Zpráva z konference Knihovník učitelem

Zpráva z 5. pracovního semináře Klubu lékařských knihoven při Sdružení knihovníků a informačních pracovníků pod názvem KNIHOVNÍK UČITELEM konané 7. 10. 2010 v Národní lékařské knihovně v Praze. Akci pořádal SKIP – Klub lékařských knihoven, hlavním účelem této konference bylo setkání pracovníků zdravotnických knihoven, výměna zkušeností ze školicí činnosti zdravotnických knihoven a seznámení s návrhem Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2014.

5. pracovní seminář Klubu lékařských knihoven při Sdružení knihovníků a informačních pracovníků (KLK SKIP) pod názvem Knihovník učitelem se uskutečnil 7. října 2010 v prostorách Národní lékařské knihovny v Praze.

Konferenci zahájila Helena Bouzková, ředitelka Národní lékařské knihovny (NLK) a přivítala všechny přítomné.

Poté předala slovo Evě Lesenkové z Národní lékařské knihovny, která zahájila dopolední blok, věnovaný hlavně činnosti SKIP a KLK. Nejprve seznámila účastníky konference s historií vzniku Klubu lékařských knihoven a popsala průběh jeho zrodu - od myšlenky na založení takovéto platformy v roce 2007 až po ustavení Klubu lékařských knihoven 11. 11. 2009. Poděkovala zakládajícím členům a zdůraznila, že iniciativa založit platformu pro spolupráci lékařských knihoven nevzešla z Prahy, ale z regionů.

Dále pohovořila o cílech KLK, zejména o hlavních cílech, jimiž je snaha podporovat a rozvíjet moderní komunikační cesty pro vzájemnou odbornou a profesní informovanost, prosazovat tréninky, vzdělávání a prohlubování profesní mobility lékařských knihovníků a nacházet praktické cesty pro rozšiřování spolupráce s jinými knihovnami, podporovat rozšiřování profesionálních dovedností a podporovat kvalitu služeb a standardizaci procesů v lékařských knihovnách s orientací na zahraniční spolupráci, sledovat, analyzovat a definovat ve spolupráci s ostatními národními i zahraničními subjekty uživatelské potřeby a iniciovat aktivity pro zvyšování uživatelské spokojenosti (zájem uživatelů), prosazovat profesní zájmy členů. Nakonec vyzvala účastníky konference k pomoci s vytvořením loga KLK SKIP a k posílání návrhů na toto logo.

Po ní převzala slovo Hana Kovalčuková z knihovny Fakultní nemocnice svaté Anny v Brně, která popsala situaci, jež byla před založením Klubu lékařských knihoven v jihomoravském regionu, zejména uvedla, že byla velmi malá možnost setkávání knihoven, neboť chyběla platforma, která by toto umožňovala a zajišťovala.

Jako další následoval příspěvek Víta Richtera, předsedy SKIP a Romana Giebische, tajemníka SKIP (oba dva z Národní knihovny České republiky) věnovaný přípravě koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2014, přednesený Vítem Richterem. Na začátku vysvětlil, k čemu je užitečná a nutná strategie, zejména s ohledem na změny, které do fungování knihoven přináší používání nových technologií, jako historické změny vnímá používání Internetu a možnost digitalizace dokumentů. Podtrhl zejména nutnost reagovat na tyto měnící se podmínky, potřebu formulování priorit, stanovení dílčích cílů a nezbytnost zlepšení vzájemné spolupráce a to ve dvou rovinách, nejen mezi knihovnami navzájem, ale také v rovině knihovny-uživatelé. Shrnul hlavní cíl a snahu SKIP, kterou je

zvyšování počtu lidí, co chodí do knihovny nejen pro využití jejích služeb, ale i jako do místa, kde je dobře

a s tím souvisící snahu o zajištění toho, aby každá knihovna byla schopna nabídnout celé spektrum činností.

Dále uvedl motto koncepce:

Klient v roce 2020 říká:

V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně, rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně motivovaným personálem nebo z pohodlí domova, bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získávám bezplatně požadovanou službu v dobré kvalitě.

Na základě snahy o realizaci tohoto motta v praxi byla práce na koncepci rozdělena do pěti bloků a ustaveno pět pracovních týmů, které řeší jednotlivé dílčí cíle.

Garantem bloku Klient-služby (tzn. „co a pro koho budou české knihovny dělat") je Tomáš Řehák z Městské knihovny v Praze, klíčovým strategickým cílem v oblasti poskytování služeb je prosazení legislativní, finanční i metodické podpory role knihoven jako přirozených center rozvoje občanských i jiných komunit a jejich kreativity.

Garantem bloku Legislativa, procesy (tzn. „jak to budou české knihovny dělat) se stal Martin Lhoták z Knihovny Akademie věd České republiky, za cíl si tento blok klade podporu silných centrálních služeb - možnost snadno a rychle získat cokoliv, odkudkoliv, kdekoliv.

Garantem bloku Fondy (tzn. „s čím budou české knihovny pracovat) je Martin Svoboda z Národní technické knihovny. Tato skupina se věnuje uchovávání tradičních knihovních fondům, digitalizaci dokumentů i zabezpečení dostupnosti elektronických informačních zdrojů.

Garantem bloku Lidé (tzn. „kdo bude v českých knihovnách dělat") byla zvolena Zlata Houšková z  Národní knihovny České republiky. Hlavními cíly je zpracování koncepce CŽV pro oblast knihovnictví s důrazem na požadavky praxe, zavedení systému akreditovaného CŽV, prosazování řízení lidských zdrojů v knihovnách na moderních principech, doplnění (strukturování) kartotéky typových pozic (KTP) profese knihovník.

Garantem bloku Financování (tzn. „za co to budou české knihovny dělat" je Vít Richter z Národní knihovny České republiky. Cílem tohoto bloku je optimalizování struktury grantových programů.

Na vystoupení představitelů SKIP navázala Helena Bouzková (NLK) příspěvkem Koncepce zdravotnických knihoven. Náměty na dílčí cíle v kontextu přípravy Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2011-2014, v němž specifikovala aplikaci Koncepce rozvoje knihoven na skupinu lékařských knihoven a pohovořila o hlavních cílech v jednotlivých oblastech této koncepce. Uvedla, že v oblasti Knihovnicko-informační služby versus uživatel jde hlavně o zajištění standardu služeb s přihlédnutím na typologii uživatelů a rychlé, pohotové služby. V oblasti Knihovnicko-informační procesy a legislativa o zajištění právního rámce pro fungování knihoven a zajišťování jejich služeb, pro oblast Knihovní fondy a informační zdroje jsou prioritou elektronické informační zdroje a jejich získávání, zejména využíváním  skupinových licencí, konsorcií, či v rámci různých programů.V oblasti Knihovnicko-informační pracovníci a jejich rozvoj je důležité rozšiřování výukových programů a spolupráce s dalšími organizacemi. Poté uvedla hlavní trend práce zdravotnických knihoven - orientaci na to, co lidé (uživatelé) potřebují.

Po části věnované činnosti SKIP a práci na koncepci rozvoje knihoven následovaly příspěvky věnované informačnímu vzdělávání.

Prvním byla přednáška Evy Lesenkové a Heleny Bouzkové (NLK) Program celoživotního vzdělávání lékařských knihovníků přednesená Evou Lesenkovou. V ní se nejprve věnovala historii školení lékařských knihovníků, uvedla, že tato školení úspěšně probíhala již od 70. let 20. století a fungovala až do 90. let, pak nastal určitý propad a situace se zlepšila až po roce 2006. Následovala ukázka témat školení uskutečněných v roce 2007. Poté bylo předmětem přednášky seznámení se strategií, cíly a záměry tohoto vzdělávání.

Eva Lesenková zdůraznila nutnost neustálého vzdělávání se a získávání dovedností, potřebu vytvoření specializovaných curricul, nutnost podpory komunikačních dovedností,  zavádění nových informačních technologií a zajištění fungující komunikace s ICT pracovníky, potřebu podpory nemocničních knihoven s ohledem na odlišnou cílovou skupinu uživatelů těchto knihoven, upozornila, že nefunguje spolupráce a to zejména s lékařskými fakultami, hovořila o problémech se získáváním financí. Věnovala se i etickým aspektům poskytování informačně-knihovnických služeb, plánům na přípravu semináře o etice ve spolupráci s MUDr. Haškovcovou a přípravě nového Etického kodexu knihovníků. Příspěvek zakončila upozorněním na témata školení pro rok 2011.

Dalším příspěvkem k tématu vzdělávání bylo vystoupení Adély Jarolímkové (NLK) s názvem CŽV lékařských knihovníků „Moderní knihovnicko-informační práce v lékařských knihovnách" - e-learningový kurz. Nejprve objasnila, proč se využívá právě formy e-learningu, uvedla výhody (vhodná alternativa ke klasickému kurzu, možnost studia bez nutnosti cestování, volba rozvržení času věnovaného studiu) i nevýhody (pocit osamění, nutnost vlastní motivace). Tyto kursy probíhají v prostředí CMS Moodle, organizačně jsou zajišťovány Národní lékařskou knihovnou a Ústavem výpočetní techniky Univerzity Karlovy a jsou určeny pro lékařské knihovníky ze sítě VISZ, středně pokročilé, podmínkou účasti v kurzu je registrace knihovny v evidenci veřejných knihoven MK ČR. Témata kurzu jsou: Knihovny, Informační zdroje, Odborná terminologie. Součástí kurzu je úvodní setkání účastníků, diskusní fórum, odkazy na literaturu, studijní texty a materiály. Na začátku kurzu proběhne úvodní test, v průběhu kurzu jsou zadávány průběžné testy, ukončen je testem závěrečným. Po absolvování kurzu dostanou účastníci potvrzení o jeho absolvování. Doba trvání kurzu je 6 týdnů s frekvencí asi 2 x 2 hodiny týdně.

Tématu informačního vzdělávání se věnoval i Jiří Kratochvíl z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně v přednášce Informační vzdělávání na LF MU: zkušenosti s klasickou i online výukou. Seznámil účastníky konference se současnou situací a uvedl, které kurzy nyní vedou. Pak se věnoval evaluaci vyučovaných témat, uvedl které kurzy preferují studenti (vyhledávání ve Web of Science, rešeršní strategie, naopak nemají zájem o impact factor a scientometrii, vyhledávání v jiných než lékařských databázích) a které učitelé (publikační a citační etika, vyhledávání v multioborových databázích) a také ukázce materiálů a metod používaných při výuce. Upozornil, že důležitá je praktická pomoc při práci, ne jen vystavení materiálů a návodů. Zde se zmínil o problému budování repozitářů a potížích s nimi spojených, zejména s aktualizací dat v nich uložených. Na závěr uvedl, v čem vidí výhody e-learningových kurzů (časoprostorová flexibilita, zvýšení počtu studentů, možnost oborového cílení výuky, zpětná vazba se studenty, neomezené zpřístupnění studijních materiálů a možnost jejich využití mimo kurz) i nevýhody (náročnost na srozumitelnost formulace informací a zadání úkolů, nutnost opakované kontroly funkčnosti odkazů, velké množství odevzdaných úkolů, malá motivace studentů, neochota nebo neschopnost studentů samostatně řešit problémy).

Na podobné téma byl i další velmi zajímavý příspěvek, který přednesla Jarmila Potomková z Lékařské fakulty Univerzity Palackého Informační výuka v rámci doktorandských studií na fakultě zdravotnických věd UP Olomouc. Jako ostatní i ona nejprve stručně přestavila fakultu a popsala, co zde dělají a jaká je nabídka studijních oborů. S potěšením konstatovala, že o studium je u žen pracujícím v oboru ošetřovatelství velký zájem. Poté seznámila posluchače s moduly kurzu (Práce s literárními databázemi, Prezentování a publikování výsledků, Evidence based practice), s jejich evaluací, náplní a nástinem činnosti jednotlivých modulů. Do vytváření modulů jsou zapojeny lékařští knihovníci a vysokoškolští pedagogové, u modulu Prezentování a publikování výsledků i ICT specialista-grafik. Kurzy jsou koncipovány jako kombinace e-learnigu a výuky face to face. Zdůraznila výhodu možnosti uvedení vlastní zkušenosti s publikováním, popisu, jak se publikování povedlo a postupu při psaní review. Materiály ke kurzům jsou dostupné na adrese http://mefanet.upol.cz.

Jako další následoval společný příspěvek knihoven z Liberce, Zlína, Ostravy a Ústí nad Labem věnovaný Školení uživatelů v regionech.

Jako první vystoupila Jindřiška Šindlerová z Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Představila krajskou nemocnici i její Středisko vědeckých informací, uvedla počet pracovníků, skladbu uživatelů, počet knihovních jednotek a nabídku elektronických informačních zdrojů.

Poté se věnovala školením, která provádějí, popsala překážky, které musí překonávat (neochota pracovat s EIZ, lpění na papírové formě, nedostatečná znalost práce na počítači) i způsoby propagace nabízených kurzů (používají cílenou nabídku zaměstnancům, vystavení informací na webových stránkách, opakování nabídek). SVI Krajské nemocnice Tomáše Bati zajišťuje školení, která jsou předem dohodnutá a pravidelná školení v prostorách knihovny, ale jsou připraveni poskytnout i školení nenahlášené, podle aktuální potřeby.

Jako druhá vystoupila Jitka Klímová z knihovny Krajské nemocnice v Liberci. Stručně shrnula historii zde prováděného školení a hlavně zdůraznila, že každý knihovník školí uživatele denně během své činnosti, být i učitelem je součástí knihovnické práce. I proto je nezbytné celoživotní vzdělávání knihovníků.

Třetím příspěvkem byla přednáška Zuzany Vojáčkové z knihovny Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, která je součástí Krajské zdravotní a.s.. Uvedla, že před existencí Krajské zdravotní bylo v regionu 5 nemocničních knihoven, které byly po jejím vzniku spojeny. V současné době je zde centrální knihovna a 4 knihovny v takzvaných odštěpných závodech navzájem propojené pomocí knihovnického automatizovaného systému MEDVIK. Věnovala se popisu služeb, složení a činnosti knihovny, velký důraz je zde kladen na propagaci služeb, k čemuž využívají zejména regionální televizi a tisk, propagace knihovny je součástí propagačních materiálů Krajské zdravotní. Organizované školení běžně neprovádějí, věnují se převážně školení individuálnímu.

Jako poslední se tématu školení uživatelů v regionech věnovala Ludmila Stuchlá z knihovny Fakultní nemocnice Ostrava. Tato knihovna poskytuje školení pro regionální knihovny a vzhledem k tomu, že FN Ostrava je výzkumným pracovištěm, spolupracuje s jejím náměstkem pro vědu a rozvoj a provádějí i školení podle jeho požadavků. Za samozřejmé považují i každodenní školení uživatelů.

Následovala kratší přestávka, kterou zúčastnění informační pracovníci využili nejen k občerstvení, ale hlavně k vzájemnému předávání poznatků a zkušeností.

Náplní odpoledního bloku, bylo téma Komunikační dovednosti knihovníka reprezentované stejnojmennou přednáškou Hany Slámové z Vyšší odborné školy informačních studií v Praze.

Hana Slámová v ní uvedla, že komunikační dovednost můžeme považovat za základní informační gramotnost knihovníka, je nástrojem tvorby image knihovny, 40 % času strávíme právě komunikací. Je tudíž potřeba osvojit si určité formy a normy chování. Pokusila se o definování pojmu komunikace, podle jejího názoru je to „schopnost vysílat srozumitelné signály a dešifrovat je". Komunikace s uživateli by měla probíhat podle schématu: naslouchání - kladení vhodných otázek - zjišťování skutečných potřeb - uspokojování potřeb - zpětná vazba (spokojenost uživatele) za využívání podpůrného chování (nonverbální komunikace). Věnovala se i barierám bránícím v komunikaci a to externím (vyrušování třetím faktorem, obecná hladina hluku, vizuální rozptylování) i interním (obavy z neúspěchu, osobní problémy, fyzické nepohodlí, přízvuk, způsob mluvy) a uvedla několik typologií zákazníků (podle potřeb, které chce uspokojit, podle typu rozhodování a vztahu k okolním lidem).

Na závěr stručně seznámila s výukou technik vedení rozhovoru, která probíhá na VOŠIS.

Celou konferenci ukončila Eva Lesenková moderovanou diskuzí, níž se mohly zúčastnění zástupci jednotlivých knihoven vzájemně podělit o své zkušenosti s informačním vzděláváním i probrat problémy, které je v souvislosti s ním trápí.

Prezentace přednášejících jsou umístěny na webových stránkách Národní lékařské knihovny (http://www.nlk.cz/sluzby/vzdelavani/vzdelavaci-akce/2010/program-seminare-c-5).

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback