhledávacího produktu FAST.

  

Dlouhodobé uložení informací v systému SAFE pro jejich další využití

Jan Mottl (AiP Safe, s.r.o.) nejdříve vysvětlil, jak ve společnosti AiP Safe vnímají informaci, informace nesmí zůstat osamocená, musí dojít k vytvoření informačního prostoru. Následně tuto zásadu objasnil na příkladech typových řešení. Např. řešení evidence a konsolidace dokumentů u pojišťovací společnosti (smlouvy, řídící dokumentace, dokumentace o klientech) a řešení podnikových porad (zápisy, přijatá rozhodnutí, informace z jednání, úkoly, kontrola plnění úkolů, přílohy). Přístup k informacím je v rámci podniku strukturován dle kompetencí. AiP Safe si vytváří vlastní znalostní bázi - sami informace získávají a sami si je ukládají (sdílejí), jejich posuzováním a zařazováním je pověřen auditor. Přednášející mj. uvedl i přínosy na příkladem uvedeného digitálního archivu a přínosy uložení do systému SAFE. Vše shrnul do myšlenky: „Pro budoucnost je důležité uložit informace do souvislostí!"

Závěrečné slovo pronesl opět Vladimír Karen, ředitel AiP. Poděkoval všem, přednášejícím i účastníkům. Upozornil, že všechny přednášky budou k dispozici v elektronické formě na webu konference A požádal všechny zúčastněné, aby vyplnili anketu, která jim bude zaslána po skončení konference, a tak pomohli vylepšit případné další ročníky INSOURCE.

ZÁVĚR

Konference INSOURCE je rozhodně ojedinělou ve svém oboru a dle mého názoru nezklamala žádná očekávání. Příspěvky byly přínosné, konkrétní, inovativní i informativní, přednášející  špičky ve svém oboru a organizace bezchybná. Půda pro další ročníky je jednoznačně dobře připravena.



[1] Pozn.: Twittering, tzv. mikroblogování, umožňuje publikovat na webu krátké příspěvky do 140 znaků (na základě osobní registrace). Zprávy se čtou odspodu nahoru.

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback